Claw

Nemohu jinak než dát plné hodnocení! Proč stále koukat na parodie na slashery a ne jednou také na parodii na exploitery s vesnickými burany (hixploitaitions)? Jako milovníkovi těchto často hodně násilných a extrémních kousků mě tahle sranda opravdu dostala. Hlavně první polovina, to jsem se fakt smál každou chvíli, perfektní nápady! Druhá půlka už trochu slábla, ale i tak v pohodě. Všechno je jinak, tenhle film ukazuje, že vesničani nemusí být vůbec zlí a úchylní! Akorát se jim prostě někdy práce zcela nedaří... :-) Parádní kousek, svěží a zábavné!! /85%/

Film v podstatě kráčí ve šlépějích především klasických slasherů jako "My Bloody Valentine", "The Prowler", ale také "Scream". Během filmu si všimneme odkazů na další klasické horory, jako je "The Texas Chain Saw Massacre", "Halloween", "Friday the 13th" a "I Know What You Did Last Summer". Zasazení do amerického svátku Thanksgiving je příjemné, potěší víc než Halloween nebo Vánoce. Velmi chválím výborné jump-scares provázející vraždy - mnoho z nich jsem nečekal a dokázaly mě slušně zvednout ze sedačky, dále pak musím zmínit i celkem fajn teenagerskou partu s (v rámci žánru) obstojnou chemií, skvěle vyšperkované a výživné gore, které ve snímcích poslední doby dramaticky chybí a kterého jsme zde dostali požehnaně!! Tady je Eli Roth opravdu utržen z řetězů a všechny vraždy mají šmrnc, jsou řádně brutální, hodně kreativní, doslova někdy až nepříjemné a hodně ošklivé. Využívá různé zbraně a fatality a opravdu jsem si všechny killy užíval. Došlo na střeva, umlácení kladivem, usmažení zaživa, skalpy, dekapitace hlav, ufiknuté prsty, zkrátka od každého něco a je to super. Film funguje i po detektivní stránce, odhalení vraha mě překvapilo a jeho motiv dával smysl. Podle mého názoru mohlo umřít více hlavních postav, ale mám pocit, že Eli Roth chtěl některé postavy i přes jejich bezvýznamnost ušetřit, možná pro případné pokračování. Tento film mi svou dynamikou vyprávění vyrazil dech. Detailní záběry, které mě naplňovaly napětím, vtipné úderné hlášky mezi postavami spolu s fantastickými hereckými výkony, osvěžující zápletkou, kterou byste nečekali, gore přidalo filmu na vtipnosti, ale ne laciným způsobem. Za mě nejlepší horor roku. /90% + FILM ROKU/

V roce 2005 natočil Greg McLean nevýrazný Australský "horor", který mě docela nudil. ALE... tímto filmem rozpoutal nechtěně spolu s Francouzi obrovskou vlnu hororových filmů, které se navrátily k základům hororu 70. let, a to dnes již toto můžeme nazvat silným žánrem (nikoliv subžánrem) EXPLOITATION... Ve filmu nešlo o gore, usekané končetiny a hlavy, ale o teror a násilí, psychický nátlak atd. Paradoxně to byla Evropa a Austrálie, která obrodila tento žánr, který dnes slaví již roky úspěch ve vykradačských USA, které na nás chrlí jeden teror a filmové násilí za druhým... To jen tak na úvod, že první "Wolf Creek" se svým dodatkem, že je natočen podle pravdy šokoval diváky jiným způsobem, než bylo v té době zvykem... Druhý díl je také podle skutečné události a vrací na scénu magora z prvního dílu. Tzv. "ozplotation" v plné parádě, který od začátku tvrdě a drsně šlape na plyn (doslova), násilí, gore, nečekané momenty, odporný a totálně šílený hlavní magor, uřezaná hlava nožem v přímém záběru, totálně kulervoucí scéna s klokany, vyvraždění páru starých dobrotivých důchodců... ano, v tomto filmu nezůstane NIKDO ušetřen!! Muži, ženy, staří lidé, zvířata jsou masakrováni jak na běžícím páse a když už je toho na silnici a v poušti dosti, děj se přepne na téměř půlhodinové "torture" v plné parádě kdy převládá zejména psychický teror a tlak na hlavního hrdinu... Ten film má koule a pořádný!! Mnoho diváků, a to i diváků znalých hororů a exploitation žánru si možná nevšimne, že film EVIDENTNĚ oslavuje řadu kultovních exploiterů, které jsou povinnou četbou pro příznivce žánru. Jednak je to excelentní a do dnes nedoceněný flick z 80.let "Fair Game", dále akční teror na silnici mi nenechal nevzpomenout na šíleného a kultovního "Hitcher", samozřejmě že kult kultů "The Texas Chain Saw Massacre" je připomenut v největším podíle... a ve finále si můžeme vzpomenout (jak kdo...) na nespočet asijských "torutre-porn" prasáren... Tenhle film není jen drsný, krvavý, násilný, a psychicky nepříjemný, tento film je oslavou (nikoliv vykrádačkou!!!) těch nejlepších perel, které v subžánru vznikly. Je pospojován skvěle do sebe a funguje na jedničku. Ale není pro každého... a spousta i těch hodně znalých v něm neuvidí a nepochopí to, čím má být - oslavou "ozplotation" a exploitation celkově… /100% + FILM ROKU/

Nevím, čím to je, ale přesně ty horory, které se většině lidem vždy nelíbí, mně osobně nejvíc sednou. Opět jsem byl naprosto nadšený a dávám bez otálení v hodnocení plný počet. Uznávám, že film vykrádá témata až na půdu, konkrétně rok 1974, který zrodil kult kultů "The Texas Chain Saw Massacre", ale i další, jak staré, tak moderní horory. Poslední třetina si jde již vyloženě vlastní cestou a po večeři, kdy jsou všichni členové rodiny ještě v naprostém pořádku, začnou ta pravá akční jatka a brutalita par exelans!! Neuvěřitelná, dynamická, brutální, krvavá a násilná jízda, u které jsem se bavil od začátku do konce. Problematika "plození nových dětí" a vůbec těhotných žen je podle mě už trochu ohraná, viděl jsem to již v otřesném pokračování "Hory mají oči 2", tak "Á L´Interieur" nebo "Timber Falls". "Frontier(s)" sice vykrádá scény z mnoha filmů, ale nekopíruje je... ty opravdové vykrádačky, které dnes sklízejí úspěch, a přitom se v technice zpracování nemohou tomuto skvostu rovnat se natočily až po něm... "Frontier(s)" je ještě v tomto ohledu v pohodě a jak jsem již psal, pro mě zatím jeden z nejlepších hororů 21. století. Úžasné herecké výkony snad všech zúčastněných, absolutně vrcholný herecký výkon hlavní hrdinky, perfektní triky, prostředí, spád, dynamika, výtvarná stránka, střih, kamera, atmosféra... ničemu z toho nemám co vytknout. Kromě té originality, ale ta se snad u hororů nikdy moc vážně nebrala. /95% + FILM ROKU/

Běžný divák neocení tento skvost, ovšem divák odkojený raným Cronenbergem, Romerovými filmy a jejich klony, "28 dní poté", "28 týdnů poté" atd., vidí v tomto všechna předešlá témata těchto tvůrců a filmů přirozeně, nenásilně a úžasně spojené dohromady. Jedná se o moderní varování před katastrofou, která dříve nebo později na naší planetě stejně propukne (virový původ něčeho, co nepůjde zastavit...), otevírá řadu témat, které nastiňoval již Romero a nebyl stále chápán (kritika konzumní společnosti, honba za věcmi, neživými pozlátky a vytváření iluze, že věci z nás dělají lidi, nikoliv naopak...). Nastínění otázky ztráty hodnot a hodnot opravdových, smyslu sociálního kontaktu, úžasně sehrané přátelství a přímo závislost na živém tvorovi (tady je to pes). A nakonec i v podstatě filosofické dílo o smyslu života jak jedince, tak celé lidské populace. Vyjmutí, a to i obrazové, mnoha témat, která se zde objevují od Romera již z 60. let, ale přitom vše tak ojediněle ztvárněné, že film nevykrádá, ale vychází z mnoha témat a slučuje je v jedno. Pro mě osobně úžasný originální a jedinečný zážitek, kdy mě mrazilo z té samoty víc, než z hromady "zombies"... Jediný problém filmu je ztvárnění zombií/nakažených, kteří jsou těžce digitalizovaní a na dnešní poměry jakoby vypadnuvší z nějaké lacinější videohry. Každopádně film není o zombiích, takže jsem mu to prominul. Pro mě plný počet a úžasný filmový zážitek. (Smith zde podává podle mě nejlepší herecký výkon své kariéry...) /90%/

Zdlouhavá vykrádačka jak Romera, tak začínajícího Cronenberga, která má akorát zajímavé výtvarné zpracování. Film opravdu přímo vykrádá, co se dá, konkrétní nápady z filmů již od dob "Shivers" a "Night of the Living Dead". Navíc příliš zdlouhavé, nevýrazné. Netvrdím, že je to špatný film (viz moje hodnocení), ale podle mě se o nic převratného ani příliš zábavného nejedná. Boyle měl přijít s něčím novým, nejen s novým a nezvyklým zpracováním obrazu a střihu... /60%/

"Ještěr" do jisté míry pokračuje v tradici nastolené kultovním snímkem "Sedm". Minimálně v tom smyslu, jak kolem postav neustále stahuje smyčku, zatahuje práci do soukromí ženatého a bezdětného protagonisty a vyvolává podezření skoro na všech stranách. Film se odehrává ve světě, kde na každém lpí kousek viny či neúprosných výčitek, kde slunce snad nevychází a největším nepřítelem slušných lidí je jejich svědomí. Kouzlo příběhu netkví ani tak v originalitě, jako spíš v sebejistém provedení, které dává na frak banalitě a schematičnosti většinové tvorby Netflixu. Zpočátku připomíná "Temný případ" a těžištěm je proces vyšetřování, v němž protagonistům evidentně cosi uniká. Grant Singer ostatně distribuuje pozornost tak, aby vždy odkryl jen malou část skládačky. Pomáhá mu v tom neotřelá střihová skladba, která film místy zrychluje, vypouští potenciálně důležité záběry a někdy i zamlčuje, jaká postava se na scéně nachází. Na rozdíl od "Temného případu" ovšem nejsme na stopě maniakálního vraha, nýbrž překvapivého spiknutí. Druhá část 130minutového snímku se víc zaměřuje na vztahy mezi postavami a oprašuje špinavý policejní thriller, který byl populární třeba po přelomu tisíciletí ("Skrytá identita"). Byť už vyústění tušíme, skvěle hrajícímu Del Torovi nejde nedržet palce. A přestože je nasnadě, že snímek nechává vedlejší postavy v čele s přesvědčivě nejednostranným Timberlakem trochu poddimenzované a nevyužité, finále udeří velice silně. Přestože se "Ještěr" na klasiky žánru nechytá, jako plíživý napínák s retro vizuálem je suverénní. /80%/

"To se mi snad zdá" je za mě nejlepší film roku!! Film má originální nápad a Nicolas Cage zde ukazuje svůj všestranný talent. Sny jsou fascinující fenomén. Plasticita snové krajiny je zdrojem nekonečných možností, sahá do hlubin mysli a manifestuje nevědomé myšlenky. S tímto konceptem si film pohrává. Režisér, scenárista a střihač Kristoffer Borgli chytře využívá rychlých střihů a rychlých změn osvětlení, aby rozostřil hranici mezi snovou krajinou a realitou filmu, což odráží cestu hlavní postavy. Jeho scénář je silný a má zajímavé myšlenky, které rozvíjí ústřední nápad filmu. Jako režisér v pohodě zvládl natočit dramatické až hororové momenty, a i ty černohumorné. Originalita filmu vyzařuje z jeho poutavého děje a udržuje diváky v napětí. Díky dokonalé rovnováze mezi dramatem, napětím a špetkou humoru je pro filmové nadšence potěšujícím zážitkem. Cageovo ztvárnění dodává postavám hloubku a autenticitu, čímž povyšuje film na zcela novou úroveň. Jediná moje výtka směřuje k závěru. Poslední cca deset patnáct minut je jako z jiného filmu a působí lehce křečovitě a na sílu. Každopádně poutavý příběh v kombinaci s Cageovou brilantností na plátně dělá z filmu "To se mi snad zdá" výtečně introspektivní, a především chytře vystavěnou podívanou!! /95% + FILM ROKU/

"Obchodníci s bolestí" jsou opiátovým zpracováním "Vlka z Wall Street" po vzoru "Sázky na nejistotu", což znamená, že jde o opravdu zábavný skutečný příběh s jasným cílem, ale zároveň je opravdu těžké popřít, že tvůrci k vyprávění tak důležitého příběhu přistoupili tou nejbezpečnější a nejnudnější cestou a přehlušili tak vážnější aspekty ve prospěch něčeho obecnějšího. Emily Blunt je skvělá, film chce, aby vám na ní i přes všechny nedostatky upřímně záleželo, a díky jejímu umu se to skutečně daří. Chris Evans se i nadále vzdaluje od Kapitána Ameriky, jak jen to je v lidských silách, dalším nenáročným, ale příjemným nenapravitelným hajzlem. Je dobré vidět režiséra Davida Yatese, jak se konečně vymanil z franšízy "Harryho Pottera" a že dokáže utáhnout i svůj vlastní film, kdy během dvou hodin dokáže bez větších výkyvů zabavit a vystavět příběh na úrovni zkušeného rutinéra. Film úspěšně odhaluje hrubé podvody a vykořisťování v oblasti prodeje léků a širší dysfunkce zdravotnictví a právního systému. Takže za tuhle část také palec nahoru. /60%/

"Seminář" je v podstatě další klišovitý slasher bez pozadí a s dávkou humoru, který z filmu dělá spíše komedii. Film není vyloženě vtipný, ale spíš odlehčený. Já jsem zastáncem tvrzení, že komediální prvky do hororu prostě nepatří, ale tady mě potěšila režijní kreativita, kdy vtip kolikrát nevychází jen z dialogů, ale třeba i ze záběrování nebo střihu. Herci vnášejí do filmu velkou grácii a tu si udržují i ve chvílích, kdy se musí postavit vrahovi. Dokáže vás vtáhnout do děje jednoduchým vzorcem, výbornými dialogy, dostatečně prokreslenými postavami, pěknou přírodou švédských lesů a zápletkou, která je sice šablonovitá, ale přesto zábavná! S představováním hlavních postav si dává na čas, takže než se začnou dít nepříjemné věci, divák se rozhodne, u kterých doufá, že by mohly přežít, a u kterých doufá, že zemřou! Vraždy jsou rozmanité a pěkně krvavé, i když většinou ne příliš explicitní. Spíše vidíme cákance krve než způsobená zranění. Nejlepší scéna je za mě vířivka se sekačkou a takové šití hlavy bylo taky slušně nepříjemné! Přišlo mi docela zábavné, že vrah používá masku, kterou přinesl jeden ze skupiny, maskot projektu než něco, co měl od začátku. Jeho důvody jsou pochopitelné a přitom průhledné, ale vraždy jsou velmi nápadité. Krásné střihové scény mezi lovem a párty, zabíjením a pitím, dělají z tohoto filmu krásný zážitek. /70%/