Reklama

Reklama

Vlastička umřela. Vesnický kostel, pohřební kočár tažený koňmi, farář, obyvatelé Olšan a souputníci zvláštního života Bohumila Stejskala (Boleslav Polívka), multimilionáře z vůle Boží, z Dědictví I. Trochu zestárli. Bohumil (Boleslav Polívka) taky trochu zestárl. Přibyly mu majetek, starosti, kilogramy a děti. Ztratil ženu svého života. Hraje hudba, zpívá místní ženský sbor Křepelky, jehož byla Vlastička členkou (a Bohuš je sponzorem). Smrt známého sbližuje. Všichni jsou smutní, nebo tak aspoň vypadají. Za zdí hřbitova zastavil starší Mercedes a z něj vystupuje rovněž zestárlá „hérečka" Irenka. Pozoruje pohřeb přes zeď, dovnitř se neodváží. Odjede před koncem obřadu... Smuteční hostina v Bohušově sídle. Jsou tu všichni, které známe z původního filmu. Zjišťujeme, že Bohuš si postavil ohromné sídlo ve farmářském stylu obklopeném zoologickou zahradou. Má rád svou dceru (Anna Polívková) a visí na šestiletém vnukovi, jehož učí jízdě na koni. Má vlastní chov koní a považuje se za odborníka na to. Už sedm let nepije a celkem si zvykl na peníze. Bohuš je smutný, ale smutek v jeho podání má velmi výstřední podobu. Téměř každá promluva se mu proplétá s pohřební řečí a duch Vlastičky postupně výrazně vstupuje do jeho mysli i jednání. Vlastička dávala jeho životu řád...vnutila mu kázeň. Teď je zase Bohuš sám. A smutný. Je na čase vrátit se ke kořenům...k flašce. Po sedmi letech se Bohuš zase napije. A bude to jízda, během které se bláznivě zamiluje do herečky, málem se stane filmovým producentem a majitelem zámku, málem přijde o vnuka, málem uvěří, že Vlastička pořád žije, přijde o několik miliónů, rozbije v přímém přenosu finále soutěže Hvězdy tančí, aby nakonec pod tlakem dcery a věrného přítele Arnošta (Arnošt Goldflam) dobrovolně našel klid a sebe samého v protialkoholní léčebně v tichém rozjímání s bláznivým JUDr. Strážným (Jiří Pecha). Velká jízda... i tak by se film mohl jmenovat, kdyby nenavazoval na už tak proslavený název dílu prvního. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (819)

juta 

všechny recenze uživatele

Dědictí jako takové mám hodně rád, takže byla povinnost vidět i tohle pokračování, kde bylo předem jasné, že o žádný zázrak nepůjde. Zázrak to tedy opravdu nebyl a dalo by se i říct, že tohle pokračování je naprosto o ničem. Bez smyslu pro humor, ani ten děj nebyl průměrný, až teda ke konci trochu zajimavý byl, jinak to nemělo vzniknout. ()

Karamanlis odpad!

všechny recenze uživatele

Nečakal som zázrak, ale ani to, že to bude až takýto paškvil. Dědictví 2 je nezaujímavé, nevtipné, strojené, miestami až trápne. Prechľastaný, zle artikulujúci Bolek a jeho beznápaditý scenár tomu tiež moc nepridali. Toto silené, utrápené pokračovanie, ktoré bolo nakrútené čisto z finančných pohnútok proste nikdy nemalo vzniknúť. ()

Reklama

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Bolek Polívka se potřeboval vyzpovídat ze svého současného stavu a nálady, jelikož valašského smutného klauna po šedesátce očividně nejvíce stíhají dluhy, flaša a vadnoucí pověst. "Hrajeme, protože vás máme rádi", řekl sám mistr v průběhu diskuze na Colours of Ostrava 2014 a zřejmě to myslel upřímně, přestože druhé Dědictví nejlépe vystihuje slovo nijakost. Humory nefunkční a na jedničku často okatě odkazující, herci ve svých standardech a paradoxními vítězi zůstávají hudba s kamerou. Navzdory vší pomyslné nezajímavosti a prázdnotě film svůj hořký význam má, ale to ať už si Bolek i diváci přeberou po svém... ()

Ded@M@tes 

všechny recenze uživatele

Kdo neviděl neuvěří, ale radši nevidět, jen tak si aspoň zachováte pozitivní první film a nebudete si do toho plést ubohé pokračování. První půlka vyloženě hrozná až depresivní, sice druhá půle se mírně zvedá a nějaký ten náznak vtipu nezvětší ani neveliké pocity. ( Hodnocení: 3/10 ) ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

D2dictví působí vedle D1dictví stejně nepatřičně, jako režisér Sedláček na předávání státních vyznamenání, kam dorazil v mikině a zapsal se tak nejspíše i do Guinnesovy knihy rekordů. Jediné, co je na tomhle filmu komediálního (no, spíše šíleného) je to, že vůbec někoho napadlo jej natočit. Časy, kdy Bolek vlezl na plátno a aby rozesmál kino, tak mu stačilo říct jedno jadrné slůvko moravským dialektem, ty jsou nenávratně pryč. Mám neodbytný pocit, že se Bolek potřeboval nějak vybrečet z té lapálie s olšanskou farmou a zvolil k tomu tu nejhorší možnou formu - exhibici. Řada postav je ve filmu jen proto, aby měl filmový Bohuš s kým mluvit, jiný smysl jsem nenalezl. A paradoxně na základě tohoto snímku (k němuž BP napsal scénář) musím souhlasit s jeho filmově-civilní dcerou Annou, která prohlásila (ve filmu), že její otec patří do blázince - napsat TAKOVÉTO pokračování legendy může napadnout jen blázna nebo zoufalce. Se ctí z děje vyšlo jen málo postav, a to vesměs proto, že jejich role se počítaly na sekundy až minuty. Takže za mě ubohoučkých 15% a ne, prosím, už žádné další dědictví nechci, zříkám se ho ve prospěch dalších potenciálních dědiců. P.S.: Kurva se říká, Bohumile, kurva se říká. Přinejmenším po shlédnutí takovýchto "filmů". ()

Galerie (34)

Zajímavosti (17)

  • V jednej zo záverečných scén, kde pred jednaním v blázinci drží "Doktor" v podaní Jiřího Pechu zmluvu o dlžnej čiastke, vidieť na sekundu muchu, ktorá sa zrejme "prechádzala" po objektíve kamery a nik si to nevšimol, pretože ostala vo filme. (Stillborn83)
  • Během filmu se Bohuš (Bolek Polívka) několikrát zmíní, že dlužnou částku cca 7,5 milionů Kč již předal JUDr. Ulrichovi (Miroslav Donutil) v hotovosti v obálce, a to v roce 2005. Již od 1. 7. 2004 však platí v ČR zákon omezující platby v hotovosti mezi fyzickými osobami v max. výši 350 000 Kč. Oba se tímto svým jednáním tudíž dopustili minimálně přestupku. (Zilin)
  • Na kare si je pri rozhovore Bohuša (Bolek Polívka) a doktora Záhradníka (Karel Heřmánek) možné všimnúť, že druhý menovaný drží pohár s vínom pri zábere zozadu vždy v pravej ruke. Pri záberoch zboku alebo spredu ho však drží v ľavej. (Johnny.ARN)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno