Vrásky z lásky

Bylo vskutku příjemné a milé sledovat shledání Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého na obrazovce, jelikož je přece jenom v minulosti spojoval jak profesní tak i osobní život, který nebyl úplně růžový. Osobně jsem s nimi viděl jen Ucho, což je film úplně z jiné kategorie, nicméně i ve Vráskách z lásky je cítit ta chemie mezi hlavními aktéry. Film obsahuje nejeden humorný moment, moudrou a vtipnou hlášku či krapet peprnější slovo (zejména od Bohdalové) a celkově se na něj opravdu moc pěkně dívalo. Zkrátka snímek, kterému mohou mnozí vytknout jeho jednoduchost a jistou šablonovitost, avšak na mě zapůsobil nadprůměrným dojmem zejména skrze civilní herecké výkony a svou přímočarost. (12.10.2016)

Měla jsem dojem, že tvůrcům je téma filmu ukradené, což je dost zásadní problém. Sám Epstein v diskusi po projekci říkal, že ho k napsání scénáře inspirovala praprateta, na niž už se nepamatuje, a jakýsi zaměstnanec domova důchodců, kterého jednou svezl autem a který mu vyprávěl cosi o sedativech. Vznikl z toho eklektický, povrchní blábol s několika silnějšími místy. Nemám samozřejmě nic proti obsazování starých dobrých herců, ale pokud je to touhle formou „dávání šance“, je to zlé. A jako francouzštinář nechápu to [defuró]. (27.07.2012)

Spolu s Babím létem a Vratnými láhvemi další z příjemných "důchodcovských" filmů. Krom Bohdalové (u které bych se za toho Českého lva tentokrát moc rád přimluvil) mě mile překvapila úžasně tragikomická Jiřina Jirásková, coby věkem pokřivená, avšak roztomile pomatená spolubydlící. Potěší i obsazení malých rolí Viktorem Preissem, Janem Skopečkem nebo Jaroslavou Obermaierovou v (trošku ikonické) roli přehrávající "herečky". Jde zkrátka o úsměvné a důstojné rozloučení s filmovým párem Bohdalová-Brzobohatý, který si za čas moc rád zopakuji. P.S.: TEN PLAKÁT JE OPRAVDU STRAŠNÝ! (10.12.2012)

Film plný úcty ke staří a nebo ještě přesněji, radost z něj, vždyt, že zestárneme, neznamená, že máme přestat užívat si života, to přesně jsem si z filmu bral a užíval si nenuceně pozitivní energii, která z filmu vyzařuje. Pani Bohdalová vzpoměla jak to měla kdysi s uchem a zahrála jeden ze svých nejlepších výkonů a druhý z ušního páru pan Brzobohatý předved nádherný civilní herectví. Abych to tady režisérskýmu sympaťákovi z Edenu jen nechválil, přijde mě zbytečný prokládat dvě scény delším záběrem na krajinu, postava řiditelky domu pro seniory byla možná až moc kráva, když si vemu že tenhle film je pro stárnoucí lidi fakt naprosto dokonalá volba, tohle by je mohlo trošku a možná i zbytečně vylekat, ale to jsou jen drobnosti, protože film funguje velmi dobře a myslím si, že se na něj může koukat celá rodina, aniž by se členové jednotlivých věkových generací nudili. (12.05.2015)

Milý film, ale bez Radoslava Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové by byl horší, a to dost. Ani mi nevadilo, že Jiří Strach tak okatě staví oběma (a dalším) hercům jakýsi kinematografický pomník. Pokud jsem měl s něčím problém, pak se scénářem Marka Epsteina, který je sice umírněnější než poslední dobou bývá, ale stejně v sobě má na můj vkus až příliš jednoduchých vtipů, z nichž spousta je na jedno brdo a o několika bych se nebál říct, že jsou vyloženě laciné, sprosté a urážející. Podívaná to byla (i přes lehce roztahaný úvod a na české poměry rozhodně) dobrá. Ale ve srovnání s Babím létem... (03.02.2013)