Rok ďábla

Skupinu Čechomor som nepoznala tak dobre až dovtedy, pokiaľ som nevidela tento hudobný film, ktorý sa mi zapáčil a pochopila som oveľa viac. Film netradičným spôsobom stvárnil príbeh Jaromíra Nohavicu a skupiny Čechomor, keď toto zoskupenie odohralo niekoľko koncertných vystúpení. Film je vlastne aj o tom, ako elegantne odísť zo sveta, o priateľstve, o zázraku... (03.11.2008)

Co jsem se vzpamatoval ze zjištění, že Tom Waits není a nikdy nebyl lékařem, už nikomu jen tak na něco nenaletím. Proto z opatrnosti nabízím jen jednu z mnoha možných rozličných meditací nad tím, že Rok ďábla je z filmů, u nichž má název stejně nezastupitelnou důležitost jako jakákoli jiná složka: Zmínka o smrti Karla Kryla jedním směrem prorokuje, že příběh nekončí, opačným směrem ukotvuje mýtus o Jarkovi v reálném čase, byť mu zároveň dává patinu "oněch časů". Jinak samozřejmě Plíhal is a key to Nohavica. (11.02.2016)

Já hlupák si důkladně neprostudoval popis a potm se celý film cítil poškozen, že si ze mě někdo dělá až nadpozemskou prdel, což absolutně vyvrcholilo okamžikem, kdy se Karel Plíhal jen tak z dlouhé chvíle rozprsknul. Když si to člověk tak v hlavě přehrává, tak nemá ucelený obrázek, co bylo myšleno vážně a co už ne. Pár písní od Nohavice znám, ale že bych měl prostudován životopis jeho nebo Čechomoru to se naprosto říct nedá. Ale řeknu to takhle nic proti ním nemám, tedy neměl jsem do doby než jsem zhlédnul tento paskvil. Abych nezapomněl,tak jsem chvíli prospal, ale abych náhodou o něco nepřišel, tak jsem si pustil prospanou stoupáž znovu. Vidím, že se k tomu nikdo nemá, tak se zhostím této nelehké úlohy já a konečně vás proberu ze snu a povím vám zcela otevřeně, že tento film je naprostá sračka. Fantasy/Mysteriózní sračka podaná dokumentární podobou, toť vše. Zázraky se vskutku nedějí a nejinak je tomu v případě tohoto nesmyslu, co se snaží tvářit jako spása z nebes, ale přitom nepřichází s ničím převratným a hlavně né novým.(minimálně za plného vědomí ne) Takže když to všechno shrnu, tak takové filmy se dají hodnotit jedině odpadem. V tomto případě rovnou dvojnásobným. (07.11.2011)

V podstate vydarený pokus o hudobný experiment v českých tradičných vodách istoty diváckeho záujmu. Zelenka síce nemá úplne jasno v tom, čo chce presne povedať, ani ako to najvhodnejšie podať. Je istejší v podaní jednotlivých scén ako koherentného celku, lenže má tu jednu výhodu v podobe barličky hudobných vystúpení Čechomoru a Jarka Nohavici. Nakoniec je to ale len milá česká tragikomedie. Aj keď s diablom v tele. (11.06.2012)

Tak já nakonec ty 3* dám, ale jen to jen o chloupek. Předpokládal jsem, že Rok ďábla bude působit mnohem silněji a kompaktněji. Už proto, že jsem svého času učinil dobrou zkušenost se Zelenkovým mystifikačním kvazidokumentem Mňága - Happy End. Přemýšlím, co na mě působí tak rušivě, a nejspíš je to ten celebritální rozměr filmu. Nohavica, Plíhal i Čechomor hrají fakticky sami sebe a objevuje se tam množství skutečných Nohavicových písniček. Ten film se vlastně opírá o popularitu Nohavici a parazituje na jeho skutečných textech. Dobrá mystifikace sice využívá nějakého populárního fenoménu, ale není doslovná. Za velmi dobrý příklad považuju britský snímek The Rutles, který si dělal šoufky z beatlemánie. Rok ďábla sice obsahuje vtipné momenty a zábavné scény, ale řadu pasáží jsem ztrácel o film zájem. A abych se vrátil k tomu celebritálnímu rozměru snímku, ono je docela příznačné, že se v titulcích objevuje Jan Hřebejk nebo Saša Gedeon, kteří se objevili v jediném několikasekundovém záběru a představovali sami sebe. Mimochodem, Nohavica na mě působil tak nějak rušivě, role "herce" mu sedí mnohem hůř než klukům z Čechomoru. Celkový dojem: 50 %. (01.02.2015)