Paříži, miluji Tě

Některé scénky (např. první 3) jsou vážně hodně slabé, snad i pod úrovní absolventských filmů. Z „méně“ známých režisérů překvapil Wlater Selles nabo Alexander Payne. Bratři Coenové, Cuarón nebo Tom Tykwer pro změnu dostáli svému renomé a dokázali, že nejsou uznávanějšími než ostatní režiséři náhodou, jejich příspěvky jsou nápaditější a prostě lepší než většina ostatních. Dle mého názoru se nepředvedli Gus Van Sant nebo Wes Craven. Jak píšou i ostatní celek je dost nevyrovnaný, na druhou stranu mě potěšilo sledovat, jaký příběh dokáže někdo vykouzlit na cca pěti minutách prostoru, kvůli tomu to určitě stojí za to. (04.11.2013)

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc dospívám k tomu, že pro mě takhle ne. Opravdu mne zasáhla jenom povídka s Mirandou Richardson od Isabel Coixet, pojetím mě zaujal samozřejmě Tykwer a jeho oblíbenec, úžasný Melchior Beslon, a trošku pobavil Vincenzo Natali a jeho stylizovaná rozprávka o pádu ze schodů. Jinak jsem dost poposedávala a víceméně očekávala konec. Celkově mě to sdělení, jak jsme všichni jedna šťastná multikulturní společnost, nechává docela chladnou, v umění a v životě hledám jiné zážitky. A ještě jsem vlastně zapomněla na Coeny, ale ti jsou kapitola sama pro sebe. (23.06.2010)

Nejlepší kousky: Coenovci se Stevem Buscemim jako terorizovaným turistou, Sylvain Chomet a jeho zamilovaní mimové, Alfonso Cuarón s úžasně chrchlajícím Nickem Noltem a překvapivou pointou - to vše v jednom záběru, Tykwerovo zachycení strachu ze ztráty lásky a Payneova osmamělá pošťačka. Zbytek průměr až podprůměr, prakticky bez důvodu opakovaného zhlédnutí. Snad bude právě natáčená óda na New York vyrovnanější. (06.04.2008)

No jako celkove to rozhodne zas takova bomba neni, ale kuli par uzasnejm filmeckum musim dat 4*. Hlavni problem filmu jako celku je, ze nektere povidky jsou zbytecne kratke a jine naopak zbytecne dlouhe a jejich uroven je taky kolisava, nekdy to je originalni, vtipne, pripadne napinave a podobne a jindy zase predvidatelne, naprosto zmatene nebo o nicem. Nicmene na film jsem se kouk hlavne kuli Coenum a ti me tradicne nezklamali. Na plose par minut predvedli vtipnej i drsnej filmecek s prijemnym Buscemim a dobrou kamerou. Pak musim pochvalit Dafoea, ne film s nim, pouze jeho good postavu, i kdyz tam nebyl snad ani minutu. Dale se mi libil prispevek od Chometa, jeho pribeh o dvou mimech byl zkratka kouzelnej. Pak tu mame Nicka Nolteho, povidka s nim je vcelku fajn, ale on samotnej vypada jak desnej vagus, nicmene nerikam, ze je spatnej. Dalsi, co bylo vcelku vtipny, je prispevek LaGravenese s Hoskinsem, ale spis jen ze zacatku. Pak tu je povidka dost se vymikajici a krapet strasidelna od Nateliho s Elijahem Woodem, naprosto super atmosfera a skvely filtry. Pak me potesil Craven, kterej i sem narval ducha a postava prudice Sewella je fakt cool. No a na zaver to je pribeh od Tykwera s Natalii Portman, kterej je prevazne jako zrychlenej zaber. Netvrdim, ze se mi nelibili i jine povidky mimo vyse zminenych, ale tyhle me zaujali nejvic. (18.10.2007)

Povídky: 1.Hodně vtipná promluva v autě, osudově romantický kolaps. (4*) 2.S výjimkou trochu divného zakopnutí moc příjemné seznámení a „střet“ kultur. Režisérka si evidentně potrpí na nezávislé hrdinky. (4*) 3.Dlouho křeč, vyznívání do ztracena, povídku však zachraňuje vtipná pointa, která částečně omlouvá předešlé. (3*) 4.Chudák Buscemi, nevychovaný spratek a šílený pár. Hodně úsměvné, škoda jen té nepříliš zvládnuté „nakládačky“. A nečekal bych, že právě tohohle kraťasu si budu v rámci tvorby Coenů cenit úplně nejvíc. (4*) 5.Hořkost matky-cizinky. Čistý průměr. (3*) 6.Totální zmar, u kterého stojí za zmínku jen a pouze ty kostýmy. (1*) 7.Od někoho, kdo natočil Umírající zvíře, jsem čekal něco lepšího, než podprůměrný kousek takřka bez emocí. (2*) 8.Dle jmen nejhvězdněji obsazená povídka, avšak výsledek je jen lehce nadprůměrný. Iluze a kovboj Dafoe byli fajn, Binoche mě však příliš neoslnila, snad kvůli tomu silně omezenému prostoru. (3*) 9.No jasně, Chomet zase musí být něco „spešl“, že? A tak je to taky správně! Obrovsky nápaditá povídka s mimy, celkově druhá nejlepší. (5*) 10.Cuarón si s malým prostorem poradil znamenitě. Povídka, která celá stojí na závěrečné pointě, si kvůli plnému docenění zaslouží opakované zhlédnutí. (4*) 11.Maggie Gyllenhaal byla jako sjetá odzbrojující, zápletka s dealerem vypadala dlouho zajímavě, ale…konečný smysl téhle povídky jsem prostě nenašel. (3*) 12.Smutné, ale moc pěkné. A ten závěrečný pohled kamery člověku dost zhořkne. (4*) 13.Úsměvné, dobrá hra s diváckým očekáváním. (4*) 14.Vskutku netradiční romance s Woodem. Vlastně je to hrozná blbost, dost stylizovaná, ale hodně zábavná. A na závěr celého filmu ji člověk nakonec uvidí (konečně) ve správném světle. (4*) 15.Restart vztahu s požehnáním klasika? Jakože chlápek byl ve své nehumornosti vtipný, Emily Mortimer tomu zas dodala ten správný lesk. Zatím to nejlepší, co jsem od Cravena viděl. (4*) 16.To suverénně nejkrásnější na celém filmu. Víc ve vlastním komentáři u filmu True z roku 2004. (5*) 17.Hořkost v naprosto noblesním hávu. A ten nadhled se mi moc líbil. (4*)18.Od někoho, kdo natočil Děti moje, bych nečekal něco tak mile „neutrálního“, s trochou toho zajímavého bilancování. (4*). Různé podoby lásky v 18 povídkách, z nichž se mnohá velmi povedla. Fajn bylo i dodané závěrečné „rozloučení“, které i něco dořešilo a vysvětlilo. Celkově mi to vychází na slabší 4*. „Řekli jsme si, že to budou líbánky.“ – „Byl to náš jediný volný termín.“ – „Tvůj jediný termín.“ – „Protože máš tu novou práci.“ – „Ale ty jsi souhlasila!“ – „Když si mě chceš vzít, musíš poznat, kdy lžu.“ (02.07.2015)