The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrají:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (více)Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiální text distributora)
Recenze (191)
Vynikající, sebeparodující Nový a snad s výjimkou Roztomilého člověka jeho nejlepší role. ()
Ja paródie fakt nemusím .... ()
Výborná parodie. Pokaždé, když tento film vidím, tak se skvěle bavím. Tolik parádních seků v jednom filmu, to se jen tak nevidí. ()
V tomhle filmu hrála moje babička. V jedný scéně projde kolem jako mladá dívka... Prababička dělala Vítový hospodyni, něbo tak něco... Vítové dcera Bedřiška pak v 18-ti letech skočila z okna, podle prababičky z nešťastný lásky k už tehdy notně namyšlenému Jiřímu Suchému... Je to trochu absurdní, ale kvůli téhle prababičině povídačce Suchýho prostě nemám rád... ()
Skvělá a nestárnoucí parodie, výborné herecké výkony. Smích a nadhled teď potřebujeme všichni. Jenom mě mrzí, že v duchu r. 1949 musel mít pan Nový v závěru tak polopatický prorežimový komentář. Pro rok 2013: "Ať vám krb nikdy nevyhasne!", " Pane, vždyť Vás práce může i zabít!". ()
Škoda toho trochu uměle naroubovaného závěrečného proslovu pana Nového (asi zadavatel na tom trval,nebo nějaký jiný debil),-bez té trapné a zbytečné dvouminutovky to je jedna z nejlepších filmových parodií co jsem kdy viděl. ()
ve své době to byl docela pokrokový film, aspoň co se týče satiry a vzal si na paškál romantické slaďáky černobílé filmové éry. Chápu, že v té době mohl být nepochopeným a taky počínající komunismus se na něm nedobře zapsal. Závěrečné vysvětlování a moralizování bylo zbytečné .. přesto kontrast to byl zajímavý. Chvilkami působil křečovitě, i když narážky byly jasné - žádné výbuchy smíchu ale nečekejte. Ale asi tehdy byla parodie v plenkách. Film beru jako zajímavý předvoj a například už klasický Limonádový Joe má s ním dost společného. Pro mě jsou to silnější 3hvězdy [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Slusna Fricova parodia, dejove zapletky su naschval zvyraznene, film slusne odsypa, perfektne dialogy a super herecke vykony, to su podla mna hlavne devizy filmu : 84 % ()
Poúnorový film s hvězdami prvorepublikového filmu, parodující samy sebe. Dialogy a děj jsou opravdu vtipné, závěrečné vysvětlení ale podle mého spíše dokresluje ducha doby. ()
V mnoha scénách geniální parodie na červené knihovny, jejíž jediný problém je v tom, že Frič plně nevyužívá potenciál parodie. A teď nemluvím o těch shůry přidaných dodatcích, že je to parodie a že to tvůrci nemysleli vážně, ale o místech, kde to prostě je poněkud hluché a ne tak trefné, jak by mohlo. Ve zkratce - mohlo to být parodické ještě víc, i na rok vzniku. Ale všechna ta teatrální přehrávání, ty neuvěřitelné zvraty v závěru, aby všechny postavy skončili buď šťastně v páru nebo se aspoň zlepšily, ty trefné hlášky ("No to já nevím, film byl tehdy ještě němý." ----- "Změnilo to barvu, ale pro jistotu mu dáme dvě lžíce." - "Bacha, je to jed!" - "Vidíte, ještě že jsem byl tak opatrný!" - z toho jsem umíral smíchy), které se v mnohých takových dílech berou smrtelně vážně nebo ty filmařské nápady typu žebříku do nebe... to prostě geniální to je a to se prostě ocenit musí. A i přes dostatečně nevyužitou dvouhodinovou stopáž to rád uvidím znova a znova a znova... 4* ()
Parodie ,kterou diváci brali moc vážně. Poslední snímek svého druhu pak už se budovalo. něktřeří herci se už pak skoro neobjevili viz H.Vítová. Za zmínku stojí konec ,který je natočen barevně jinak je to celý černobílý. ()
Parodie nabitá humorem, opravdu jsem se bavil. Na svou dobu opravdu genilní. ()
Tak jestli tohle byla parodie, tak možná leda autoparodie, která se navíc strašlivě vlekla. Hrozně moc by mě zajímalo, jestli takovéto filmy komukoli pod třicet let věku (psáno v roce 2022) něco dávají, protože jsem přesvědčený, že to hodnocení je tady od lidí minimálně 40+, jinak si to vysvětlit neumím. 15% ()
Jedna z nejlepších parodií co znám, přitom je nejstarší a asi nejjemnější. Nevím, jak to dokázali ve starých komediích, že nikdy nebyli sprostí... ()
Dnes velmi zajimavy film a na svou dobu hodne originalni. Skoda jen, ze film resi podle me az moc temat a misty je trochu nesourody a natahovany. Dejova linie, kdy se na platne objevi Novy je vsak vzdy fenomenalni a jeho dialogy s oddanym sluhou jsou bezchybne. Hodne humorny film, kteremu neuskodil ani zaverecny epilog. ()
Když si uvědomím dobu vzniku, je tento celek ještě více půvabnější - jedná se nejen o první českou, ale zároveň i světovou parodii, jak ji známe dnes - téměř deset let před rozhlasovou "Goon Show", přesně dvacet let před Monty Python a více než tři dekády před tehdejší kometou ZAZ, od kterých dnes zase čerpá prakticky každý... Jelikož prvorepublikovým naivním romancím se spíše vyhýbám a když je už náhodou (během sobotního oběda) zahlédnu, tak nanejvýš s úšklebem, tudíž mě k záměru váží sympatie k tomu, že "každému, co jeho jest a co si zaslouží". Ale i bez tohoto musím ocenit herecké podání (místy kamennější než výše zmínění mistři absurdit!) a hlavně úžasně trhlým způsobem otextované písně. Co se týče zde tolik propíraného epilogu, osobně bych jej nechal tam, kde má být - jeho přítomnost dle mě potvrzuje ono průkopnictví v žánru a brilantní smysl pro mystifikaci, co se pánů Friče a Nového týče. Dnes nám to se znalostí mnou výše zmíněného nepřijde, ale můžeme najisto říct, že bychom snímek vnímali před šedesáti lety stejně? 90% ()
Nějak mi film nepadl do noty a nevydržel jsem u něj déle jak 30 minut. ()
Prabába české parodie, na kterou později navázal Fantom z Morrisvillu, Limonádník a další skvělé kousky. Doslov Oldřicha Nového, ale přiměje k zamyšlení, jaká nálada asi panovala v poválečném Československu. Tvůrci jsou místy až jízliví a často se spíš vysmívají, než že by chtěli pobavit. Nicméně činí tak s velkou kvalitou, takže i když jsem se s výjimkou jedné scény nesmál nahlas, nenudil jsem se. Je tam spousta dobrých nápadů, které by stálo za to oprášit třeba na divadle. Včera jsem viděl jiný film pro pamětníky, tentokrát z roku 1934 a nemohl jsem si nevšimnout, jak se změnil způsob mluvy. Jakoby čtyřicátá léta z filmu vytlačila noblesu a glanc, které jsem měl na filmech pro pamětníky rád. Tady si z toho tvůrci dokonce dělají legraci, přestože před válkou právě takové naivní a patetické příběhy plnily kina. To ale není kritika, spíš pozastavení se nad tím, že mnoho lidí vnímá tento film jen jako další komedii pro pamětníky, ale možná je to i jakási časová schránka pro další generace. Po dvou letech s covidem lze vysledovat změnu nálady ve společnosti, co asi udělala s lidmi válka... . PS: rukopis Františka Vlčka st. je zpětně poměrně snadno rozpoznatelný, evidentně mu nebylo nic svaté, což je mi hodně blízké a vzhledem k tomu, v jaké době tvořil je to i obdivuhodné. ()
Asi jedna z nejstarších českých parodií, která se určitě povedla. Prý to tehdejší publikum tolik nepobralo, ale i vzhledem na včerejší podobně starou až příliš naivní romanťárnu jsem rád, že si z toho pak sami umí udělat srandu. A tady se povedl snad každý hlod a musím přiznat, že i vložení dojemného vyústění pro pana houslistu a jeho paní se mi líbilo. ... LFŠ 2022 SS ()
Upraveno v červnu 2020. Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je rozkošnou parodickou operetkou. S klasickým vzděláním a kultivovaným nadhledem se servírují filmové a žánrové standardy, schémata a klišé v rozverném rozpoložení neposedné filmařské duše. Svým uchopením deklaruje film veřejný vkus většiny společnosti, a zároveň dosahuje rozměru vývoje filmu i společnosti. Nakonec i to vynucené lidové zakončení odráží část nálady tehdejší doby. Parodické vytržení si pečlivě všímá tuzemských aspektů a reaguje i na mezinárodní vlivy. Martin Frič vychází ze svých vlastních prací i četných satirických a parodických zkušeností, herečtí protagonisté čerpají z vlastních předchozích rolí, jen zobracejí nálady pocitů naruby. Vše zdobí ta hravě škádlivá a vzájemně provazující nitka vztahů, tajemství, bolestí, minulostí, lásek, budoucnosti, pokušení a zrad. Kamera Karla Degla se mazlí s prostorem, jeho velikostí, uspořádáním i dekorativními doplňky. Tou první hvězdou parodického hraní melodramatického bičování je René Skalský (vynikající Oldřich Nový), továrník, uměnímilovný milionář a za všech okolností zdvořilý kavalír. Veřejnoprávní úlek lásky, niterné trápení a proces falešného zchudnutí vede až k zánětu mozkových blan z přepracování při psaní libreta. Ach ta láska, skromnost a dotyčný komplex zodpovědnosti! Křehkou hvězdou a cílem romantického i chlípného dobývání je Elén Hadrbolcová (velmi dobrá Hana Vítová, též v roli své matky za mlada), naivní vesnická kráska a manikérka v cudném přesvědčení o dosažení slávy v šoubyznysu. Předsudky morální cudnosti jsou prevít! Třetí hvězdou parodického chvění je Pavel Sedloň (dobrý Zdeněk Dítě), ušlechtilý houslista a beznadějný romantický snílek, nutně potřebující pozornost opětované lásky. Čest je nade vše, přesto i tělo potřebuje svůj díl. Výraznou postavou je Jan Dubský (skvělý Otomar Korbelář), Elénin otčím. Hrabě s dlouhodobou amnézií proto vesele pytlačí ve svém vlastním revíru, hvězdnému nebi navzdory. Zásadovější postavou je Bolton (skvělý Bohumil Machník), na věčné časy oddaný Skalského sluha. Vždy připraven pro svého ušlechtilého pána věnovat veškerou svou pohotovost k té dobré péči. Důležitou postavou je Malhorn (pozoruhodný Vítězslav Vejražka), muž dvojí tváře, ředitel umělecké agentury a padouch v utajení, natahující své chlípné prsty po šťavnatém ženském půvabu. Z dalších rolí: Elénina starostlivá matka, s hříškem mládí s potulným hercem, Bětuška Hadrbolcová (Ella Nollová), Reného otec s brutálním sociálním experimentem Richard Skalský (Theodor Pištěk), starý charakterní herec v nevědomosti otcovství Jan Balada (Arnold Flögl), bodrý lékař s vášnivější vojenskou minulostí MUDr. Lexa Otok (František Paul), laskavá Pavlova tetička s vlastní kabaretní minulostí, Anita Nováková (Marie Blažková), za tučnou odměnu poslušný učitel zpěvu Leonardo Bianchini (Eman Fiala), Malhornův lupičský komplic Joe Pelíšek (Jan W. Speerger), trudnomyslná a docela tiše zamilovaná schovanka tetičky, Klára (Jarmila Smejkalová), Reného sestra a zhýčkaná herečka Zuzana Hromasová (Irena Bernátová), surový a vlastní mocenský status zneužívající hraběcí správce a statkář Zadina (Mirko Erben), či Pavlova malá schovanka a Klářina dcerka Yvettka (Alena Pospíšilová). Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je jedním z nejvýraznějších Fričových filmů. Jeho dosavadní satirický a karikující výraz zde dostal ucelenou podobu melodramatického znevažování. S každou další projekcí je pro mě tato zábava uspokojivější a přínosnější. Skvostná parodická zábava! () (méně) (více)