O chytrém Honzovi

Televizní vysílání z Prahy / v důsledku své celoroční snahy / baviti vás od soboty do pátku / nabízí vám zbrusu novou pohádku / O chytrém Honzovi / přední pražští herci se tu snaží / pod vedením režiséra Ráži / nadělat vám na bránici puchýře / hudba je od Jaroslava Uhlíře. --- Texty písniček, které napsal Zdeněk Svěrák levou rukou (a pořád jsou dobré), destilovaný hovadismus televizuálu osmadesátých let, Petr Nárožný na raketovém vysavači. Nonsensová pohádka par excellance. A mimochodem, je docela možné, že moje náklonnost k Ferrari se datuje právě k tomuto snímku, neboť Honza si zvolil právě tuto značku, kdežto drak Kvadrát dal přednost Lotusu :-) (27.08.2012)

Jednoznačně nejlepší česká pohádka. U žádné jiné sem se, od začátku do konce, tak nebavil. Skvělý scénář i herecké obsazení v čele s P. Nárožným. A ty kulisy, to opravdu nemělo chybu. Nejlepší na tom je, že se pohádka vůbec nebere vážně. Spíš je to hodně ulítlá parodie na pohádky. Už jen ty jména některých postav jsou nezapomenutelná a některé hlášky jsou takřka legendární viz. komentář - keoma26. Možná mi trošku vadí některé písničky, ale to už bych chtěl asi moc. Dávám --- == 80% == --- . (26.12.2012)

V padesáti letech se Chytrý Honza Král (i s pleší a knírem) vydává do světa provdat za draka kvadráta... Cestou přemůže lupežníka Krvavýho Járu, potká bratry jménem Bajaja a Banene a málem se nechá svést strašidlem Žežikůže (která je mimochodem princezna Kardanka ze Saabu). Tak tohle je přesně ta pohádka, které absolutně vyhovují laciný televizní kulisy. Protože kdyby to bylo točené v exteriérech a za velký peníze, absolutně by se z toho vytratilo to nádherný punkový kouzlo. A to až tak punkový, že drak celou dobu není vůbec vidět a několikeré souboje mezi ním a Honzou se odehrávají jen zprostředkovaně, před zraky drakových čtyř žen. A proč má drak čtyři ženy? No protože... Drak má čtyři nohy, čtyři hlavy,... Zkrátka... "On má prostě všechno čtyřikrát". Tyvole, pane Sýkoro! Díky. (21.03.2020)

Těžko říci, zda parafráze pohádky je ještě stále pohádkou, ale kupodivu v tomhle případě funguje obé - jak moderní autorská pohádková variace na klasický pohádkový syžet, tak i právě to zesměšnění jeho podstaty - mladého Honzu hraje téměř padesátiletý plešatící kmet, lidový námět se zvrhává v řetězení absurdit, pohádka má mnohdy až dadaistický rozměr, často se tu objevuje metajazyk (úvodní píseň, v níž jsou zmiňováni herci a třeba i autor hudby!) a ryze nepohádkové předměty (rádio, televize, vysavač...), jejichž použití v pohádkovém kontextu je zdrojem komičnosti... Ludvík Ráža touhle pohádkou hodně zabodoval... (16.12.2008)

,,Jak to dopadlo, vodvedli mě?“ Ráža, celý realizační tým a všichni herci se v této pohádce slušně utrhli ze řetězu. Pohádka má vtip, je moderní, převrací pohádková klišé naruby, scénář je naplněn hláškami, prostě téhle studiové pohádce chyběl pouhý ždibíček, aby dosáhla kultovního statusu. Nárožný, Somr a Bohdalová to rozjedou ve velkém stylu, krásně hrají a krásně si nahrávají na frky. Když ale Honza dorazí k drakovi, děj trochu poleví a nevím proč se stočí k romantice, což mi ke zbytku příběhu vůbec nesedělo. Také Molavcové zpěv neslyším vůbec rád. Vlastně ani trampoty Somr a Bohdalové se slepicí mě nebavily. Přesto je to pohádka vynikající, zábavná a velmi, velmi nezvyklá. (22.07.2020)