Pacho, the Thief of Hybe
Režie:
Martin ŤapákKamera:
Beňo KrivošíkHudba:
Svetozár StračinaHrají:
Jozef Kroner, Dušan Blaškovič, Karol Čálik, Slávo Záhradník, Július Vašek, Peter Debnár, František Velecký, Milan Fiabáne, Ivan Palúch, Juraj Kováč (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární slovenská komedie režiséra Martina Ťapáka vypráví svéráznou pověst, inspirovanou příběhy o zbojníku Jánošíkovi. Pacho z horské vesnice Hybe je skoro ve všech ohledech pravým opakem svého předchůdce: je malý a slabý, na velká slova a velké činy ho také neužije. Jenže ani jemu se nelíbí arogance místní šlechty, a tak se poddaných začne zastávat. Vyzbrojen proříznutou pusou, zdravou drzostí, vychytralým mozkem a smrtelně silnou pálenkou frndžalicí, zvítězí Pacho v souboji o místo zbojnického vůdce. Ostatně stát se nejlepším mezi tou bandou mameluků nebylo zase tak těžké. A začnou se dít věci. Pověst o Pachovi se dostane až do Vídně k samotné Marii Terezii, která – podobně jako hraběnka Erdödyová – shledává zbojníky vysoce přitažlivými. Proto padne rozhodnutí poslat do Pachova horského doupěte armádu… V hlavní roli svérázného zbojníka se objevil Jozef Kroner, na vtipných a zároveň libozvučných dialozích se podíleli vynikající komici Milan Lasica a Július Satinský. Zejména díky souhře těchto autorů vznikl takřka kultovní film, jehož humor dodnes nezestárnul. (Česká televize)
(více)Recenze (172)
Pôvodne priznané štyri hviezdičky v žiadnom prípade. V každom prípade však ide o vydarenú a rýdzo slovenskú komédiu, ktorú môžu dokonale vnímať iba Slováci. Nie je veľa komédií, ktoré dokonalo naštrbili nejaký národný mýtus, nejakú legendu. Vďaka Jarošovmu scenáru, Ťapákovej réžii a Kronerovej našskosti sa to podarilo. Nie sú dôležité zapamätateľné hlášky, netreba ohŕňať nos nad čudnou choreografiou, tento film je zrkadlom bez korekčného účinku na našu nedokonalosť. ()
"Stoj, tristo hrmených! Stoj, tisíc hrmených! Stoj tisíctristohrmených!" Slovenský zbojník musí bohatým brát a chudým dávat, to je zkrátka tradice a Pacho tradice ctí. A ctí je takovým způsobem, že i já jsem si kdysi jednou loknul frndžalice a skončil jsem až na konci světa - tedy v Kežmarku. Na takovou klasiku se nezapomíná. ()
Je smutné, že máme tak málo komédií (v porovnaní s českou úspešnou produkciou nemáme žiadne!). A Pacho, hybský zbojník je dokonca jediná a našťastie skvele natočená paródia. Ak pán Bôh dá a niekedy motyka v slovenskej kinematografii vystrelí, tak bude mať nová slovenská generácia rezisérov čo robiť, aby dosiahla aspoň uroveň Pacha! Zatiaľ len prešlapujeme v depresívnej a veľmi zle realizovanej filmovej "produkcii"!!! Čo už:-( keď ich nemáme... tak aspoň pozerajme...!!! ()
„Daj sem bičík. Nedám bičík. Daj sem bičík. Riť Paľovu.“ Tak toto je Pacho od Matrtajov. Postavička, ktorá prakticky už zľudovela. Rovnako ako výroky z filmu. Páni Lasica a Satinský sa snažili o vtipné dialógy, ale niekedy sa to zvrháva na prízemný humor. Obzvlášť keď si vypomáhajú hrešením. „Ej Hybe, Hybe, podľahli ste svojej chybe.“ Táto paródia na jánošíkovské legendy a povesti o zbojníkoch rovnako pobaví aj pri ďalších vzhliadnutiach. Nemožno ju však hodnotiť nejakým nadpriemerným hodnotením. A preto **1/2. „To je tak: Mojej starej materi na hornom konci – od jej bratranca sesternicin muž... Čuš!“ ()
Veliké zklamání. Pacho, hybský zbojník je spíše dekorativní než komický, spíše pitvorný než parodický, spíše průměrný, než výjimečný. Vysloveně protivná je stylizovaná normalizační "náznaková erotika", která přesně podle hesla "aby se vlk nažral a koza zůstala celá" ukazuje všechno a nic. Také mýtus o neschopné a zdegenerované šlechtě opakuje Pacho nejen vytrvale, ale i naprosto nevynalézavě. Slušné herecké výkony zúčastněných zabíjí všudypřítomná "umělecká" stylizace, působící dojmem, že si ji autoři půjčili od nějakého souboru písní a tanců. 60% a to jsem ještě shovívavý... ()
Galerie (6)
Zajímavosti (19)
- Na scénu, kde Ida Rapaičová (grófka Erdödy) hladí kukuricu, ju musel režisér prehovárať. Zdala sa jej príliš vulgárna. (Zdroj: sme.sk) (Raccoon.city)
- Gróf Erdődy (Marián Labuda) v jednej scéne zapáli dedinu Važec. Táto dedina bola naozaj takmer celá zničená požiarom v roku 1931. (ČSFD)
- Film vznikol na základe Jarošovej poviedky v zbierke "Krvaviny" (Marina111)
Reklama