Alenka v říši divů

Docela bych tady souhlasil s doporučením kolegy Janka - zkusit nemyslet na to, že jde o práci pana Burtona - což je možná trochu složitější, protože vizuálně tam na nás pomrkává na každém rohu - a sledovat to jako poměrně pěknou, mainstreamovou adaptaci Alenky. To, že to tvůrci pojali jako emancipační manuál pro mladé dívky, poslouchající Avril Loving, mě sice osobně moc vyhovovat nemusí, nicméně to na téhle úrovni docela dobře funguje, takže si nehodlám stěžovat - i pro ostatní je tam toho dost. Příjemná Mia Wasikowska (mladší klon Gwyneth Paltrow), psychadelický Johnny Depp, o jehož výkonu si můžete myslet prakticky cokoli a nejspíš budete mít pravdu, pomilování hodná Helena Bonham "I need a pig here!" Carter - http://www.youtube.com/watch?v=K8HaM6CjE0E, spousta kvalitního dabingu a nakonec i nějaká ta slušná akce. Po pravdě jsou to asi spíš silnější tři, ale kvůli Srdcové královně si neodpustím tu slaboučkou čtvrtou. 70% (30.06.2010)

Nejslabší Burton, po němž dost možná zauvažuji o přehodnocení Planety opic. Co s dobrým castingem a pár burtonovskými pomrknutími, když přirozeně pohledná i půvabná Mia Wasikowska (a kdyby jen ona) nemá navzdory probleskujícím schopnostem takřka žádný herecký prostor (opakuje se tak situace Worthington/Avatar) a Burton namísto o vyzkoušení volajícím experimentování s látkou vsadil na jistotu. Unylé vyprávění, v kterém vizionář Burton rezignoval na jakékoliv režijní kočírování, vlastní nápady i poetiku a nekompromisně odškrtává scénu za scénou, přičemž kromě letmého míjení postav dochází k absolutní neujasněnosti, o čem film vypráví, jaká je jeho hlavní výpověď a kdo a jací jsou, byli nebo hodlají být jeho hrdinové, resp. hrdinka. Sen nebo realita? Pomohlo Alence toto bizarní dobrodružství dospět či se jen rozhodovat samu za sebe (a jak, když je celý její úděl v příběhu předem nastavený a všemi je do něj postrkována?) nebo si snad navždy uchovat dětskou duši a provázející vzpomínky na pouti dospělosti? Burtona bohužel více než pokládání těchto a souvisejících zásadních otázek (jež by za řádného provedení znamenaly zřejmě původně zamýšlený osudový, neopakovatelný a v závěru tesklivý příběh á la Cesta do fantazie), které se mu spíše mimoděk do vyprávění připletly, zajímá prvoplánové fantaskní tajtrlíkování a vskutku náročná a obdivuhodná, i když možná až příliš neživá, resp. neskutečná výprava a naprosto zbytečné 3D, které se v potenciálně zajímavých momentech (pád do nory) mění v koncepčně zbrklý vizuální bordel, jindy zas umocňuje slabší dojem z digitálních postav v jejich interakci s herci (prostorový efekt je např. takový, že herec je v popředí, zatímco dig. postava „přilepena“ za ním a nejednou tak vyvstane na mysli přes 20 let stará Falešná hra s králíkem Rogerem) a dává jasně najevo nevýhody postprodukčního 3D (viz. rozmazané objekty v popředí atd.). 5/10 (10.03.2010)

Je to prosté jak neviditelná ruka trhu. Žáby na prameni strýčka Disneye ucítily zespodu nepatrný závan sucha, Helena chtěla novou kabelku, nos, výzvu, co já vím..., žáby na prameni strýčka Disneye podepsaly šek, Tim se poslušně podrobil a ejhle - je tu nová, úspěšná Alenka v říši hřibů (patrně lysohlávek), kde dealuje modrá housenka sjetá vodní dýmkou a Alča vylézá z nory jako charakterově vyzrálá žena. Investice se vyplatila, kuňky zase mohou cítit to nádherné vlhko, ale já bych byl radši, kdyby to všechno byl jen pouhý sen.. Pokud se bude točit remake Kingova TO, Helence Bonham ponechat nalíčení a role klauna Pennywise se už nemusí řešit.. (28.07.2014)

Panoptikum té nejbizardnější fantazie s režií a scénářem na zakázku, které se od ostatních Disneyovek téměř v ničem neliší. Trikově působí Alenka jako nepovedený vtip (i když ono tak v době Avatar působí téměř vše), v kterém je z jedniček a nul i psí rodinka, což ve finále vypadá otřesně. Nebýt kocoura Šklíby a vynikající Mii Wasikowsky, tak usínám nudou. Burton by měl konečně nad sebou zamyslet. Už i ta Planeta Opic měla lepší atmosféru. (08.03.2010)

Burton v opojení digitálních triků vytváří potvůrku za potvůrkou, knižní seznam je dlouhý, že... Zápletka mu slouží jen tomu, aby je mohla Alenka všechny potkat, na konci spáchat hrdinský čin a navštívit všeliká bizarní místa. Kouzlo zmatení, z předlohy či ze Švankmajera se linoucí, absentuje. Svět Alenky je bizarní jen navenek, uvnitř je průhledný jak... prázdno... Celá snová pouť, jež trochu Velkorybně odráží realitu, v celém svém vyznění slouží zřejmě jen doformování Alenčiny osobnosti. Doformování odporně stereotypnímu: ptáčecí křehule Alenka Wasikovska dospěje v sebevědomou, pevnou a nezlomnou mladou dámu, která ví, co je dobré pro ni, pro obchod, pro její tetu, pro její sestru a pro jejího švagra. Svět se projasňuje a zjednodušuje na prahu věku, v kterém, jak věřím, by člověk konečně měl začít vnímat jeho složitost. Doufám, že Alenka jako černobíle pruhovaná modrá punčocha to bude mít v Anglii své doby těžké... (31.05.2010)