Expendables: Postradatelní

První setkání těch nejslavnějších veteránů ze střelnice, tatami a ringu snad u mě ani nemohlo dopadnout jinak než skvěle. Osmdesátkově ujetou akci zpestřily suché hlášky, za které by se nemusel stydět nejeden nafouknutý svalovec z posilovny a nic víc jsem se od Slye neodvážil chtít. Ještě by na mě poslal toho vraha basketových míčů a ten by mi udělal pár uzlů na páteři, což by mi patrně poněkud změnilo kvalitu života. (17.09.2012)

Mám pocit, že jakmile někde hraje Jasoň Statham, tak by se v žánru mělo uvádět "frikulínský". Když vynechám Stathamovy začátky ve filmech Guye Ritchieho, tak ten člověk hraje ve strašnejch hovadinách. Nutno dodat, že to přináší i jakousi lacinou zábavu. Tohle na mě dělalo dojem, jak kdyby člověk někde nakoupil ty nejlepší suroviny a pak to odnesl Láďovi Hruškovi, ať z toho uvaří eintopf v mikrovlnce. Asi to přežije, asi mu to i zažene hlad, ale moc si na tom nepochutná. Akční scény se mi celkem líbily, líbil se mi taky po dlouhý době záporák Dolph Lundgren. Podruhý bych se na to ale asi nedíval. 50% (13.06.2021)

Ryze akční film s nepříliš dobře natočenými akčními scénami? To nezní jako moc dobrá premisa... Stallone se dějově i hereckým obsazením obrací k akčním filmům 80. let, ovšem kinetikou kamery a hlavně rychlostí střihu ujel až kamsi za Bournovu trilogii. Akce je nepřehledná, choreogrefie tak nemá šanci vyniknout, rychlost ji nepřidává na stylovosti, ba naopak ubírá z požitku sledování letitých oblíbenců. Jakoby ani nebyl čas se jim pořádně věnovat a přitom právě oni představují ten stěžejní prvek, díky němuž i prázdný film dokáže naplnit většinu očekávání. Estráda starých známých tvrďáků, hektolitry testosteronu - muži z ocele, kteří si však stále uchovali kousek duše - Expendables tvoří skvělou partu! Škoda jen, že se nevydali na trochu zajímavější pouť... 7/10 (01.09.2010)

Nejlepší letošní nakopnutí zpět do osmdesátek, kdy šel z akčních hrdinů přirozený respekt, protože pro svaly neprošli dveřma, kdy jednočlenné armády rozpoutávaly své soukromé války, a kdy se vykostění padoucha pointovalo ultrasuchou hláškou. Od úvodního nočního záběru se siluetou komanda v gumovém člunu (který jste mohli v kině vidět naposledy snad ve dvojce ŽHAVÝCH VÝSTŘELů před sedmnácti lety) a Lundgrenova následujícího "varovného výstřelu", je to všechno zpátky. Celá moje puberta strávená přepínáním mezi SMRTONOSNOU PASTÍ na Nově a soubežně běžící SMRTONOSNOU ZBRANÍ na jedničce, ve snaze vychytat z obou ty nejlepší scény. To vše se vrací díky téhle nesmírně pohodové variaci na čtvrtého RAMBA, v níž si Sly podává ruku s novou generací a symbolicky jí přenechává největší a nejhlučnější kanón. A kde nejlepší přestřelka je paradoxně ta verbální v kostele, kterou Sly a Arnie završují léta vzájemného pošťuchování ve svých filmech tváří v tvář. Stejně jako když se přepíná mezi jednotlivými bitkami a člověk v každé nadšeně poznává nějakou z akčních hvězd. To pak člověk odpustí i tu Slyovu nešťastnou snahu jít v nápaditých akčních scénách s dobou a kamerově a střihově je kurvit. Takže ještě jednou - ženské se nebijí (a už vůbec neznásilňují), chlapské přátelství nade vše a nikdy není pozdě udělat (aspoň jednu) správnou věc. Nálet smrti! (21.08.2010)

Pokud bychom hodnotili Expendables jako řadového zástupce akčního žánru, nejspíš bychom museli konstatovat, že jde o průměrný snímek s tuctovým dějem. Jenže takhle ho prostě hodnotit nelze, už od samého začátku jej totiž Stallone prezentoval jako nostalgické ohlédnutí za akčními filmy 80. let a v tomto ohledu nezklamal. A přestože filmu k dokonalosti něco málo chybí, milovník akčních filmů se při sledování Expendables bude cítit jako v ráji. Je to ráj plný přestřelek, vtipných hlášek a co víc, sebeshazování. (20.08.2010)