UhLee

(4/10). Crimes of the Future byl má první zkušenost s režisérem Davidem Cronenbergem, který je považován za mistra nechutností. Důvodů, proč jsem se na tento snímek podíval bylo několik. Ale asi největším tahounem byl muž se zašitou hubou a miliony uší po celém těle. Howard Shore jakožto mistr skladatel, který je znám především geniálním soundtrackem k Pánu Prstenů se tady opět shledal s Aragornem. V prvé řadě bych chtěl říct, že ten film má fakt vymazlené všelijaké futuristické stroje a nástroje mučení, protože to bylo opravdu zajímavé. Také bylo zajímavé sledovat celkový nápad a myšlenku celého filmu, protože je klidně možné, že za pár let se tento film stane realitou a tak trochu nadčasovým poselstvím budoucnosti. Po herecké stránce ten film taktéž divákovi servíruje zajímavé karikatury v podobě neustále se dusícího Vigga Mortensena, nebo věčně nadržené a k sežrání Kristen Stewart. Kromě těchto aspektů je tady ještě impozantní hudba od již zmiňovaného mistra. Potom už je to jenom nezajímavý patvar s absolutně nezáživnými dialogy. Zmatečnost celého vyprávění tomu ještě víc láme vaz a z toho filmu se stala v mém případě docela kvalitní ukolébavka. Nálepku horor bych tomu filmu taktéž určitě nedal nedal. Z mé strany se jedná o jasné zklamání.

3. (poslední) série - (5,5/10). S první sérií přinesl seriál Zámek a Klíč něco, co tady ještě nebylo. Klíče, které dokázaly vlastně cokoliv a bylo hrozně zábavné sledovat, jaký klíč naši představitelé právě našli a co dokáže. Tohle kouzlo se začalo s přibývajícími sériemi vytrácet a bylo těžší a těžší diváka nějakým novým klíčem ohromit. Taktéž šlo vidět, že to už ani samotné tvůrce nebaví a vlastně pomalu neví kudy kam. Recyklovali staré nápady a zápletky. Zase na druhou stranu některé pasáže byly opravdu povedené. Velkým pozitivem na celé třetí sérii vidím v hlavním záporákovi, kterého si střihnul Kevin Durand a z toho chlapa šel opravdový respekt. Kdyby tam nebyl, tak se celá série točí kolem ničeho. Jsem rád že tohle byla poslední série, protože šlo vidět že celý štáb společně s herci jednou už jenom na půl plynu a už to chtějí mít za sebou. Nejedná se o žádnou katastrofu, ale když jsem s tímto seriálem začínal tak jsem doufal v něco víc. Nejlepší epizoda: Siege (S03E05)

(8/10). Men je mistrovské dílo režiséra Alexe Garlanda, který mi dokázal ve filmu Ex Machina, že je velice zajímavým tvůrcem. Toto mé tvrzení a závěr navíc podporuje fakt, že film zaštítila moje milovaná produkční společnost A24, takže když jsem viděl na začátku filmu jejich logo, moje očekávání se zdvojnásobily. Už od začátku filmu jsme plně vtaženi do nádherného prostředí venkova, který zdobí překrásné staré budovy. Připadal jsem si jako bych s Jessie Buckley přicestoval také. Už od začátku mi však bylo jasné, že tyto nádherné kulisy však v jádru skrývají něco znepokojivého a temného. Tento démonický kolotoč se začíná pomalu rozjíždět a divákovi jsou servírovány čím dál děsivější výjevy. Rory Kinnear se tady s každou postavou mění jako chameleon a já nestačil žasnout nad jeho hereckým umem. Hudba se divákovi s každým tónem a písní víc a víc zarývá pod kůži. Atmosféra tohoto filmu mě naprosto pohltila a já mohl pouze lapat po dechu při děsuplných scénách, které budu dostávat z paměti ještě hodně dlouho. Už dlouho jsem neviděl od A24 film, který by byl tak ryze autorský a čišelo by z něj umění v každém záběru. Jediný kaz vidím v nezodpovězených otázkách, kterých po skončení filmu zůstane opravdu mnoho. Je to možná záměr samotného režiséra jak si to divák vyloží, ale já jsem byl roztrhán na kousíčky, takže jsem se nezmohl k nějakému dumání. Adept na horor roku.

(7/10). Předchozí projekty Jordana Peelea považuju za revoluční hororové počiny. Film Nope byl proto velice vyhlíženým filmem roku 2022. Nope byl asi neočekávanějším hororem letoška, takže ambice byly veliké. Byly očekávání naplněna? Ne tak docela. Asi do 3/4 stopáže jsem ten film zbožňoval a nemohl jsem se na tu nádheru vynadívat. Temná a tmavá atmosféra, která by se ala krájet umočněná nádhernými záběry IMAX kamery za kterou neseděl nikdo jiný než dvorní kameraman Christophera Nolana - Hoyte van Hoytema. Hrozně se mi na tom filmu líbilo to tajemno. Člověk nevěděl proti čemu stojí a když se něco ukázalo, tak to byly pouze nepatrné náznaky. Bylo fascinující sledovat originální autorské vize a nápady. Vypíchl bych scénu s trávicím traktem nebo krvavý déšť. Stejně mi ale nejvíce zůstane v paměti scéna s lidoopem, která se mi zakořenila hodně hluboko a zůstane tam hodně dlouho. Takhle pasáž filmu byla perfektní vizionářskou podívanou, které bych neměl takřka co vytknout. Pak se z toho ale stane hon a to se mi úplně nelíbilo. Vytratil se strach a celkový zájem o všechny postavy, na kterých mi do té doby hrozně záleželo. Taktéž finální podoba monstra mne nijak neuchvátila a byl bych radši, kdyby dál zůstala schovaná. Chybějící finální přesah celkovému dojmu taky moc nepřidává, takže moje celkové nadšení se po skončení filmu změnilo na nepříjemný pocit mírného zklamání. V konečném důsledku se však jedná o film, který v hororovém žánru nemá obdoby a originalita z něj přímo prýští. PS: Po pár dnech od projekce můžu s jistotou říct, že pohled na potemnělé nebe už nikdy nebude jako dřív.

(7/10). Tohle byl moje první zkušenost s legendární filmovou sérií Predátor. Dovoluji si tvrdit, že Prey byla ideálním filmem jak tuto sérii započít. Myslím, že každý filmový fanoušek zná vzhled ústředního emzáka, který přiletí na Zem, aby zde lovil svou kořist. Myslím si, že režisér Dan Trachtenberg se s tímto filmem popasoval opravdu na jedničku. Dal toho kus svého srdíčka a ukázal, že když jste velkým fanouškem nějaké značky na které vám záleží, tak se z toho dá vytěžit hrozně moc. Ať už se bavíme o podmanivém vizuálu, který zachycuje panenskou přírodu a potravní řetězec. Nápad s ostatními zvířecími predátory je svým způsobem hrozně jednoduchý, ale na druhou stranu taky nesmírně uvědomělý. Akční sekvence jsou brutální, nekompromisní a přehledné. Scéna, kdy Dakota Beavers bojuje 1vs1 je lahůdkou a pastvou pro oči. Člověk se ani nenaděje a už je konec filmu. Mělo to fakt zběsilé tempo a pořád se tady něco dělo. Velká spokojenost a Prey je světlou výjimkou v nespočtu pokračování, které teď vznikají.

Čtvrtá série - (7,5/10). BoJack Horseman se vymyká většině seriálů, které kdy vznikly. Má odvahu dostávat postavy do tak nepříjemných situací a přes všechny hovna světa, že i divákovi už je z toho špatně. Ještě děsivější je fakt, že divák to prožije za hrozně krátkou dobu. Nějakých dvacet minut stačí tvůrcům, aby vás naprosto zdeptali osudy, které se tady v každém dílu odehrávají. Potom to dospěje do takového extrému, že mě zahřál u srdce byť jediný úsměv hlavní postavy. Charaktery tady prochází asi největším vývojem za všechny série, takže tady sledujeme jejich strasti i radosti. U BoJacka je už tradicí, že mu trvá než dorazí ty vrcholové epizody. Ani čtvrtá série nebyla výjimkou, kdy jsme dostali na konci série jedny z nejvíc emotivních epizod za celou dobu trvání seriálu. Zase si dám menší pauzu, abych to dokázal vstřebat, ale těším se až se vrátím k této čiré depresi v podobě páté série. Nejlepší epizoda: Time's Arrow (S04E11)

(8,5/10). Ron Howard už nám několikrát ukázal, že filmy podle skutečné události jsou jeho parketou. Co jsem opravdu nečekal, že mě příběh z Thajska zasáhne tak hluboko do srdce. Nečekal jsem, že dokáže napodobit filmové zážitky ala Čistá Duše, nebo třeba Rivalové. Ronovi očividně voda v tomto svědčí a cítí se v ní jako režijní rybka. Měl velkou výhodu, že téma filmu je opravdu silné a staví na jasných základech. Obětovat všechno a smeknout se pro záchranu oněch třinácti životů. Je to autenticky natočené, takže se divákovi pod vodou tají dech a nevěří vlastním očím. Já jsem navíc ani neznal žádné souvislosti, takže pro mě byl ten způsob, jakým se pokoušeli dostat chlapce ven dvojnásobný šok. Když už si člověk myslel, že je nebezpečí zažehnáno, tak se objevil další problém a divákovi se zdvojnásobil tep. Film není vůbec pro lidi, kteří mají strach z uzavřených prostorů, protože tady je toho prostoru opravdu málo. Viggo Mortensen a Colin Farrell odvedli přesný herecký výkon. Každý z nich měl jasně dané rysy postavy a ty byly na plátně krásně vidět. Obrovský obdiv patří všem lidem, kteří se ve skutečnosti podíleli na této záchranné operaci a taktéž všem hercům, kteří se zúčastnili tohoto projektu, protože mi přichystali velice emotivní a intenzivní filmový zážitek.

(9/10). Bullet Train patřil k vyhlíženým projektům letošního roku. Nebyl to úplně ten top film, který chci letos vidět, ale rozhodně vypadal jako film, který bude bavit. Jsem hrozně rád, že jsem se po dlouhé době strefil. Po letošních zklamáních v podobě nových Marvel filmů Bullet Train božská mana, která chutná. Prostředí Japonska je už od dob Posledního samuraje atraktivním prostředím, takže v tomto ohledu to měli tvůrci snadné. Přidejte k tomu ještě mistra Hirojuki Sanadu a máte zaděláno na japonského Fruit Ninju. Každá postava je tady parádně představena a má tady kousek svého příběhového oblouku. Osobně jsem největším fanouškem originu Wolfa. Celkově byly výborně zvolená hudba. Kombinace populárních písní s japonštinou mělo rozhodně své kouzlo. Co se týče hereckých hvězd, tak mě asi nejvíce bavil Aaron Taylor - Johnson. Sice mám pro něj slabost, ale i tak mi přišel s tím jeho britským přízvukem úplně geniální. V neposlední řadě jsem si nesmírně užil camea známých tváří a všechny se povedly na jedničku, protože jsem ani jedno z nich nečekal. Nesmím opomenout running joke 🚂. Humoru tady bylo tak akorát. To samé brutálních scén. Nic nebylo tlačeno na sílu a všechno si našlo své místo a čas. Sice jsem docela háklivý na nelogické scény, ale tady jsem to dokázal nějak přehlédnout. Zážitek mi to ani v nejmenším nezkazilo. Fakt jsem si sledování Bullet Trainu užil a bude figurovat na mém žebříčku nejlepších filmů roku. Takových filmů je jako šafránu a je potřeba je ocenit.

(7/10). Musím říct, že s každým filmem u mě Ethan Hawke stoupá k hereckým výšinám. Už od prvního filmu First Reformed, kde mě zaujal mě nepřestává překvapovat. Je to rozhodně zajímavý a originální thriller. Rozhodně se nejedná o plnohodnotný horror. Je tady sice jedna lekačka, která dostane snad každého, ale to je tak všechno. Ostatní staví hlavně na atmosféře než na strachu. Trochu jsem se bál, když jsem zjistil, že hlavní hrdina bude komunikovat s mrtvými dětmi. Ve výsledku to ale měli docela hezky udělané, takže to v rámci tohoto žánru přirozené. Musím uznat, že úvodní intro bylo naprosto strhující. Navodilo vám atmosféru, která se vám okamžitě dostala pod kůži a já si připadal tak trochu jako u první série True Detective. Ethan Hawke je jako záporák tak akorát děsivý a líbila se mi práce s maskami. Největším překvapením pro mě však byla herecká hvězdička Madeleine McGraw, která vystřihla výborný herecký výkon. Předlohu jsem nečetl, takže je mi jasné že hodně věcí byla vynechána, ale docela mě mrzí, že spousta věcí tady není dotažená do konce. Zanechává to v ústech nepříjemnou pachuť, protože tohle mělo našlápnuto s nápaditou kamerou a záběry na nejlepší subžánr hororu letoška. Uvidíme co předvede Peelovo letní Nope.

(8/10). Už delší dobu si všímám, že Adamu Sandlerovi daleko více sedí vážnější role, než právě ty komediální, díky kterým se proslavil. Po Uncut Gems stojí celý film opět na jeho hereckém výkonu a zvládl to bravůrně. Sportovních filmů je nespočet, ale já osobně jsem jejich velkým fanouškem. Po shlédnutí takového filmu by člověk mohl hory přenášet. Basketballový příběh je už taky několikrát použitá látka. V hlavě se mi vybaví perfektní Coach Carter se Samuelem L. Jacksonem. Proto jsem byl zvědavý s čím Netflix a momentálně jejich dvorní herec přijdou. Světe div se, Adam to opět dokázal a získal si mě společně s celým filmem. Příběh obrovského talentu, který byl ukrytý na ulici je samozřejmě obrovský kýč, ale já jsem hlavnímu představiteli fandil od první minuty. Na druhou stranu Bena Fostera jsem nenáviděl od prvních minut na scéně. V konečném důsledku jsem velmi spokojený s tím, co nám Netflix naservíroval. Mám z toho fakt dobrý pocit a to nejsem ani nějak velkým fanouškem basketu. Věřím, že když nějací nadšenci uviděli na scéně třeba takového legendárního Shaquille O'Neala, tak museli chrochtat blahem.