Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (394)

Asgy 

všechny recenze uživatele

Možná bych Rok ďábla nazval spíš dokumentem než filmem, ale když se nad tím zamyslím, tak je to spíš dost zvláštní film. A právě tyhle zvláštní filmy se Petru Zelenkovi dost daří. Krásně ladící spojení Jarka Nohavice a Čechomoru, k tomu až mystický Karel Plíhal a démonický Jazz Coleman, pro fanoušky povinnost a pro ostení přinemenším zajímavý film. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv Nohavicu moc nemusím (a Čechomor zase beru všemi deseti), přišlo mě v tomto filmu spojení obou těchto hudebních pojmů naprosto bezkonkurenční. Nádherná hudba, písně (hlavně osudová Kometa), množství silných scén a netradičních obrazů dělají z tohoto snímku velmi netradiční zážitek, který má co říct i lidem, kterým tato hudba nic neříká. A navíc ten Zelenkův absurdní humor! Sice ne film roku (opět vyhrává Výlet), ale i tak vřele doporučuji. ()

Reklama

golfista 

všechny recenze uživatele

Tak tahle nádhera asi nebude pro všechny, nicméně se jedná o opravdu mistrovskou mystifikaci vedenou skvělou režijní rukou Petra Zelenky. Spousta hlášek, které sice nejsou úplně "na talíři", ale o to jsou cennější. Nevím, jak přijmou film lidé kteří Nohavicu ani Čechomor neznají (já se přiznám že jsem neznal Čechomor, ale Nohavicu zase téměř dokonale), ale já mám za sebou silný zážitek. Pro pořádné a hluboké zamyšlení nad životem ale nepotřebujete znát nikoho ! Přiznám se, že jsem měl ve stejný den ještě jednu projekci (DVD EX - zajímavá, ale kratší verze je lepší) a nejspíš nebyla poslední :) ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Tenhle mystifikační dokument mě naprosto rozsekal, úžasný film s nádhernou hudbou. Je to ohromná legrace, někdy mi přijde, že si tam Zelenka dělá legraci z kultu hvězdy...Nohavica je vynikající, stejně jako Čechomor a Plíhal, Coleman má největší charisma a vypadá jako ten ďábel, i když to neměl být on. Dobré hlášky, výborná režie i scénář. Legrace, ale také zamyšlení nad životem, ten konec, kdy se Plíhal rozpadne a je z něj anděl, velmi zajímavé a přemýšlivé. Znám lidi, co tomuhle filmu věří, proto (a nejen proto) dávám plný počet. Výborné. ()

Slartibarkfast 

všechny recenze uživatele

Rok ďábla je jakousi intimní zpovědí alkoholika. Retrospektiva jeho konání a zamýšlení se nad svými činy v minulosti. Autentické záběry doplňují hrané scény. To vše podbarveno skvělou hudbou dělá z filmu spíše dokument. Velmi hluboký film o boji s démony, kterých má člověk v životě mnoho, ať už si to uvědomuje, či nikoliv. 80% ()

Galerie (10)

Zajímavosti (16)

  • Na otázku, jestli během natáčení prožil něco nepříjemného, Jaromír Nohavica odpověděl: "Hned první den! Hned od začátku to byla těžká pruda, po několika minutách jsem si říkal, kam jsem to vlezl, sem nepatřím, to bude strašné. No a bylo, co si budeme povídat... Ale konkrétně - bylo tam pár chvil, které mi byly fyzicky nepříjemné. Ještě před samotným natáčením mi dělali maskovací zkoušky, jestli má tvář unese úpravy do časů, kdy jsem byl, řekl bych, odvážnější ve svém vztahu k alkoholu a kdy to na tom obličeji bylo vidět. Začali mi přilepovat vousy, natahovat vlasy, dělali mi pod očima kruhy, nadouvali mi tvář vatou, takové ty věci, které se běžně stávaly, když se večer vypilo půl litru rumu a druhý den to samo naskočilo. A potom jsem tu polovinu tváře zahlédl v zrcadle a mně se v té chvíli vrátily deprese těch devadesátých let. Dokonce to bylo tak hrůzné, že mě napadl verš 'Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí' a řekl jsem si 'Ty vole, to je dobrý verš, to až tě tady domaskují, tak tak napíšeš písničku.' A hned mi došlo, že už jsem ji napsal, tak to bylo sugestivní. To jsou chvíle, kdy si člověk sahá do nebe, ale naštěstí říkám, když je kolem štáb, 'O nic nejde'." (NIRO)
  • I když je tento film čistě fiktivní, Jaromír Nohavica do něj vkládá hodně ze svého života a spousta věcí je podobná událostem v jeho životě. (galba)
  • Film získal hlavní cenu karlovarského filmového festivalu Křišťálový glóbus. (Ded@M@tes)

Reklama

Reklama