Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hudební a taneční revue o klaunovi (J. Vršťala) a dívce z plakátu (J. Brejchová) se odehrává v pražských ulicích, tichých zákoutích Starého Města, Malé Strany a Hradčan s pověstnými motivy gotických chrličů Svatovítské katedrály na Pražském hradě, ale i na klávesnici mechanického psacího stroje a na dramaturgických poradách tehdejší Československé televize, na nichž hlavní slovo má Miloš Kopecký. Zábavný pořad v rytmu tehdy módního charlestonu, který oplývá množstvím režijních nápadů, byl v roce 1962 oceněn na mezinárodním televizním festivalu v Montreux Stříbrnou růží a Cenou kritiky a zároveň na televizní přehlídce v Alexandrii získal Zlatou sluneční loď. Uslyšíte mj. písně Klokočí z autorské dílny J. Šlitra a J. Suchého, Souvenir v interpretaci Judity Čeřovské, To všechno vodnes čas v osobitém podání Waldemara Matušky. Poctu vznosnému andaluskému městu Granadě v českém přebásnění Zdeňka Borovce přednáší Milan Chladil, Blues na cestu poslední zpívá Rudolf Pellar a Po kom to dítě je – takovou otázku si klade Edita Štaubertová. (Česká televize)

(více)

Recenze (19)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Nemám rád trapné (!) klauny a filmy bez děje, které jsou zbytečně dlouhé. Mám ale rád tuzemskou hudební tvorbu šedesátých (a následujících) let, a tak jsem se s chutí podíval na, pravda, místy příšerně zmatené pásmo poskládané z písní všeho druhu, na některá ta semaforská esa, rád jsem si poslechl energickou hudbu nahranou vlachovci a krautgartnerovci, pokochal se i členkami baletu ABC... A to bylo asi všechno. Zdeněk Podskalský se evidentně připravoval na Sedm žen Alfonse Karáska, které ale díky celistvějšímu příběhu a hlavně díky hlavnímu hrdinovi dopadly lépe. ()

Iroquaise 

všechny recenze uživatele

špičkový hudebně - zábavní film/ pořad....první polovina skvěle pracuje s interiéry...mizascéna má propracovaný výtvarný charakter...ubíhající šikmé linie evokují grafický design tehdejších dobových plakátů ( viz. úvod), potažmo sahají možná až někam k německému expresionismu a tomuhle typu modernity 20. let (samosebou v decentnější, méně "vyšinuté" formě)...zřejmě vklad Ester Krumbachové, která se na filmu podílela...druhá polovina je zase našlapaná nápady postavenými na asociativní bázi...má to až anarchisticky ulítlý charakter ( "mé srdce zahoří pro tebe láskou" :))))))...skvělá muzika, obraznost...spousta slavných tváří, které se často jen mihnou a hned zase zmizí... ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Kdysi moderně a svěže natočený zábavný pořad je dnes zajímavý spíš jen dobovými reáliemi. 1) Uvřískaný jazz a choreografie Josefa Koníčka. Znalci vědí a ostatní ať jsou rádi, že vůbec netuší._____ 2) Mihne se tu řada slavných tváří. Mix žánrů, převažuje taneční groteska. Spousta nápadů._____ 3) Václavské náměstí s trolejbusy a tramvajemi z doby, kdy se magistrála vyskytovala jen v šílených snech projektantů._____ 4) Výstižný koment: Willy Kufalt***. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Zdeňka Podskalského mám moc rád a většinu jeho filmů miluji. Ale zábavné hudební komedie, ještě k tomu ve stylu grotesky mě nikdy nesedly. To samé platí i o Ztracené revue, kde se zpívá a tančí v rytmu charlestonu. Svižnou hudbu složil Evžen Illín a nahrál orchestr Karla Vlacha a Karla Krautgartnera. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Nápaditý televizní film o němém klaunovi z plakátu, který po všední Praze trousí noty písní a postupně tak nakazí množství známých (Matuška, Suchý, Jirásková aj.) i neznámých lidí na ulici tancem, zpěvem, hrou na hudební nástroje a dobrou náladou. Film čerpá některé nápady z němých grotesek a vyžívá se v krásně absurdních situacích. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (4)

  • V roli číšníka se v písničce "Oliver Twist" představil pozdější filmový režisér Juraj Herz. (mickcor)

Reklama

Reklama