Le Mans

"Závod je život, vše před ním i po něm je jen čekání"   Steve McQueen si tímhle filmem patrně splnil vlastní sen a spojil dva světy, které miloval, filmový a svět automobilových závodů.  A na výsledku je to znát, je to totiž JEHO film. Kromě aut v něm totiž hraje už jen on a to chápu, nemusí každému sednout. Já mám pro jeho minimalistický, silně chlapský, styl hraní slabost.  Nemusí nic říkat, a přesto sdělí mnohé. Příběh o závodníkovi tělem i duší, který na dráze zkrátka a prostě žije. Jeho vidinou však není ani tak vítězství, ale ta soutěž, to klání a poměřování sil, to mu dává onen pocit života. Závěr, kdy se Delaney zdraví se Stahlerem z Ferrari mi dává za pravdu. Kdo má rád tiché filmy, přijde si tu na své, slova opravdu nejsou třeba.  Nechci pak srovnávat s tematicky podobným Grand Prix, poněvadž jejich filmová řeč je vlastně neslučitelná, byť na dráze by si všichni protagonisté jistojistě rozuměli.  Zážitek pro mne opět pětihvězdičkový. (07.08.2023)

Zhlédnout Le Mans v kině v době jeho vzniku, vycházel bych z promítání pravděpodobně s úsměvem od ucha k uchu a zážitkem na celý život. Po několika dekádách se však jedná „jen“ o parádní podívanou s charismatickým závodníkem Stevem McQueenem, jehož život je zde protkaný pouze závoděním a scénář nijak výrazně nenahlíží za oponu. Na jednu stranu je škoda, že se film nevěnuje více chování závodníků mimo okruh, přičemž ono střídmé zakomponování vztahu tak působí naprosto zbytečně a nezajímavě, ovšem zde jde hlavně a jen o závodění. Audiovizuální stránka filmu je na špičkové úrovni, dokazuje to především kamera, která svými fascinující záběry strhává veškerou pozornost a společně se střihem vytváří opravdu úchvatné záběry, jež se nejvíce projevují na počátku a samotném konci 24 hodinového závodu, kdy by se dalo napětí doslova krájet. Le Mans je bez debat povinnou dávkou pro každého benzínového šílence, který ocení krásy okruhu de la Sarthe, předložení všech prvků tohoto jedinečného závodu včetně mechanických poruch, nevyhnutelných havárií či libozvučný řev překrásných závoďáků. [85%] (01.02.2017)

Nu, čekal jsem, že tam o NĚCO půjde, nedočkal jsem se. Akční? Dobrodružný? Závodní! z tohohle filmu mám pocit, že byl skutečně natočený, měl hlavu a patu, příběh a dialogy. Pak přišel někdo s nápadem na experiment, kdy ne že se vystříhají nadbytečné scény a záběry a ponechá se příběh, ale že se právě film sestříhá pouze z těch nadbytečných záběrů a sem tam se proloží "vystřiženými" dialogy. Docela by mě tedy zajímal název filmu, kde se použily ty původní záběry. Nevěřím, že takhle to bylo zamýšlené, a nevěřím, že zbytek filmu autoři vyhodili a nechali tak jen "tohle". ~~~ Ano, přiznávám, nejsem fandou aut, jsou mi ukradená, a to jako že úplně, ale čekal jsem tu nějaký příběh. A ono hlasité PRD. (04.06.2011)

Dámy a pánové, ve čtyři hodiny odpoledne odstartuje za přehlušujících zvuků burácejících motorů nejtěžší a nejslavnější závod všech dob. Závodníci budou muset ze sebe a ze svých speciálů dostat maximum. Stanou se hrdiny, kteří se zapíšou do dějin automobilových závodů. Jedním jezdcem usedajícím do kokpitu vozu je i frajer Steve McQueen. Čekala jsem trošku více nervy drásajících okamžiků. Líbily se mi záběry z pohledu řidiče. Na malou chvilku jsem si připadala, že sedím ve voze s ním a bedlivě sleduji trať před sebou. (13.12.2009)

Le Mans. Vždy mě zajímalo jak se asi cítí závodník, když poprvé stojí na startovním roštu této legendy a musí v sobě najít sílu šlápnout na plyn a pustit se na okruh, na kterém ho spíše než cíl čeká zmrzačení. A Katzin tyto pocity předkládá na zlatém podnose. Vsadil vše na "niterní" atmosféru (pokud patříte k těm, na které silně zapůsobila scéna s pohledem do očí šelmy v Collateral, tak víte co tím myslím). Což u sportovního filmu může vypadat podivně, ale funguje to. A to tak, že hodně. Na druhou stranu je to díky tomu silně nedivácké; místy až dokumentární; čemuž napomáhá i fakt, že zde zcela absentují žánrová klišé. PS: Podobnost s komentářem ke Sjezdaři zcela záměrná, tyto dva filmy jsou totiž dvě strany téže mince. (29.05.2011)