Hrozba

Tak nějak o ničem. Čmaňa dočmaňoval. (07.06.2020)

Oficiální text distributora psal asi také někdo, kdo se po Sametové revoluci potřeboval "očistit". V celém filmu se vůbec nemluví o nějakém socialismu, plnění plánu či nutnosti "společnými silami vybudovat komunismus". Ono se tam ani moc nesoudruhuje a myslím, že výstižná je pasáž - "Co by to udělalo, kdyby to bouchlo? - Kde bydlíte? - U divadla - Tak to máte smůlu - Až takový je to průser?" Hlavní hrdinové musí kromě Hrozby řešit i své osobní problémy a nic z toho není násilné, ani vycucané z prstu. Jasně - Skleněné peklo, Zemětřesení nebo Dobrodružství Poseidonu to není, ale všemu, co se děje na plátně nebo obrazovce můžete věřit. Dovolím si ještě jeden osobní postřeh. A to přechod od idylické úvodní pasáže k titulkové části. V tu chvíli vizuální a hudební složka hodně připomíná Vernovo Ocelové město. (03.11.2020)

Jak složité může být objasňování hlubokých komunistických myšlenek o společné práci ve společný prospěch. Takže vzniklo jedno velké nic uměle obalené tragickými osudy téměř všech zúčastněných a hrozbou tragédie krajských rozměrů. Moc jej nezachránila ani režie, která společně se "strhujícími" hereckými výkony nebyla schopna udržet pozornost do poslední akční scény záchranářů, kdy si režisér místo zbourané Osravy vystačil se Zedníčkem, nesmyslně spadnuvšího z plynové roury. Smysl tohoto díla mi není moc jasný. (17.11.2009)

Závěr docela jde, ale jinak je 80 procent filmu prázdné blafání. (07.03.2010)

Zpočátku strašně ukecané a hrozně dlouho se čeká na akci samotnou. Ale pár dobrých hlášek tu je, a nebýt zbytečných odbočných haluzí, mohlo to dopadnout zcela jistě lépe. 271020118442/8446++++++ Film ganc něrfovi. No, vcelku souhlasím se svým osm let starým komentářem, ale v hodnocení jsem byl až příliš krutý. Přidávám dvacet. Proplétání příběhů jednotlivých postav zde je, a ke konci i slušný napínák. Škoda že mi osud postav byl fuk, protože na mne ani jedna nijak nezapůsobila. Prostě chyběl kladný hrdina no. (11.02.2014)

I přes tendenční a normalizační scénář je to velmi dobře zvládnutý film po stránce režijní, herecké a moc se mi líbila hudba Fišera, která filmu dala napětí a i plejáda známých herců. Hodnocení: 60 % (23.08.2019)

Druhá polovina filmu byla napínavá a měla spád. Tím mi jakoby první polovina soudruhování a řešení soukromých problémů zmizela z hlavy a utvořil se dojem dobrého dramatu. (25.05.2012)

Tento film dostal jedinou cenu. Tou cenou byl za svůj herecký výkon poctěn představitel hlavní role herec Vladimír Menšík. A na Menšíkovi a jeho skvělém hereckém výkonu také tento film stojí. Všichni ostatní herci mi v tomto filmu připadají jako neživotné loutky. Vladimír Durdík ml zde skvěle dokazuje, že neumí vůbec hrát, neb jeho kamenný ksicht se v průběhu filmu ani jednou nepromění. Remunda hraje taky blbě. Prostě hnus. Ani Milena Dvorská zde nehraje dobře. Za zmínku stojí ještě dramatický výkon herce Ladislava Freje st i štěk Jiřího Kodeta, který hrál sochaře. Zaplať panbůh za něj!! Více podstatných a důležitých informací o filmu + přehled dobových kritik lze najít v knize Lumíra Holčáka: Vladimír Menšík a jeho filmy. Já tento film hodnotím na 55%. A to jedině díky Menšíkovi, Frejovi i kameramanovi Jiřímu Macákovi, který nemilosrdně vykreslil tu ostravskou brutalitu všedního dne se svými fabrikami, potrubím a dýmy. Špatný film to rozhodně není. Stojí za shlédnutí i kvůli Menšíkovi, jehož herecký rejstřík byl opravdu velmi široký. Což ostatně dokazuje i v tomto filmu. (26.01.2016)

Psychologické drama v železárnách. Navíc ještě zdárné vyřešení havárie ohrožující velkou část města. Typický budovatelský film, který v dnešní době nemá co říct. Ani herecké výkony nestojí za podívání. (26.07.2018)

V sedmdesátých letech vznikly u nás krátce po sobě dva filmy, které mají pro mně, jako pro rodiče, naprosto zdrcující dopad v oblasti rodičovského pohledu. Ukazují masakroidní pocity rodičů po ztrátě svého dítěte nebo v jeho kritickém ohrožení. A v kombinaci s hudebními velikány své doby v oblasti filmové hudby získává snímek další rozměr. První film je Den pro mou lásku (Petr Hapka), druhou je právě Hrozba (Luboš Fišer). Jen první čtyři minuty snímku bez jediného slova jsou naprosto vypovídající. A v kontextu dalšího vývoje filmu, mimochodem na svou dobu poměrně hodně dramatického, získávájí výraznou rovinu. Plusové body za výkon Ladislava Freje. (15.09.2019)

Těch linek tam bylo na můj vkus moc, ta s tou nemocí trochu přetažená za vlasy. Ze začátku nudné, ke konci vcelku obstojné drama vlastně jen díky nehodě jednoho ze zaměstnanců, u mě to za víc než dvě rudé hvězdy nebylo. (06.09.2022)

Přistihuji se v poslední době,že u starých českých filmů sleduji více reálie než děj. Stejné to je i u tohoto filmu. Těžko lze očekávat,že se ve filmu z r.1978 neobjeví normalizační budovatelská nota. Toho se Sirový podle mě zhostil celkem slušně a je třeba se nad to při sledování povznést. Jinak průměrná,dobře obsazená,docela akční podívaná. Jako vzpomínka na zkurvenou dobu to funguje. (28.12.2014)

Po pravdě jsem spíš čekal nějakou agitku o tom, jak se máme v naší socialistické době skvěle a jak nám to ti zlí kapitalisti kazí. Nic z toho se nedělo, ale do akčního filmu to mělo taky daleko. Dialogy jak z televizní inscenace, zápletka se točila kolem , pro laickou veřejnost zcela neznámých a vlastně i nezáživných věcí. Pro mne měl film jediné kouzlo v tom, že se natáčel v místech, kde jsem pak léta pracoval taky a ve filmu jsem mohl shlédnout mně známá místa. Jinak ale je to dílo, se kterým se, zcela pochopitelně, tvůrci moc nechlubí. Ale dokoukat se to dalo. (11.02.2016)