Sezení

Ošidné téma sexuální "výuky" fyzicky postiženého člověka (po obrně znehybněného od hlavy dolů) se Sezením podařilo vkusně zpracovat jako otevřené romantické drama s odlehčeným humorem i pozitivním nadhledem (a trochou nevyhnutelného sentimentu na závěr). O hereckém položení Johna Hawkese nejvíc svědčí to, že jsem ho ve zkrouceném těle rozpoznal až po dlouhých desítkách minut, o odvážném výkonu Helen Huntové jako sexuální terapeutky, která se zpočátku nehodlá citově zaplést, či úsměvně rozpolceném knězi Williama H. Macyho, jemuž se hlavní hrdina přátelsky zpovídá ze svých (ne)úspěchů, pak nemá cenu diskutovat. (27.02.2023)

Na jednu stranu je to potěšující a pozitivní film o človíčkovi, který nebyl schopen pohybu a chtěl si dopřát všechny radosti života... U filmu tohoto typu je ale velmi důležité, aby k sobě hlavní dvojice vyzařovala jisté kouzlo. Pro mě to velmi fungovalo mezi Annikou Marks a Johnem Hawkesem. Škoda tak, že se Annika ve filmu objeví jen na pár minut a hlavní ženou je zde Helen Hunt.. Lepší tři hvězdy. (01.05.2014)

NA PRAHU ČTYŘICÍTKY PANICEM. Session už bodovalo na Sundance festivalu, diváci si ho můžou spojovat především s další silnou postavou ztvárněnou Helen Hunt. Session ale ocejchovalo zejména to, že jde o ten film, ve kterém „ten chlapík dokáže hýbat jen hlavou a dýchají za něj železné plíce“ a jak tam ta „letos padesátiletá herečka nejednou odhodí svršky“. Ta citová náklonnost, kterou si hlavní hrdina (výborný John Hawkes) dětskou obrnou upoutaný na lůžko přiláká profesionální sexuální terapeutku, je až moc nahodilá, odbytá, všechno to přišlo jen tak mimochodem mávnutím kouzelného proutku. Naštěstí ale nejde o film, který by hrál vyloženě na jistotu, i když jako zástupce lapače filmových cen ho vidět někdo klidně může. Příběh založený na skutečných událostech je tu oživovaný drobnými konflikty a vlídným (i černým a sarkastickým) humorem, celek je sice příjemně odlehčený, ale bohužel lehce nevýrazný. Třeba síle Hlasu moře se vyrovnat zdaleka nemůže!! (08.02.2013)

Já si to myslel, že se tu kdejakej chytrák bude chtít vytáhnout s ňákým fakt vtipným fórem o "kriplech panicích" a že tu ti samí intelektuálové budou ohrnovat nos nad Helen Hunt, jejíž postavu by ve skutečnosti vyměnili i za sůl, až se padesátka jen maličko přiblíží. Jsem převapenej; asi jako tím, že je šest večer a venku se stmívá. Dávám od vás ruce pryč a psát, kam bych je položil, je myslím zbytečný. (25.03.2013)

Z takovýho scénáře nebo nápadu by se dalo vytřískat o tolik víc! Jak skafandr a motýl tak Intouchables bohužel tenhle film přebíjí o třídu. Helen Hunt bohužel prošvihla šanci svlékat se před kamerou asi tak o 15 let a jediný kdo mi utkvěl v paměti je úžasná postava kněze. Něco tomu chybí, film žene docela rychlým tempem, všechny důležité, případně dojemné chvíle jsou okamžitě pryč a konec který na mě měl zapůsobit mě nechal naprosto chladným a to jsem u podobných filmů docela citlivka. I tak ale rozhodně 4*, i díky jinak vytýkanému rychlému tempu jsem se ani na minutu nenudil. (01.02.2013)