Zkrocená hora

Film, který svou krásou zadupává vše co kdy v romanticko - dramatickém žánru vzniklo. Pro mne nejlepší herecký výkon Heath Ledgera a Jake Gyllenhaala v jejich kariéře. V žádném jiném snímku není ukázána láska tak čistě, jako právě zde. Odprostěme se tedy od předsudků či pověr a vychutnejme si toto mistrovské dílo, jenž zatím nebylo a nikdy nebude překonáno. (21.08.2007)

Po zkušenosti s komentářem k filmu Ptačí klec píšu s obavami. Tehdy mi interní poštou přišel gramatický zločin, jehož autor mě vyzýval, abych snížil hodnocení filmu, "protože je o teplouších," jak mě důvěrně informoval. Zřejmě v domnění, že při své chabé inteligenci jsem tak závažný prohřešek přehlédl. ;-) Tentokrát se obávám opačné reakce, protože se chystám mírně polemizovat s všeobecným nadšením. O to, že Zkrocená hora je formálně dokonalý film s bravurními hereckými výkony, se nepřu. Co mě ale mrzí, je drobný alibismus, s nímž umožňuje dvě zcela protichůdné interpretace. Nevěřím, že dokáže zliberalizovat úzkoprsou většinu. Spíš si myslím, že jak tolerantní, tak předpojatou část publika pouze utvrdí v jejich dosavadním názoru na homosexuály. Ti první budou Zkrocenou horu vnímat asi takhle: Dva honáci dobytka, chlapáci každým coulem, se do sebe zamilujií, s panikou si uvědomí, že to, co o sobě zřejmě tušili celá léta, nebylo jen střídavé pominutí smyslů, ale konstantní citové zaměření, nicméně nemají odvahu je ventilovat v obavě z veřejného odsouzení. Rozhodnuti zapomenout a potlačit svou přirozenost si založí rodiny. Naoko žijí v šabloně "amerického způsobu života" a to, na čem jim nejvíc záleží, odsouvají do ilegality místa, kam bedlivé oko veřejnosti nedohlédne. Je nám líto, že se narodili v nesprávné době na nesprávném místě. Jenže druhá varianta dovolu konzervativnímu publiku považovat Jacka a Ennise za mravně přijatelné PROTO, že své zaměření sami chápou jako trestuhodnou úchylku, kterou je třeba prozíravě tutlat a "odčinit" založením rodin. Popřením osobních preferencí ve prospěch unifikované společnosti. Nepochybuji sice, že Angu Leeovi šlo o poselství č. 1, ale masový úspěch filmu bych připisoval spíš oněm zadním vrátkům, té rafinované kličce. Zkrocená hora není čistokrevnou romancí dvou mužů, netroufá si být tak transparentní. Ve jménu odsouzení většinové netolerence dává vlastně požehnání k tomu, čemu se tuším říká internální homofobie. Stejně jako se Jack a Ennis průběžně ujišťují, že jsou nanejvýš bisexuálové, film podobně konejší uražený jemnocit okázale "tradiční" většiny, která se skřípějícími zuby přijme maximálně neupřímný kpmpromis. Cítil jsem potřebu to napsat, i když i můj dojem z filmu byl primárně dobrý. Jen by se mi víc líbilo, kdyby byl v tomto směru odvážnější, drzejší. Nic to ale nemění na tom, že mě emocionálně zasáhl víc než většina instantních melodramat a ležel mi v hlavě celé týdny. 80% (19.11.2007)

Zkrocenou horu jsem poprvé viděl někdy v době, kdy ten film byl relativně novinka. Vzpomínám si, že tehdy mě to prostě nebavilo, přišlo mi to šíleně nudný a tak nějak o ničem. Teď jsem na Zkrocenou horu narazil v televizi, tak jsem si hned vzpomněl, že to je ten film, co mě vůbec nebavil, takže asi nemá smysl na to koukat. Nakonec jsem to zkusil a tentokrát jsem to celkem bez problémů dokoukal. Asi je to tim, že jsem o těch X let starší a už mi tolik nevadí koukat na "pomalý" filmy, navíc se film stal zajímavym i díky tomu, že třeba Heath Ledger už toho potom moc nenatočil, Randy Quaid to samý... S odstupem nějakejch 17 let od vzniku filmu je to za 3 hvězdy. (30.01.2022)

Trvalo mi 3 roky, kým som si Skrotenú horu pozrela (pri niektorých filmoch sa oplatí prečkať najväčší hype), ale ako rada vravím, všetko má svoj správny čas. Pre mňa dozrel ten najsprávnejší moment a film som si vychutnala od prvej minúty po poslednú. Radím ho medzi najsilnejšie filmové zážitky, má nádhernú atmosféru šírej oblohy Wyomingu, obsahuje moju obľúbenú tragickú romantiku a bez mučenia sa priznám, že scéna vášnivého bozkávania pod schodami mi doslova vyrazila dych :-) (04.05.2008)

Až teď a tady jsem pochopil, jakého herce jsme ztratili v Heathu Ledgerovi. Mistrovsky napsaná a zrežírovaná “neobvyklá westernová romance”, zasazená do neskutečných exteriérových kompozic, ale současně vnitřně silně komorní, se skrývanými emocemi a tragikou dlouhodobě nenaplněného štěstí na dosah ruky. Ang Lee vede hlavní i vedlejší herce v obrazech a střihové skladbě jako kdyby maloval obraz. V atmosféře drsného amerického retrovenkova skládá dokonale soustředěnou mozaiku tichých tužeb a snů, do které chladný horský vítr a prérijní prach váhavě propouštějí tóny decentně dokreslující Santaolallovi hudby. Co scéna, to filmařsky precizně zhotovený krok v budování charakterů a vyprávění příběhu pokrývající dvacet let života dvou lidí, kteří nemohli žít ani spolu, ani bez sebe. A života lidí kolem nich, ovlivněných z toho pramenícími smutnými událostmi. ___ Brokeback Mountain mě rozsekal minimalistickým uzavřením příběhu nejdůstojnější formou filmového umění - bez náznaku kýče či ždímáním slz jinými filmovými prostředky než tichým dořečením příběhu mimo obraz, které se tak silně propojí s předešlými událostmi, až z toho puká srdce. Tyto smutné gay romance, když se povedou jako tady nebo v Call Me By Your Name, mají v trápení postav pro jejich společenskou odlišnost a nepřejícný osud mnohem dramatičtější podklad než tradiční hetero vztahovky. Nejspíš taky proto, že najít si novou holku, když to s tou předešlou nevyšlo, je o tolik jednodušší, než najít silné propojení s někým z dvou procent populace. Asi to bude jako pro filmového fandu jednou za pár let vidět takto zrežírovaný film. (03.04.2024)