REVENANT Zmrtvýchvstání

Leonardo ho tentoraz dostane. A nie preto, že by hral lepšie ako vo Vlkovi, ale preto, nakoľko si to vytrpel. Takto veľkoprodukčný, superhviezdny, Lubezkim nasnímaný a lokáciami a počasím poctivý survival nepotrebuje zahustenejšiu zápletku. STAČÍ, ŽE PROSTE JE. Rovnako ako stačí Eiffelovke, že proste stojí. Pretože niekoľko desiatok rokov žiaden ďalší s podobnými proporciami nevznikne. Vtipné je, ze absenciu hutnejšieho príbehu Revenantovi vytýkajú diváci, ktorí šli opakovane na prefarbeného Mad Maxa, v ktorom nie je reálny jediný exteriér, a v ktorom niekto dve hodiny uháňa autom cez púšť, aby ho pred cieľom napadlo sa vrátiť. Príbehom Revenanta je kontinuálny boj o prežitie. Zrada druha, stretnutie s indiánom s krvácajúcim srdcom, pomoc bezbrannému nevinnému. A toho všetkého NÁSLEDKY. Osud a naša možnost ho ovplyvňovať. Karma. A pre nás, súčasníkov, tiež uvedomenie, že zatiaľ čo my dúfame v užitie si, niekto pred nami dúfal v prežitie. Každý deň. Poetické artové vsuvky Revenanta nie sú pseudoart, je to art pre masy, podobný, aký obsahoval Ridleyho Gladiator. Akurát menej gýčový, pretože Inárritu od masového diváka za tú dekádu očakáva nejaký vývoj vnímania. Alejandro, je neuveriteľné čo si ochotný podstúpiť (a riskovať) pre nakrútenie dosiaľ nevideného. Chivo, si Boh. Úžasný zvuk a mejkap. Alive a The Edge sa stávajú snehovými vločkami v Revenantovi, poletujúcimi vo vetre Tanca s vlkmi. Ďakujem kinematografii, zase raz po dlhej dobe. Pre toto žijem. (17.01.2016)

Že Iňárritu patří už delší dobu do režisérské extraligy, se mezi fanoušky ví, a Revenantem Mexičan své postavení jen potvrdil. Snímek představuje špičkové filmové řemeslo a jen nepřehlédnutelný nejen v rámci svého žánru a v příslušném roce vzniku. V mnoha ohledech znamená protipól představ o komerčním trháku. Jde o pomalý kousek i přes úvodní krvavou bitku komorní, nesnažící se o laciné efekty. V superlativech se dá mluvit o kameře, která zachycuje fascinující záběry drsné horské krajiny amerického středozápadu, zoufalý boj o přežití v téměř beznadějné situaci i magické halucinogenní obrazy odehrávající se v hrdinově mysli. Po dějové stránce je to emocionálně přímočarý příběh o zradě a následné odplatě, proložený šíleným survivalem napříč mrazivou nehostinnou horskou krajinou, která neodpouští slabost a zaváhání. Zápas s rozzuřenou medvědicí je pro Leonarda DiCapria po jeho drogovém tripu ve Vlkovi z Wall Street v krátké době už druhou výjimečnou scénou, kterou se zapíše do filmových dějin. DiCaprio nepředvádí žádné velkolepé charakterní herectví, ostatně pod klubkem rozježených vlasů a mohutných vousů toho moc vidět není. Natáčení od něj ale vyžadovalo extrémní fyzické nasazení, svou roli musel doslova oddřít a lecčím si určitě prošel. Skutečnou hvězdou snímku pro mě ale zůstává kameraman Emmanuel Lubezki, který potvrzuje své výjimečné kvality. Americký západ nepředstavuje ve filmu romantické místo ani zemi zaslíbenou, nýbrž oblast, kde vládnou tvrdé podmínky k přežití a většinu energie zabere obstarávání základních lidských potřeb. Přes nesporné kvality 5* ode mě Revenant nedostane. Iňárritu je totiž o poznání lepší režisér než scénárista. Jeho hrdina představuje mistra v přežívání, kterému musí závidět i James Bond. Uniknout z indiánského obklíčení nebo přečkat útok grizzlyho je jedna věc, nekonečné ráchání v ledové vodě horské řeky sevřené chladem zimy a přechod zasněžených hor je věc druhá. Od zkázy Titanicu a konvojů spojenců do Murmunsku víme dobře, jak dlouho trvá, než člověk studené vodě podlehne, a nejedná se ani o hodiny, jako spíš minuty. Glassovi by se povedlo umrznout nesčíselněkrát. Korunu všemu nasadí pronásledování uprchlíka dvěma muži. Chápu, Iňárritu potřeboval efektní koncovku - typicky westernové finále boje muže proti muži, jenže to měl ošetřit šikovněji (třeba pádem laviny). V reálném životě by se za zlodějem, který z obyvatel pevnosti udělal žebráky, vydal aspoň tucet mimořádně motivovaných chlapů. Celkový dojem: 85 %. (04.02.2016)

Kdo by to byl před lety čekal, že kdykoliv se nyní DiCaprio objeví před kamerou, je to zatraceně velké očekávání a vesměs i dokonalý zážitek. Naposledy spojil síly s oscarovým Iñárritem a ten si u mnohých spravil reputaci (ano, přiznejme si) po Birdmanovi, který mi v mnoha směrech nesedl. Kameraman Emmanuel Lubezki kouzlí jako u Malicka, často je to hlavně jeho film. Druhým lákadlem je právě jedenačtyřicetiletý Leonardo DiCaprio. Logicky si vystačí s minimem slov a hraje jen a pouze svým obličejem v podobě unavených očí a hlubokých ran, tu a tam mu na čele vystoupí vráska prozrazující zarputilost a odhodlání dotáhnout tuhle misi do konce. Vytrvat, nevzdat se, postavit se nepřízni osudu, na sto honů z něj sálá energie, charisma a touha překračovat hranice, které mu příroda a nepřítel přichystal. Jednoduše je skvělý, ale Oscara v jeho rukou bych raději viděl za energického Vlka z Wall Street, ve kterém polykal hrsti prášků a přepínal mezi nesmírně pestrým hereckým rejstříkem. Škoda, že tenhle survival a revenge v jednom je do tempa a atmosféry poměrně nevyrovnaný. Některé momenty okamžitě chytnou za ta správná místa, jiné vytváří dojem, že 156 minut dlouhý snímek je ještě mnohem delší. Za leccos může Oscarem naspeedovaný Alejandro González Iñárritu, kterému měl možná někdo krotit ego. Na druhou stranu střídá vizuální orgie s momenty, které dávají vyniknout hercům, jeho nadstandardní řemeslné zpracování, okořeněné sugestivním a strhujícím vyobrazením kritických momentů, je nicméně dechberoucí. Holt tihle trapeři, kteří se živí lovem kožešinové zvěře a z každé strany očekávají útok indiánů, jsou hodně ostří hoši. Drsně a suverénně na to šli i pánové za kamerou, jejichž potřeba něco sdělit mohla být místy o krapet silnější. (28.12.2015)

A Oscara získává... Tom Hardy? Vůbec bych se tomu nedivil, Šílený Max totiž pod Leem pravidelně podtrhává koberec a nejvíc se těšíte na jeho scény. Proč? Protože jde o pragmatického parchanta, kterému člověk skoro fandí navzdory tomu, že by vlastně neměl. Ale co naplat. Na druhé straně holt stojí prachbídně vykreslený stopař, který se desítky a desítky minut potlouká divočinou, jen abyste mohli obdivovat krásné scenérie. Ty se Iñárrituovi samozřejmě povedly a navrch se může pochlubit famózní úvodní akcí. Tím to ale bohužel končí, zbytek je totiž jen natahovaná přehlídka syrové filmařiny, jíž zoufale chybí šikovnější uchopení. Ano, všechno to natočit muselo být totální peklo. Na rozdíl od Apokalypsy nebo Misie je ale většina té píle nepříjemně promarněná. (6/10) (06.01.2016)

Ultimátní survival, který následující roky dost možná nebude mít konkurenci. Až na těch pár tempo zpomalujících - tudíž zbytečných- flashbacků tu funguje snad všechno. Akce je syrová a kamera strhující (imho jasnej Oskárek). Příroda je drsná a herci v ní jdou až na dřeň. Leo ChciOscario skrz mráz, špínu a utrpení tu taky hlasitě žadoní o nějakého toho plešouna, a tentokrát se mu to snad i povede. Jeho tuhý kořínek sice nakopává tohle Zmrtvýchvstání spíš někam k science fiction, ale natáhnout brka takhle brzo a krutě se nepomstít Hardymu, přišli bychom o slušnou řezničinu. Toho artu je tu okrajově, spíše je to mrazivá pocitovka, která slabším povahám zřejmě zařídí i menší depresi. Jinak pro mě tři nezapomenutelné scény: úvodní atak rudých tváří, skok ze skály a následná výroba koňského spacáku a závěrečná férovka. Mno a co si budeme povídat, osudové setkání s grizzlí maminkou je masakr sám o sobě. (90%) (15.01.2016)