Inglourious Basterds
Inglourious Basterds
Nehanební bastardi
Inglourious Basterds
Inglourious Basterds
Inglourious Basterds
Inglourious Basterds
Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Brad Pitt, Mélanie Laurent, Christoph Waltz, Eli Roth, Michael Fassbender, Diane Kruger, Daniel Brühl, Til Schweiger, Gedeon Burkhard, Jacky Ido, B. J. Novak (více)Obsahy(4)
Začátek Hanebných panchartů zastihuje Shosannu Dreyfus (Mélanie Laurent) v Němci okupované Francii, kde před jejíma očima nacistický důstojník Hans Landa (Christoph Waltz) vyvraždil její rodinu. Shosanna se štěstím uniká do Paříže a ukrývá se tu pod novou identitou majitelky a provozovatelky biografu. Na jiném místě v Evropě se pod vedením poručíka Aldo Rainea (Brad Pitt) formuje skupina židovských vojáků s cílem nemilosrdně mstít činy nacistů a šířit mezi nimi strach. K Aldově "Panchartům", jak si sami říkají, se přidává i německá herečka a britská tajná agentka Bridget Von Hammersmark (Diane Kruger), jež má za úkol svrhnout vedoucí představitele Třetí říše. A v šeru promítací kabiny zatím Shosanna spřádá vlastní plán odplaty... (Bontonfilm)
(více)Recenze (3 153)
:))mnam ()
Skvěle zpracovaný film s tarantinovskými prvky. Divák, pokud by znal jeho předchozí díla, by nemusel čekat až na závěrečné titulky, aby zjistil autora. Skvělý výkon Christopha Waltze, podobný výkonu a projevům herce i v Nezkrotném Djangovi. Doporučuji shlédnout film v původním znění, skvěle vyniknou všechny použité jazyky s jejich dialekty. ()
Trošku úlet, ale jako oddychovka dobrý. Chvílemi to vypadá, jako počítačová střílečka. Baví mě herecké obsazeni i těch zdánlivě bezvýznamných rolí kvalitními herci. Už jen za to si zaslouží 100%🪖🪖🪖🪖🪖 ()
Já jsem vlastně fandil Waltzovi, jeho typická role hajzlíka mu sedne jako dekl na šerbel ()
Tak větší kravinu jsem dlouho neviděla. Nápad s atentátem na nacisty byl skvělý a tak trestuhodně s ním bylo naloženo. 2 hodiny nudy a utrpení, kdy člověk čeká, kdy konečně přijde ta hlavní scéna. Občas padne dobrá hláška a jinak se film vleče. Smutný, že se hodnocení dává podle režiséra a ne podle skutečné kvality filmu... ()
brilantní jednohubka... ()
Tak ja som si aspoň definitívne potvrdila, že sa s Karantínom míňam. Áno, je to technicky dobré, áno, je v tom veľa peňazí, nie, necítim v tom príbeh, nie, nie je to môj humor, nie, nepríde mi to zaujímavé. Slabé 3*, vážne len za vycibrené remeslo. ()
U Tarantina se mi líbí , že vždy dovede naleznout správnou míru nadsázky i vhodnou stylizaci. Je tomu tak i v tomto kousku. Byť zvolené "historizující" prostředí a témata jsou "závažná", nenechá fuilm sklouznout k pseudorealitě ani k heroickému patosu, kterého jsou obvykle válečné filmy plné- o žádnou realitu se nesnaží, na realitu jen odkazuje (ale masivně a hravě). Žádná hra na dokumentární přesnost, žádné zbytečné odkazy na to, že "tento příběh se opírá o skutečné události", žádné zbytečné řešení historických nepřesností, žádná hluboká psychologizace. Jde přece o parodii na špionážní a válečné filmy pojatou formou detektivky. Neřeší druhou světovou válku- ta je jen polem na kterém svou "detektivku" rozehrává a rozehrává ji filmařsky dovedně. Naopak boří mnohé mýty spojené se zobrazováním dané doby a dokonce i obecná "dramaturgická" klišé (postava která v jistén chvíli vypadá jako důležitá je v polovině filmu zabita, nebo úplně zapomenuta, kulisy jsou naddimenzovány, což zas působí jako odkaz na slavné filmy čtyřicátých let atd.). Postavy nejsou blízké žádným reálním postavám (dokonce ani ty, které nesou jména slavných skutyečných osob Goebbels, Hitler, Jannings), jejich jednání je však důsledne motivováno a tentokráte přísně chronologický děj drží napětí. VYnikající dialogy (naopak nabité odkazy na reálie) posouvají oba hlavní paralelní děje k finále v kině, které ovšem zůstává pojmu "finále" bohužel dost dlužno. Možná proto mám pocit, že se držel trochu u zdi a že děj směrem ke konci negraduje a epilog útěku Brada Pitta a označení Hanse Landa k vyznění celku nic nepřidává, spíše naopak- to je asi jediná má výtka. ()
Bohužel nemohu sdílet většinové nadšení, místo akce jen plno řečí a o scéně v baru, kdy nic netušíci a alkoholem unavení vojáci, posříleji všechny ostatní, je snad i škoda mluvit. Koukatelné jen díky Diane a Ch. Waltzovi ()
Opravdový majstrštyk ()
🔴 Chci sledovat znovu: NE. ()
Vedel som, že Tarantino je kokot ale že bude schopný urobiť takéto pičoviny? Dobre jasné nikde nie je napísané, že je to historický film, takže upraviť dejiny sa môžu, ale pokiaľ si ten jebnutý hovad myslí, že toto bolo cool, tak to je na veľkom omyle. Najkokotskejší film aký som kedy videl čo je v červených číslach (v čiernych by som našiel takých viac ale to je úplné iná liga, takže to by porovnával iba idiot) Jedinou výhodou je, že v Hollywoode prerazil Waltz, ale hviezdičku tomu turbokokotovi nedám ani za pána. ()
Dobre spracovaná tarantinovka ako vždy skvelé efekty, herecké výkony scény pri ktorých sa zasmeješ. Celý film je dobra jazda, príbeh a jeho idea ako americké vojsko bojuje proti nemeckému vojsku za čias okupácie, a plán ako zvrhnuť tretiu ríšu v celkom vtipnom prevedení je na paradu. Ražisér nam opäť ako zvyčajne namiešal dobrý koktejl. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, a dle mého, nejlepší Tarantinuv počin. Všechny scénu jsou zde úplně geniální, nikdy jsem se takhle nehltal rozhovor, jako rozhovor na začátku. Boží hudba, boží scénář, boží herecké výkony. Prostě všechno je zde perfektní ()
V mnoha ohledech dokonalý film se zápletkou, která bezohledně falšuje dějiny, podobně jako Tenkrát v Hollywoodu. Řada reálných postav se setká v naprosto nereálném vyvrcholení děje. Ale, když už jsme u srovnávání obou Tarantinových filmů: Tenkrát v Hollywoodu nabízí mnohem životnější postavy. Možná je to tím, že se Tarantino v Panchartech vydal do příliš vzdálené doby, navíc z evropských dějin. Třeba Hans Landa mi tak připadá jako esence všech filmových postav nacistických velitelů oplývajících směsí vzdělanosti, kultivovanosti a současně zvrhlosti a krutosti; jen Tarantinem dotažená k dokonalosti. Nakonec je tato přesně kalkulující postava napálena "americkým buranem" Aldo Apačem; což mě naplnilo větší radostí než mnohem efektnější scény v biografu. ()
Waltzovo koncert.... ()
Za mě nejlepší válečný film, který nebyl zaměřen hlavně na boji. Fakt pecka! Quentin Tarantino umí propojit různý linky a tak, to už víme dávno, ale tenhle film je fakt skvost :D! Už na začátku se jedou ty dlouhý Tarantinovský rozsáhlý rozhovory, které jsou totální umění a už víme že tenhle styl nás bude doprovázet celý film (což je dobře). Já osobně moc válečný filmy nesleduji, ale když jsem se poprvé podíval na Hanebný Pancharty, tak jsem si ten žánr celkem oblíbil, hlavně jsem si oblíbil ten film! Viděl jsem ho alespoň 5x (nejmíň) : D. Každá scéna mě baví, každá věta mě baví, každé slovo mě baví a tak dále! Bomba! Ve filmu se dočkáte: přestřelek, vtipných scén, hlášek, drsných scén a takhle bych mohl pokračovat pěkně dlouho! Nebudu tady zdržovat recenzí a jděte si to pustit! (samozřejmě kdy chcete) Doporučuji i pro lidi kteří nemají moc v oku válečný žánr. Fakt Pecka! ()
Quentin Tarantino dokazuje a statečně obhajuje své místo na výslunní nejlepších režisérů světa. Troufl bych si i tvrdit, že se jedná o nejlepšího tvůrce současnosti. Hanební Pancharti sledují fiktivní dění v okupované Francii během 2. světové války. Fanoušci tarantinových filmů budou jako v sedmém nebi. Legendární a tak moc oblíbené rozmluvy postav a naprosto perfektně napsané dialogy se tu střídají jako na běžícím páse. Nelze nezmínit vynikající herecký výkon Christopha Waltz...Kdo by si troufl tvrdit, že po boku Brada Pitta bude mít šanci někdo další zazářit a to ještě ve stejném filmu. Waltz je ale naprosto perfektní a jeho role nacistického důstojníka Hanse Landy je takřka ikonická. Většina epických momentů je právě v jeho podání. Jsou tu ale i další herecké (dnes už) legendy jako např. Daniel Brühl coby hrdinný nacistický odstřelovač. A samozřejmě nesmíme zapomenou na Brada Pitta, který je samozřejmě badass jako vždy a pro roli Aldo Raina si nedokážu představit nikoho tak ikonického. Pro mě se bezesporu jedná o tu nejlepší tarantinovku, jakou můžeme aktuálně vidět. Výborná úvodní scéna na francouzském venkově, herecký koncert z hospůdky, italská scénka na konci filmu v kině před premiérou nebo závěrečná třešnička na dortu v lese? To všechno jsou momenty, které stojí za vzpomínání. Inu, on vlastně celý film je jedna velká show. Je to vtipné, akční a o epické momenty a klasické zpomalené sekvence tu opravdu není nouze. Hudba je jako vždy naprosto skvělá. Černý humor, brutalita nebo dokonce emoce? To všechno tu je a je to skvělé. Celé je to tak strašně zběsilá a zábavná jízda, že stopáž o cca 153 minutách vám dost pravděpodobně přijde krátká. Plné hodnocení je pro mě povinnost a ani na vteřinu jsem, při psaní recenze, neuvažoval o nižším hodnocení. Tarantino, děkuji a chci nášup! ()
Výborný film. Ale stejně mám nejradši čtyři scény, které si pouštím pořád dokola, zatímco zbytek filmu nechávám být. Tyto scény jsou (chronologicky): Mléko. Štrúdl. Whisky. Víno v opletené butylce. Však vy víte, vsadil bych se, že to jsou i vaše oblíbené scény, no ne? O jídlo a pití tu samozřejmě nejde, jde tu o dokonalé dialogy, timing a perfektní herecký výkon. Smekám. Ale stejně jako u Pulp Fiction nebo Hateful Eight nebo Djanga (jediné čtyři Tarantinovky, které můžu) je třeba přiznat, že je to nakonec vždycky jen o pár scénách, byť dokonalých, kdežto film jako celek až zas taková sláva není. Ale co, i tak to vydá za pět! ()
Související novinky
Guy Ritchie chystá válečný thriller
Režisér Podfu(c)ku či Gentlemanů Guy Ritchie si zdá se vyhlídl svůj příští projekt. Britský filmař se čerstvě upsal režii snímku Ministry of Ungentlemanly Warfare pro studio Paramount. Kromě režie se… (více)
Jeremy Irons ve filmu o Mnichovské dohodě
Netflix obsadil první herce do chystané adaptace knihy Mnichov, jež není nijak spjatá se stejnojmenným filmem Stevena Spielberga z roku 2005. V novém snímku, který vychází z bestselleru spisovatele… (více)
Star Trek 4 našel režiséra
…a není jím Quentin Tarantino. Na eRkovou verzi Star Treku od režiséra Pulp Fiction nebo Hanebných panchartů si nejspíš budeme muset ještě nějakou dobu počkat, mezitím ale studio Paramount najalo… (více)
Tarantinův Hollywood ještě delší?
Okolo nového snímku Quentina Tarantina (Pulp Fiction) je po premiéře na festivalu v Cannes dost rušno. Většina recenzentů film chválí, našli se ale i tací, které neoslnil režisérův přístup k ženským… (více)
Místo akčního béčkového válečného filmu, který čerpá z brakových filmů 60. let, nám Tarantino představil neakční konverzační film, který bych oním intelektem přirovnal k Hitchcockovi, nebo Kubrickovi. Samotná úvodní scéna na statku, ve které Hans Landa hledá židy je naprosto strhujícně napsaná a Tarantino nám dokazuje maximální využití jeho spisovatelských schopností a struktury budování napětí. Tarantino, pomocí dvou postav, které sedí u stolu a diskutují neuvěřitelných 25 minut o banalitách, natahuje gumičku tak dlouho, dokud gumička nepraskne a jakmile gumička praskne, divák jen hledí s otevřenou pusou. Další zajímavý prvek je způsob vypravování, kdy film má dvě základní linie, které jsou ale svým tempem, svým stylem, a i svým žánrem, poměrně odlišné a mohlo by se říct, že každá je z trochu jiného filmu. První linie vypráví o mladé, židovské majitelce kina Shosanně, která se plánuje pomstít nacistickému režimu, přičemž tato linie působí jako od Evropských autorských režisérů z 60. let a je daleko více sentimentální a melancholická, (samotná scéna v restauraci, ve které Shosannu „vyslýchá“ Hans Landa je jako od Hitchcocka), na rozdíl od druhé linie, ve které se nám představí židovské komando Panchartů, v čele s Aldem Reinem, které je postrachem všech nacistů i německých vojáků, která vzdává hold Spaghetti-westernům (Sergio Leone, Sergio Corbucci), dobrodružným válečným (Velký útěk, Tucet špinavců) i béčkovým exploatačním filmům, ale místo kopírování si Tarantino bere pouze principy a jisté prvky těchto žánrů. Film je dále rozdělen do kapitol, přičemž v každé kapitole Tarantino vkládá svoji strukturu pro budování napětí pomocí již zmiňované gumičky. Film dále graduje a v poslední kapitole se tyto 2 linie protnou. Další výrazný prvek film jsou silné postavy, které jsou velmi podrobně, věrohodně a naprosto brilantně napsané. Ať už německý voják Hugo Stiglitz, který se přidal k panchartům a dává Němcům za vyučenou a připomíná Clinta Eastwooda v Leonových filmech, dále pak britský špion a filmový kritik Archie Hicox, který působí až, jako britská karikatura, dále mladá židovská majitelka kina Shosanna, se svým francouzským šarmem a vůdčí povahou a v neposlední řadě monstrózní nacistický plukovník Hans Landa, který diváka neděsí svojí agresivní povahou, jako ostatní nacisti v jiných filmech, (naopak je velmi kultivovaný, příjemný a výřečný), ale svým rozumem a intelektem, který hodlá použít ve svůj prospěch. Samotná postava je napsaná extrémně detailně a již v úvodní scéně, ve které hledá židy, při vstupu do domu pohlíží na skříně, strop, nebo podlahu (poté dokonce při podání ruky jedné z dcer farmáře opatrně zkusí, jak vysoký má srdeční puls, aby zjistil, zda je nervózní nebo ne). Děsivé na této postavě tedy je to, že Landa ví, co ostatní ne. Dokonce Landa ví, co ostatní ví, a s tímto vědomím Landa manipuluje s ostatními postavami, a dostane od nich přesně to, co potřebuje. (viz. Domluva o ukončení války) Osobně si myslím, že postava Hanse Landy je jedna z nejlepších záporných postav, které kdy byly vytvořeny. Samotný film je tedy poměrně mnohovrstevnatý, ale Tarantinovi svým scénáristickým a režijním umem se film nerozpadl pod rukama a je celý velmi komplexní. Popravdě je tento film jedním z nejlepších z nového tisíciletí. () (méně) (více)