Giant Shoe-Factory
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHrají:
Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)Obsahy(1)
Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka. Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)
(více)Recenze (152)
Humus. Taková bolševická sračka se nevidí každý den. Z toho filmu mě bylo na zvracení. Né. že hází špínu na Baťovo jméno (který je dnes zas oslavován). ale jakým způsobem. Brrrrrr. Opravdu nikdy více. ()
Každá doba má témata, proti nimž se vymezuje a která démonizuje, a pak zase jiná témata, jež propaguje a předkládá občanům, aby věděli, jaký mají, ba přímo musí mít názor. Tento film je ukázkou toho, vůči čemu se vymezoval režim, který zde panoval v padesátých letech minulého století. Tříminutový sestřih filmů z oblasti pozitivní propagandy z oné doby lze shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=OA0ewf5CS5Y - - - Zvláště jsem ocenil scénu, která začíná v 0:25:50. Protirežimní aktivista utíká se štosem kopií textu Charty 77 a pronásleduje jej příslušník SNB. Kdyby byl disident dopaden, byl by zadržen, obviněn, souzen a uvězněn nebo by ho přinejmenším vyhodili z práce, tedy pokud někde pracoval. V parku natrefí na muže a ženu a žádá muže, aby u sebe kompromitující materiály schoval. Muž odmítá s tím, že se o politiku nezajímá, ale statečná žena si ochotně strčí papíry pod kabát a pak ještě pošle esenbáka špatným směrem. Možná jsem to trochu popletl, ale nějak takhle to v tom filmu bylo. Občané, kteří smýšlejí jinak, než se od nich vyžaduje, jsou pronásledováni státní mocí bez ohledu na momentálně vládnoucí režim, jenom míra represí se liší. Někdy jsou popravováni, někdy zavíráni do vězení, jindy jen šikanováni, ostrakizováni nebo očerňováni, aby tak či onak zmizeli z veřejného života. Mimochodem by mě zajímalo, kam zmizel protislámský politický aktivista Martin Konvička. Na Wikipedii údaje o jeho osobě končí rokem 2019. Pak se po něm nějak slehla zem. V každém totalitním režimu samozřejmě existuje také cenzura, jejíž snahou je potlačovat názory a informace, které jsou v rozporu s tím, co hlásá oficiální propaganda. Příklad ze současnosti viz zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-knihy-nevratne-poskozeni-albatros-nevyda-knihu-zpochybnujici-transgenderovou-identitu-40465793#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz - - - Zkrátka mi to všechno přijde v principu furt stejné, stejné, stejné, přestože politické režimy se střídají jak apoštolové na orloji. Ale proč tady tohle všechno vykládám? Inu proto, abych divákům nabídnul pohled na toto filmové dílo v trochu širším kontextu. ()
Těžko hodnotit takto propagandistickej film. Byla to sranda a hrůza zároveň! ()
Remeselne zručná a šikovná ukážka propagandy. Dômyselne zamiešané fakty s fikciou... Zaujímavý pohľad na kinematografiu tohto typu päťdesiatych rokov. ()
Hmm, tak to je tedy "kus". Hodně tezovité, velmi schematické, nadmíru lživé (to snad ale netřeba zmiňovat). Nejlepší na celé věci je František Peterka, kterého jsem si náhodou všiml v úvodních titulcích a jeho cameo mne opravdu potěšilo. Minietudka s Vlastou Fialovou je taková vtipná česká varianta reklamy na Marlboro - jen místo kovboje tu vystupuje letec a jeho družka + místo nezbytné cigaretky je vyšvihnut duchem nepřítomný úsměv. Čekal jsem na chvíli, kdy Šéf nechá odprodat veškerý materiál a přejde na zbrojní výrobu, aby těch "buržoazních hříchů" náhodou nebylo málo - on totiž člověk, který pendluje mezi USA, Jižní Amerikou, Berlínem a Mussoliniho Itálií, je schopen všeho. Ano, správně, soudruzi! Buržoazní prostředí je líheň zla a erotismu. Pouze dělnická třída je schopna osvěty (a po práci samozřejmě také cudné lásky, zde prezentované uprostřed panenských pastvin mladým jinochem Joskou a nesmělou údernicí Marií). :o) "Haló, tady ŠÉF." Absurdní. ()
Tento film se ani nedá brát jako propagandistický. Je to absurdní taškařice s bizarními postavami a jedním hlavním ultra komunistickým hrdinou, který má naprosto neskutečný účes a nepopsatelný herecký projev. Na druhou stranu chápu, že zpodobňované události mohly leckomu hnout žlučí a tak mě to zdemolovaný kino ani nepřekvapuje. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsem ze Zlína a vazby na Baťu taky nemám, jsem si mohl film užít od začátku do konce. Je to štvavá prolhaná agitka, která dnes však pobaví absurditou a naprostým neumětelstvím. Zde lze dát pouze "odpad" nebo plný počet. Já volím to druhé. ()
Blbé a pomlouvačné!!! ()
At přemýšlím, jak přemýšlim, nemůžu hodnotit. Z filmařského hlediska nikterak nad průměr (slabé tři), z hlediska historického pohledu film svádí k veselému pochechtávání (zvrhlých pět?), ale nějak k tomu nedošlo. Tahle agitka je totiž až příliž nenávistná a karikatura Bati je trochu přes čáru ("dělníci se mají střílet"', továrník je fašista, posílající NSDAP marky a podporujcí Hitlera, v Rusku není hlad a "lidé tam žijí radostně", syn továrníka se opilecky svěřuje: Špatná bota? To je nejlepší kšeft", po smrti otce se posupně chechtá "Ted já jsem tu šéf" atd.). Navíc, jak se někde kolektivně tleská u Gottwaldova "..jednou zatočíme my s vámi tak, jako ruští bolševici zatočili s carem, Kerenským a buržoazií!", tak je mi vždycky špatně po těle. Nebo debata komunisty s propuštěným pracovníkem: "Zabít takového šéfa. Ale jdi, Andresi, Zabiješ šéfa, ten má syna. Zabiješ syna, ten má švagra...Kolik je takových šéfů? Hrstka. A my máme kvůli nim chcípnout?" Ona to zas taková legrace není (kolik se má dát za vyloženě zlou agitku?). Vejražka a Besser jsou jak postavy z černobílého komiksu, včetně úderných sentencí, jen ty jejich výstupy a gesta přemalovat do stripů. Uff. ()
Až na ty plamenné výjevy soudruha Josky, které byly typické pro budovatelsklé filmy 50. let a jimž se dnes už usmíváme, musím konstatovat, že jde o dost věrné zobrazení toho, čemu se říkalo batismus. Hesla jako "Život je boj", "Silný zvítězí" nebo "Každý dělník milionářem" dnes někteří omílají stejně jako před pětaosmdesáti lety. A mnohde jsou i metody řízení firem taky stejné. Vše pro maximalizaci zisku, pálení neprodejného zboží, podpora válečného průmyslu. Americký způsob života - náš vzor. Vše pro peníze. Změnilo se něco? ()
Po shlédnutí Botostroje se mi dere ven otázka zda-li má recese skutečně své meze. Ve filmu je velký počet neskutečných plakátovitě stereotypních budovalských hlášek, film skřípe na všech frontách a přesto jsem se nebavil. Hnoje a hoven je tady totiž příliš a čověku se z toho něják zvedá kufr. Překonalo to i můj zážitek z Olověného chleba, děsím se jestli existuje něco co překoná Botostroj... ()
Kdepak drama, bolševická komedie, u které jsem se po dlouhé době opravdu pobavil ;-) ()
Autor předlohy T.Svatopluk musel být asi hodně slušně duševně chorý člověk když zplácal takový paskvil.A většině herců se divím že do něčeho tak strašného šli.Ikdyž ze začátku je to sranda,přijímání nových zaměstanců kde velí gestapáckým stylem ještě mladý Ota Sklenčka,stejně jako znechucení a následná "úprava" záchodu pro dělníky panem šéfem.U většiny dialogů lítají fantastické a kardinální hlášky.Ale po čase mě to usmívání přešlo a v mé mysli se usadila otázka-jak proboha mohlo něco takového u nás vzniknout?Takže rdemolování kina které premiéru doprovázelo považuji za vcelku pochopitelnou reakci.Bod za hrůzný celek jako memento doby-pokřivovaní reality a jeden extra za překrásnou Vlastu Fialovou a její oči.Nebyla šéfovi po vůli tak letěla jak hadr. ()
Přestože se jedná o film, které je dobré vidět a pokud bych si odmyslel ideologii, zůstal by kvalitně natočený (stále aktuální) film, musím právě kvůli té ideologii dát odpad. Alespoň máme zdokumentováno, jaké byli komunisté svině. ()
Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Botostroj coby film sloužil na zdiskreditování Tomáši Baťi. Však také dělníci Baťových závodů začali při premiéře likvidovat kina a ve městě začaly další nepokoje. Tomáš Baťa je zde ukázán jako nemorální, surový, nelidský, ziskuchtivý šéf. Likviduje záchodovou budku tak, aby do ní bylo vidět, zda dotyčný dělník v ní spí nebo ne. Odmítá přijímat staré lidi a je proti jakémukoliv vztahu na pracovišti. Naopak druhá hlavní postava Josef Horák, zde naopak kladná, je nechutně slizký komunista, kterému se nechce pracovat. Sám vyznává teorii, že úkolem komunisty je nic nedělat. [949. hodnocení, 116. komentář, 43%, 75. nejrozporuplnější film] ()
Tentokrát bez jákehokoliv nadhledu a smyslu pro "nechtěný humor" dávám odpad jak vyšitý. Tenhle film považuji za svinstvo nejhrubšího zrna, ze kterého je mi upřímě na zvracení a není divu, že již jeho knižní předloha skončila u soudu. Možná nejuznávanější český podnikatel a průkopník managementu Tomáš Baťa je tedy v tomto paskvilu zobrazen jako naprosto cynický netvor, který terorizuje dělníky, nechává spálit neprodané zboží, sexuálně obtěžuje sekretářku, korumpuje politiky, kteří mu stejně jako policejní rada zobou z ruky a především, aby jeho démonizace dosáhla maxima, finančně podporuje nacisty, už snad chybělo jen aby četníci začali střílet do stávkujících dělníků...jako nástroj propagandy je tedy tento film jistě velmi přesvědčivý i když se nabízí otázka nakolik ho mohl někdo i ve své době brát vážně, a to nejen ve Zlíně. Souhlasím plně s názorem, že tahle špína si nezaslouží minimum pochopení ani z recese. ()
Nehodnotím to po morální stránce, ale již s historickou zkušeností. Tento luxus mi dopřává nadhled a možnost se nyní dokonce i pobavit. Je mi líto těch, kterým to bylo odepřeno. ()
Zlý kapitalista likvidující návrh záchodku pro dělníky? Kde jinde to můžete vidět? ()
Tenhle film opravdu není žádné Guilty Pleasure nýbrž zlo v krystalické podobě. Narozdíl od jiných 50s filmů mi zde úsměv na tváři opravdu ztuhnul (hlavně v závěru), sledovat to bylo až fyzicky nepříjemné. Goebbels hadr. ()
"Úkol dělníka je dřít a Váš úkol je hromadit zisky" Velice drsný agitační snímek, který je poplatný době a který měl za úkol hlavně znemožnit Baťův obuvnický průmysl. Pan -šéf- je tu prezentován jako šílenec, který se neštítí vůbec ničeho. Ani lidské důstojnosti. Tyranie a šikana na pracovišti v kapitalismu je zcela normální věc. Jsou tu omezovány i vztahy mezi lidmi. "Komu se to nelíbí, prosím, tady jsou dveře!" Komunisti tu jsou vyzdvihováni až do nebes a předkládáni jako jediná spása. Vyprávění je trochu kostrbaté a neuvěřitelné. Téměř bych řekl, že se jedná o horor. Nojo, ale při hlubším zkoumání určitých dějových zvráceností, jsem našel věci, se kterými se lze setkat i v dnešní době. Bohužel. Které to jsou, nechť posoudí sami diváci. Nebudu vychvalovat film, který, jak se říká, dělá z komára velblouda a který tu svou štvanost neuvěřitelně přehání. Tento snímek by měl sloužit jako ukázka toho, jak komunistický režim zneužíval film k ovlivňování veřejnosti a propagaci své ideologie. ()