Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

BUD-SFIS 

všechny recenze uživatele

Tento styl se mne opravdu zamlouva i pri zaskatulkovani do komedie bych pridal i drama se nemuzu tesit velkemu zajmu divaku, protoze vtip neni ve vtipnych frazich, silenych scenkach ale v duchu z kazde postav a pribehu. Budar mi vubec do role ze zacatku nesedel a postupem casu, mne pripadal cil dal vic lepsi a lepsi. Jak zase moc nemusim Krajca, tak podal hodne dobry vykon az mne prekvapil. Kostra filmu je na zamysleni a take prostrihy, ktere z prvu nedavaji smysl se v zaveru vybarvi jako dobre promyslene. Mel jsem problem asi se 20 minutam pred koncem, to se mne zdalo zbytecne a natazene a film, tim ztratil svuj spad. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Paralely s Doblba nejsou zmiňovány nemístně. Ano, i nový Morávek je překombinovaný, i jemu by slušel užší obsahový záběr. JENŽE, Hrubeš a Mareš jsou v mnoha chvílích skutečně vtipní, prakticky pořád bezchybně zahraní a jejich myšlenky ve mně dokázaly nemálo rezonovat. Škoda, že ty skutečně silné, odvážné a autorsky upřímné momenty rozvrátila nadsazená stopáž, v níž je hlavně půlhodinka před rozuzlením k smrti utahaná a nudná víc než všechna nuda, co jsem za dvaadvacet let v Brně zažil. Morávek s Budařem to mají v hlavě srovnané a vyplatí se jim naslouchat, přestože kolikrát ve svém blekotání ujíždějí k absolutním nesmyslům. Prostě zajímavá, i když v mnoha směrech nezvládnutá vylomenina. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Skôr ako "hořkou komedii ze života s laskavým humorem" pripomína Hrubeš a Mareš komediálno dramatický experiment, na krajinu svojho vzniku celkom originálny. Nie je to nič, čo treba bezpodmienečne vidieť, nie je to česká komédia, ktorú by ste chceli pustiť zahraničným kamarátom ako vzorku tunajšieho typicky českého humoru. Je to neobvyklý film, ktorý si nejakých tých svojích divných divákov určite nájde. Bude to ale menšia komunita. Krajčo ide v koľajách De Nira v Ragging bull, pozrite, koľko kíl pribral kvôli tejto úlohe. ()

BuryGol 

všechny recenze uživatele

Proooooooč? Proč se musim 80 minut trápit a vokusovat křeslo, abych si užil poslední čtvrhodinu, která byla fakt dobrá? Námět dobrej, ale hrát dva blby je fakt na dvě věci. Hlášky pobavily jenom některý, celá myšlenka udělání si srandy z Budaře taky dobrá ale zase je to to zpracování! Copak v ČR nikdo krom Zelenky a Hřebejka neumí zrežírovat film, aniž by ho po*ral? Tohle mělo potenciál mnohem větší, a takhle to zapadne do šedýho (pod)průměru. ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Strašidelně imbecilní film, jehož atributy často stojí na kolovrátkovité snaze agresivně zesměšňovat všechny postavy na plátně (které jsou na odstřel už od pohledu). Možná právě proto ale všechno celkem funguje - částečně taky díky geniálnímu obsazení, jelikož Budař s Krajčem si svoje role absolutních ichtylů beze zbytku užívají. Stopáž bych každopádně vzal útokem, protože mít to devadesát minut, se čtvrtou hvězdou neváhám. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama