Vrásky z lásky

J. Strach mi opäť raz dokázal, že právom patrí k mojim najobľúbenejším súčasným českým režisérom. Dokázal tu zmiešať smútok s humorom v tom správnom pomere a obe zložky prinútiť ku spolupráci. Ide o príjemne nostalgickú road movie prešpikovanú zábavnými momentmi, ktoré vyplývajú hlavne z pokročilého veku oboch aktérov. Ďalej máme možnosť sledovať aj akúsi sumarizáciu života, z ktorej nakoniec vyplynie zaujímavý poznatok, že na to aby si človek dokázal užívať života nemusí byť nutne mladý, dokonca nemusí byť ani celkom zdravý. Odporúčam vydržať až po koniec záverečných titulkov, sprievodná pieseň je nádherná, a nádherný je aj jej text. 75/100 (15.04.2016)

Jejda, to .bylo špatné. Film tohoto typu by měl mít především příběh, ještě lépe silný příběh, což zde téměř chybí. Herci se můžou strhat, ale když není, co hrát, emoce neprobudí a napětí ani zábavu nevyvolají. Nejsvětlejším momentem celého filmu pro mne byla skvělá Jiřina Jirásková v epizodní, okrajové, a pro stavbu děje praticky zbytečné roli. (07.12.2012)

Na první pohled mě zaujalo hvězdné herecké obsazení, kterému pochopitelně dominují bývalí manželé Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Nicméně Jiří Strach dovedl obsadit i do téměř nicotné epizodní roličky herce, jež by byli hvězdami jiných filmů. Film je sice plný klišé, humorné scénky a vtipy byly již téměř všechny viděny jinde, příběhy dvou hlavních hrdinů do sebe zapadají se skřípáním, ale herecké umění a laskavost postavy Radoslava Brzobohatého v kontrastu se (zbytečně příliš) nedobrou postavou Jiřiny Bohdalové v této moderní road movie dává zapomenout nedostatků scénáře. Na konci se zčistajasna útočí i na city a měl jsem co dělat, abych se nedojal příliš. Poslední scénou naštěstí tvůrci filmu poněkud vážnému vyznění příběhu dávají vale a já jako divák jsem byl spokojený. (22.01.2015)

Vrásky z lásky jsou přesným opakem Magnuskových Pamětnic (či Školního výletu) .. nejde o laciný výprodej starších českých herců, kteří se kdysi objevovali na filmovém či televizním plátně ve vedlejších rolích, ale o připomenutí si těch nejlepších, na které se pořád dobře dívá. Právě Pamětnice mě dost odrazovali pustit si tenhle film, jenže zvědavost nad tím, jak že si vedli Jiřina Jirásková či Radoslav Brzobohatý ve své poslední roli, mě přemohla. A to bylo moc dobře, protože z Vrásek sálá jednoduchost a radost při tomhle filmu být (stačí si přečíst výčet jmen) a mihnout se po boku těch velkých hvězd českého filmového plátna. (03.03.2013)

Měl jsem pečlivě vybroušený odvážný plán spočívající v tom, že, tedy pokud se nějakým zázrakem dožiju důchodového věku, tak ho strávím v horizontální poloze čuměním na pohyblivé obrázky. Tento snímek mi otevřel oči, takže začínám trénovat skok přes bránu ústavu, chůzi o holi na 400 kilometrů a plivání medikamentů na cíl, abych si na svá artrotická kolena ještě užil nějaké to dobrodružství. V tom jsou Vrásky z lásky dostatečně inspirativní, ale kdyby mne při akci měla doprovázet protivná paní Rákosníčková, tak se určitě raději vrátím k původnímu plánu. (21.05.2014)