Giant Shoe-Factory
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHrají:
Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)Obsahy(1)
Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka. Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)
(více)Recenze (152)
Zlín versus Gottwaldov. Adaptace jednoho z nejhorších literárních škvárů, jakých tato země dokázala během několika málo let vyprodukovat na stovky, se odráží nejen v atmosféře filmu, ale především v jeho skutečných dopadech, které jak známo nebyly v souladu s vládnoucí garniturou. Komunistický podržtaška Vítězslav Vejražka, tehdy již uznávaný a hojně obsazovaný člen činohry pražského Národního divadla, sehrál svého zlínského diktátora se vší vehemencí a neobvyklou razancí, že není možné nebýt okouzlen touto šílenou hereckou kreací. Zbytek se utápí ve schematických dogmatech, vynucených dobou a lidmi. Pamatujte si, co řekl soudruh Gottwald! Jednou zatočíme my s vámi tak, jako ruští bolševici zatočili s carem, Kerenským a buržoazií! ()
Botostroj Zlín teda narážka na zlého Baťu. Komunisti nenávideli úspech. A tak tu z Baťu urobili vyznávača Mussoliniho... ()
Snůška nesmyslných a neuvěřitelných lží, jejichž cílem bylo zdiskreditovat a pošpinit osobu Tomáše Bati. Svatopluk Turek svůj agitační román Botostroj, který byl předlohou k natoční snímku, vskutku nemohl vymyslet lépe. Divák současný, obeznámený alespoň se základními historickými fakty, se u této nechtěně zdařilé komedie pobaví víc než královsky. ()
O Botostroji jsem léta v nahodilých poznámkách a zmínkách četl jako o nejhrozivější a nejpříšernější agitce 50. let, až jsem se skoro bál to vidět. Teď jsem to konečně viděl a nezbývá než konstatovat, že jsem viděl řadu mnohem pitomějších filmů. Je samozřejmě nutno vědět něco o době vzniku i o době, v níž se příběh odehrává, aby se k tomu dalo přistoupit s jakýmsi nadhledem. Stejně tak je nutno se ohradit proti hrubému zkreslení portrétu Tomáše Bati, který tady dostává kontury nelidského vykořisťovatele a stoupence fašismu (i když jméno Baťa vůbec nepadne a tvůrci zvolili imaginární bezejmennou postavu "šéfa"). Jinak postavu šéfa musela být radost hrát. Otázkou ovšem je, byla-li to radost pro Vítězslava Vejražku, který byl sám aktivním komunistou. Ovšem proti některým dalším výkonům ve vedlejších rolích (Zdeněk Řehoř, Rudolf Hrušínský) nelze nic namítat a právě pro jejich připomenutí se na Botostroj klidně podívám znovu. ()
Karel Michael Walló byl další zaprodanec poúnorové filmové ideologie, ne však tak obecně známý a dostupný, jeho jméno utkvělo v povědomí výhradně „díky „ filmu „Botostroj“ z roku 1954. Všichni dnes již víme, jak se komunisté stavěli k hodnotám vybudovaných za první republiky, ne jinak tomu bylo i v případě světoznámého šikovného (a taky velmi lidského) podnikatele Tomáše Bati. Ten dostal v tomto snímku na frak maximálním způsobem a došlo k téměř stoprocentnímu překroucení jeho postavy, vlastností a fungování podniku. Na místo moudrého a laskavého člověka z něj film dělá stvůru, která mírou své lidskosti nedosahuje ani té nové továrny, jakožto neživého hmotného statku. Celé toto filmové zobrazení lže, až se mu od huby práší, a mně z něj bylo poměrně nevolno. ()
"Lidí je jako hnoje." To mi neříkejte, že ani tenkrát diváci nefandili skrznaskrz proradnému buržoustovi, který se klaní obrazu Mussoliniho, dotuje nacistickou stranu, obtěžuje nevinné panny, dělníka staví na roveň smradlavému dobytku a za syna má morálního skřeta s úsměvem horrorové stvůry. Jednorozměrné zlo je pořád záživnější než jednorozměrné dobro. Spravedliví soudruzi, jež prozřeli nebo brzy prozřou, mi brzy začali lézt krkem, jejich projevy jsem byl dokonce znechucen, takže si Botostroj po právu zasluhuje hodnocenní nejnižší. Ale pasáže s Vítězslavem "Baťou" Vejražkou jsou totální hlína. ()
Tak jako jde v řadě budovatelských filmů o emoce ryze pozititvní, jde v Botostroji o emoce ryze negativní. To stupidní dštění nenávisti, ta zpitvořená parodie, se dá těžko vydržet. ()
Vláda jedné strany..do slova i do písmene.... ()
Jestli tohle někdo považuje, za natolik škodlivé, že je nutné to z fleku vyodpadovat, tak mu asi chybí odstup, schopnost samostatně přemýšlet a odfiltrovat tupou, okatou propagandu. Tenhle film má obrovskou výpovědní hodnotu o vnímání, ideálech a poblouznění společnosti své doby-a taky o konstrukci a struktuře oldschoolové, echtovní a přímočaré propagandy..... bavil jsem se nad vší tou černobílostí vyhnanou do extrému, nad všema těma siláckýma heslama a gestama vybičovanýma až na hranici karikatury........... Bavil jsem se, ohodnotil čtyřma rudýma hvězdama a přesto jsem zůstal ideologickým obsahem zcela nepoznamenán...to je ale zvláštní, že?................................................... čest :D ()
Odpad z důvodů ideologických ()
Čo s týmto? Nádherná ukážka propagandy, ktorá snaď človeka osloví viac dnes ako pred pol storočím. Dnes sa nájde dosť ľavicových aktivistov, ktorí v tom uvidia účinnú kritiku korporátneho kapitalizmu. Ale je takáto urputná obžaloba na mieste? Je úspešný veľkopodnikateľ synonymom bezcitného egoistu? V prípade T. Baťu určite nie. ()
Svatopluk Turek vydal svůj Botostroj v roce 1933 a zkusil od Bati jako pes. První vydání románu bylo soudem určeno do stoupy (Hitler měl na co navazovat) a další zakázána. Druhé tedy vyšlo až krátce po válce. Když odstraníme pozdější komunistický email, jde o film, který ani dnes není od věci. A navíc Vítězslav Vejražka zvládl svou roli šéfa skutečně mistrně ("záchodová scéna", žádný výmysl, mluvili o ní i jiní pamětníci, byla až na příliš snadné vyrážení latěk, typická). Přehlednou studii (viz internet) napsal Stanislav Holubec ("SILNÍ MILUJÍ ŽIVOT. UTOPIE, IDEOLOGIE A BIOPOLITIKA BAŤOVSKÉHO ZLÍNA"), který naznačil hlavní baťovská témata, i když rozvést si je holt musí už každý sám. ()
Botostroj je paskvil, ale na ten paskvil se docela dobře dívá. Botostroj totiž funguje nejen jako nechtěné "zrcadlo pokřivené socrealistické estetiky", ale v současné době, naštěstí, i jako poměrně zajímavá parodie na socialistickou propagandu. Zajímalo by mne, zda tvůrci v době vzniku počítali s tím, že toto bude někdo brát vážně... Dle dobových ohlasů film lidi spíše nas*l. A ani se nedivím. Ještě drobný komentář k mému hodnocení. Po ideologické stránce je to hnus, o tom žádná, ale já se bavil, a to poměrně dobře. ()
Přesně takové guilty pleasure jsem potřeboval, už dlouho jsem na žádné nenarazil a po zhlédnutí Vstanou noví bojovníci jsem si vzpomněl na tohle veledílo, které jsem už kdysi chtěl vidět, ale nakonec se k tomu nějak neměl. Výsledek je opravdu něco neskutečného, nepředstavitelného a nevěřím, že v Československu mohla vzniknout radikálnější agitka. Tahle je ale tak unikátně prokomunisitická, že se mi až nechce věřit, že to celé není parodie. Naprosto extrémní charaktery zlotřilého Šéfa, oproti kterému je i Hitler příliš mírný, a nezranitelného hrdinného komunisty Josky, který šíří mír skrze nelegálně vydávané Rudé Právo, teda Rudý Botostroj, jsou tím nejpozoruhodnějším, co celý film nabízí. Joska neustále cituje Gottwalda a Stalina, z nekomunisty dostane zážitek z návštěvy Sovětského svazu (kde samozřejmě je vše krásné, hladem nikdo netrpí a není v něm nic krásnějšího než pohled na pionýry), vydává noviny, zachrání člověka před sebevraždou a neustále vede odboj, navzdory tomu, že kdyby Šéf byl aspoň trochu inteligentní, tak si na něj najme vraha, ale to by Botostroj skončil rychle a typický hrdina komunistů by chyběl, což je samozřejmě nepřípustné. Šéf je ale ještě šílenější postava, protože v kanceláři má obrovský obraz Mussoliniho, na konci letí Hitlerovi říct, jak správně by měl postupovat (!!), hnusný je naprosto na všechny, za projev sebemenší slabosti vyhazuje z práce a bere lidem domy, zakazuje odchod z práce, dokud není vše hotovo, bojuje proti návrhu záchodů pro dělníky a jeho syn neustále nosí rajtky a vysoké černé holínky, které jsou vždy perfektně vyleštěné. A když není zbytí a nelíbí se mu vyrobené boty, spálí je a strhne to všem z platů. Celá jeho továrna je spíš koncentrační tábor, jako všechny ty v USA, kde se pálí obilí a asi i mrzačí zvířata. Jakékoli jiné možné výklady ve stylu obecné, "nadčasové" kritiky kapitalismu ani nejsou možné, protože se to vše naprosto utopí v nánosu rázných komunistických hesel, budovatelské revolty a naprosté extrémnosti ve všech aspektech. Těžko se to popisuje tak, aby si člověk barvitě představil, jak obrovský bizár to vlastně je. To se prostě musí vidět, protože mírové tance, hippie delikventi, rudé Kladno i pravdivý příběh Zápotockého taty jsou oproti tomu nic. Vážně to snad nedokázal brát nikdo ani v době vzniku, takže to hodnotím z recese. Já to beru jako absurdní sci-fi komedii s hororovými prvky a u jako takové jsem se naprosto skvěle bavil. Jinak to asi ani nejde, těch přehnaností je tu víc než dost a málem jsem se bavil až tak, že bych dal plný počet. Na ten to ale nebylo až tak příšerné geniální, ale poctivé čtyři rudé hvězdy tomu dám rád, protože jsem se takhle skvěle bavil naposledy u Perníkové chaloupky. Holt mám divný smysl pro humor, co se dá dělat :D Kupředu levá! Silné 4* ()
Botostroj je jednostranné komunistické zúčtování se zkaženou kapitalistickou minulostí. Botostroj je zřejmě nejucelenější ukázkou úporného legitimizování převzetí moci a správného evolučního kroku nového politického uspořádání. Film je v této funkci nenahraditelným výkonným pomocníkem. Vše lze vysvětlit a upravit v rámci vyššího zájmu. Z agresivně hysterické uvědomělosti naskakuje mrazení v zádech a husí kůže. Botostroj je nestydaté překrucování skutečností angažovanými straníky. Ponechme stranou osobu Tomáš Bati, vpřed ho hnala především vlastní budoucnost a možný blahobyt pro ostatní byl vedlejším produktem jeho vize. Po filmařské stránce je příběh veden nenápaditě až křečovitě v jasně viditelné touze vykreslení vlastního vševědoucího a extrémně subjektivního úhlu pohledu. Po herecké stránce obstojí několik postav, většina trpí toporností a neumětelstvím. Hlavní postavou příběhu je šéf Botostroje (zajímavý Vítězslav Vejražka), prototyp buržoazního velko-vykořisťovatele prosté dělnické třídy. Na sentiment, ani na empatii není žádný prostor, na prvním místě je prosperita osobní a k ní vede cesta chladnokrevně bezcitná. Oslavovaným hrdinou je Josef Horák alias Joska (Vilém Besser), aktivní komunista. Rád plamenně řeční o světlé budoucnosti pro prostý dělnický lid a jeho jedinou činností je snaha o organizovaný odpor. Hlavní ženskou postavou je Marie Dorňáková (Eva Kubešová), skromná dělnice, která je haněna pro mužskou pozornost. Postava Antonína (zajímavý Zdeněk Řehoř), nového správce, má nabádat k větší míře politické angažovanosti. A pochopitelně tím správným levicovým směrem. Postava Lojzy Andrése (Oldřich Vykypěl), pracovitého zedníka, má zvýšit soucítění s nespravedlivě vykořisťovaným dělnickým lidem. Vrcholem úpadku je Jakub (velmi podivný Petr Skála), šéfův poživačný synek bez taktu i charismatu. Nechutný a prospěchářský kapitalismus v různých podobách zastupuje také úslužný ředitel Botostroje Ort (Ota Sklenčka), předpojatá sociální správcová Elsa (Marie Vášová) a pokoušející účetní a boxer Šram (zajímavý Rudolf Hrušínský). Z dalších rolí: nespokojená a záletná Andrésova manželka (Božena Böhmová), stařičká starostlivá Joskova matka (zajímavá Jarmila Kurandová), komunističtí agitátoři a štváči Nikodým (Oldřich Lukeš) a Pazdera (J. O. Martin), kapitalisty vydíraný dělník Pavlica (Kamil Olšovský), komunista a prodavač buřtů Kábrt (Vladimír Řepa), nešťastný pilot (František Peterka), či přizpůsobivý ředitel německé pobočky Hans Hahn (Štěpán Bulejko). Komunista má jasnou představu o životě, pracovat nechce a ani neumí. Řeční, burcuje, protestuje a bojuje proti zavedeným pořádkům, chce se dostat na místo kapitalisty. Ale práce? Ta mu stále smrdí a nemíní za ní nést odpovědnost! Po ideologické stránce je to zrůdnost, po filmové stránce nevyrovnaná křečovitost. ()
Jeden ze zdejších komentářů praví, že technická kvalita je zvládnutá velmi dobře. Budiž, mě přišla běžná a nezáživná. To ale pořád není důvod k mému hodnocení. Tím důvodem je další zločin na filmovém průmyslu - komunistická propaganda neuvěřitelně demagogickým způsobem pomlouvající Baťu a vyobrazující ho jako nedemokraticky smýšlejícího člověka kolaborujícího s nacismem. Hrůza. Překvapivě to je ještě slabá káva, závěrečná letecká havárie stejné osoby je neuvěřitelně nechutná a nebojím se říci, že porušuje jakýsi kodex slušnosti. O hodnocení jsem tedy měl jasno stejně brzo jako zlínští diváci při premiéře v místním biografu. Co se týče filmu jako takového, už jsem zmínil, že je natočen nezáživným způsobem a jakási romantická zápletka je tady úplně mimo mísu. Tudíž mě nezbývalo nic jiného než přejít na rychloposuv, celé bych to nemusel vydržet. Ještěže existuje český dabing, aspoň můžeme díky němu na režiséra tohoto snímku, kterým byl K.M.Walló, dnes vzpomínat v dobrém. P.S. Neodpustím si zajímavý postřeh - některé scény či výjevy, které jsem byl schopen spatřit, připomínaly Metropolis. ()
Myslim, ze zrovna Bata si takovy primer nezaslouzil. Propaganda to je ale skvostna a vystavni (pridavam hvezdicku). Bez ohledu na to, ze je dnes spousta zamestnavatelu, kteri se mnohdy chovaji k zamestnancum jeste hure nez majitel Botostroje. Vilem Besser se do sve role poradne oprel a jeho zloba a nadseni pro dobrou vec mu musi verit kazdy:-). Fakt moc nechapu tolik "odpadu", chtelo by to vetsi nadhled damy a panove! ()
V rámci propagandy z doby realizací reálně socialistického filmu své doby v ČSR velice zdařilé. ()
...a líbilo se mi to víc než Anna proletářka ()
Tento film je z dnešního pohledu takřka odpadní, ale je to zároveň ukázka demagogie per excelence, které se rudá garnitura dopouštěla vždy a všude, a proto musím hodnotit vysoko. Tady je vidět ta zrůdnost soudruhů.... ()