Setkání v Praze, s vraždou

Po hodně rozpačitém začátku, kdy jsem měl velkou chuť film vypnout, začala konečně klasická detektivka. Bohužel slovo "klasická" nemyslím v dobrém slova smyslu; tolik žánrových klišé jsem už dlouho neviděl. A navíc podtext snímku mi začal brzy lézt krkem; neustálé nadávání na komunisty, narážka na ruskou mafii, divné manévrování s jazyky...do detektivky takové věci prostě nepatří a tvůrci si mohli odpustit cpát to tam (ještě k tomu do TV filmu). Záběry na saxofonový kvintet mi přišly spíš nechutné a konec takový vyznívající do ztracena (poctivý chlapec se správně morálně zachoval). Vzhledem k tomu, jací zde hráli herci, tak dost slabota (no, on je k tomu také potřeba smysluplný scénář a schopný režisér, že? ;-)) Kvůli Liškovi, který konečně začal dělat něco pro to, aby se vymanil ze své škatulky, hodnotím ještě 2*. (04.01.2009)

Celkem příjemné překvapení, přitažlivě nasnímaný film s fajn obsazením (Janžurová jako vždy skvostná, Menzel zábavně mlčenlivý...). Příběh je nelichotivé připomenutí komunistické minulosti a složitého vypořádání s ní v 90.letech. Zápory? Pavel Liška není tentokrát za idiota, ale koule jeho postava nemá ani tentokrát. Lucie Vondráčková je už zase divná. Konec je... bez satisfakce, možná jako metafora k tomu, jak sama česká společnost vyřešila komouše (ale to je spíš problém předlohy). A za neustálé narušování budované letní atmosféry tajemna koncertními vložkami se saxofonistkama, z nichž nejlákavější Bára Štěpánová paradoxně nemá podprsenku, bych střílel. Něco mezi 3-4 hvězdičkama. (13.03.2010)

Pavel Liška konečně dostal seriozní a normální roli. Osobně si myslím, že to byla vražda a vrahem byl pan Tříska. Důvodem k vraždě nebyla temná minulost zabitého, ale jistá událost s vnučkou vraha. Vypořádání se s minulostí byla jen vedlejší část. Celý dojem pomerně slušné kriminálky kazil jeden fakt, a to šílené saxofonistky. Měla jsem vždycky chuť přepnout jinam. Pan Landovský mi přišel nalitý jako dělo. (05.01.2009)

peklo v řetězech...dokonale sterilní a bez tempa...svým způsobem jedinečná učebnice toho, jak nepracovat se střihovou skladbou a budováním filmového prostoru...vydržel jsem půl hodiny...a to je výkon vzhledem k tomu, že ani pořádně nevím, o co tam šlo, protože daleko víc přitahovaly mojí pozornost formální lapsy...odtud neustálé výkřiky typu " Proč tam je tenhle záběr ?", "Proč je ta kamera tak daleko, když před chvílí byla tak blízko", "Proč je tak zpotvořená kompozice", "Proč se kamera před chvílí nehýbala a v prostřizích se hýbe...a navíc divně tam a zpět", "Proč ten přesosák, když mezi statickejma záběrama to tak silně vynikne" atp....a k dovršení zmatku podivné výjevy polonahých saxofonistek...no prostě mě to psychicky vyčerpalo... (16.10.2011)

Námět: Josef Škvorecký a Zdena Salivarová, hudba: Laco Deczi. Anna Lomnická (Iva Janžurová) v roli ukecaného Watsona; poručík Nejezchleba (Pavel Liška) si nakonec uvědomuje, že "pod svícnem je tma". Vyrovnávání s minulostí komplikované, zdlouhavé - jazzová hudba, která ve Škvoreckého dílech atmosféru dokresluje, tady byla nějak nadbytečná; místy polopatistické dialogy. Herecky dobře obsazené. Pes: borderkolie Karel. Zajímavost: Při psaní komentáře ve 21.36, cca 5 minut po skončení filmu, ČT upoutává na Setkání v Praze, s vraždou... Že by pro velký úspěch repete? Já tedy ne. (04.01.2009)