Journey into the Depth of the Student's Soul
Režie:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, František Vnouček, Miloš Nedbal, Jaroslav Průcha, František Kreuzmann st., Ludvík Veverka, Vojta Novák, Jarmila Holmová (více)Obsahy(1)
Profesor přírodopisu Matulka, starý mládenec a věčný suplent, si z přehnané svědomitosti ani v pokročilém věku netroufá složit poslední státnici. Stále se mu totiž zdá, že ještě něco nezná, a tak by snad bez diplomu odešel i do penze. Naštěstí jsou tu jeho studenti, kteří sice dávají dobráckému učiteli pěkně zabrat, ale po nezodpovědné klukovině s bouchacími kuličkami, kdy se Matulkovi udělá špatně, se vzpamatují a s pomocí mladého profesora, někdejšího Matulkova žáka, připraví šlechetnou lest. Pod záminkou nákupu k doplnění školní entomologické sbírky ho vylákají ke zkoušce u laskavého profesora Vondráka. (TV Nova)
(více)Recenze (487)
"Ladislav, král Český, který byl pohrobek, se narodil po smrti svých rodičů.” „Tolik hrůzy, kolik je v těchto deskách, nebylo ani ve smolných knihách středověku!” nebo "věta Kosinova/Kozinova" Kouzelný film s zajímavou zápletkou profesora Matulky :) ()
Diamanty naší předválečné filmové tvorby ()
85% ()
Tohle je (spolu se "Škola, základ života") možná skutečný majstrštyk celé předválečné české kinematografie, a to jak scénaristicky, tak i režijně a stejně tak i herecky. O "životním výkonu" Ladislava Peška už bylo v této souvislosti napsáno dost, ale všiml si někdo, že třeba František Filipovský zahrál v obou komediích minimálně stejně dobře, možná (z jistého hlediska) i o něco lépe, protože zatímco Peškovi Čuřil a Kulík jsou v podstatě zaměnitelní (jediný, poněkud zvnějšku implantovaný, rozdíl je v tom, že Čuřil je nadšený tramp, zatímco Kulík neméně nadšený fotbalista), mezi Krhounkem a Mazánkem je rozdíl přímo nezměrný: Krhounek je odporný práskač a křivák (tato postava v reálném životě musela za války udělat jistě velikou kariéru a pohříchu po válce nejspíš také), ale Mazánek je sice nehorázně nešikovný, až nemožný, ale kolektiv nezradí, dokonce to, jak se s ostatními zoufale snaží držet basu je až dojemné, byť za cenu, že je tato role o poznání menší, než veskrze záporný Krhounek. ()
Na prvorepublikový film se nejedná o vůbec špatný kousek komedie, který s lehkostí sobě vlastní, poráží v ringu vtipu všechny ostatní "komedie" století jednadvacátého. ()
Czech cult! ()
Točilo se to po 15.3.1939 nebo před? Nevíte někdo? Pokud po, tak tu "středoškolskou bezstarostnost" hrají skvěle. ()
Krásný černobílý film o studiu ,patáliich a autoreflexi. ()
Námět a zápletka: 6/10 ... Vizuální stránka: 6/10 ... Soundtrack: 5/10 ... Didaktický potenciál: 5/10 ... Celkový dojem: 7/10. ()
Na to, jak je to stará "vykopávka", tak to v člověku zanechá takový příjemný pocit. Původně jsem myslel, že se budu nudit, ale nakonec to krásně ukázalo to, co mělo. Že student má duši, ale i srdce. 75% ()
Klasická predvojnová veselohra, ktorá ukazuje, že za 80 rokov od jej natočenia sa na študentoch a profesoroch takmer nič nezmenilo. Výborný scenár plný jednoduchých zľudovených gagov a hlboká myšlienka na záver. Herci sú autentickí. Hlavne Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, František Filipovský ako študenti a Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan a francúzštinár Miloš Nedbal medzi profesormi. ()
Ač klasika, v tomto filmu jsem nikdy nenašel velké zalíbení. Z celkového náhledu je to dobrý film, ale jak říká Cimrman: "že bych to zrovna musel vidět dvakrát". ()
Dnešní režiséři by se mohli učit jak natočit skvělou komedii...S výkvětem komedií s Burianem patří tahla se "Školou" k nejlepším předválečným komediím. Herci 5*, děj 5*, humor 5*, režie 5* :) ()
Spolu se Škola základ života můj nejoblíbenější český předválečný film. Duši můžu vidět každý den a pořád se budu mít čemu smát:) ()
"Voříšku, jdeme na pružníky..." Nezapomenutelná klasika, kdyby do dnešní doby měla přežít jedna komedie ze starých časů, tak to bude Cesta do hlubin (ovšem na DVD v tandemu se Školou, základ života). Skvěle hrající herci a výborně napsaný scénář je zárukou toho, že i po sedmdesáti let od uvedení filmu je se čemu smát. A je to jeden z mála filmů, kde osmnáctiletý studentíky hrajou třicátníci a vůbec to nevadí. Dokonce kolikrát byli herci, co hráli studenty a ti, co hráli profesory, stejně staří. ()
Můj nejoblíbenější předválečný film. Dokonalé dialogy plné kultovních hlášek a ještě lepší herecké výkony. Zvlášť oceňuji scény s trochu opomíjeným prof. Šedou v podání Miloše Nedbala a jeho diskuze se studentem Peterkou. Jeho výuku francouzštiny vždy sleduji s pusou od ucha k uchu a se slzami v očích. ()
Čtyři hvězdy proto, že čs. film mě prostě a jednoduše nějak neláká. Může být sebekvalitněji provedený, ale nemám k němu prostě a jednoduše blízko. Zde ale těch 88 minut strávených u televizního přijímače nelituji. Památné : " WAS HAST DU GESAGT?! " se prostě vrylo do paměti a již několikráte jsem jej využil nejen v hodinách německého jazyka :-) Nezapomenutelní Plachta, Průcha a Marvan dělají z tohoto filmu nekompromisní jedničku českého předválečného filmu! ()
Plejáda nezapomenutelných hereckých ikon v perfektně napsané a zrežírováné komedii. Zlatý fond československé kinematografie. ()
Když se tento film natočil, moje maminka ještě nebyla na světě. To mu ovšem na kráse neubírá a s každým rokem se mi zdá lepší a lepší, dneska už možná tehdejší humor všichni neocení, ale podle mě byl krásný a nenásilný. Holt některé filmy se nezapomínají. ()
Čutálista, hudebník, letec nebo čtenář. Všechny zájmy jsou přednější než škola, což profesoři nemohou pochopit a koneckonců ani rodiče těchto vypečených studentů. Cesta do hlubin študákovy duše je výborná komedie se spoustou originálních "starých" přirovnání a legendárních hlášek, ale má i morální podtext a to ten, že dětem by se nemělo bránit v zájmech a už vůbec by se nemělo je nutit studovat něco, co je nebaví. Film vůbec nestárne. Příhody ze školních lavic jakoby připomínaly moje zážitky se školní docházkou. Nejvíc se mi líbí linie, kdy učitelé neustále poučují studenty, aby dávali pozor, nečetli o hodinách a přitom sami jsou úplně stejní (spící učitel na poradě, další začtený do Žlutého ďábla). Uličníci dávají učitelům zabrat, aby si na konci uvědomili, že i profesoři jsou jenom lidé se svými starostmi a že stojí na jejich straně a ne proti nim. ()