Proboha!

Tohle byl "dokument" podle mých představ. Pokud ho bral někdo příliš vážně, pravděpodobně ho čeká několik bezesných nocí, kdy bude skřípat zuby a vymýšlet pro Billa Mahera různá hanlivá pojmenování. V případě, že by byl tento jedinec muslimem, čekalo by ho několik bezesných nocí, kdy by skřípal zuby a sestavoval výbušný systém. Protože jsem ateista, skvěle jsem se bavil, užíval jsem si hlavně odpovědi typu: "Je to pravda, protože se to píše v Bibli!". S tím už mohou soupeřit jedině věty: "Musí to tak být, protože to psali v novinách." a "Určitě je to pravda, říkal to Jaromír Soukup!" Vzhledem k tomu, že jsem se nikdy nezajímal o nejnovější myšlenkový vývoj v katolické církvi, netuším, jestli už opustila ideu ploché Země, kolem níž se otáčejí všechny ostatní vesmírné plochy, jen jsem si všiml, že už se za názor, že je Země kulatá, nějakou dobu neupaluje. Dva z kněží, kteří ve filmu vystoupili, by mi opravdu stáli za pokec, astronom a ten vtipný jedinec s pokrokovými názory v Římě. (07.07.2018)

Nula od nuly pojde... Bohužel obrovské zklamání, které pramení z toho, že si Maher stanovil velmi primitivní zadání – ukázat, že hlupák je hlupákem (což umí každý blbec). Očekával jsem (a) buď seriózní zamyšlení nad tím, kde se v někom bere víra a jak jí (ne)umí vyargumentovat ateistickému okolí, nebo (b) vtipnou smršť, co se nebere vážně. Film se však snaží o obojí současně. A nemá na to – Maherova „informační výbava“ začíná a končí u hledání rozporů v jednotlivých textech. Výklady mu jdou sice dobře, neboť si pamatuje/zapsal kdejakou prkotinu, ale nedokáže z toho vytěžit víc, než že lidé věří iracionálně (=neví pořádně čemu). Situaci si ještě zjednodušil procházením bizarních sezení a komerčních vytěžení dávno vyvanutého duchovna. Zde by mohl padnout oprávněný protiargument – Maher popisuje americké náboženství, které je tradičně „sektářské“ a nejednotné. Projevuje se to financováním jednotlivých církví (Spojeným státům schází rovnocenná zkušenost evropské vazby církevních představitelů na stát) a roztroušením samozvaných duchovních v nesčetné magory a blouznivce. Situace se po druhé světové válce nepěkně zvrátila a dnes dochází v USA k silné teologizaci veřejného života včetně politiky. Z toho Maher vytěžil nejvíc, když navštívil tupého senátora, aby odhalil naučenou sadu frází pro zbožné voliče. Teologizaci politiky zobrazuje Maher velmi přesvědčivě a přidává nebezpečné důsledky těchto „záštit“. Jenže to je pouze jedna část problému a nejbanálnější (na politika si každý rád plivne). Maherova neschopnost argumentovat se krásně ukáže při krátké debatě s nedogmatickým klerikem v Itálii, na něhož nemůže aplikovat své výpisky z Bible. Celé je to velmi zavádějící: pod domnělým heslem „proti všem“ se skrývá umná manipulace, která stojí buď na démonizaci (Muslimové) nebo zamlžení (chyběl mi výpad proti židovské víře v nefundamentální podobě, čemuž se autor pokrytecky vyhnul). Maher pořád mluví o nutnosti pochybovat, ale kdyby opustil dogmatiky, našel by mnoho lidí, kteří při své víře nebo i díky ní nadále pochybují a nenechají se slepě vést. Závěr bohužel vše zazdil, protože Maher v efektní montáži spojoval nesouměřitelné a vydal ze sebe dogmatickou anti-náboženskou řeč. Napadlo mě, že to byla zvrácená „dekonstrukce“ (dosaďte si klidně jiné chytré slovo;)) samotného filmu ve smyslu – „celou dobu jsem vás nabádal, ať nevěříte a nakonec v závěru přesvědčil, že tím Bohem jsem pro vás já!“. Jestli tímto způsobem Maher skutečně hodlal ztrapnit „kriticky myslící“ diváky, tak mu jedině tleskám. Bohužel se ale obávám, že tu dětinskou řeč myslel vážně… P. S. – nejsem věřící. (01.06.2013)

Kdyby se pan Maher naučil číst, možná by s údivem zjistil, že na většinu jeho otázek už bylo odpovězeno, fundovaně, zajímavěji, dokonce i na vědecké bázi. Tohle není samozřejmě dokument, ale manipulativní pokus zavděčit se za každou "ateistické většině" (nebo alespoň nemyslící ateistické většině, která taky neumí číst) - a jak vidno, daří se to. (03.03.2009)

Jak hodnotit rádoby dokumentární počin hloupého člověka, který mluví s podivnými lidmi? Nevím, tedy nehodnotím, jen pár slov kolem: Bill Maher klade velmi stupidní otázky s jasným cílem - zesměšnit dotazované a tenhle způsob humoru (rozuměj humoru ponižujícího druhé, nikoli sebe sama) fakt nemám ráda.... To však neznamená, že náboženští fanatici jsou mi sympatičtí. Jen dodatek: náboženství a víra spolu nesouvisí. A dodatek k dodatku: jeden výlet do Evropy (Vatikán) a jeden mimo Evropu (Izrael) jen poukazuje na tvůrčí omezenost... možná pánům měl někdo říct, že to, co se děje ohlendě "víry" (rozuměj náboženskému fanatismu) ve Státech, není tak zcela běžný standard. // (09.01.2014)

Dokument v ktorom populárny komik Bill Maher navštevuje rôzne "posvätné" miesta, stretáva sa s rôznymi "prorokmi" kadejakých cirkví, spytuje sa množstvo nepríjemných otázok, na ktoré ani samotný "veriaci" nepoznajú jednoznačnú odpoveď. Na "počudovanie", v jednej myšlienke sa zhodli všetci. Na dosiahnutie presadenia "svojho" boha, potrebujú zbrane, a vraždiť tých, ktorí veria v niečo iné, prípadne neveria ničomu. Krátky výstižný citát na záver - "Jediný správny prístup k "veľkým otázkam" nie je arogantná istota, znak náboženstva, ale POCHYBNOSTI. Je to jednoduché: Dospejte, lebo ZOMRIETE!" (28.01.2014)