Životy těch druhých

Podľa mňa štandartný film o tajných službách, ja osobne mám skôr obľúbenejšie, ak sa to tak dá povedať napríklad Hořící keř, Ucho alebo Profesionál, ktoré sa tiež týkajú socializmu vo východnom bloku. Mnoho dialógov, citového prežívania, dosť dobré vystihnutie doby, ale inak ma to ničím neohromilo, nič nové, špecifické, akurát je to z prostredia východného Nemecka. (27.03.2014)

Príbeh sledovaného a sledujúceho. Nesnažiaci sa hrať na city a tým viac je účinný na divákovu dušu. Jeden z mojich najobľúbenejších filmov, jeden z máa filmov, pri ktorých som vyronil slzu a nakoniec aj jeden z mala filmov, ktorý sa vyrovnáva tak trocha aj s tou našou Slovenskou minulosťou. Nemci to jednoducho dokážu- dokážu ukázať tú neľudskosť režimu aj bez toho, aby museli citovo vydierať a nútiť nás ľutovať sa. Kedy to už dokážeme aj my? Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (27.02.2009)

Nikdo mi nerozmluví, že česká „Pouta“ Radima Špačka jsou snad po všech stránkách kvalitnějším a vrstevnatějším snímkem než praktikami téhož zrůdného režimu inspirované „Životy těch druhých“. Prostor pro zobrazení Wieslerových pohnutek je tu skoro nulový a to je škoda. Dalo se z toho vytěžit i víc a taky jsem s ohledem na hodnocení víc čekal. (02.09.2013)

Krásný příběh, který ještě pořád vstřebávám. Nicméně místy trošku moc rozvleklé. (09.02.2014)

První polovina filmu mě vůbec nevzala, v druhé půli to bylo podstatně lepší, když se začlo něco dít a konec byl velice dobře zpracovaný. Co se týká výsledného hodnocení, tak jsem vůbec nevěděl kolik dát. Když to vemu jako celek, tak se na to dobře dívalo, bylo to zajímavé, ale znova bych si to nepustill a bylo to zbytečně dlouhé. Takže dávám 3 a půl. (21.02.2010)

Film tragický, krásný a odtažitý jako antické drama. S katarzí, která doznívá jako mrázení v zádech a pachuť na patře. (25.01.2014)

Ve výsledku nekompromisní obžaloba praktit STASI, NDR a celého komunistického bloku z dob nedávno minulých. Film který je zásadní né pro své zpracování, ale pro tu nepřijemnou retrospekci a hlavně film, kde se všechny charaktery jednotlivých postav odražejí v zrcadle doby. Životy těch druhých jsou ve svém zpracování v podstatě velmi fádní a nesou sebou přes dvě hodiny prvky jednotlivých nešvarů současné komerce, ale nikdy bych si nedovolil říct, že se hraje na city, protože tohle byla krutá realita a nedělo se tomu tak jen v Německé demokratické republice. Koneckonců by se mustr celého filmu dal aplikovat i na naši republiku, kde vize reálného socialismu byla ve své naivitě a se všemy svými trhlinami také součástí koloritu běžného života a Státní bezpečnost zasahovala do života prakticky každého člověka a kord umělce. V mantinelech oné doby se pak vykreslují jednotlivé situace, mnohdy paradoxní, jednání, mnohdy nepochopitelné a morální dilemata až gigantických rozměrů, které když člověk vidí alespoň takhle zprostředkovaně skrze filmové médium, nezbývá mu než si oddechnout, že doba se změnila a podobné praktiky by nám vždy měly připomenout, že ať je současný systém jaký chce, se všemi svýmy zápory je stále lepší než systém, kde držet hubu a krok znamená cestu k míru a lepším zítřkům. (29.08.2009)

Kdepak udělali soudruzi z NDR respektive oficíři ze Stasi chybu, když neodhadli nebo neodhalili, že je kapitán Wiesler v určitých mezích charakterním člověkem, netuším. Ale vím, proč mne film nezaujal zcela stoprocentně i přes vele přitažlivý námět. V čem tedy udělali chybu tvůrci? Chybou je nedokonalé vykreslené psychologie postav, nepochopil jsem třeba tu náhlou změnu v chování hlavního hrdiny, na niž vlastně stojí celý příběh. 75% (08.02.2013)

9/10 Oskar za cizojazyčný film? Vlastně proč ne. Koneckonců se s tímto výrokem, po zhlédnutí, též ztotožňuji. I když víme, že to není vůbec nadsazené, stejně to člověka musí šokovat. Při podobných příležitostech se mi tradičně vybaví George Orwell. Jaksi mi ale pořád chybí postihnout ten plíživý moment přeměny "hlavního špicla". Pořád jsem si kladl otázku, zda to je vůbec možné. Postavu Gerd Wiesler nemůžete nenávidět, ona si spíše zaslouží soucit, soucit s prázdným životem, který tak dokonalo vystihuje název filmu. Sečteno a podtrženo. Německo má Oskara plus velký objev v podobě režiséra......... 4.9.2007 Musím zvýšit na 5*. (03.03.2007)

Obraz kruté doby, který se stává pomyslnou pavučinou pro zatvrzelého zástupce režimu. Zásadový člověk který se stává ovlivněn životy těch druhých, které otřesou jeho základy. Německá kinematografie nabízí emocionálně silný snímek z období tvrdého režimu, ze kterého se stává psychologická hra o vývoji osobnosti, která válčí s všudypřítomnou společenskou kritikou. (25.03.2011)

Jelikož si z minulého režimu téměř nic nepamatuji, tak ani nemůžu říci, jestli byl tento film věrohodným obrazem doby nebo ne. Ale vím jistě, že v tomto režimu bych žít nechtěl. Jinak to byl nadprůměrný filmový zážitek, který si určitě rád zopakuji. Herecký výkon hlavního hrdiny byl výborný, stejně jako výborně zpracovaná atmosféra celého filmu - nebo spíš své doby. (26.04.2008)

Dosti náročné psychologické drama, které není žádná oddychovka na večer. Možná ke konci už trochu dlouhé, ale jinak geniální zachycení atmosféry socialistického, totalitního státu, kde si nikdo nemohl být před nikým jistý. I přesto se v této době našel jeden dobrý člověk, který se snažil zachránit i za cenu vlastního života, život někoho druhého. Strhující herecký koncert Müheho, kterému neméně skvěle sekudoval výtečný Koch. 80% (21.12.2011)

pribeh o poludstenom clenovi STASI je vynikajuci a cele je to zabalene v krasnej forme, avsak ma to jednu chybicku krasy , a tou su hluche sceny a natahovanie celeho deja. inac pre kinofilov povinnost. (25.02.2007)

Verohodna dobova atmosfera komunistickeho Berlina a zajimavy pohled na taktiky tehdejsi vnitrostatni policie Stasi, ktera mela zalibu voyeurismu? Rozhodne. Ale jinak? Priserna nuda, usirvouci nemcina, nesympaticti herci, blby a predvidatelny scenar. Dalsi velmi tezce prehodnocena zalezitost. 4/10 (09.01.2011)

Zážitek mi trochu kazil nepříliš přesvědčivý přerod přesvědčeného agenta Stasi ve skrytého dobrodince a poněkud didaktický pohled na praktiky tajné policie i tvůrců samizdatu. Ale výstavba dramatu nakonec přebije i tyto nedostatky a vede bez zbytečných zastávek k působivému závěru. Přetso však podle mě Pouta dokázala proniknout hlouběji do podstaty pochybné moci v rukou nesprávných lidí a i přes značnou stylizaci dosáhnout autentičtějšího a mrazivějšího účinku. (27.02.2011)

Hodně mrazivý film o dobách minulých, který je po technické stránce naprosto dokonalým dílkem. Herci jsou skvěle obsazení - obzvláště Martina Gedeck a Thomas Thieme jako ministr kultury jsou naprosto jedineční, děj je citlivě posouván kupředu líným krokem želvy a navozuje dokonalou symbiózu diváka s filmem. Samotné stupňované napětí a předlouhé čekání na výrazné posuny v zápletce se Henckel-Donnersmarckovi totiž daří skvěle přenést i na diváka. Ale není to nuda! Je to přesně ta správná špetka prázdna, která vás drží v nejistotě, co bude dál. Na druhou stranu se mu ale nepovedlo přesvědčivě vyobrazit proměnu názorů Gerda Wieslera, která je pro film a děj minimálně stejně důležitá. Možná byl nucen to sestříhat, ale tak jak to leží a běží, mi tu proměnu hlava prostě nebere. Škoda. Tři a půl. [květen 2007] (17.05.2007)

Podle mě film ani ne tak úplně o tvrdém socialismu v NDR ale hlavně o lidskosti a laskavosti člověka... (14.07.2007)

Nebudu se s tím babrat, tohle stojí za plný počet. Formálně i obsahově bezchybné krimi, neurážející divákovu inteligenci a přitom napínavé a přehledné, skvělé profily postav a krásná pointa. Pro mne jednoznačně překvapení roku a pravděpodobně také nejlepší německý film, jaký jsem v poslední době viděl. (08.09.2008)

Schindler v šedo-šedém. Podobně jako jeho seznam, i Životy těch druhých jsou vlastně jen sentimentálním melodramatem o až příliš neuvěřitelné proměně člověka. Ta, podpořena ohromujícím výkonem Ulricha Mühe v hlavní roli a skvěle vykreslenou bezbarvou atmosférou NDR, funguje na plátně bezchybně. Co mě však trápí, je až příliš jednostranné zjednodušení "komanče", ať už toho v hlavní roli nebo politiků nad ním. Nemyslím si, že by jeho přehnané odlidštění nějak mohlo uškodit zdravě uvažujícímu východňanovi, ale směrem na západ může film až příliš klamat, obzvlášť protože se snaží působit jako realistický popis doby a jejího lidu. A opravdu, i já musel díky uvěřitelnosti i přes negativní zkušenosti se Schindlerem pátrat po informacích o pravdivosti vyprávěného příběhu. Právě ta fikce nakonec Životy těch druhých ospravedlňuje. Trochu nakyslé příchuti se však přesto nemohu zbavit (15.08.2012)

Nádherná - a sakra depresivní - ukázka toho, jak minulý režim fungoval a jak dokázal lidi zničit. Přál úchylům, specifickým úchylům, kteří se vyžívali v tom, že mohli sledovat ostatní. No, tahle doba zase přeje všem úchylům. Všechno má něco do sebe, ale tohle je skvostně natočeno podáno a s vámi to dovede otřást. Moc je zničující a nechcete být v zaměřovači mocných. (08.04.2016)