Marie Antoinetta

Sofia Coppola umí točit zvláštní a atmosférou nasáklé filmy a tenhle není výjimka. Zajímavé téma-osud francouzské královny s tragickým koncem - však není podáno typickým způsobem. Hodně připomíná například Formanova Amadea. Také mapuje život dobové "celebrity", která si s ničím nebere servítky. To, jak Marie A. rozhazovala peníze, pařila na opulentních partys a milovala své děti, je podáno s naprostou noblesou, nijak křečovitě, jak to bývá u filmů tohoto ražení zvykem. K tomu ještě úžasné kostýmy doplněné parukami (aneb...je váš účes dostatečně vysoký?) a zajímavá hudba, která bývá u S. Coppoly nástrojem pro vytvoření gradace, umocnění pocitů, případně něčeho úplně jiného. Krásné je, jak ji používá velmi kontrastním způsobem vůči jednotlivým scénám filmu. Kamera chvílemi připomíná barokní obrazy s jejich šerosvitem (scéna korunovace) a lokace udává na autentičnosti. Také je zajímavé, jak velmi málo se toho ve filmu řekne. Valná většina děje je čistě obrazová,což má své výhody i nevýhody (chvílemi je divák zmatený, případně ochuzen o dovysvětlující repliku). Co se mi ovšem nelíbilo, bylo vyznění Marie A. jako osobnosti. Ve filmu vystupuje jako věčně ublížená, nepochopená mladá rebelka (taky díky blonďaté Kirsten Dunst ) . Jistě něco na tom bude, ale tady je toho až trošku moc. Každopádně je to jeden z filmů,který umí zapůsobit. (10.04.2007)

Čekala jsem o něco víc, už kvůli Kirsten Dunst. Pro mě až moc barevné. Herecké obsazení lepší než dobré. Ale aspoň konec to přece jenom trochu zachránil. (13.01.2008)

môj druhý film od sofie coppola, a ani tento ma vyslovene nenadchol. vskutku netradičný historický film, ktorý zrejme mal poodhaliť osobnosť marie antoinetty vyznel v konečnom dôsledku do prázdna. neexistujú tu dialógy a vlastne dej ako taký a ťažko sa z jej príbehu dozviete aká vlastne bola. zvládala vôbec svoju pozíciu kráľovnej? bola vlastne prezývka madame déficit opodstatnená či za krach pokladnice mohlo financovanie francúzskych amerických kolónii. dosť mi vadil ten ustrihnutý koniec, kde vlastne chýbal jej známy koniec. naopak páčila sa mi moderná hudba, moja obľúbenkyňa rose byrne a kirsten taktiež nebola zlá. 3 a 1/2 *. (29.05.2009)

O Marii Antoinetta se vždycky mluví jako o nesnesitelně špatné královně, kterou nakonec popravila naštvaná a hladová lůza. Jsem rád, že Antoinettu film nekritizuje, nedělá z ní pitomou husu zabalenou v krajkách a že má snímek nečekaný konec a že převedl charakter královny na dnešní poměry a udělal z ní skoro showbusinessovou hvězdu, vždyť ona vlastně taková byla! (28.04.2011)

Dnes asi ani o Madonne bulvár nevie toľko ako vedeli všetci o Marii Antoinette, keďže jej každé ráno stálo pri posteli asi 15 dvorných dám, ktoré roznášali klepy rýchlosťou blesku.. Maria Antoinetta v zlatej klietke. Sťali jej hlavu, keď mala 37 rokov, ale to vo filme už neuvidíme.. (31.03.2012)

Nič secestnejšie som v živote nevidela ( a asi už ani neuvidím ). A som nadšená, znechutená, presýtená, zmätená, o čosi smutnejšia, ale i šťastnejšia ... Ďakujem, Marie Antoinette. Alebo skôr - ďakujem, Sofia Coppola (03.04.2012)

Rodina je základ státu. (13.05.2019)

V titulcích filmu uvedeno: český i originální název Marie Antoinette; rok výroby 2005. (31.07.2023)

Nestandardně pojaté téma. Sofia znovu ukázala svůj dar točit s noblesou. Netradičně doplnila Versaillský zámek místo Lullyho oslavných kompozic písněmi moderních kytarovek včetně do bálu předělaných Siuouxie and Banshies a tím dala protiklad nudnosti zaběhlých rituálů královského dvora. Když pak zámecká družina prožívá jeden s nesčetných večírků nebojí se ukázat, že již v té době se šňupalo, hulilo a že tehdejší mládež se v podstatě nevymykala normálu. Přitom všem stihla ukázat problémy královského dvora. (19.02.2008)

Film k nakousnutí. Jak normálně vizuální vymazlenost nepovažuju za měřítko dokonalosti, tak Marie Antoinetta se svým šatníkem, pestrobarevným jídelníčkem a versailleskými tapetami zaujala mé oko jako máloco jiného. A nejen oko. Jasně, že příběh francouzské královny vlastně nemá žádný děj, ale možná je to tím, že kromě jediného zvratu, kterého se dočkala těsně před smrtí, byl její život zřejmě opravdu jeden velký stereotyp. A i když třeba nebylo režisérčiným záměrem to takhle demonstrovat, mě její výsledek vyhovuje. V momentě, kdyby Sophia Coppola zahrnula do svého scénáře ještě gilotinu a dějiny, degradovala by tím svoje křehké dílko na historický film. A to by byla velká škoda. (17.01.2009)

Oceňuji, že se film nesnaží o žádný patos, ke kterému by osudy Marie Antoinette mohly strhávat. Také krásné kostýmy, interiéry a propojení moderní hudby s historií stojí za povšimnutí, to je však vše. Hlavní hrdinku nemůžu ani nesnášet kvůli její rozmařilosti a lehkomyslnosti, ani obdivovat pro její chování v těžkých časech, ani litovat kvůli jejímu osobnímu životu. Všechno toto se nám sice film snaží zprostředkovat, ale jaksi se mu to nedaří - člověk necítí vůbec nic. Pokud chcete osudy Marie Antoinette opravdu prožít, přečtěte si Zweigovu biografii. (24.07.2010)

Uf, poměrně nevkusný film na to, jaký jsem ho čekala. Jako historický film příšerné, jako komický, romantický, moderní film o smyšlené historické postavě to ujde. Chudák Marie Antoinetta, snad o ní někdo natočí lepší životopis. Mimochodem hudba sice dobrá, ale úplně do jiného filmu. (27.01.2011)

Minimálně jedna hvězda pro Kirsten Dunst, která svým hereckým umem zachraňuje nedotaženou režii Sofii Coppoly, potažmo celý film. (11.12.2011)

Stále sedím a čekám, jestli ten film nebude náhodou pokračovat... tohle jsem nečekala. Rocková hudba, conversky, film skončil v půlce, podstatné věci tam chybí, jediné, co uznávám, jsou působivé kostýmy a to, že to bylo skutečně natočené v nádherném Versailles a nekonečně úchvatných zahradách. Ale to nemění nic na tom, že ta hudba byla fakt příšerná, ty boty byly jak pěst do oka a ten konec byl nedomrlý. Takže kostýmy, prostředí a herci dostávají dvě hvězdičky. (22.10.2012)

Výborné zachycení pocitů a vnitřního vývoje Marie Antoinetty, k němuž výrazně přispěla i Kirsten Dunst svým kvalitním výkonem, ale dál už bohužel nic moc, snad ještě kromě výpravy a a kostýmů. Čekal jsem silnější příběh. Přesto pěkné tři hvězdičky, ve vykreslení citů vykořeněných postav nemá Sofia téměř konkurenci. (21.12.2012)

Pri úvodnej skladbe som si musel overiť, či pozerám správny film, lebo mi to pripadalo ako keby som šiel sledovať americkú teenagerskú komédiu. Moderné skladby sa do tohto filmu vôbec, ale vôbec nehodili, a kazili dojem vo väčšine filmu. Skôr by sa tu hodila klasická hudba. Neviem, či to bola len odfláknutá práca pri výbere hudby, alebo chcela Sofia Coppola takto spríjemniť film pre dnešné publikum, ale myslím, že výsledok sa minul účinkom. Gýčovito mi vyzneli americké prízvuky asi polovice hercov, ktorí sa aspoň mohli posnažiť dodať svojmu prejavu akýsi dobový akcent. Ešte aj príbehovo nemal tento film čo ponúknuť, keďže sa celý dej točil o extravagantnom živote Marie Antoinette a jej večierkoch, a o ničom inom. Kostýmy a výprava boli jediná vec, na ktorú ma bavilo sa pozerať. Film by som charakterizoval slovným spojením - zlé spracovanie. (01.02.2013)

spojení kostýmů, rocku a sexu. něco víc než nápad Sophie Coppolová, neumíš? "ó jak šokující", "jak provokativní", "ichichi, jak lechtivé". dobrá zábava pro teenagerky, taková levnější alternativa k Harpeers Bazaar, pokud někoho nebaví čtení a baví ho vizuální onanie a růžové zákusky. kromě kostýmů obávám se není k tomuto filmu moc co říct, i to jejich propojení s rockem (a sexem) je, jak to říct... takové prvoplánové =) Člověk se prostě něčím živit musí, a tenhle film pár lidí zaměstnal. to jaksi obhajuje jeho existenci (03.01.2014)

Kristen Dunst se tak vehementně nudila, až to dolehlo i na diváka. (30.11.2014)

Dokonalé šlápnutí vedle. Tomuto filmu lze vyčítat hodně. 1. Historické nepřesnosti a nevěrohodnosti postav. V jádru se věci staly tak, jak film uvádí,ale s časovými souslednostmi si Američané nedělali hlavu. Lid volá o chléb už více než devět letpřed revolucí (pak teprve umírá 1780 Marie Terezie). 2. Herci se vůbec nevžili do historičnosti postav, hrají, jako by to byli lidé 20. století, prostě dokonalé vybouchnutí hereckého projevu. Historie myslím říká, že Ludvík XVI. byl silnější postavy, tady je to švihák, takřka play-boy,kdyby ho nezastínil ten - ovšemže americký mladíček. To bylo najednou sexu ve stylu 21. století! 3. Američané si ovšem na filmu museli přihřát polívčičku, aby ukázali, jak Francouzi pomohli revoluci americké.Zde naprosto nefunkční. 4. A pak to bylo dokonale zpackané tou ultramoderní hudbou techno stylu, dokonce s anglicky zpívaným textem (a mimochodem i texty pod obrazy panovnické rodiny byly anglické). Z historického filmu udělala paní Coppolová naprostý filmový kýč. (14.04.2017)

Výborný soundtrack ***** (12.08.2017)