Submarine
Volám sa Oliver Tate
Režie:
Richard AyoadeScénář:
Richard AyoadeKamera:
Erik WilsonHrají:
Craig Roberts, Sally Hawkins, Paddy Considine, Noah Taylor, Yasmin Paige, Gemma Chan, Elinor Crawley, Claire Cage, Melanie Walters, Johanna Brüel (více)Obsahy(2)
Patnáctiletý Oliver Tate má dva cíle: zachránit manželství svých rodičů za pomoci pečlivě promyšleného plánu a přijít o panictví před svými dalšími narozeninami. Obává se, že jeho matka prožívá románek s new-age pošukem Grahamem, a tak monitoruje dění v rodičovské ložnici podle aktivity přepínače tlumených světel a falšuje sugestivní milostné dopisy matky otci. Zároveň se pokouší dvořit své spolužačce Jordaně, žhářce, která osobně dohlíží na to, co si Oliver zapisuje do svého deníku – obzvláště na pasáže, které se týkají jí samotné. Když se jí něco nezdá, Oliver musí škrtat. Film vznikl podle slavné knižní předlohy Joea Dunthornea a jde o nekonvenční a podmanivý příběh o dospívání. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (323)
Na začátku to celkem slibně zapůsobilo lehkým, příjemným humorem, ale postupem času to polevovalo a polevovalo, až to ke konci působilo maličko nezáživně. Oliverovy trampoty z z trochu netradičními rodiči, první láskou a školou byli zahrány přesvědčivě a přirozeně a i děj byl v celku rozumný, jen mě trochu zklamal postupný úbytek šmrncu až do ztracena. Viděno v rámci Season Challenge Tour 2015 ()
Po shlédnutí mám opravdu rozporuplné pocity, na jednu stranu bych dal *****, na druhou klidne jen jednu, ale převažuje spíš to pozitivní, takže 80% ()
Zeby zacatek festivalove sezony? Nejak se ale zatoulal do kina. Prijemny snimek, ale neoriginalni tema - hodi se proste jen a pouze na festivaly. ()
Zajímavý snímek. Rozhodně se ale nejedná o komedii, jak tvrdili v Respektu a nebo jak se tu piše. To slovo komedie bychom si tedy měli odpustit, protože jediná vtipná věc na tomto filmu, je jen ten paradox. Jako drama, jak už jsem řekla zajímavé, ale i na mě zapřísáhlou pesimistku působil film dost negativně a depresivně. Craig Roberts vypadá jako mladší kopie Jamese McAvoye, což je jistě pozitivum. Další kladnou věcí na filmu mimo herecké obsazení je kamera. Pět hvězdiček ale dát nemohu, protože to věčné téma existencionalismu mě už přestává bavit a v podobě Olivera Tate nepřineslo nic nového. ()
Lehce nadprůměrné komediální drama o dospívání, které minimálně mně přišlo až příliš nerealistické; toho kluka jsem vůbec nechápala a v některých momentech jsem měla chuť ho praštit, třeba když vymyslel plán na "pomoc" své přítelkyni, chtěl se pomstít domnělému milenci matky aj. Je to milý film, ale bohužel nic víc. Vzpomněla jsem si na Juno; ta je sice také lepší nadprůměr, ale v mých očích výše než Oliver Tate (a ne, obvykle nemám vkus spíše na americké než britské snímky). ()
Britské, klubové, geniální, milé, uhozené, smutné, vtipné, černé. A tak dále, mohla bych pokračovat. Skvělý film o první lásce, zlomeném srdci, divných rodičích, kabátech, psech, sirkách a pláži. Do toho příjemná hudba, kamera, vybarvení i scény. Typická klubovka. Po dlouhé době zajímavý filmový počin. ..dost dobrý.. ()
Kdo dříve viděl nějaký klip či koncert jež režíroval Richard Ayoade nemůže být překvapen silnou vizuální stránkou, ani jistou režisérskou rukou, která celou dobu vedla Craiga Robertse (slibná budoucnost). Škoda, že se v závěru děj rozplizne. Rozhodně nečekejte britskou obdobu Rushmoru, na to přeskanálníci nemají. 50 % ()
Začátek byl strašně super, se skvělýma nápadama, ale postupně se tento film začal dostávat na hranici pseudozajímavosti a rádoby vtípků. Škoda, že počáteční úžasnost nevydržela po celou dobu, snímek působil, jako by byl dvakrát delší, nicméně po vizuální a hudební stránce byl pěkný. ()
milý film plný emócií, no keby to skončilo nie tak jak to skončilo zvýšil by som hodnotenie...ale inak super oddychovka... 7,5/10 ()
Existenciální romantická komedie, co se snaží být více útrpná, než romantická. Hlavně Oliver a jeho láska Jordana. Snaha být co nejvíce "indie" a "inteligentní" je patrná skoro z každé scény, hlavní charaktery jsou ujeté, nezvyklé, mimo a prostě jakkoli co nejdál normálu. A Oliver zrovna není úplně dvakrát sympatický a jeho krkolomné a nešikovné snahy na všech frontách osobních vztahů - ledové a rozpadající se rodiny a Jordany - mu zrovna nenahrávají na lepší světlo. Nechci říct, že je to pitomost, to ne. Ale Oliverova utrpitelská existence a jeho zmučená dušička mě nevzaly, děj mě nenadchnul a vlastně zábavy v celku taky moc nebylo. Je to zvláštní pocit zažívat rozpolcenost v tom, že film, který vlastně nebyl zase tak špatný, mě naprosto minul a neoslovil. Když si vezmu, že It's Kind of a Funny Story z americké produkce, co jsem viděl pár dní před Submarine, a jenž s ním má jisté styčné body, si mě dokázal získat po rozpačitém začátku v řádu čtvrt hodiny naprosto na svou stranu. Submarine se mnou hraje podivnou hru, podobně jako Oliver s Jordanou mezi sebou, jenže to je taková ta "jejich věc", a mně jde ledovou rukou proti srsti a hraje mi na špatné struny falešnou melodii. ()
Když to rozložím na součástky, zdá se to geniální. Ale dohromady je z toho přístroj na výrobu ledu. Emotionless. ()
Téměř dokonalá teenegerská drama-komedie. Richard Ayoade (Ajťák) odvedl podle mě skvělou režisérskou práci. Líbilo se mi jak realisticky vystihl vztahy mezi dnešními teenegery a jinak to bylo takové slabší "500 dní se Sumer". ()
Já jsem si celou dobu říkal, že tohle jsem už někde viděl... a tohle taky... Těžko říct, jestli to je neoriginalitou, nebo jestli to vlastně je unikátní přístup. Viděl jsem neutěšenou náladu britských filmů z dělnického prostředí, viděl jsem melancholické obrázky známé ze severských snímků, viděl jsem vtipné a přímé vztahové glosátorství jako z pera Woody Allena. Je v tom jistá vachrlatost, ale kupodivu to drží při sobě a je to postupem času čím dál pevnější. Oliver je vykreslen jako typický puberťák s trochu eskalovanými mezními pózami, ale je pochopitelný a uvěřitelný. Jordana je se svou láskou k tvorům, kteří ji neprospívají velmi dojemná a Oliver a spóóóóusta chlapů může být ráda, že ženské takové bývají. ()
Pro mě zcela průměrná věc, s průměrnými charaktery. ()
Přesně to vyjádřil Matty. Ucházející pokus. 57%. ()
Teenagerská romance na britský způsob, těšící diváka o to víc, že ty americké stojí v poslední době za bezvýrazný prd. O víc než romanci mezi středoškoláky přitom opravdu nejde, jen jsou zde využity aspekty, které v poslední době zájem producentů přímo nesklízí - šedivé osumdesátkové retro, nezprofanované tvářičky pseudo idolů, vedlejší postavy nemají tendenci strhávat na sebe větší pozornost než ty hlavní... Obyčejně mě to bavilo. II Scénář: Richard Ayoade (adaptace stejnojmenné knihy Joe Dunthornea). 85% ()
Sonda do velmi netradičního světa dospívání mladého muže a zároveň kinodebut Richarda Ayoade. Vybral si ke ztvárnění velmi kvalitní a atraktivní knižní materiál a přetvořit ho do stejně kvalitní filmové podoby nejprve ve scénáři a posléze i na samotný filmový pás se povedlo téměř dokonale. Snaha nebýt tuctový nebyla marná, ale Richardův styl nemusí každému sednout. Naopak někdo může Olivera Tatea se všemi jeho ironickými komentáři prokládanými záběry ve stylu třicet let starého home videa a knižní strukturou shledat velmi poetickým. ()
Miluju zvláštní filmy, ale i zvláštní film musí být kompaktní. Toto byla směska místy vynikajících a místy absolutně WTF scén, které nebyl schopen udržet pohromadě ani hlavní hrdina. Ani režisér. Ani scénárista (není divu, když to byl jeden člověk:). Nicméně těšil jsem se a zklamán dávám jenom 60%. ()
Film laděný celý do temna, očima dospívajícího podivnýho kluka. To by bylo v pořádku, dospíváni je temná záležitost. Ale tenhle trouba k tomu neměl v podstatě důvod. Navíc jeho myšlenkový pochody jsou originální jen občas, a ten neurotickej bastard se snad za celej film neusmál! Hlavní hrdina je nedostatkem nadhledu a jakkýhokoliv mladistvýho elánu či humoru místy fakt dost otravnej. Naštestí to zvedá o řád výš neuvěřitelně charismatická Yasmin Paige, která svojí podivnou holku hraje originálně a zajímavě. A atmosféra 80. let v Británii je podána slušně, takže ve výsledku to není ani moc vtipné, ale 60% to má. ()
Úžasný, smutný, dojemný, "ponorkový" film, který zahřeje u srdce a pohladí po duši. Tenhle typ filmů mi chybí a jsem šťastný, že Submarine doputoval i do českých kin. Nádherný retro zážitek. A ačkoliv svou kvalitou úrovně Harolda a Maude nedosahuje, velmi se k ní přiblížil a i to je pocta. Jo a hudba je fenomenální - anglická :-) ()
Související novinky
Startuje 21. ročník Dnů evropského filmu
Letošní Dny evropského filmu opět přináší více než 50 snímků z celé Evropy, tematicky rozdělených do sekcí, některých tradičních, některých zcela nových, speciálně sestavených pro aktuální ročník s… (více)