Bourneovo ultimátum

Završení trilogie se mi líbilo asi nejvíc. Je ještě propracovanější, napínavější a akčnější. Sice tu už tu není takové to kouzelné tajemno z Agenta bez milosti, ale flashbacky osvětlující minulost diváka nutí být ještě více napjatým a toužícím se dozvědět, jak to teda vlastně bylo. K technické stránce (možná to nebylo vždycky úplně nejpřehlednější, ale celkově mi kamera nevadila) a samotnému příběhu nemám co vytknout. Sice to nebude úplně čistých 5*, protože některé akční scény znovu balancují na hraně stylovosti a uvěřitelnosti, ale Bourneovo ultimátum si je v mých očích přecejenom zaslouží. (20.03.2011)

Scénář: Tony Gilroy, Scott Z. Burns, George Nolfi .. Kdo byl Jason Bourne? Treadstone, Webb, Blackbriar.. Zkrátka kdo hledá, najde. Osobně jsem konečně od této velké a chladné mozaiky dostal nějaké naplnění a musím po dvou (jen lehce) nadprůměrných filmech prohlásit tento za bezkonkurenčně nejlepší a nejlépe zpracovaný. Nutná znalost předešlých dílů je však na místě, protože Greengrass prostě není na vysvětlování a do děje jsme vhozeni takřka kontinuálně. Na druhou stranu, pořád jde o ztrátu paměti, skoropomstu a hledání sebe sama, což je na třetí film, bez nějakého košacení, už trochu vyčpělé a stereotypní téma. Režisérův cit pro syrový realismus však dosahuje maximálních výšin, ruční kamera je (na drobné nepřehledné výjimky) přijatelně ukočírovaná, takže se dá několik akčních vložek s přehledem vychutnat. Výbuchy, ruční bitky, přestřelky či automobilová honička, vše je precizně a excelentně profesionálně zvládnuté. Jason Bourne se konečně přestal chovat jako bezduchá loutka v divadle nekalých machinací, využil plně své schopnosti a rozhodl se konečně potrhat drátky, které ho ovládaly a došlápnout si na své dřívější manipulátory. A je to krušná jízda! Chladná až odtažitá atmosféra sice stále kraluje, ale události a postavy jsou neustále v pohybu, na zdlouhavé kecání není čas a vše směřuje do finále, které je famózní! Zvláště dvě poslední scény (krátký úsměv & vodní hladina + Moby) se mnou emocionálně dokázaly pohnout, což jsem u Bourna zažil vlastně poprvé. K samotnému významu scény bych jen dodal, že doufám v pevné uzavření kruhu a nějaká touha třískat další peníze bude potlačena zdravým rozumem, protože by to byl jen další scénáristický blábol, neboť Robert Ludlum, duchovní otec série, už není mezi námi. 80%. (24.08.2007)

Po přečtení Bordwellovy kritiky bourneovského stylu (viz tady a tady) se ve vší (a opravdu nemalé) úctě k tomuto teoretikovi musím ptát, kde končí "zesílení" hollywoodského stylu a kde začíná jeho "změna". Podstata formální progresivity Bourneova ultimáta v porovnání se současnou hollywoodskou tvorbou totiž spočívá v propojení těkavého stylu ruční kamery a téměř konstantní dvouvteřinové průměrné délky záběru (přičemž nositelem pocitu kontinuity se stává primárně zvuk) s využitím různých typů pohybu. Bourneovo ultimátum produkuje pohyb na rovině žánrových standardů (pohyb honiček) a vyprávění (pohyb vyprávění, pohyb ve smyslu distribuce informací). Bordwell se ve své práci tak zarputile soustředí jen na stylistický systém a vágní argumentaci o běžném příběhu, že se zcela odpoutává od vnímání narativního systému se stylistickým. Ale právě v něm spočívá zásadní revoluční krok Bourneova ultimáta od Bourneova mýtu. Ten s distribucí informací i pohybem honiček pracoval standardně (honičky směřují zásadně dopředu :), zatímco Ultimátum zmnožuje informační zdroje v rámci jednotlivých scén (jediný "vševědoucí" je divák - jen on se orientuje na letišti i v Tangeru) a znejasňuje pohyb honiček (ne dopředu, ale vertikálně, diagonálně, případně zpět :). Těkavost stylu není jen ona už poněkud profláklá analogie k mentálnímu stavu hrdiny, ale spíš fokalizace profesionálního myšlení, jejíž význam nám dochází až zpětně. Každá akce obsahuje řadu dílčích narací (Bourne je jako šachový hráč o několik tahů napřed a my si každou jeho sérii reakcí musíme domýšlet jako příběh, jehož pointa se odhalí až posléze). Bourneovo ultimátum tak pro mě představuje - navzdory Bordwellovým tvrzením (která jsou jako obvykle precizně vystavěná, ale zkrátka příliš dopředu determinovaná tím, co chce dokázat) - revoluční počin, který sice částečně může obsahovat postupy známé z jiných filmů, ale progresivní je jejich celkové využití (plus paralelní propojení celé trilogie s přesahem i do původního televizního zpracování). Tvrdit tedy, že Bourneovo ultimátum je jen kopií Bournova mýtu, tedy považuji spíš za důsledek necitlivého omezeného (ve smyslu důrazu na pozorování jednotlivých aspektů stylu a vyprávění) sledování. PS: Po letech jsem se k tématu vrátil ve studii Bournův mýtus: akční film pohybu. (05.09.2007)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Paul Greengrass už zabodoval v akční pecce druhého a nyní i třetího dílu Bourna. Pohyb, akce, rychlost, vše dotažené až na hranici možného (a snesitelného). Jen málo filmů má tempo jako tento. Trailery: http://www.csfd.cz/film/224141-bourneovo-ultimatum/videa/ (18.09.2009)

Právoplatný akční král letošní sezony právě usedl na svoje křeslo a jeho jedinou zábavou je smát se nad mrtvolami Johna McClanea, Jakea Sparrowa a nad zbytky rezistorů a kondenzátorů, které jsou posledními stopami po něčem čemu se říkalo Transformers. Bourne se vrátil a nejen James Bond pláče v rohu místnosti. Je to krásný pocit, když vám někdo v kině pustí film, který započal před několika lety a vy teď sledujete možná jeho poslední část, která je mistrovským dílem mezí akčními snímky, které se snaží vzít realitu jako skutečnost a ne jen jako slovo. Paul Greengrass dovršuje svou cestu společně s Mattem Damonem a můžou si oba zatleskat(a já tleskám jim). Všechno, co chtěl Greengrass v Ultimátu předvést ukázal a já ještě teď s otevřenou pusou hledím na adrenalinovou bombu, která 111 minut na plátně vybuchovala. Hudba je úžasná a některé scény svým střihem a vzhledem hraničí s vizuální genialitou(viz.konec). Konec Oslavné Ódy na tento snímek a začátek čekání na další akční klenot 21 století, které už nepotřebuje Jamese Bonda. Má Jasona Bournea... (30.08.2007)