Pád do ticha

Film, postavený výlučne na príbehu, ktorý zaujme najmä spôsobom akým bol natočený, ale najmä faktom, že bol skutočný. Pri dokumente sa herecká stránka nedá kritizovať. Ale čo sa týka myšlienky a scenáru, to bolo veľmi podarené. Osobne by som film rozdelila na také dve polovice, lebo, nie je nudný, len je vyčerpávajúce prijať toľko dramatických scén naraz. Ale inak veľmi pekné 70% (24.11.2009)

Mám rád horolezecké filmy, i když nabízejí v podstatě pořád to samé, ale Pád do ticha je pro mne velkým zklamáním. Nepopírám zajímavý příběh ani obdivuhodnou vůli k přežití (to jsou ty dvě hvězdy), ale způsob zpracování byl tragický. Dokumentární forma vytvořená dokola opakovaným stylem (týpek ve studiu řekne: "Pak mi to podklouzlo" a následně je zobrazen, jak mu to podklouzlo) mě do příběhu nedostala a skutečnost, že jsou od začátku snímku všichni spokojeně živí ve studiu, dávala i retardovanému divákovi nenápadné znamení, jak to asi tenkrát dopadlo. Pro mne je to tedy pouze nuda o dvou naivních manících, kteří nebyli připraveni na to, že by mohli mít problémy při výstupu, který se ještě nikomu nepovedl. (20.04.2011)

Závislost a opojné vzrušení z lezení, což já v tomhle směru nejsem schopná pochopit, spolu s bezstarostným mládím oba kluky motivovala k výstupu na horu v Andách, kterou ještě nikdo nepokořil. A i když se jednalo o hraný dokument, tak to byla stejně nervy drásající podívaná, kde jsem na konci neměla daleko k tomu jít si pro kapesník. Nechápala jsem, co všechno je člověk schopen podstoupit, pokud jde o přežití, to bylo něco neskutečného. Já nejsem žádný skalní horolezecký fanda, ale tenhle film určitě za zhlédnutí stojí. A pokud se jedná o ty nádherné scenérie, to bych už jen opakovala druhé uživatele. (06.06.2013)

Toto je moje srdeční záležitost! Hory miluju. Sice „pouze“ jako vysokohorský turista (byť pár lezeckých pokusů již proběhlo), ale i tak dokážu plně (d)ocenit krásu (vele)hor a vžít se (alespoň částečně) do pocitů obou zůčastněných a představit si, co museli oba hlavní aktéři prožívat (viz dilema při odříznutí lana). „Tam nahoře“ jste (když dojde na lámání chleba) sami za sebe a stačí i mnohem méně (než prožívali oba hlavní aktéři), aby to bylo neřešitelné! Snímek je natočen na motivy knihy stejného názvu od samotného zůčastněného J. Simpsona (btw, ještě působivější) a je důkazem (ne)skutečné, (nezdolné) síly lidské vůle přežít. Kevinu MacDonaldovi se podařilo natočit téměř dokumentární formou (kdy hlavní hrdinové vypráví v prostřizích svůj příběh) nesmírně emotivní živočišnou podívanou, které se nevyrovná žádný hollywoodský celovečerák typu Vertical limit apod. slátaniny. Touching the void je působivě zpracovaná rekonstrukce příběhu dvou chlapů (horolezců), kteří se rozhodli v roce1985 zdolat vrchol 6365m vysoké Siula Grande (do té doby neslezené), kdy se při sestupu dostali do pořádné sloty, Joe spadnul, zlomil si nohu v koleni a kdy se (po nekonečném slaňování) dostal Simon Yates před nejsložitější rozhodnutí svého dosavadního života. To vše navíc prokládáno přesně načasovanými nádhernými scenériemi peruánských And, jenž nemůžou ponechat chladným ani člověka, co „vylezl“ max do 1patra rodinného domku. (04.01.2007)

Zrádne úpätia peruánskych Ánd neďaleko Juhoamerického Peru mrazivo odkrývajú zvesť o hrdinstve, vôli, priateľstve a závažných rozhodnutiach. Neamerická rekonštrukcia zdárneho pokorenia západnej steny Siula Grande a už oveľa menej priaznivého zostupu z nej. Joe Simpson/Simon Yates sú tými odvážlivcami, ktorí sa roku 1985 zapisujú do horozeleckých dejín nielen fyzikálne hraničným lezením, ale hlavne úkrutnou dôverou a obzvlášť jeden z nich až nemysliteľným zocelením/zrehabilitovaním tela i duše. Beznádej, agónia, ani rezignácia, nič z toho tu nemá nárok na uplatnenie a každá uplynutá minúta nás spolu s Boney M len utvrdzuje o relatívnosti týchto pojmov. “Dotknite sa prázdnoty” a vedzte, že zázraky - človeka ako tvora vynaliezavého - naozaj existujú. (09.01.2011)