Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka

Najlepší knižný diel nedopadol na filmovom plátne vôbec dobre. Je to zavinené neskonalou dementnosťou scenára, ktorý postavy jednoducho nerozvíja, a ktorý ich neustále posiela čeliť prekážkam, ktorú by - priznajme si to - dokázalo zvládnuť aj malé dieťa. A potom si zrazu uvedomíte - sakra veď to sú malé deti? Kam sa podelo čaro prvej narnie? kam sa podela epickosť princa kaspiána. Plavba pútnika vedie priamo do filmového zatratenia. Žiadna pamätná melódia, žiadna pamätná scéna a vlastne to celé od začiatku až po koniec neskonale zaváňa nudou, nedotiahnutosťou a nerozprávkovosťou. Nedotiahnuté vo všetkých smeroch, nápady hoc aj dobré rýchlo vyšumia do prázdna a aby toho nebolo málo tí najmenší - Lucka a myš - neustále rozprávajú o morálke a hodnotách. Jednoducho des a hrôza. A to som považoval Apteda za zručného režiséra. Sklamanie, ktoré pochová sériu, ktorá mala potenciál. (17.04.2011)

Po příšerném druhém díle o něco lepší - přesto velice průměrné - pokračování. Snad ani nemá smysl se více rozepisovat, prakticky se jedná o kopii předešlých dobrodružství s rodinou Pevensiů v polovičním obsazení, avšak s přidanou hodnotou (brachánek Eustace). Pachuť křesťanské agitky mi zde přišla největší z dosavadních dílů. (29.08.2012)

Z nové Narnie jsem si odnesl především zjištění, že Hollywood už musí roubovat populární souboj vědy (Eustác) a víry (Aslan) i na dětské pohádky. Tahle pohádka je sice sterilní až běda (navíc s okázale digitálními kulisami kopírujícími Disneyho Alenku v říši divů, Disneyho Prince z Persie a Disneyho Piráty z Karibiku - pak už jsem jen čekal, kdy Jitřní poutník začne brázdit Tronův disneyovský kyberprostor), v rámci narnijských nudných báchorek ale stojí asi nejvýše. Což ale není výhra. Vůbec. Kaspian byl infantilní a vyprázdněný, Poutník je pak možná vyspělejší, jakékoliv další pozitivum by ale člověk nenašel ani lupou. Hlavní konflikt je vycucaný z prstu, dějové peripetie jsou nepříjemně nesmyslné a repetitivní (ostrov-ostrov-ostrov se zlotřilou zelenou mlhou?), děcka navzájem soutěží v otravnosti a jako velkorozpočtový trikový velkofilm to nestrhne snad ani na minutu… Narnie už asi jiná nebude. Nudí na souši, nudí i na vodě. Uložit k ledu, prosím. Pozn.: Navždy. 50% (29.12.2010)

Vzhůru za novým dobrodružstvím v kouzelné Narnii, a i když se jedná o "nejdospělejší" příběh, nad jeho zpracováním převládají mírně rozporuplné pocity. Stačí se totiž podívat na filmografii režiséra Michaela Apteda a divák má hned jasnou představu o tom, jaké je třetí pokračování. Edmund s Lucií nám trochu zestárli a jejich pobyt u strýčka a jeho frackovitého syna (Will Poulter podává nejlepší herecký výkon z celého filmu) v Anglii sužované válkou se rázem změní. Tentokrát se se do Narnie nevstoupí skříní, ale kouzelným "oživlým" obrazem s motivem korábu Jitřní poutník brázdícího moře, jehož posádce velí udatný princ Kaspian, který se mezitím stal králem a naše tři hrdiny uvítá s otevřenou náručí. Jeho lodní posádka čítá třeba přerostlou mluvící krysu a do jejich řad přibude hysterický uřvaný bratranec-zbabělec z anglického venkova, kupodivu píšící si deník, jenž dojde k závěrečnému prozření a s jeho nápravou je spojená i milá pointa v příběhu, kterému ovšem zoufale chybí dobrý vypravěčský rytmus a cit pro gradaci, což u Apteda není žádné překvapení. Na téměř nenapínavé dobrodružné plavbě střetneme řadu hustě digi-pohádkových postav, ale vzhledem k tomu, že nějak zásadně nepromluví do příběhu (poté, co odehrají svou scénu, zmizí tím způsobem, že už o nich ve vyprávění nepadne ani slovo) budí dojem, že ve filmu jsou jen proto, aby se splnil rozpočet a nedošlo k nějakým přebytkům v nákladech. Film má nápadů nepřeberné množství, ale ve zkratkovité Aptedově režii nejméně polovina z nich zanikne, příběh tak ztrácí na poutavosti a síle. Na druhé straně, Apted neselhává ve vykreslení postav a nenásilným stylem umí vtisknout postavě rozmazleného kluka vtipnost a stejně neomylný je v líčení vztahů mezi jednotlivými postavami. V závěrečné bitvě na moři za zvolání pověstné věty "za Narnii" z úst hrdinů " už mně neběžel mráz po zádech, jako kdysi a bylo to dáno tím, že v předchozím ději bylo pokušitelské Zlo (jeho vlivem naši hrdinové zatoužili třeba po moci a fyzické kráse) v podobě zelené mlhy spojené s únosy lidí v Narnii, líčeno dost chabým způsobem a závěrečná "monster" bitva s mořskou nestvůrou sice byla po trikové stránce vyvedená, ale nijak nezvýšila matný divácký prožitek. Spíše vyzdvihla dilema nad závěrečným hvězdičkovým ortelem filmu. Trikaři odvedli dobrou práci a ve filmu je na co se dívat, povinné Aptedovi time-outy, kterých si dával až podezřele mnoho, postupně zabíjely scenáristické originální nápady a nezbylo, než si povzdechnout a dotvořit si je ve vlastní mysli podle vlastní představivosti. Ostatně není vyloučeno, že právě tohle bylo záměrem tvůrců, a sice probudit divákovu fantazii a příběh rozvinout tak, jak se to Aptedovi nepodařilo. Jeho angažování pro akční fantasy byl obrovský přehmat. (22.12.2010)