Báthory - A legenda másik arca
Bathory
Bathory
Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 303)
Juraj Jakubisko si ukousl moc velké sousto. Jeho pohled na legendu mi přijde zajímavý a bavil mne. Příběh prostě vůbec nebyl špatný. Mocenské pletky ještě nikdy žádného diváka neurazily. Další plus je výborná Anna Friel, která ční i nad ostatnímy hodně dobrými herci. Její obsazení opravdu není žádná z nouze cnost, ale dobrý tah, protože ona ten film fakt táhne nahoru. A teď přichází jedno velké bohužel a to je rozpočet! Středověkou ságu prostě nejde natočit za malé peníze, aby to nevypadalo chudě. A chudě to prostě vypadá!!! Bitvy jsou směšné a celé je to dost televizní. Navíc jsem u Jakubiska neviděl žádný nápad nebo vizi, kterou by ty malé finance vynahradil. Čestnou výjimkou budiž postavy mnichů Polívky a Mádla coby "středověkých agentů." Oba mají různé bondovské vychytávky a film je díky nim o něco více svěží. Co se týče brutality, tak je určitě větší než v běžné produkci (na české filmy je to těžkej krvák), ale snést se to dá. Jakubisko naštěstí není pervert. I když se mi film líbil jen v něčem, tak jsem velice rád, že byl natočen. Konečně něco co se liší od těch klasických českých vztahových černých komedií. ()
Pamätam si, ked asi pred dvomi rokmi ohlasili v spravach na Markize, ze Jakubisko zacina natacat film o Alzbete Bátory a ulohu prijala Famke Janssen. Zial neskor ulohu odmietla a tak producentka Jakubisková nasla neznamu anglicku herecku Annu Friel. Aspon teda pre mna neznama bola. Na premieru filmu som sa velmi tesil a konecne sa mi ju podarilo zhliadnut. Myslim si, ze hudba bola slusna na nase pomery, nejake tie bitky s Turkami sa samozrejme nedaju porovnat s vypravnym STATOCNYM SRDCOM (1995), takze to radsej bez komentara. Prva polovica filmu sa mi zdala byt trosku chaoticka, avsak druha ma uz zacala celkom bavit a mnoho veci tam bolo uz zrozumitelnejsich. Celkom ma potesili vo filme humorne postavy mnichov Polívka s Mádlom, ktore mi trosku zlepsili naladu. Avsak u mna asi navzdy zostane z nostalgie mojim najoblubenejsim filmom od Jakubiska jeho PERINBABA (1984) alebo serial TETA (1986)......12.11.2008 ____ Anna Friel - (Alžběta Bathory) +++ Hans Matheson - (Merisi Caravaggio) +++ Franco Nero - (Král Matyáš II. Habsburský) +++ Karel Roden - (Juraj Thurzo) +++ Deana Jakubisková-Horváthová - (Darvulie) +++ Boleslav Polívka - (mnich Petr) +++ Jiří Mádl - (mnich Cyril) +++ Lucie Vondráčková - (Lucie) +++ Marek Vašut - (Gábor Bethlen) +++ Andrej Hryc - (rychtář) +++ Hudba: Jan Jirásek, Simon Boswell +++ ()
║Rozpočet $20miliónov(SK400milionov/ €13,5miliona)║Tržby Celosvetovo $6,964,000║ __Najočakávanejší projekt v histórii samostatného Slovenska robení v koprodukcii viacerých štátov, sa nám takmer s ročným oneskorením dostáva do kín. A tak sa naskytla otázka, či sa to dlhé čakanie oplatilo. Projektu sa upísal najznámejší Slovenský režisér Juraj Jakubisko, práve ten čo prv točil skvosty ako Tisícročná včela či Perinbaba ale dnes ho už poznáme ako dosť nevýrazného režiséra čo za posledných minimálne 10rokov nenatočil, nič čo by sa vyrovnalo jeho niekdajšej filmovej tvorbe. Okrem mnohých problémov okolo projektu Bathory, narastali obavy aj po uvedení prvej ukážky k filmu a tak neostávalo nič iné ako len dúfať, že sa za rozpočet vo výške 400miliónov nechystá len nejaká veľkohubá blamáž. __Film nakoniec po niekoľkých odloženiach premiéry zavítal do kín 10.Júla 2008. Kiná sa začali nedočkavosťou zaplňovať do posledného miesta. Film beží a diváci dostávajú z Jakubiskovho scenáristického pera prekvapujúci príbeh. Celý film je zostavení z jeho pohľadu na vtedajšie udalosti, ktoré sa v tej dobe podľa neho odohrávali. A za tento odvážni krok, mu treba uznať pochvalu, lebo spravil výrazný krok smerom k rozumnejšiemu „pravdivejšiemu“ vykresleniu života o Bathoryčke. Koncepcia filmu je rozdelená do troch etáp, kde sledujeme ako sa postupne situácia vyvíjala pred smrťou jej muža Nadasdyho(Vincent Regan), vtedy sa ešte mohla pokojne starať o dobré vzťahy medzi rodmi panujúcimi v Uhorsku. Horšia etapa života prichádza hneď po smrti jej muža, kde sa všetko rázne mení a začína nátlak zo strany Thurza(Karel Roden), ktorý by okrem nej chcel vlastniť aj jej majetky. Všetka Thurzová česť ide bokom a na získanie bohatstva používa tie najzákernejšie ťahy, počnúc od zákerných klebiet až po brutálne vraždy nevinných obyvateľov, pripisujúc ich na hlavu Bathoryčky(Anna Friel), čím začne medzi ľudom vznikať chýr o krvavej pani. V týchto ťažkých časoch sa jej oporou stala bylinkárka Darvulia (Deana Horváthová), ktorá cez jej liečiteľské metódy udržuje mladosť svojej pani ale pomáha jej aj v určitej rozvážnosti v jej konaniach... __Všetko čo nám ponúka príbeh je strhujúco vykonštruované a rozumne podané, o tom či aj pravdivo nám už nikto nepotvrdí, lebo za dobu 400rokov sa množstvo záchytných bodov mohlo dosť skresliť, až tak že dnes môžu vtedajšie udalosti vyznieť v presný opak. Na škodu je, že občas to pôsobí pre príbeh dosť úsečne, čo sa týka hlavne samostatných príbehových úsekov, ktoré v dejovom prestrihu môžu dosť miasť a tým aj strácať našu pozornosť. Hlavne pokiaľ ide o cestovaní medzi panstvami, kde nemusíme pochopiť zámer cesty sprostredkovanej v príbehu. Aby to fungovalo ako celok, malo sa o niečo menej strihať z filmového materiálu, prípadne niektoré úseky vypustiť úplne aby kompaktnosť mala svoju výpoveď. Je vidieť, že tam Jakubisko chcel dosť na silu natlačiť, čo najviac lokalít z natočeného materiálu v zámere aby snímka nabrala určitú rôznorodosť a pestrosť rôznych objektov. A tým pádom sa o dosť rozšírila aj základňa vtedajších obyvateľov panstiev, čo sa stáva pre diváka nevýhodou lebo každú chvíľu sledujeme inú osobu, čím šanca na jej výstup v dave hercov zaniká a tak si z celej plejády pamätáme len známe tváre hercov a nie postavy, ktoré znázorňovali. Možno v tomto prípade lepšie vyznie zamýšľaní seriál, ktorý by mal vzniknúť z tohto filmu a asi by mal toho povedať omnoho viac. Jedná sa hlavne o tie nedopovedané useknuté scény, ktoré by tam mali byť celé aby to nabralo na kompaktnosti. __Vykonštruovaný dej máme možnosť sledovať z dvoch pohľadov, jeden nám ukazuje život za múrmi hradov, zámkov, takže vidíme čo sa tam skutočne deje, ako sa riešia prichádzajúce problémy. A ten druhý nám poukazuje na to čo si domýšľajú ľudia žijúci pred hradbami vo svojich príbytkoch o svojej pani Bathoryčke. Jedná sa hlavne o zavraždených ľudí pohodených pred oči sedliakov, kde prichádza k domýšľaniu, čo má za príčinu, keď bledá mŕtvola ako vycicaná od krvi, má na krku dve smrteľné diery ako od draculu. Tým pádom sa to hneď zaokrúhľuje na to, že Bathoryčka je z rodu draculu... a je len na nás či uznáme tento pohľad ako reálnejší/triezvejší/, či ako len Jakubiskov výmysel a budeme radšej veriť v príbeh o najväčšej vrahyni všetkých čias. __Herecké obsadenie je na naše pomery maximálne hviezdne, taká rôznorodosť hercov sa len tak nevidí. Dosť ma spočiatku zarážalo obsadenie do podoby mníchov, komikov ako Bolek Polívka a Jiří Mádl, čím narástli aj veľké obavy či nebudú vtipnými hláškami zbytočne kaziť vážny dej. V tomto prípade to nebola až tak zlá stávka na týchto hercov, aj keď si Jakubisko neodpustil trošku od veci vsuvky, kde mnísi vymýšľajú výdobytky techniky ako drevené korčule, fotograf, odpočúvací telefón či padák, zostavených z prostriedkov či súčiastok dostupných v tej dobe. Dá sa pochopiť, že tie scénky majú pôsobiť ako odľahčenie ale nie úplne zapadajúce do tej doby, takže týmto si vytvoril zbytočný rušiví bod. Jednoznačnými oporami vo filme sa stávajú Anna Friel a Karel Roden, obidvaja prečnievajú nad výkonmi ostatných, ich scény majú dostatočnú dramatickosť či vypätosť. Dokonca musím uznať, že jeden kolega s Filmklubu apeloval na úlohu Bathoričky, že by mohla byť Oscarová a musím mu to uznať za pravdu, že jej vnútorná hútnosť smerovala k takým výkonom ale chýbalo tam nejaké to vypilovanie aby to bolo dokonalejšie podané. V každom prípade stávka na herečku Annu Friel bola tým najlepším čo tento film mohol ponúknuť. Smutné je, že osobnosť ako Franco Nero sa objaví asi len v troch scénach, takže ani poriadne nezachytíme koho tam hrá. Bojové súboje sa stávajú najväčšou slabinou filmu, jednoducho vôbec nezapasujú do takéhoto filmu, lebo davové bojové scény vyznejú len ako rozprávková „televízna“ fraška, jednoducho práve tu sa malo strihať a nejako ich obísť aby nekazili dojem. Samozrejme že sa nemôžeme porovnávať s veľkými Americkými produkciami ako Kráľovstvo nebeské, kde pracujú na choreografii súbojov, či aj tvorbe kostýmov, zbraní, špičkový odborníci. V tomto úseku sme len na začiatku a aby sme sa dostali na nejakú tu úroveň museli by sme si zaplatiť skutočných odborníkov pre takéto úseky filmu, čím by sa rozpočet vyšplhal omnoho vyššie. __Dokonca sme sa vo filme dočkali aj počítačových trikov a musím povedať, že našťastie v minimálnom rozsahu a nijako nerušili dej, čo bolo fakt prekvapením, aj keď v podstate išlo len o vkladanie hradov do vzdialeného pozadia, sledovaného zo statického pohľadu. __Z môjho pohľadu sa film oplatilo natočiť, aj keď nie je dokonalý ale treba niekde konečne začať a od určitého bodu v kinematografii sa snažiť napredovať a postupne sa dostať aspoň na úroveň Európskych produkcii. Po príbehovej stránke, by sme na to už mali ale to nie je samozrejme všetko a taktiež netreba hneď niečo čo sa úplne nepodarí odsudzovať, treba si uvedomiť že Slovenská kinematografia sa len pomaly po dlhých rokoch prázdnoty prebúdza. __Návštevnosť za prvý týždeň Slovensko 64 154 divákov (Slovenský rekord k 16. Júlu 2008), Česká republika 131 906 divákov, __Celková návštevnosť: Slovensko 426 000 divákov, Česká republika 692 142 divákov, /videl v kine 2x: 65%/ () (méně) (více)
Bathory nie je najlepší film Juraja Jakubiska, napriek tomu si však nemyslím, že ide o také sklamanie, za aké ho označujú predovšetkým filmoví kritici a istá časť diváckého zastúpenia. Nie je to historický film a kto čakal od Jakubiska presnú rekonštrukciu udalostí, podľa toho, ako ich najčastejšie poznáme z knihy Andreja Štiavnického, by si mal uvedomiť, že tvorca, ktorý sám seba označuje skôr za maliara kladie dôraz na odlišné veci. A darí sa mu to, po vizuálnej stránke ide o výbornú záležitosť podporenú skvelými kamerovými kompozíciami a rôznymi výtvarnými vychytávkami a celkove kladný prvý dojem na plátne pomáha umocňovať aj kvalitná hudba a nádherné slovenské exteriéry a interiéry spolu s krásnymi dobovými kostýmami. Samotný dej zachytávajúci životný príbeh Ersebeth Bathory možno postráda silný dramatický oblúk ale od začiatku je viac menej jasné, že jednotlivé čriepky mozaiky pomaly zapadajúce do seba smerujú k vyvrcholeniu s Jurajom Thurzom, čo je z hľadiska vytvárania vnútorného napätia plne dostačujúce. Rozdelenie do troch kapitol, v ktorých sa striedajú rôzne žánre zase činí dej prehľadnejším a nemožno ho teda považovať za samoúčelné. Postáv je chvíľami skutočne priveľa ale práve preto treba pochváliť casting plný známych tvári, ktorý divákovi uľahčuje v orientovaní sa kto s kým a kde. Je ale pravdou, že dôsledkom toho je pár vzťahov len letmo naznačených a posun u niektorých príliš skratkovitý. Kritizovaní mnísi Polívka s Mádlom síce možno parafrázujú Meno Ruže, ale ako humorný element osviežjujúci chvíľami temný príbeh svoju úlohu plnia a Polívka figurujúci aj ako rozprávač má z hľadiska "prznenia histórie" väčší význam, ako by sa mohlo zdať, to však bežný divák v záplave diania nemusí postrehnúť. Čo sa týka očakávanej veľkoleposti, porovnávať tento koprodukčný "veľkofilm" so Západom, ba ani Východom nie je na mieste, nakoľko sa u nás podobné filmy netočia a v tomto prípade ide o prvý vážnejší pokus. Vojnové scény su v podstate nefunkčné, to však nie je chyba, nakoľko je dôraz kladený na komornú drámu ústrednej postavy a v jej roli doslova exceluje Anna Friel, ktorá väčšinu hercov s prehľadom strčí do vrecka. (ale i taký Roden je skvelý) A je to práve jej charizma a herecké schopnosti, ktoré tiahnu film nahor aj počas slabších miest. Nevadí mi dokonca ani diskutabilné očistenie údajne naväčšej vrahyne všetkých čias či vnášanie rozprávkových a snových prvkov tam, kam na prvý pohľad nepatria. Jakubisko je mi svojim prístupom priniesť niečo nové skrátka sympatický no nie každý to však dokáže stráviť a preto v negatívne ohlasy v podstate chápem, hoci sa s nimi nestotožnujem. Tak dobrý pocit z domáceho filmu uvedeného v kinách som asi ešte nemal. Hajrá! ()
Na plátně může být navždy zachycena krása. BATHORY je historická freska, která stihne za více jak dvouhodinovou metráž vystřídat tři žánry (romanci o nenapalněné lásce, euro-horror a politické drama), důsledně a přitom nekřečovitě očistit jméno titulní hraběnky a zároveň na pozadí historických událostí vypovědět o současném světě._____ Je nesmyslné jí vyčítat přemíru postav či nepřeberné množství odboček, protože se na ni nevztahují klasické dramaturgické nároky a film neobsahuje dramatický oblouk. Vše se ve vyprávění podřizuje důmyslné a důsledné šachové partii mezi Bathoryovou a Thurzem, přičemž díky vyvedenému castingu i ostatní figurky na šachovnici jsou dostatečně výrazné a zapamatovatelné. Film ale stojí na famózním výkonu Frielové, která sice nemá potřebné charisma, ale inteligentní a silnou ženu ji uvěříme bez problému, a na subitlním Karlu Rodenovi. Oceňuji, že co se zprvu jeví jako okázalé boření mýtů prostřednictvím vypravěče mnicha Petra (Bolek Polívka), se v závěrečné "politické" části ukáže být podrazem na diváka v nespolehlivém vyprávění, jež chce mnich přepsat - a tím pádem i historii - a uvést na "pravou" míru._____ Přestože BATHORY stojí "někde mezi" (mezi historickým filmem hollywoodského střihu, v němž ale nejsou zvládnuty nepodstatné bitevní scény a ani nepadnoucí postsynchrony, a mezi jakubiskovskými trademarky, jež zde - v podobě nenaplněné lásky, snových vizí, silné ženské hrdinky, komických vsuvek a jídla, sexu a filozofování - působí jako manýra), je nakonec i díky dovednosti vyprávět obrazem víc než uspokojující a rozhodně nikoliv televizní. V typicky jakubiskovském magickém realismu, v němž je obtížné rozeznat sen od skutečnosti či intrik jiných osob, shledávám něco freudovského a prolínající se motiv (ne)zachytitelnosti krásy na plátně za psychoterapii tvůrce, která může vnímavého diváka přivést až do orgiastických stavů, když je hrdinka - a s ní i plátno - sežehnuto. Šach mat. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (68)
-
Celkem se v ČR natáčelo na 42 lokacích, z čehož dvacet byly hrady a zámky.
- Nádvoří hradu, šibenice, podzemí Čachtického hradu, vstup do hradu, hradby, Černá věž a exteriéry se natáčely na Točníku.
- Renesanční zahrada, nádvoří zámečku Alžběty (Anna Friel) a jeho komnaty vznikly ve Dvoulebech
- Hradní příkop, nádvoří s děly, hradby Čachtického hradu a silueta hradní věže jsou ze Sovince.
- Katolický klášter kardinála Forgáče (Tim Preece), arkády a kaple vznikly na Zvíkově.
- Renesanční komnaty Šárváru, Alžbětiny a Nádasdyho (Vincent Regan) komnaty a ložnice, kaple, komnaty krále Matyáše (Franco Nero), zahrada Šárváru, interiéry domu tureckého obchodníka, nádvoří vídeňského zámečku a nádvoří v Bytči jsou z Telče. V okolí Telče pak byly pořízeny zimní exteriéry.
- Chodby a komnaty Čachtického hradu, vstup do podzemí, schodiště hradu a malé hradní nádvoří pocházejí z Pernštejna.
- Komnaty Alžbětina zámečku, vězení hradu, Darvuliina (Deana Horváthová-Jakubisková) černá kuchyně a renesanční sál pro Monteverdiho operu mají původ v Jindřichově Hradci.
- Zahrada palatinova sídla (transylvánského hradu) ve scéně šachové partie jsou z Lednice.
- Komnaty vídeňského zámečku, interiéry Šárváru, nádvoří Šárváru, bytčianský soud, zahrada v Bytči a komnata s klavichordem byly natočeny ve Velkých Losinách.
- Interiéry gotického palatinova sídla v Rumunsku a transylvánský hrad knížete Zikmunda jsou ze Křivoklátu.
- Turecké vězení, nádvoří tureckého vězení, ložnice Pála (Derek Pavelčík), chodby hradu a vstupní hala pocházejí z Buchlova.
- Tajný východ z hradu byl natočen na Žebráku.
- Bitevní scény pocházejí z Mělníka.
- Kostel sv. Barbory a interiér vídeňského chrámu se ve skutečnosti nacházejí v Kutné Hoře.
- Vypalování vesnice bylo natočeno ve skanzenu v Řeporyjích.
- Thurzova (Karel Roden) ložnice vznikla v pražském ateliéru Three Brothers.
- Dále se v České republice ještě natáčelo v obci Růžená.
Na Slovensku se natáčela úvodní scéna a „současnost". Stavba hospody včetně kuchyně, pokoje mnichů a exteriéry Čachtic (náměstí, kostel a jeho interiéry), pocházejí ze skanzenu Pribylina. Gotické komnaty, části podzemí hradu (tajné chodby, podzemí Alžbětina zámečku, krvavá lázeň, pitevní komnata či mučírna) se filmovaly v Bratislavě, v ateliérech Koliba. Konspirační schůzka na Dunaji byla natočena v Bratislavě u Dunaje. Dobývání uherských měst, benátská scéna a ulice Budína byla v Bratislavě – Miloslavově. Exteriéry Alžbětina panství pak zčásti ve Vysokých Tatrách. (Cucina_Rc)
- V průběhu natáčení se počátkem července 2006 britští herci Anna Friel a Hans Matheson zúčastnili (v doprovodu Deany a Juraje Jakubiskových) Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. (Lynette)
- Film se odehrává před třicetiletou válkou, v době vrcholící a končící renesance. Postel, na které od svatby spává hraběnka, je však z období baroka, musela by tedy být vyrobena dávno po její smrti. (hippyman)
Související novinky
Zemřel režisér Juraj Jakubisko
Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)
Zemřel herec Andrej Hryc
V noci ze soboty na neděli zemřel slovenský filmový, televizní a divadelní herec Andrej Hryc. Bylo mu 71 let. Hryc bojoval od loňského roku s akutní leukémií, informace o úmrtí nyní médiím předala… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Krev a mlíko za tvrdou měnu
Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)
Reklama