Alois Nebel
Alois Nebel
Alois Nebel
Alois Nebel
Alois Nebel
Režie:
Tomáš LuňákKamera:
Jan Baset StřítežskýHrají:
Miroslav Krobot, Marie Ludvíková, Karel Roden, Leoš Noha, Alois Švehlík, Tereza Ramba, Ján Sedal, Miloslav Maršálek, Jiří Štrébl, Marek Daniel (více)Obsahy(2)
Alois Nebel (M. Krobot), obyčejný nádražák v zapadlém místě jesenických hor, je mlčenlivý muž, kterého pronásledují vzpomínky z dětství, z doby, kdy poválečné Sudety opouštěli Němci. Jako dítě byl svědkem něčeho, co se mu neustále v mysli vrací. Násilí jednoho starousedlíka, jehož objektem byla mladá německá žena Dorothe. Jsme ale v období krátce po sametové revoluci, místní ještě kšeftují s ruskými důstojníky ze sovětské posádky a krajem se potuluje „Němý“, mladík, který se hodlá pomstít. Atmosféra bohem zapomenutého kraje s jeho věčně deštivou a mlhou zahalenou tváří houstne… Adaptace stejnojmenného komiksu vznikla kombinací hraného a kresleného filmu – metodou tzv. rotoskopie. (Česká televize)
(více)Recenze (901)
Aloise Nebela jsem znala jako takový ten divný černobílý komiks z Respektu, který teď nahradil trochu méně divný černobílý komiks Zen Žen. Vím, že z toho druhého bych celovečerní film nechtěla a u Aloise to teď po shlédnutí snímku platí taky. Alois je pasivním hrdinou, kolem něhož se všechno prostě stane. Statický je i film - většinu času (kromě honičky na začátku a honičky v bouřce) si Alois vaří kafe, Alois sedí u stolu, Alois leží na lavičce. Skutečnost, že je tohle zpracované animací z komiksu, znamená, že všechno vidíme jen v hrubých tlustých linkách a jakýkoliv minimalismus herectví, který tam v předehrané verzi původně asi byl, se ztratí. Zaniknou výrazy tváře a zanikne i veškerý možný požitek z filmu. Protože jinak se tam fakt nic neděje. Příběh pomsty Němého je jednoduchý, Aloisův život je jednoduchý a animace je jednoduchá. Proč z toho radši nebyl krátkometrážní film, nepochopím. ()
Stejné jako komiksová předloha... NUDNÉ! ()
Po podivně slepeném scénáři ke Grandhotelu jsem nad Rudišem nalomil hůl, ale po tomhle ji opět rovnám a zalepuji leukoplastí. Přímočarý scénář (i když za hranicí jednoduchosti dlící a bubliny primitivismu se dotýkající), přesně vykreslená atmosféra Jeseníků (dosažená pouze s černou, bílou a šedou), místy opravdu nečekaně výrazné herecké výkony (vynikající obsazení), nadmíru povedená hudba. Ač se to leckomu třeba nezdá, na film se opravdu vyplatí zajít na velké plátno do kina. Viděno (až) v rámci boskovického festivalu 7.7.2012. ()
Já odcházel z kina velice spokojený. Netradiční provedení, které nabízí tajuplnou, místy až strašidelnou kulisu celého děje. Výběr herců, který v tomto snímku je důležitý především z pohledu dabingu, velice dobrý. Škoda jen krátké stopáže a poměrně nerozšířené dějové linie, kdy na mě film působil trochu povrchním dojmem. 70 %. ()
Komiks mi připadal nudný a nedočetla sem ho a film to jenom potvrdil. Těžko sem to dokoukávala. Kdyby to bylo o starém výpravčím v zapadlé vesničce, tak bych to brala jako romantické, nostalgické atd. Takhle je to jen rozpačité, nabubřelé a rádoby zajímavé tou namontovanou minulostí. Nevím, něco tomu prostě chybí nebo je to celé takové, nijaké. Ale za to film asi nemůže. ()
Jak jinak - než zklamání. Dosti velké. Jak děj, tak to co mělo být hlavní předností - vizuální pojetí. Laciné, okopírované a špatně provedené? nevím... Ztráta času asi no. 6/10 ()
Odmyslíme-li si originální a vcelku chytlavé zpravování, co nám zbude? No přesně, vůbec nic! Na chvilinku s představme, že by šlo o kousek točený tradiční metodou. Pak jde o pěknou hloupost bez špetky smyslu. Vždyť k pochopení filmu je potřeba přečíst si obsah! Snažení postav vůbec nedává divákovi smysl, stejně jako příběh celkově. Umolousané vyprávění, kdy se 80 minut neděje nic a skoro všechny postavy nehrají v příběhu roli, je rozhodně zklamáním a u snímku vás drží právě originální komiksové podání a víra, že se něco semele. Poetické, malebné, originální... nicméně prázdné jako sliby politiků před volbami. To je Alois Nebel! ()
Tento film byl pro mne první tohoto druhu, kdy jsem viděl animované herce. Děj a také jeho zpracování mě potěšilo a rozhodně doporučuji jej shlédnout. ()
Musím to dát ještě jednou. Třeba bude hodnocení lepší. ()
Dle mého forma zvítězila nad obsahem, jinak do puntíku souhlasím s komentářem Johanity. Poetika mi nevadí, ale musí mít i nějaký smysl a vývoj a tady tomu prostě něco chybělo. Škoda, že se scénáři nevěnovalo tolik pozornosti jako grafice. ()
Vizuál: 5* Scénář: 2* Hudba: 1* Příběh je vysoce nekonzistentní. Mnoho naznačených linií příběhu, které zůstaly nerozvinuty. Plytké vyobrazení postav. Až směšně jednoduché vyvrcholení. Žádný zvrat, žádné překvapení. Pro příběh marginální funkce dějinných událostí (poválečný odsun, sametová revoluce). ==> Krutě nevyužitý potenciál. Viděno: premiéra, Brno 29.9.2011 ()
Výborný audiovizuální háv a hlas Miroslava Krobota, který už jen odříkáváním jízdních řádů utvořil perfektní atmosféru bohužel kazí nedotažený příběh se spousty prázdnými místy, negradujicím dějem a nedostatečném vyvrcholením. Musím ale uznat, že rotoskopie jim musela dát sakra práci. ()
Na základě místních komentářů a hodnocení jsem se bála co mě bude čekat, ale byla jsem jen příjemně překvapena. Děkuji za skvělý zážitek, jestli tento film nemá děj, tak nevím co byste si počli s Markétou Lazarovou:)) Symboly, ty jsou nositelem děje, herecký projev je úsporný, minimalistický a dle mého názoru by filmu větší doslovnost jen ublížila. Promlouvají k nám místo herců obrazy, gesta, náznaky, ale není to vůbec na škodu, právě naopak. Pro mne čistých 5 hvězdiček za poetiku, Jeseníky a za velmi dobré vystihnutí charakterů a atmosféru doby. Skvělý Miroslav Krobot, ale také Marie Ludvíková!! ()
Polovičaté tak nějak ve všech směrech. Ztvárnění sice pěkné, ale po čase ztrácí na působivosti. Soundtrack mě spíš zklamal, od Kružíka jsem čekala víc kreativity. Že by nějak extra podtrhoval a atmosfericky povyšoval příběh, to se říct nedá - a že by to příběh potřeboval. Celé to nějak nevyzní. ()
Jsem překvapen přehnaně kritickými hodnoceními našich předních uživatelů. Příběh z Jeseníků je kouzelný. Napomáhá tomu i strohý scénář a samotná železniční tématika (Alois Nebel vysvětluje proč se mašinkám říká Bardotka nebo brejlovec). Musím se přiznat, že atmosféru mi spříjemnil i můj tatínek- železničář, který si na začátku opakoval jízdní řád spolu s Aloisem a upozorňoval mě na časové nedostatky v příjezdech vlaků do stanice. Celý film působí poklidným až možná uspávajícím dojmem, ale všichni kdo navštívili jesenicko moc dobře ví, že to tady je přesně takové. Nečetl jsem žádné recenze ani obsahy tohoto filmu, takže mi chviličku trvalo než jsem zjistil, že se jedná o jednoduchý příběh schizofrenika. Co se týče spracování tak bylo dokonalé od vyvážení stínů a podkladu černá-bílá. Mírně zadrhával pohyb postav zkreslený počítačem a mimické schopnosti herců byly skryty. Každpopádně musí povinně vidět železničáři a obyvatelé Jeseníka. 90% (už jen kvůli tomu, že je to film na naše poměry nevídaný) ()
Chtěla jsem dát tři hvězdy. Ztvárnění se mi líbilo moc. Nezvyklé a celkem působivé. Jenže tím odpadly rysy určitých postav a člověk se ztrácel v tom kdo je kdo. Takže doteď nevím jak to vlastně pořádně bylo. Což příběhu značně ubírá. Proto jednu za příběh, druhou za zpracování. Třeba tu třetí přidám, až mi to někdo vysvětlí... ()
Každopádně počin ! Forma ladí s obsahem. Špičkové herecké výkony a Půlnoční jako třešnička na dortu. ()
Forma prý vítězí nad obsahem. Ano. To se mi na tom líbí nejvíc. Postavy mi tak jsou mnohem blíž. Celá ta forma mě vtáhla do temné a hutné atmosféry. Klobouk dolů a všechna čest. ()
Alois Nebel je naprosto úchvatně udělaný snímek, co se grafické stránky věci týče. Bohužel, tam to také končí. Příběh, aby v tom jeden hledal a nemít ten film takovou animaci, víckrát bych se na něj nepodíval. Zkrátka mé očekávání nenaplnil a řada dalších lidí, které jsem potkal a hovořil s nimi o filmu, je stejného názoru. Čistě za animaci a atmosféru (zejména deštivých scén, které byly dechberoucí) dávám 80%, ale kdyby se jednalo o příběh, musel bych dát tak 40%. ()
Související novinky
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (více)
Evropské filmové ceny
Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)
Český Alois Nebel oceněn Evropskou filmovou akademií
Udělování Evropských filmových cen v Berlíně suverénně kralovala komorní Láska rakouského režiséra Michaela Hanekeho. Není to žádné překvapení, film o nemoci a umírání ve vztahu dvou starých manželů… (více)
Film Alois Nebel, který měl premiéru minulý týden, byl očekáván s velkým zájmem. Film jsem navštívil v ústeckém Biografu u Františka a moje dojmy byly celkem kladné. Zfilmovat comics je něco jiného, než vytvořit hraný film, zejména v otázce děje. Comicsový příběh je zjednodušený a daleko více než běžný literární text těží z vizuálních efektů. Stejným směrem se pokusili jít autoři tohoto filmu. Vybrali si jako základní polohu konec normalizace, listopad 89, současně tematizují venkov, Sudety, pohraničí. V době před listopadem, za normalizace, se toho obecně na venkově mnoho nedělo. To je jakýsi základní pocit, který samozřejmě nemusí každý sdílet a vnímat. Ve filmu je ale tato atmosféra vystižena velice věrně. Ten klid, doba, ve které jsou jednoznačně rozdány karty, násilí ozbrojených složek, atmosféra perzekuce pro každého, kdo vybočí z dohodnutých „kolejí“ – je ve filmu zachycena velice dobře. Už od úvodní scény, nedovoleného přechodu státních hranic. V tom se právě Nebel liší od jiných animovaných filmů, vzniklých na bázi serioznějšího comicsu. Je dobře, že jeho tvůrci nešli cestou kalkulu, scénkovitosti, ani „filmové legrace“, jak ji známe z filmů od Hřebejka a spol. Bohužel si ale na ohlasech k filmu uvědomuji, že ne každý to dokáže takto vidět. Přemíra klišé a jakési laciné „vtípkovitosti“, jak ji známe z jiných filmů a knih o normalizaci, možná zužuje okruh lidí, kteří jsou takového vnímání schopni pouze na vrstvu skutečných „pamětníků“ té doby. Pak je tam taky výstižně zachycena situace běžného člověka, který je denně konfrontován s poněkud „ambicioznějšími“ lidmi. Obchodník Vachek a jeho otec, příslušník STB na penzi, nebo později, při Nebelově cestě do Prahy, čerstvě amnestovaní kriminálníci, kteří mají také svoje ambice, totiž ambice užít si. Konfrontace jejich pohledu na svět a Nebelova je další kvalitou filmu. Rysy lidí tohoto typu jsou zde vystiženy poměrně autenticky. Podobně silné je rovněž Nebelovo krátké pobývání v psychiatrické léčebně. Atmosféra léčebny nebo venkovských hospod je v tomto filmu rovněž podána je daleko výstižněji, než v jiných českých filmech z posledních let. Nebel je mezi těmito lidmi – dravci, osamělým jedincem, který se snaží prostě přežít, neubližovat druhým a neztratit sám sebe. Vede si dobře, přestože je jeho putování kvůli daným okolnostem docela vysilující. Film mě v tomto příjemně překvapil. Má ale také svoje slabší místa. Jedno obtížně zvládnutelné místo se nachází zhruba uprostřed filmu, kde je Nebel najednou z Prahy zpátky doma v Jeseníkách. Pro děj filmu to sice nakonec není podstatné, ale přesto ten náhlý střih působí poněkud rušivě. Použitá metoda animace – rotoskopie – k filmu perfektně sedí, ale v některých okamžicích působí poněkud amatérsky, např. jídelna v léčebně apod. Lze říci, že budoucností filmu se rotoskopie asi určitě nestane, pro vykreslení atmosféry minulých dob se však hodí celkem dobře, děj filmu jakoby celý uplýval ve vzpomínkách. Také finále filmu není nijak extra povedené, není jasné, proč to proběhlo právě tak. Ačkoliv vyznění je zřejmé, přece jenom zpracování závěru poněkud zadrhlo. U filmu nelze uvažovat, jak by vypadal, kdyby nebyl animován, ale „jen“ zahrán. Film v daném podání evokuje realitu minulé doby daleko silněji, než jak by se to mohlo podařit s „živými herci“ a reálnými kulisami. Samozřejmě se můžeme divit, proč to celé stálo tolik peněz, ale film samotný hodnotím docela vysoko. () (méně) (více)