Frekvence

Pokud přijmete základní dějový prvek, že se někdo vysílačkou dovolal pomocí polární záře (!) do budouscnosti, na kterém celý příběh stojí můžete si celý film opravdu užít, protože autor scénáře z toho vytěžil opravdu co se dalo a udělal z Frekvence velice napínavou záležitost s několika dějovými zvraty. Jen je škoda toho happyendu, chtělo by to nějaké poučení, že by jsme se neměli snažit měnit svou minulost a ono se jim to všechno podaří vychytat (kdyby to alespoň bylo přes nějakou oběť). (20.02.2005)

Aurora Borealis každých 30 let nad New Yorkem aneb časový paradox nemilosrdně přiškrcen požární hadicí.. Rozvleklou první půli nezachrání ani ten přechod do o poznání svižnějšího žánru krimi a i kvůli tomu přehnaně šťastnému konci musím bohužel prohlásit, že jinak spolehlivý Hoblit tentokrát nevysílal na mé frekvenci. (10.09.2009)

Frekvence na tom, co se týče logiky, není úplně nejlépe, nicméně já si ji užil více než Osudový dotek, Svěrací kazajku či Dvanáct opic. Všechno jsou to u mě sice pětihvězdičkové zážitky, Frekvence však i díky hereckému duu stojí ještě o stupínek výše. Dennis Quaid patří stejně jako James Caviezel mezi mé oblíbence, a tak není divu, že jsem od Frekvence očekával hodně. A hodně jsem taky dostal. Časové paradoxy neřeším, jednak bych je musel řešit v každém podobně laděném snímku (včetně všech tří dříve zmíněných), navíc jde o žánr sci-fi, ke kterému předem přistupuji vždy s jedním okem přivřeným. Gregory Hoblit měl práci hodně ulehčenou, diváka dokáže vtáhnout do děje samotný příběh, a když ne, tak to za něj udělá ústřední dvojice či hudební doprovod Michaela Kamena. Hoblit tu je jen aby dohlédl na to, jestli bude film správně držet pohromadě. Konec je sice hodně přehnaný po logické stránce, ale mé přivřené oko tentokrát ztrátu půlhvězdičky zachránilo. (19.03.2009)

Tenhle film mi trochu připomněl korejský Telefon a španělskou Záhadnou bouři. Odehrává se ve dvou časových rovinách, v roce 1969 a 1999. Otec a syn spolu komunikují přes vysílačku a syn se ho snaží zachránit. Otec je totiž hasič, který zahynul při požáru. Jejich činy mají ale vedlejší následky a vše se mění. Ve městě řádí vrah a v ohrožení je nejen otec, ale celá rodina. Má to pomalejší rozjezd, ale ke konci se to celkem rozjede. Pak už je nám ale docela jasné, jak to může skončit. I tak jsem si to užil je tu místy cítit napětí. Dennis Quaid se pro tu roli docela hodil. "Komunikuju se synem z budoucnosti." (22.04.2021)

Frequency aneb thrillerové Back to the Future. I z vlhkého roští se dá vykřesat jiskra, když je vůle, tedy zvlášť když je po ruce fajn scénář. Po většinu stopáže to je 100% napětí, pátrání po vrahovi je lepší než v kdejaké krimi. Ani vteřinu jsem se nenudil, zábava byla, takže zasloužené 4*. Caviezel s Quaidem hrají slušně. Jen ten začátek je americká pohádka - když jsem viděl drsného samce se samolibým výrazem na motorce, začal jsem se bát. Naštěstí obavy rychle přešly. (29.08.2010)