Poupata

Jeden z nejlépe zvládnutých českých filmů posledních let, kterému na výsledku neubírá ani dementní chování některých protagonistů, kteří jsou ovšem až snad jen na jednu výjimku dobře zahraní, přičemž nemyslím jen výborného Vladimíra Javorského, nýbrž i mladé osazenstvo, z něhož jsem (po)znal jedinou osobu a to ještě z nebetyčně debilní reklamy na ovocný pivo. Jakožto prvotina režisérova je výsledek ještě zajímavější (ačkoliv jeho dokumenty stojí za to), neb výsledek je vyzrálý na všech frontách, to i díky výborné kameře, která dokáže vykouzlit krásnou atmosféru, čemuž dopomáhá i hudba, na poměry cs filmu dosti nadstandardních kvalit. Navíc závěrečná scéna (škoda, že po ní následuje ještě minuta, která trošku kazí dojem) je naprosto dechberoucí a způsobila mi lehké mrazení po zádech. (17.10.2013)

CITÁT - Ne aby jste dneska chlastali.......... Ten příběh se strašně táhne, skoro jako loňské léto. Chvilkama jsem podřimoval. Ten scénář ve své podstatě zná každý. Je to o Českém životě, kdy už sice máme demokracii, ale žijeme v sociálním prostředí. Asi už fakt nedokážem natočit něco jiného. CITÁT - Česky žít, Česky myslet...doprdele.......... Film je krásně Česky negativní, odehrávající se v komínově zahuleném buranově. V tom filmu jsou nejvíc pozitivní, stále pracující, Vietnamci. Tihle lidé, alespoň vědí, co chtějí, na rozdíl od některých protagonistů v tomto příběhu. Po dvaceti letech dokážeme natočit film, kde je stále to socialistické hnusně, fádní prostředí a ještě v tom žijí lidé - otřes. Je vidět, že se tady toho moc nezměnilo. Kdybych věděl, že to bude takhle smutný, ani bych se na to nepodíval. (14.09.2012)

Něco se povedlo, něco ne, tak už to bývá. Když si přečtete synopse, možná se vám ani do toho chtít nebude. A právě proto mi tenhle film tak dlouho ležel "na skladě", než jsem se k němu jednoho příhodného večera odhodlal. Rozporuplně hodnocený snímek však není zklamáním, postavičky jsou tu sice vesměs tragické a jejich osudy ještě víc, filmařsky je to ale kvalitně odvedená práce. Kamera Vladimíra Smutného je mistrná, připomněla mi Sokurovovy Dny zatmění. Jedině snad postava přehrávajícího feťáčka Cyrila (Jiří Maryško) tam nesedí, a taky Jardův syn Honza (Josef Láska) má zatraceně nelogicky předepsanou roli, protože jeho milá striptérka (a zřejmě i callgirl) je až příliš vymyšlená/mystická. Aneta Krejčíková konečně odhodila úplně všechno, ovšem s Markétou Hrubešovou jí zatím srovnávat odmítám a počkáme si, až co z ní herecky vyroste. Milí jsou chudáci Vietnamci, a to focení před secvičnou na slet je dobrý nápad! Celkově slušné překvapení a v té špíně současné tuzemské tvorby palec nahoru. (15.08.2012)

Nejzajímavější jsou uzavřené mikropříběhy jednotlivých členů rodiny Hrdinových. Všech pět sní své sny a uchovává si svoje velká malá tajemství. Linie vzájemné (ne)komunikace je zachycena mistrně a umocňuje ji vánoční pospolitost i s účastí bizarní striptérky. Od úvodu všudypřítomná Smrt si vybírá očekávaně cíl, který do mozaiky silvestrovského reje přináší tak žádaný ohňostroj.´Bezútěšnosti je zachyceno na dvanáctiposchoďový panelák a ne na jeden byt. "Doprdelezima. (29.03.2012)

Poupata dorostla a z krásného údělu a nadšených kroků k zítřku, jenž měl být nádherný jak rozkvetlá růže, zbyla pouty svázaná usychající kytice neštěstí a zmaru; kytice v odpadkovém koši... Poupata bez budoucnosti a s minulostí, která poutá ke dnu a už nepustí. To jsou poupata z roku 1985 dorostlá do Poupat roku 2010. Jiráský představil českému publiku po velmi dlouhé době skutečně realistické sociální drama, které není blbé, trapné, nebo odtržené od skutečnosti. Marně pátrám v paměti a napadá mě z poslední doby snad jen Šulíkův Sluneční stát a s určitými výhradami i Slámovo Štěstí (a to jsou oba z roku 2005). To, co již dlouhá léta točí např. v Anglii Ken Loach (Kes; Sladkých šestnáct let) nebo v sousedním Polsku Robert Glinski (Sviňky; Ahoj, Terezko), tady v té záplavě ironizujících, hláškovacích a především nerealistických filmů zoufale chybí. Poupata jsou opakem toho, co se tady točí běžně: Absence humoru a karikatur, pesimismus, bezvýchodnost a především přesný popis určitého problému. Zejména v první půlce je film výborný; bohužel s přibývajícím časem se začínají ve scénáři objevovat detaily, které až příliš připomínají otáčení kudly v otevřené ráně; detaily, které jsou přitažené za vlasy a trochu zbytečně prohlubují již tak hutnou depresi (postava prostitutky, pointa s vietnamským prodejcem apod.) I přes tyto drobné vady je však třeba vyzdvihnout to, jak jsou napsány jednotlivé postavy, protože přesně typologicky vystihují své předobrazy ze skutečného světa sociálně vyloučených. A osudy takových lidí je třeba si stále připomínat; zvláště v současné době, která poskytuje nadbytek živné půdy pro šíření sociálních problémů. Je třeba si to připomínat, neboť kde není budoucnost tam není ani hřích.... (3,5*) (24.06.2012)