Alenka v říši divů

| Scenár: Linda Woolverton | Hudba: Danny Elfman | Produkcia: Richard D. Zanuck, Joe Roth, Suzanne Todd, Jennifer Todd | Distribúcia: Walt Disney Pictures | Štúdio: Roth Films, The Zanuck Company, Team Todd | Rozpočet: 200 miliónov $ | Tržby: 1,024,299,904 $ | Čarovná jazda po krajine zázrakov na spôsob 21. storočia. 3D, CGI, atd... všetko je to vkusne umelé, zfiltrované až do šedosti, biele mesto nemálo podobné Minas Thiritu, a miznúca mačka najzábavnejšie vykreslená postava. Bol som až nadmieru prekvapený sám sebou, ako ma ten gýč môže baviť, ale práve tá vizuálna stránka filmu bola tou nadpriemernou súčasťou celku. Alenka ala Burton totiž nemá ani štipku emócie, nenavezuje vzťah s divákom žiadnym spôsobom. Cítite sa behom filmu tak sám, ako je Alenka na konci po vrátení sa do normálneho sveta. A to je škoda. (28.02.2011)

Rozporuplné přijetí ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ je sice dáno převážně tím, nakolik ji kdo shledává (ne)burtonovskou, ale v tom dle mého nespočívá podstata problému nejslabšího filmu Tima Burtona. Sice by se mohlo zdát, že po účtujícím krvavém holiči je výběr dané látky pouhým přešlapováním, ale spíš jde o snahu posunout se někam výrazně dál. Koncept je totiž založen ne na tom, že se výstřední postavy dostávají do pro ně neznámého světa, který na ně není připraven, ale na navracení se na staré, v tomto případě ale "neznámé" místo. Obrat tentokrát spočívá v záměně mužského melancholického hrdiny za ženskou hrdinku, která se teprve učí chodit v burtonovském světě, a v závěrečném postavení ideologie předchozích režisérových filmů na hlavu, protože na místo toho, aby se kritizoval kapitalismus a konzumerismus, tak se jede vstříc ke světlým kapitalistickým zítřkům. Jenže, a v tom pro mě ALENKA selhává nejenom jako adaptace, ale i jako film sám o sobě, nemá prokreslený fikční svět a stejně tak žádnou vnitřní logiku, postavy nejsou dostatečně motivované nebo mění motivaci zrovna podle toho, jak se to snímku hodí. Především je to celé špatně odvyprávěné, s překvapivě nezdařile inscenovanými scénami, jež měly být nejspíš variací/parafrází některých kanonických z předchozích Burtonových podvratných poct určitému žánru/kinematografickému období. Formální struktura ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ vychází nikoliv z disneyovské klasiky či mnoha adaptací Carrollových knih, ale původního ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ; ovšem vyprávění se tříští do sledu 3D efektů, které neslouží vyprávění. Ve své nefunkčnosti a při ohledu na filmografii tvůrce, s níž je tohle dílo v rozporu minimálně s ideologickou stránkou a v konceptu, na rozebírání a diskuzi podnětné dílo. (06.03.2010)

Nejslabší Burton, po němž dost možná zauvažuji o přehodnocení Planety opic. Co s dobrým castingem a pár burtonovskými pomrknutími, když přirozeně pohledná i půvabná Mia Wasikowska (a kdyby jen ona) nemá navzdory probleskujícím schopnostem takřka žádný herecký prostor (opakuje se tak situace Worthington/Avatar) a Burton namísto o vyzkoušení volajícím experimentování s látkou vsadil na jistotu. Unylé vyprávění, v kterém vizionář Burton rezignoval na jakékoliv režijní kočírování, vlastní nápady i poetiku a nekompromisně odškrtává scénu za scénou, přičemž kromě letmého míjení postav dochází k absolutní neujasněnosti, o čem film vypráví, jaká je jeho hlavní výpověď a kdo a jací jsou, byli nebo hodlají být jeho hrdinové, resp. hrdinka. Sen nebo realita? Pomohlo Alence toto bizarní dobrodružství dospět či se jen rozhodovat samu za sebe (a jak, když je celý její úděl v příběhu předem nastavený a všemi je do něj postrkována?) nebo si snad navždy uchovat dětskou duši a provázející vzpomínky na pouti dospělosti? Burtona bohužel více než pokládání těchto a souvisejících zásadních otázek (jež by za řádného provedení znamenaly zřejmě původně zamýšlený osudový, neopakovatelný a v závěru tesklivý příběh á la Cesta do fantazie), které se mu spíše mimoděk do vyprávění připletly, zajímá prvoplánové fantaskní tajtrlíkování a vskutku náročná a obdivuhodná, i když možná až příliš neživá, resp. neskutečná výprava a naprosto zbytečné 3D, které se v potenciálně zajímavých momentech (pád do nory) mění v koncepčně zbrklý vizuální bordel, jindy zas umocňuje slabší dojem z digitálních postav v jejich interakci s herci (prostorový efekt je např. takový, že herec je v popředí, zatímco dig. postava „přilepena“ za ním a nejednou tak vyvstane na mysli přes 20 let stará Falešná hra s králíkem Rogerem) a dává jasně najevo nevýhody postprodukčního 3D (viz. rozmazané objekty v popředí atd.). 5/10 (10.03.2010)

Věru těžké hodnocení, kdy škála pěti hvězdiček je v tomhle případě příliš úzká pro vyjádření pocitů. Na jedné straně je Alenka Tima Burtona určitě mainstreamová, kdy se bez diskuze projevuje silný vliv studia Walta Disneye na konečnou podobu filmu. Tahle Alenka je zkrátka mnohem epičtější než její literární předloha a odpovídá klasickému modelu boje dobra se zlem, s typizovanými pohádkovými postavičkami. Studio si tenhle mustr už mnohokrát vyzkoušelo a měnit ho kvůli fanouškům Lewise Carrolla určitě nebude. Takže Alenka bojuje s drakem a nevyhne se milostnému motivu. Na druhou stranu je zbytečné vyčítat Timu Burtonovi, že podlehl komerčním svodům a zaprodal svou uměleckou vizi studiu Walt Disney. V americkém pojetí je totiž režisér pouhý řemeslník, majitelem díla a skutečným tvůrcem je fakticky producent, který si může diktovat. Nevíme, jak by Alenka vypadala, kdyby vznikla jako nezávislý film, ale nejspíš by byla nepoměrně méně výpravná a možná by vůbec nevznikla. Tim Burton by ji snad mohl produkovat, pokud by šlo výhradně o animovaný snímek. I v téhle studiové verzi je na co se dívat, výtvarná stránka vůbec není špatná a je tam řada vynikajících vychytávek. Dětem se s největší pravděpodobností líbit bude a o ně jde především, vždyť Lewis Carroll ji napsal jako pohádku pro děti. Kdo chce umělecký přesah a dospěláckou verzi, sáhne po Švankmajerovi. Kdybych měl Burtonovi vyčítat disneyovštinu, pak té disneyovské verzi z roku 1951 musím dát rovnou odpad. Skutečností je, že ten myšlenkový přesah a nejednoznačnost v nejnovějším zpracování Alenky chybí, ale jde každopádně o výpravnou a vděčnou podívanou. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2010)

Nejslabší Burton vůbec. Bohužel, ale je to tak. Alenka je až moc digitální, vleče se (spád dostane vlastně jen v těch momentech, kdy načančané obrázky podpoří po dlouhé době povedený motiv Dannyho Elfmana) a je dějově silně nezajímavá. Navíc jí - snad až na dvě výjimky (Kloboučníkovo rozloučení, digitální pes a jeho rodina) - chybí jakékoliv emoce. Plusy: Už zmíněná hudba (včetně písně Avril Lavigne), Helena Bonham Carter, skvělý kocour Šklíba a pár vtipných momentů. Jinak nic moc, až je mi to líto.__P.S. Návrat do pohádkové říše se mnohem, mnohem lépe vydařil Spielbergovu Hookovi. (17.08.2010)