School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (407)
"Štěstí...co je štěstí? Muška jenom zlatá!" ()
Vládce ústavu, řečený sáhib, nepřijal Řev septimy právě s nadšením, stejně jako profesorský sbor, všichni ti tvrďáci, okoličnatí, korýši, brejlovci, mroži či parašutisté. Splašená sardel stejně jako suchá lípa. Růže prérie dosud v ústavu nebyla. Film tak slavný a scény tak profláknuté, dialogy umí každý starší – no xx let zpaměti. Jaroslav Marvan o pět či šest let starší než Pešek či Filipovský, a jak uvěřitelný suchar profesor a rošťáci žáci. Každé další sledování odhalí moment, který minule ušel pozornosti, gag či hlášku nejvyšší kvality. Když učitelé hrají tenis s ředitelským párem: „Výtečně milostivá paní, chybil jsem.“ Smolík převezl rváče výkladem o olympijském duchu, dnes by se možná divil. Omylem zapnutý rozhlas a Boženka Lachoutová, falešné požární cvičení a čtyřstupy místo trojstupů. Popleta matematik s životním harmonogramem rozepsaným po letech. Kouzelná maminka Baldová orodující u všech profesorů: „On už si ve všem polepšil.“ Do toho prvorepubliková elegance i bída, maloměšťáctví, chudoba, sport i škola. Usměvavý zemská školní inspektor. Škola základ života je jasně film zlatého českého fondu a slova kolem ní jsou vlastně zbytečná. ()
Klasika se skvělým humorem. Naprosto perfektní film, který je tady s 90% oprávněně. ()
Koukám na tuhle krásu už ví Bůh pokolikáté a pořád to oslovuje, pohladí a vrátí do vlastních studentských let.Pan Frič zvládl tohle téma s geniálními herci, které nemusím jmenovat.Všichni je znáte.Študáci a kantoři-lvi a krotitelé-lovec a kořist.Vše sedí, vše je krásné.No a Ty dialogy s průběžným pátráním po autorovi článků v Řevu septimy...o tom nemá smysl podrobněji psát.....Je to čistá krása. ()
vive la Čuřilův účet mladických nerozvážností:D ()
Ceska klasika ktera svym vtipem a taskaricemi zaku nikdy nezestarne. Vzdy se na ni s chuti kouknu. ()
Zřejmě můj nejoblíbenější československý film ze třicátých let. Výborné herecké obsazení (Pešek, Marvan, Filipovský...) a spousta klasických scén. U mě jasné plné hodnocení. ()
Klasika, při které si člověk zavzpomíná na staré dobré gymnaziální časy. Více než komediální stránka filmu se mi spíše líbilo vážnější dění okolo Jindry Benetky, na kterém se pěkně vybarvily charaktery jednotlivých členů sboru. ()
Toto jsem si vzal osobně, protože v klíčovém okamžiku se septima vzdá svých občanských svobod výměnou za účast na sportovním poháru. A tím, že se z filmu posléze stal kult, bylo zaseto semínko, jehož plodem je současná pandemická představa, že za konzum je třeba obětovat jakoukoli hodnotu. Dnes máme Unii, a co na tom, že nás zasírá regulacema a šmírováním, máme dotace a je nám hezky. Smrádek, ale teploučko! Odporný film, který nejenže neodhaluje zrůdnost takového principu, on ho de facto schvaluje a ještě z něj dělá zábavu. ()
Tak tenhle film podle mě nemá v Čechách konkurenci... až na pár vyjímek, humorem se rozhodně nešetří, ukazané školské prostředí, trochu naivity a studenti dutý :D ()
"No, přeložte do latiny: Tuleň nese domovníkovi dýmku, zatímco vlk nese domovníkovi psaní..." -profesor Lejsal- ()
Krhounek, Benetka, Curil...kdo by neznal tuhle klasiku "skolnich" filmu. 4+ ()
České zlato............"Kde jste byl včera Čuřile?Prosím na procházce..a kde jste chodil?Nejprve jsem bloudil ulicemi a potom jsem se toulal po luzích", " Kdo je pro podmínečné vyloučení? Já hlasuji rovněž, protože musím upozornit, ze stanoviska tělovýchovného, že dělá báječně kolenotoč", "Čuřile, pojďte sem! Vezměte si slovíčka! Aby jste si nemohl stěžovat, že jsem vám dal nespravedlivě nedostatečnou, dám vám ještě jednu příležitost, aby jste dokázal, co dovedete...slepice?die katze..no to je sice kočka, ale dále - jabloň? Das...der Apfelbaum..svižněji, svižněji! Postel?Bett....Člen! To jsme neměli..určitý člen studente, jakého rodu je postel? Ženského..hm, báječně...Viseti?Visn..výborně, sedněte si to stačí !!...To jsem ho rozštíp!"............... moje hodnocení = 10 z 10. ()
Výborný film...klasický.. Je zaujímavé akú postavu má v tomto filme T.Pištek Pozor na "suchú lípu" je to veľká kočka.....85%. ()
A pak že na školách nezažíváme teror, doba se vůbec nezměnila, akorát to máme více barevnější:-))) ()
Klasika pre klasika... :-) ()
Jé, Boženka.......:-)))))))))) ()
tato komedie patří mezi moje nejoblíbenější a myslím si, že si zaslouží čestné místo mezi top 100... apsolutně parádní film, ve kterém je spoustu homoru.... ()
vždycky jsem ten film milovala... a ten drobet nahořklý konec k tomu prostě patří:-) ()
Pohanská škola základ pohanského života. Film pobavil, vyvolal vzpomínky na školní docházku a ke konci dojal, ale zůstala po něm pachuť. Po náboženství, které se za První republiky na školách vyučovalo, tu není ani památky. Jinak je předchůdce dnešní sekulární školy zobrazen věrně. Učitelé, kteří před nedávnem odmítli autoritu Krista Krále, si tu nárokují plnou autoritu nad nebohými žáky. Od prvorepublikové školy se postupným zeslabováním autority učitelů dospělo k dnešní škole bez zjevné autority, jejíž následující vývoj je již patrný v některých západních zemích – škola bude přetvořena na ústav pod autoritou Antikrista, kde budou žáci pod dozorem „učitelů“ indoktrinováni sexuální výchovou a podobnými zvěrstvy (jak trefně popsal Huxley v Konci civilizace). – „Učitel, který není rozsévačem pravdy, ale lži, je ďábel.“ P. Mäder ()