Bathory

K Bathory se bojím cokoliv napsat, jelikož po drsném výstupu Deany Horváthové na Českém lvu O9, kdy tenhle film vynášela do nebes a div nedržela v ruce hořící krucifix, by mohl následovat soudní monstrproces. A byl to právě její infantilní výstup, který mě utvrdil v názoru, že Bathory nikdy nechci vidět! Očividně to nevyšlo! Každopádně nuda to nebyla, ale protože jsem lehce naivní člověk, čekal jsem, že mi Jakubisko, alespoň částečně, nabídne svým projektem něco víc, než jiné filmy. A prd. Laciná kamera, scénář, myšlenky. Juraj by měl líbat ruce Anně Friel, poněvadž ona ten film fakt táhne nahoru. Bylo by zajímavý, kdyby tuhle látku dostal třeba Švankmajer. Z jeho díla bych si určitě pomatoval víc, než jen upachtěnou písničku od Katariny Knechtové! (16.11.2009)

Jakubisko dokázal neuvěřitelné - skutečně se mu podařilo natočit velkofilm, který nepůsobí coby další "milý malý český film". K jeho škodě nicméně úplně jiný, než mnozí očekávali, což se náležitě podepisuje na některých ohlasech. Za 1) se Jakubisko vzdal svých obvyklých okázalých vizí a pomineme-li tak několik málo "ujetých" výletů, je Bathory vesměs velice střízlivou a konvenční podívanou. Za 2) je to komorní drama o osudové šachové partii dvou postav a ne "české Statečné srdce", takže akčních scén je málo a jsou vloženy čistě z toho důvodu, aby bylo co dát do trailerů. A za 3) je tu ona proklínaná fabulace, což považuji za zdaleka nejzábavnější výtku, neboť Jakubisko nikdy netvrdil, že bude točit film podle dostupných pramenů a upřímně, o Čachtické paní jich moc není, tak proč se bránit jinému úhlu pohledu? Bez debat drhne následující - Jakubisko neumí točit akční scény (v podstatě mi přišlo, že to ani umět nechce a proto vypadají, jak vypadají), dvojice mnichů je po Wahlbergovi mluvícímu ke kytce ve Stalo se druhé největší WTF letošního roku (podobný styl odlehčení už z principu nemůže v historickém kostýmním dramatu fungovat), maketa hradu je jak vystřižená z Ábíčka a na výsledku je rozhodně znát to, že jde o zkrácenou verzi čtyřhodinové podávané. Rozdělení na kapitoly je trochu sporné, neboť nejsou řádně pojmenovány (divák si tak sám musí najít ten klíč, že v první fázi jde o lásku, v druhé o strach a ve třetí o politickou hru). V rámci atmosféry nejlépe funguje prostřední "transylvánská" část, dramatičností zase strhne třetí část, ve které se emoce derou silně na povrch. Dějově tu rozhodně chybí pevnější uchopení. Jakubisko se snaží o co nejrozsáhlejší fresku, což je spíše ke škodě - kdyby se zaměřil jen na politické hrátky, možná by udělal líp. Každopádně to ve výsledku funguje nad očekávání dobře, což je zcela jasná zásluha fantastické Anny Friel, která podala jeden z nejlepších ženských výkonů, co jsem v posledních letech viděl. A Karel Roden? Ten je bezchybný jako vždy a na konci mě dokonce dojal. Bathory není milník, nicméně je fajn důkazem toho, že i u nás dokáže někdo natočit velký příběh s excelentními hereckými výkony. Že to občas dře levností? To se stává i jiným s většími rozpočty. Nevidím důvod, proč za to trhat Jakubiskovi hlavu jen proto, že to šlo z pokladny pro domácí scénu… (27.07.2008)

Juraj Jakubisko má už asi definitivně svá nejlepší léta za sebou... V Bathoričce dojel na to, že si nedokázal vybrat mezi tím, zda chce natočit rozmáchlý spektákl nebo citlivou psychologickou studii jedné významné historické osobnosti. A tak neobtratně kličkuje mezi obojím. Bohužel má na celý film rozpočet, který ač největší v historii českého a slovenského filmu, na konkurenci Hollywoodu nestačí - ponejvíc je to asi vidět na bitevních scénách. Tři hlavní představitelé (Anna Friel jako Bathory, Karel Roden v roli Thurza i Hans Matheson coby Caravaggio) jsou bezchybní, což se bohužel nedá říct o některých jiných, českých, "hvězdách". Zejména mi bylo líto Bolka Polívky, kterému scénář předepisuje absolutně nemístné hovadiny, jako je jízda na středověkých kolečkových bruslích, a to ještě s ocasem Mádlem vedle sebe. Jejich postavy, zdá se, měly sloužit jako odlehčující prvek, místo toho však jen narušovaly již tak váznoucí plynulost děje. Jediné skutečné nadšení tak ve mně vyvolalo těch několik málo imaginativních scén, ve kterých to byl ten starý dobrý Jakubisko. Nakonec jsem ale z kina nijak zklamaná neodcházela; vzhledem k občasně proniknuvším zprávám do médií a neustálému odkládání premiéry nebylo těžké většinu problematických míst filmu očekávat, a tedy se na ně dostatečně připravit. Jakubisko by se měl poučit, že daleko lépe umí "evropské" filmy a nákladné spektákly může s klidným srdcem přenechat Hollywoodu. Ale nevím nevím, jak to dopadne s inzerovaných historickým velkofilmem z dob Velké Moravy, neb dle slov pana režiséra má jít ještě o větší podívanou než je Bathory... (04.08.2008)

Laskavý kolemjdoucí nezainteresovaný divák promine, ale když jsem dávno před rokem 2000 poprvé četla několik velice odlišných knih na téma Bathory, došla jsem k podobnému stanovisku, jaké dnes prezentuje Jakubisko ve svém nejnovějším blockbusteru. Takže jsem logicky nadšená. Celou tu negativní mediální aureolu kolem filmu vnímám jako čistou reakci na to nekonečné oddalování termínů uvedení a celkově rozjitření té kauzy kolem nákladů, do kterých je divákům stejně putna. 9. 11. 2009 jsem se konečně dočkala DVD a mohu tak lépe bilancovat starší kino zážitek. Základní poznání se skutečně nezmění, největší strašáci celého projektu (Mádl a spol.) byli stejně obsazeni jen do vedlejších rolí a celá dynamika příběhu, která je mimochodem vizuálně báječně vytříbená, stojí na Jakubiskově režii a výpravě, kameře Ďuriše, Brabce a Kendeho, hudbě Jiráska a kostýmech Pecharové. Samozřejmě si vážím práce Jakubiskové za vytrvalost a do výkonu Anny Friel jsem se zamilovala. Tak silně na mě zapůsobila, že už dál nijak zvlášť nemusím řešit, že trio Roden-Regan-Matheson mi už tolik nesedí. Naopak vynikající byla ještě Monika Hilmerová a Jakubiskovy "objevy" z Post Coita Pogodová, Greneche a Elsnerová byly naprosto v pořádku. Měla jsem možnost shlédnout všechny tři verze - českou, slovenskou i anglickou, všechny vynechané scény a mé nadšení jen sílí. Nemohu se dočkat plánovaného seriálového sestřihu, kterému jak doufám, bude kralovat Erzsébet Czborová. Navíc s vědomím toho, že od konce 50. let vznikaly na téma čachtické legendy jen samá béčka, nebo maximálně jeden slušný hammerovský horor, mohu s klidem srovnat Jakubiskovu verzi se skvostnou animovanou Krvavou pani Viktora Kubala a být spokojená. (17.02.2009)