Giant Shoe-Factory
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHrají:
Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)Obsahy(1)
Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka. Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)
(více)Recenze (152)
Nemíním hodnotit "morální aspekt" snímku. Herci hráli dobře a já se dobře bavil. Ano bavil, jak vypatlaná komunistická paka vymýšlejí ptákoviny. A nemyslím tím ty ve filmu. Každý si to vylož jak umíš. 061220109123 ()
Když pominu námět, tak film je zrcadlem toho, co se děje dneska, byť je natočen před skoro 60 lety!!!! Vím, že to mnoho lidí nevidí, resp. nechce vidět, protože se všichni máme dneska dobře, můžeme cestovat a hlavně, máme svobodu projevu!!!! ()
To, co se každý bojí říct nahlas, je vše v tomto filmu. Asi mě zavřou, ale musím říct, že kdyby každá fabrika měla takový management, jsme opravdu někde jinde. Komunisti jsou banda líných vší, kteří umí jenom demonstrovat a dělat se jim nechce. Ta levota, podvody, černé praktiky, vždyť ten film je neskutečně pravdivý, takže pohoda. Edit: Vejražka hraje neskutečně skvěle, objevil jsem další hereckou perlu naší kinematografie. Bravo. ()
Film, který se nedá hodnotit jinak než jako odpad. Lůza se zde ukázala v plné parádě. Je u nás bohužel dobrým zvykem ničit a hanobit lidi, které zná celý svět, kteří něco dokázali, případně bojovali za naší svobodu. Benešova slabost se dokonale ukázala hned po válce, kdy byl Baťa odsouzen podle jeho dekretů vojenským soudem! sic! A to v nepřítomnosti. Přesto se nepodařilo prokázat jeho spolupráci s Němci a proto byla žaloba překvalifikována na to, že málo podporoval vládu v Londýně. Beneš moc dobře věděl, že Baťa po celou dobu finančně, ale anonymně podporoval exilovou vládu v Londýně, přesto mu nechal zabavit u nás veškerý majetek. Po premiéře filmu ve Zlíně diváci kino začali demolovat, protože si dobře pamatovali, jaký Baťa opravdu byl. Jeho vina byla pouze v tom, že nesnášel lenochy a netáhla a tito lidé se mu okamžitě po válce pomstili. Nechápu, že někdo může tomuto filmu dát byť jen jednu *. Opět zcela překroucené dějiny, to šlo soudruhům úplně nejlépe. Navzdory bolševické propagandě lidé ve Zlíně nikdy nezapomněli, jaký Baťa opravdu byl. ()
Propaganda ()
O tom, že je snímek agitkou netřeba vést diskuze. Ale je agitka a agitka. Například Anděl s panem Marvanem to je zcela jiné kafe. Komunisté zde téma dohnali zbytečně do krajnosti. Šéf je vykreslen jako bezostyšná svině schopná skopnout vlastního syna ze zábradlí věžáku. Samozřejmě, že o rolích šéfů, kteří se opájeli drahým vínem a cpali se kaviárem, zatímco dělníci na ně dřeli není třeba mít zkreslené představy, tím spíše za první republiky, kdy byla republika silně rozdělená na bohaté a chudáky. Ale jak jsem řekl, kvalitě filmu ubrala právě ta agitační část a pak to, že postavu šéfa komunisté dohnali do krajnosti a udělali z něj čiré zlo. Ruku však na srdce, není film tak trochu nadčasový? Je možno s čistým svědomím říct, že takoví či podobní živnostníci neexistují i dnes? A aby objektivitě bylo učiněno za dost, konkrétně o Baťovi jsem několikrát četl, že to žádný velký lidumil zrovna nebyl. Každopádně, kdyby to komunisté tak nepřehnali, nemusel z toho být špatný film, tím spíš utrpěl úplně konec. ()
Riadny šitík, to treba povedať. No nie že by sa nedalo veriť, že továrnik keď chce uspieť, tak musí aj cez "mŕtvoly" aby ho neprevalcovala konkurencia, ale zase až také extrémy! A tvorcovia to zabili anjelskými komoušmi, tým už len ozaj mohli namaľovať svätožiaru. A dorazila to správa z raja z CCCP od očitého svedka. ()
Zatímco Karhanova parta či Zítra se bude tančit všude jsou až okouzlující svým autentickým budovatelským nadšením, a proto je lze vcelku spokojeně a bez špatného svědomí konzumovat jako guilty pleasures, Botostroj působí příliš cynicky vykalkulovaně na to, aby mohl sloužit jako divoká zábava. Zřejmě je to dáno i tím, že přišel s křížkem (teda pardon, hvězdou) po (Gottwaldově) funuse, jelikož roku 1954 už přece jen takto horlivě propagandistické dílo bylo poněkud z módy a ani nemělo moc šanci někoho přesvědčit o své pravdě a už vůbec ne v Gottwaldově, kde došlo k protestnímu demolování kina. Karikatura Tomáše Bati jako prototypu drsného kapitalisty vzhlížejícím se jak v USA, tak v Německu s nastupujícím nacismem, totiž dost uměle vytváří v městě Botostroji vyhrocený třídní konflikt, zatímco skutečným cílem Bati a ještě více jeho bratra Jana Antonína byla jakási utopie sociálního smíru, jež se odrážela v jedinečném pojetí péče o dělníky i budování Zlína, a odpor radikální levice proti nim tedy tkvěl spíš v ideové rovině, než v klasické třídní. Toto zásadní zkreslení (byť nyní s kladným znamínkem místo záporného) však paradoxně zůstalo zachováno i v polistopadovém diskursu s mýtem podnikatelů baťovského typu, neboť reflexe zůstaly až na pár výjimek pouze u nesporných materiálních přínosů a nešly až na pár čestných výjimek (Pavel Kosatík, Stanislav Holubec a částečně i Michal Stehlík s Martinem Gromanem) na dřeň ideové podstatě a potenciálně totalitárním prvkům baťovských společenských vizí, přestože bratři Baťové se sami jako podnikatelé, jak je dnes známe, zrovna moc nevnímali. Filmařsky je film vcelku kvalitně vystavěný, přičemž jeho největší předností je strhující hudba v současnosti znovuobjevovaného Jana Kapra, ale pochybnou konstrukci díla, která byla moc i na dobovou kritiku, se formálními kvalitami překrýt nepodařilo. Hereckému souboru jednoznačně dominuje démonický Vejražka v roli šéfa, který přes všechen schematismus scénáře dokázal budit opravdový děs a je škoda, že tato jeho nejdivočejší poloha nebyla využívána častěji. V jedné scéně dokonce šéfovo fanatické prosazování kultu práce a nového člověka zašlo tak daleko, že evokovalo dobu vzniku snímku, jak ji známe například ze Skřivánků na niti nebo Člověka z mramoru, což mohlo být dáno právě nedůsledností v ideologickém posunu Turkovy předlohy (kterou jsem tedy nečetl) pro potřeby pozdního stalinismu. Oproti tomu Míla Besser předvádí v roli komunistického předáka neuvěřitelný naivně revoluční zápal ("Pamatujte si, co řekl soudruh Gottwald! Jednou zatočíme my s vámi tak, jako ruští bolševici zatočili s carem, Kerenským a buržoazií!"), který je zřejmě jedním z nejpozoruhodnějších projevů českého budovatelského herectví vůbec a podivuhodně kontrastuje s podobně topornou vášnivostí Petra Skály v roli šéfova rozmazleného syna. Velmi roztomilý pak byl Hrušínského boxující účetní mající milostný poměr s manželkou jednoho z dělníků. ()
"Hodný chlapec... a komunista!" ()
Komunistický propagandistický film z r. 1952 o hanebném buržoazním kapitalistickém vykořisťovateli a statečných dělnících a oddaných komunistech? Jo...to je definice Odpadu. ()
Jsem nevěřila, že tu šílenost vydají. Mladým to nic neřekne a nám se z toho zvedá kufr. Baťovi se v hrobě obrací! ()
Při vší úctě ke všem obětem komunismu musím říct, že sledování Botostroje byla náramná zábava. Ani chvíli jsem se nenudil - prvoplánovější agitku jsem ještě neviděl. Většina scén - zejména ta se záchodovou kabinou - baví, ale z některých – hlavně z těch, které mají ilustrovat šéfovu náklonnost k Hitlerovi – spíše už lehce mrazí, když si člověk uvědomí, po čem všem tvůrci kvůli osočení Baťi nesáhli…Dávám 3/5, ale ne jako dramatu, nýbrž jako komedii a parodii. Ono natočit něco tak silně agitačního a přitom směšně zábavného se jen tak nepovede :) ()
Proč někomu vadí tento film, vždyť za 1.republiky se zas točilo spoustu hovadin proti Rakousku-Uhersku, tak ať se tzv.antikomunisti laskavě uklidní! ()
No fuj! ()
80% ... Vrchol demagogie. Jak tohle mohli někde žrát? Hodní mírumulivní komunisti a války chtiví zlí kapitalisti. ()
Tomuhle se člověk ani nemůže smát. Pan Baťa se chudák musí obracet v hrobě, pokaždé, když někdo na ten film kouká. Udělat z něj zlého kapitalistu? Vzhledem k době vzniku se to možná dá pochopit, ale jeho očerňování jako fašisty, který spolupracuje s "Muzolínym" a Hitlerem a chce válku??? To už soudruzi opravdu dost přetáhli za vlasy. Nejhorší mi ale přijde, že jsme se s kamarádkou shodli, že pokud bychom na takových filmech vyrůstali a neměli možnost srovnávání, asi bychom jim věřili. A to byl právě hlavní cíl těchto filmů, který se tak vlastně asi podařilo splnit. Dnes ty filmy už naštěstí vyznívají jako parodie :) a když je člověk bere s nadhledem a ne jako zrůdnost, občas se i zasměje. ()
Nezměrná nuda a trapnost na kterou jsme šli se školou do kina, obludný příklad totální lži, film hodný zapomnění. ()
Asi nejzápornější záporňas v celé historii kinematografie. I ty největší zrůdy se občas ustrnou, mají sem tam nějakou libůstku, která je zlidšťuje. Šéf Botostroje ne. To je monstrum, zrůda. ()
Souhlasím s několika přispěvovateli, že to je nechtěně zábavné. I když bych spíš řekl, že směšné. A závěrečného vystoupní V. Bessera je pecka, srovnatelná s podobnými scénami z Únosu nebo Zítra se bude tančit všude. Těm, kteří tady budou kritizovat ty, co tomu dali pět hvězd doporučuji, aby si přečetli jejich komentáře. JInak chápu, proč komunisti tak nenáviděli Baťu a napnuli všechny své síly (včetně přejmenování Zlína), aby ho znectili. Baťa totiž dokázal vybudovat to, o čem oni jenom žvanili a co pro ně byla zástěrka pro jejich výtah k nikým nekontrolovatelné a absolutní politické moci. Baťa skutečně dal všem práci, bydlení a možnost dalšího rozvoje, tedy slušný život - a jako perličku na dortu je třeba připomenout, že slavil oficiálně 1. máj - a dokonce i s tím průvodem. Pražští levicoví intelektuálové všeho druhu sice velice rádi kritizoval uniformitu a až strojovou modernost (viz. ony rodinné domky), ale sami se po roce 1948 podíleli jenom na celkovém úpad9ku a rozvratu. Tohle je třeba vnímat, když člověk sleduje tenhle debilní tupě propagandistický film. A ti, co sem tahají Goebbelse bych rád upozornil, že tento démon propagandy Hitlerova Německa byl příliš inteligentní na to, aby nechával podobné sračky točit. ()
Nelítostná komunistická agitka. Dnes se může zdát, že démonicky vylíčený šéf byl výplodem komunistické představivosti, ale skutečný Tomáš Baťa i jeho bratr Antonín nebyli žádní svatouškové. Ve filmu vidím zřetelné narážky na některé známé historky, na které vzpomínali Baťovi blízcí spolupracovníci. Filmový šéf často vykřikuje: "kašlu vám na...", skutečný Baťa však měl peprnější frázi: "nasrat na...". Architekt Karfík vzpomínal, jak se Baťa rozčiloval, že nově postavený železobetonový skelet výrobní budovy nejeví známky trhlin a že je tedy určitě zbytečně předimenzovaný. O drsných podmínkách na dílnách slyšel každý, jehož prarodiče továrnou prošli. Na druhé straně barikády stojí komunisté. Ve filmu vedení odporným slizounem Joskou, který se neštítí přebrat slečnu nesmělému mladíkovi a ještě ji zneužít k šíření propagandy. Je směšné, jak pateticky bojují proti něčemu, co potom sami praktikovali, či se o to alespoň pokoušeli. Krajně nevkusné a nechutné je zneužití tragické smrti T.Bati. ()