Režie:
Renny HarlinScénář:
Mikko AlanneKamera:
Checco VareseHudba:
Trevor RabinHrají:
Rupert Friend, Emmanuelle Chriqui, Richard Coyle, Heather Graham, Johnathon Schaech, Rade Šerbedžija, Andy Garcia, Val Kilmer, Mikko Nousiainen, Antje Traue (více)Obsahy(1)
Na Kavkazu zuří válka mezi Ruskem a Gruzií. Do této válečné oblasti přijíždí americký novinář a jeho kameraman, aby zdokumentovali situaci pro svoji televizi. K ruce mají místního člověka, který jim má dělat průvodce a tlumočníka. Když se všichni tři dostanou do křížové palby, přestane jim jít o reportáž a začnou bojovat o holé životy. (toy79)
(více)Recenze (125)
Renny Harlin má svá nejlepší léta za sebou už od dob "Útoku z hlubin" a většina jeho novodobých snímků se pohybují mezi průměrem a podprůměrem. Renny býval dobrý řemeslník ale poslední dobou se mu do rukou dostávali scénáře, který měl rychle odkládat než neúspěšně realizovat. Tento režisér čistokrevných akčňáků, kde se nikdy nehrálo na realitu ale na mrtvoly a výbuchy se zcela neočekávaně vydává do vod žánru "autenticky vypadajících válečných filmů" a marně se snaží ukázat, že umí. Renny si s filmem vůbec nevěděl rady a marně se snažil v nerealisticky působících akčních scénách, zachytit reálně vypadající osudy obyčejných lidí. Celý film působí jako nepovedená variace na Edwarda Zwicka, kde se hodně a často střílí, ještě více to bouchá a snaží se to tvářit hodně reálně a naléhavě. Vše tak vypadá jako kombinace "Delta Force" a "Shindlerova seznamu", což nemůže fungovat nikdy. Renny vždycky uměl akci a i zde se mu musí nechat, že za málo peněz vytvořil hodně výbuchů ale k čemu to je, když nepůsobí ani reálně ani efektivně a mezi nimi je nudná a trapná vata, kterou ještě znásobují mizerní herci. Možná to mohlo být Rennyho vzkříšení ale od teď mu věřím ještě méně než kdy předtím. ()
Výborně dobře provedené a kvalitně tenhle válečný film zabodoval, hudba výborná akce a cely děj nad míru dobře zpracovaný. Konflikt mezi Ruskem a Gruzií ukázka dnešní války a pohled na ní. Novináři jak už se tu píše mají ve válce hodně těžký život a někdy to odnášejí smrti. Renne Harlin výborně tohle se mi od tebe moc líbí. ()
Tohle už prostě ne. Technicky zase slušná práce a válečné záběry dokážou strhnout i vtáhnout, ale to je po hříchu vše. Příběh o tom, jak se parta novinářů snaží za cenu vlastních životů zachránit nahrávku, která má usvědčit Rusy z válečných zvěrstev, je tupý až to bolí, ale co mě štve nejvíc je zase pohled na celý konflikt očima toho "našeho" západního pohledu. Já si o Rusech nedělám iluze a ani netvrdím, že se v tomto konfliktu odehrávalo vše s ohledem na civilní ztráty. Že je Rusák hovado je prostě neoddiskutovatelný fakt. Ale ta jednostranná optika, kdy jsou Ivani těmi agresory, kteří konflikt rozpoutali a měli v plánu zastavit se až v Tbilisi, mě vytáčí a výrazně ovlivňuje moje hodnocení, protože nesnáším filmy na politickou objednávku. Vimanzen to výborně shrnul v zajímavostech, takže doporučuji si ještě před filmem ten jeho odstavec přečíst. 40% ()
Riadne surový film. ()
Vojna je kruta a Rusi su svine. Ale nejak ma to nedojalo. Keby ma mal dojat kazdy konflikt na svete, tak od rana do vecera placem. Ale mozno za to, ze ma to nedojalo, moze ten cool blockbusterovy styl akym to je natocene v ktorom hrdina novinar ide spomalene voci kamere a za nim vybuchuju budovy, vrtulniky a neviem co vsetko. Harlin si asi myslel, ze toci dalsi diel Die Hard. Ale technicka stranka je fakt prvotriedna. 6/10. ()
No neviem či práve na Balkánskom poloostrove zúri(la) spomínaná vojna, ale čo viem určite je to, že film je napriek svojmu zaujímavému námetu a lokalite pre mňa tak trocha sklamaním. Zasa raz boli Rusi vykreslení ako tí najhorší ako môžu byť a z Gruzíncov sú chudáci, až na pár výnimiek. Keďže však obdivujem prácu vojnových reportérov (odporúčam film Triage s C. Farrellom) dávam 3*** ()
5 Days of War je film, kterej na první pohled moc nezaujme. Podle názvu jsem čekal obyčejný válečný biják a dostal jsem úplně něco jiného. Dostal jsem inteligentně a hlavně hodně syrově pojatý pohled na moderní válku - tentokrát na konflikt mezi Gruzií a Ruskem. Dostala mě jak bravůrní technická stránka filmu - kamera, efekty, prostředí -, výborně obsazení herci, složení především z neznámých tváří a tak film působil hodně věrohodně, dalo by se říct až dokumentárně. Musím frknout 5*, protože jsem po celou dobu skoro nedýchal a pokud by byla možnost, určitě bych na to šel do kina! A palec hore musím dát i za hudbu, která byla krásná. ()
5 days of war je pěkný paskvil! Pocit, že sledujete zajímavý film, který vás vzdělá v Rusko - Gruzínském konfliktu, každou chvílí přehluší nějaký idiotský nápad ve scénáři! Hlavně z toho udělat Hollywoodskou akční jízdu. Tak závažné sdělení, jaké film mohl předat, najednou zapadá v nánosu zbytečných hloupostí příběhu. Nakonec zbyde jen pachuť a otázka: Tak bylo to s Gruzií takhle? Nebo je to stejně přepálené, jako osud nesmrtelného novináře? ()
Béčko na silných steroidech, které diváka rozhodně neurazí. Za prvé svým námětem - přehlížený rusko-gruzijský konflikt není tak dávný a většina z nás si ještě dodnes pamatuje Putinovu ignoranci při snaze o ovládnutí tohoto regionu. A i když se jedná stále o film, který vždy bude potřebovat přetvářet realitu tak aby na plátně fungovala, je tahle konfrontace sil zobrazena poměrně citlivě. Za druhé - Renny Harlin je béčkář jak vyšitý a za svou kariéru nasbíral spoustu zkušeností jak udělat přeslazené scény. Kupodivu ty tady fungují. Harlin totiž děj vyplňuje většinou nějakým tím jezdícím tankem, střílejícím komparzem a tak si může dovolit sem tam nějakou tu prvoplánovou citovku, která jednou za čas na škodu není. Navíc námět válečného reportéra prostě funguje a baví. Za třetí - kamera a střih. Pěkné záběry, svižně sestříhané. Sečteno podtrženo úspěch. Jen je to pořád celé takové nějaké "umělohmotné". P.S. málem bych zapomněl. Andy Garcia je bezchybný Saakashvili. ()
Jestli mi někdo po tomhle filmu řekne, že jsme lidi, tak ho osobně nakopu ! Jsme totiž obyčejné zvířata. ()
Vypovídací hodnota tak za ****, jako film samotný ale **. Patos, klišé, bohužel. Válka je svině, lidi jsou svině, ale to už víme. Natočením "skutečného" dramatu to zpětně stejně nikdo nezmění a nenapraví. ()
Film o konfliktu mezi Ruskem a Gruzií o jižní Osetii a severní Abcházii, je jedním z mála válečných filmů, které jsem zhlédla v dospělosti, po někdejším absolvování hromadných školních akcích, které mi tento tento typ filmu „na věky” zhnusily. Porovnám s jiným filmem stejného žánru, který jsem měla tu čest vidět, s britskými Válečníky (i když to je porovnání jablek z hruškama : -)), ale co - oboje je ovoce; oba filmy jsou válečné). „5 Days” byl méně realistický a o cosi romantičtější. Trochu méně genocidy (byl to opravdu vojenský konflikt, nikoli občanská válka) a o "trochu" lepší vojenská technika (taky to bylo cca o 15 let později). Herecké výkony byly také nepochybně lepší u Válečníků. V tomto filmu novinář nebo vlastně válečný zpravodaj - Rupert Friend - a přestože se na něho moc hezky dívalo a docela dobře umí i hrát, na vše sám nestačil. Pány jistě zaujala krásná politoložka (Emanuelle Chriqui), jež se vrátila z Ameriky (ze studií) do Gruzie učit) ale jinak už vynikly jen záporné nebo téměř záporné postavy (Rusko bylo vyobrazeno jako agresor a nepřítel). Ve Válečnících byla láska (zakázaná, k vdané ženě) tak nějak jen naznačena, tady byl romantický vztah více viditelný a taky dobře skončil (typickým hollywoodským happyendem), takhle by to nebylo ani v životě natož ve válečném konfliktu (s realitou v citovém vztahu při válečném konfliktu jsme se spíše setkali ihned na začátku filmu při misi v Iráku). Přes výš uvedené jsem si "s mrazivým pocitem v zádech" při pohledu na bombardující stíhačky a letadla uvedomila, že kdyby u nás (tenkrát ještě) Sověti v roce 1968 chtěli skutečně bojovat, tak to asi vypadalo úplně jinak... ()
Těšil jsem se na hláškujícího opuchlého Kilmera a syrovou válečnou akci bez komentáře a dostal jsem patetickou sračku s věčně uplakaným Garciou. Za tohle by měli Gruzínci vyhlásit Americe válku. Když v závěru vidím to zneužití pozůstalých, kteří při konfliktu přišli o své blízké, zvedá se mi žaludek. ()
tak tento film bude vo filmografii rennyho harlina vycnievat ako shaquille o'neal medzi detmi v skolke, pretoze sa finsky vlciak prvy raz pokusil prist s dielom ktore nie je len klasicky akcny film, ale ma nieco ako myslienku a nejake hlbsie posolstvo. zostal avsak niekde na pol ceste. akcia rennymu stale ide a je vrcholom filmu (a vyzera neskutocne dobre, ak je 12 milionovy rozpocet pravdivy tak sa harlinovy podaril maly zazrak), avsak posoby ako z jeho klasickeho akcnaku a nie z dramy o reporteroch snaziacich sa podat svedectvo o hrozach vojny. pribeh je dost zhollywoodizovany a dost jednostrany, co mi vacsinou nevadi, ale tu sa tlaci na pilu tak silno ze mi to cely pozitok z nezavaznej zabavy skazilo... ()
Cha, tak Rusi a Gruzínci sa rozhodli riešiť svoje spory na Balkáne! No a nezainteresovaní Balkánci v kraťasoch a šlapkách sa len tíško prizerali a popíjali Red Bull, nesku s mliekom a prežúvali Croisanty. Výborne zmätočný obsah, v ktorom aj nálet je krížová paľba. Len tak mimochodom, novinári v žiadnom prípade nemali reportáž na saláme, hoci pravdou je, že si občas zachraňovali aj holé zadky. Bohužiaľ scenár je príšerný a to je ešte slabé slovo. Možno pätnásťročný adolescent trpiaci dislekciou spojenou s miernou retardáciou by to zvládol lepšie a dokonca by trval na tom, aby vo filme okrem ochotníkov hrali aj nejakí herci. Všetko ako tak zachraňuje výprava a lokácie. Táto rozprávka, až na pár momentov, vám o danom konflikte prinesie milý a tradične suchý prd. 50% ()
Mohli to být druzí Warriors. Mrazivé, drsné a zavrtávající se pod kůži svoji reálností. Pan režisér si ale řekl ne, uděláme z toho akční film, ve válce té akce přeci moc není. Přihodíme špetku romantiky, aby ženský nebrblaly. Děj nám trochu nesedí, tak vložíme kouzelné postavy, které se nám zjevují dle potřeby a máme vítěznou kombinaci. Houby vítěznou, je to jak dort od pejska a kočičky, škoda. ()
Renny Harlin se domníval, že natáčí svoje Vražedná pole (když už ne rovnou Schindlerův seznam), ve skutečnosti za vydatné pomoci gruzínské armády spáchal film, který mohl dokonale nadchnout tak leda prezidenta Saakashviliho. Jak by taky ne, když ho hraje Andy Garcia. ()
Tvrdý válečný film. Bez okolků ukazuje jeden z přehlédnutých konfliktů nedávné doby. Krutosti a realita soudobé války a neschopnost mezinárodního společenství s tím efektivně cokoli udělat a vlastně i nezájem Západního světa, který žije olympiadou. Nikdo nemůže tvrdit, že dnes se nekonají čistky a že se válčí podle v pravidel a na Kavkaze to neplatí v žádném případě. Film mě skvěle přenesl do zoufaltví a utrpení válečných událostí a zkazila ho jen jedna americká "happy" scéna. Přesto i to tam tak trochu patří. Aspoň kapka naděje. Jinak nadprůměrný film za 4. ()
odyvpravanie sucasnych geo- politickych udalosti zo strany novinarov ........ na Harlinove pomery aspon slusny priemer : 64 % ()
V tomto komentári popíšem skutočnosti vzťahujúce sa na konkrétne udalosti vo filme. S Rusmi máme svoje skúsenosti, nie sú to neviniatka, ale čo sa mi z vysoka hnusí je propaganda! Ani neviem ako som sa k tomuto filmu dostal, ale to, čo som videl bol novodobý film z kategórie tých, ktoré začali niekde tam, kde Krížnik Potemkin. Žiadna objektivita, žiadna nestrannosť, ale čistá propaganda. Som proti vojnám, ich obetí mi je ľúto, ale ak je najmä ich pamiatka zneužitá k nenávisti, budem rázny. Ak celý film začína citátom, že prvou obeťou vojny je pravda, tak by som čakal investigatívny alternatívny náhľad na udalosti a nie čistý opak. Tento film tak hrubo zavádzal hneď od úvodu. Akcia vo filme vyzerala vierohodne, celkom namakane, najmä zo začiatku, potom upadla k nule. Zdesil som sa už pritom, keď urobili spojitosť medzi gruzínskymi vojakmi, ktorí podporovali USA v Iraku a zachraňovali reportérov a následným rusko-gruzínskym konfliktom, kde USA nezasiahli a samozrejme akože Gruzínka vyčítala reportérom, prečo im neprišli na pomoc, keď oni im pomáhali. Práve rozdrobené štáty bývalého Sovietskeho zväzu a ich spojenci dnes predstavujú šíriaci sa ekonomický a politický vplyv USA v tejto oblasti, výmenou za akúsi ochranu slobody voči Rusku, sa im tieto štáty vydávajú napospas, pomáhajú v NATO, privatizujú strategické podniky a sú hlúpo presvedčení, že sú slobodní, čiže sú len na druhej strane barikády ako za studenej vojny, ale pritom sú len zneužívaní, tentokrát nie Rusmi, ale Západom. Znaky propagandy bolo badať už pri elektronickom rozhovore, kde uvoľnili miesto, aby boli vidieť gruzínske vlajky, ruské vojská boli v tamojšej televízii ukazané ako demonštrujú silu hneď po imperialistických vyhláseniach, čo nabudilo dojem ruskej agresie. Potom nasledovali akési ukážky krásneho Gruzínska, chlapec jazdiaci na skejtborde. Hneď na to ukážky z prezidentského paláca a reči o tom, ako Gruzínci chcú všetko vyriešiť diplomaticky, chcú chrániť svojich, nechcú vojnu, pritom ako vieme vojnu začali prakticky zrejme oni, keď sa ostreľovali s Osetíncami a zasiahli aj ruskú vojenskú základňu. Následne nasledovala ukážka "správneho" posedenia s chľastom a cigaretami na americký spôsob, tak ako to dnes robí unudená mládež. Vyhlásenia, že Osetínci a Abcházci sú separatisti, čo je nezmysel, keďže napriek malej veľkosti to sú krajiny s vlastnou kultúrou, ktoré vyhlásili na Gruzínsku nezávislosť už v prvej polovici 90. rokov. Následne, že Gruzínci musia odpovedať na útoky, všade pomiešané s vlajkami EÚ a obrázkami gruzínskej kultúry, paradoxne v rozpore s globalizmom, čo svedčí o tom, že Američania použijú hocičo, čo potrebujú, tam, kde sa im to hodí. Na scénu prichádzajú mne nesympatický Val Kilmer a židovka Emmanuelle Chriqui, ktorá vďaka svojmu exotickému blízkovýchodnému vzhľadu mohla zahrať Gruzínku. Všetko skvelé zrazu majú zničiť Rusi s ich leteckým náletom na bezbranných civilistov, samozrejme Američan zachraňuje ako prvú krásnu "Gruzínku", ktorá čírou náhodou študovala v USA. Aby sa zvýraznilo všetko naokolo, kolega reportér druhého odhovára, aby nepomáhal, dievča hovorilo, že v ich rodine akurát prebudovávali vzťahy, kde spájali rodinu zloženú z Osetskej strany a tej Gruzínskej. Samozrejme pretkané plačúcim prezidentom v televízii. Zvýrazňovaním, že to je podobné ako Čečensko, Kosovo, Bosna, či Rwanda. Pritom v Čečensku, Dagestane a iných kaukazských republikách sa islamisti snažia vytvoriť Islamský štát, pritom neváhali vraždiť aj deti ako v Beslane, V Kosove zas išlo o americké záujmy okolo vojenskej základne, rozšírením svojho vplyvu, druhý štát Albáncov, všetko strety záujmov Ruska a USA. Bosna a Rwanda boli príkladmi masakrov, čo im poslúžilo k následnému vymodelovaniu popráv, strieľaniu do bezbranných civilistov, čo je vysoko diskutabilné, ak nie zavádzajúce, lebo vieme, že vraždy sa odohrali, ale nie žiadna druhá Srebrenica. Nabudenie dojmu, že sa všetci poznajú ako rodina, nastalo pri hľadaní blízkych s fotkou, kde jedna babka vedela povedať, že sú tuším niekde v dedine o 5 kilometrov ďalej. Všetko pokračovalo tým, že ruské lietadlá len tak zbombardovali domy. Ruskí vojaci mali následne strieľať do ľudí, fotiť sa s korisťou, unášať deti, týrať ľudí, ubližovať deťom, zhabávať kamery zahraničným reportérom, páliť symboly Gruzínska, zas ich vlajky, všetko mali podporovať akože Kozáci, elitné vycvičené jednotky, ktoré len tak vraždili. Ruský vojenský veliteľ potom začne prehrávať šachy s americkým reportérom, druhý má byť mučený, ale zrazu príde záchrana, než sa čokoľvek stane. Do toho horiaci les s mŕtvolami vo vode, všade po uliciach, čo nabudzuje dojem, že mŕtvych boli veľké tisícky. Potom Gruzínci, ktorí sa medzi sebou rozprávali anglicky, tam už viditeľne všetko popustilo uzdy. Ruský vrtuľník sa tam objavil následne so sovietskou hviezdou na boku. Kostoly sú vyobrazené ako jediné miesto záchrany, dieťa ako to, čo jediné vlastní mobil a nakoniec veľkolepé finále ako chlapík neohrozene kráča námestím, kde vrtuľníky so slepou muškou, prekvapujúco až teraz, triafajú namiesto neho vzadu stojaci bytový dom. Cchlapík ide obetovať svoj život, aby zachránil ženu, do ktorej sa zamiloval, ale prekvapujúco urobil trik a zároveň zachránil dáta a jeho ešte zachráni akože mladý ruský vojačik, ktorého trápilo svedomie, čiže všetko končí dobre. Film sponzorovaný Gruzínskom, kde ich armáda poskytla aj zbrane a na konci Saakašviliho obľúbenec, jemu podobný, čo svedčí o samoľúbosti, ktorý ho hral, víťazoslávne zdvíha ruky na počesť akože víťazstva a všade vlajú vlajky Gruzínska s vlajkami ich podporovateľov, mi zdvíhal takpovediac žalúdok. Zrejme táto propaganda nevyšla, keďže sa prevalili kauzy s mučením väzňov, odporcov režimu a následne jeho vláda padla a je tam dnes prorusky orientovaný prezident. Ľudia hlúpi tak celkom nie sú a vykreslenie Rusov ako tých zlých sa ukázalo ako klamstvo. Naopak všetko, čo som popísal v deji, boli výrazné body, kde sa propaganda vyhrala, využila záujmové strety Rusov a Američanov. Takýto pohľad na konflikt sa mi hnusí, vo vojne sú podľa mňa zlé všetky bojujúce strany, aspoň väčšinou a tento tak amatérsky a bezduchý, kde len hudba nebola trápna, neoceňujem. Na záver by som chcel dodať, že pamiatka tých obetí bola tak trochu zneužitá, je mi ich ľúto, Rusi sa tak ako Gruzínci určite nesprávali dobre, ale viem, že zverstvá vždy páchajú všetky strany. Keby Rusi neponechali vojská v tých dvoch regiónoch, konflikty by nastali opäť. Južné Osetsko si zaslúži sa zjednotiť so Severným a či už budú samostatní alebo v Rusku, nech si rozhodnú sami. Objektívny pohľad na túto vojnu však nečakám ani od Rusov, treba nájsť nezávislých, potom robte film. Prestávam mať strpenie s takýmito filmami. () (méně) (více)