Poupata

je to fakt povedený film - výborný je v něm Vladimír Javorský a překvapivě fakt zajímavá ta dvojice vietnamských stánkařů. Natáčení té davovky čumilů u předvádění spartakiádního čísla poupátek musel být v té zimě a noci asi masakr. Ale zase pánům třeba závidím několikero hospodských natáčení s Anetou Krejčíkovou, která hraje "tu" blondatou striptérku :-) --- a teď vážně: Poupata jsou jedním z nejlepších tzv. "chcpípáckých" filmů posledních let - možná od dob Pusinek Karin Babinské. Minimální rozpočet, velmi skromné podmínky na natáčení a ošuntělost lokací se povedlo krásně přenést na plátno. Díky tomu vznikl velmi realistický pohled do života ne až tak šťastných lidí ... (30.11.2011)

Život na okraji společnosti není oblíbené téma, protože kina nenaplní. Jiráský ale měl odvahu a ukázal ho bez hysterických výstupů všech zúčastněných. Depresivní nádech je autentický a nejsilnější scény nepotřebují ani žádná slova. Smutného ponurá kamera dělá divy a Javorského postupný pád na dno je strhující. (24.04.2022)

Poupata dorostla a z krásného údělu a nadšených kroků k zítřku, jenž měl být nádherný jak rozkvetlá růže, zbyla pouty svázaná usychající kytice neštěstí a zmaru; kytice v odpadkovém koši... Poupata bez budoucnosti a s minulostí, která poutá ke dnu a už nepustí. To jsou poupata z roku 1985 dorostlá do Poupat roku 2010. Jiráský představil českému publiku po velmi dlouhé době skutečně realistické sociální drama, které není blbé, trapné, nebo odtržené od skutečnosti. Marně pátrám v paměti a napadá mě z poslední doby snad jen Šulíkův Sluneční stát a s určitými výhradami i Slámovo Štěstí (a to jsou oba z roku 2005). To, co již dlouhá léta točí např. v Anglii Ken Loach (Kes; Sladkých šestnáct let) nebo v sousedním Polsku Robert Glinski (Sviňky; Ahoj, Terezko), tady v té záplavě ironizujících, hláškovacích a především nerealistických filmů zoufale chybí. Poupata jsou opakem toho, co se tady točí běžně: Absence humoru a karikatur, pesimismus, bezvýchodnost a především přesný popis určitého problému. Zejména v první půlce je film výborný; bohužel s přibývajícím časem se začínají ve scénáři objevovat detaily, které až příliš připomínají otáčení kudly v otevřené ráně; detaily, které jsou přitažené za vlasy a trochu zbytečně prohlubují již tak hutnou depresi (postava prostitutky, pointa s vietnamským prodejcem apod.) I přes tyto drobné vady je však třeba vyzdvihnout to, jak jsou napsány jednotlivé postavy, protože přesně typologicky vystihují své předobrazy ze skutečného světa sociálně vyloučených. A osudy takových lidí je třeba si stále připomínat; zvláště v současné době, která poskytuje nadbytek živné půdy pro šíření sociálních problémů. Je třeba si to připomínat, neboť kde není budoucnost tam není ani hřích.... (3,5*) (24.06.2012)

Syrově depresivní drama, z kterého zamrazí, ovšem které jako jeden z mála filmů poslední doby působí uvěřitelně a drsná atmosféra industriálního města baví vizuálně i příběhem. Stereotypní dny šedivého nádraží, špinavých vlaků a nuda stále stejných lidí žijících v okolí, jimž prostředí nenabízí lepší zábavu než trávu, alkohol, sex, automaty a jeden soubor nadšených cvičenek. Tahle chladná frustrace se s nesnesytelnou jednoduchostí zaryje pod nehty, ovšem z filmového hlediska možná mile zahřeje na duši. (01.07.2012)

CITÁT - Ne aby jste dneska chlastali.......... Ten příběh se strašně táhne, skoro jako loňské léto. Chvilkama jsem podřimoval. Ten scénář ve své podstatě zná každý. Je to o Českém životě, kdy už sice máme demokracii, ale žijeme v sociálním prostředí. Asi už fakt nedokážem natočit něco jiného. CITÁT - Česky žít, Česky myslet...doprdele.......... Film je krásně Česky negativní, odehrávající se v komínově zahuleném buranově. V tom filmu jsou nejvíc pozitivní, stále pracující, Vietnamci. Tihle lidé, alespoň vědí, co chtějí, na rozdíl od některých protagonistů v tomto příběhu. Po dvaceti letech dokážeme natočit film, kde je stále to socialistické hnusně, fádní prostředí a ještě v tom žijí lidé - otřes. Je vidět, že se tady toho moc nezměnilo. Kdybych věděl, že to bude takhle smutný, ani bych se na to nepodíval. (14.09.2012)