The Zero Theorem

Terryho mám rád a dával jsem mu vysoké hodnocení i za filmy jinak chladně přijaté okolím. Ale u Zero Theorem už došlo i na mě a 3* jsou myslím pořád štědré. Sci-fi svět, jeho vymyšlení a výprava na jedničku... to je pravý Gilliam. Zbytek hodně, hodně slabý. Tam, kde Brazil bylo excelentní, především pro fanoušky žánru, a 12 opic univerzální, tak že film byl kladně přijatý masovým divákem i fanouškem, tak Zero Theorem není ani jedno. Scénárista by zasloužil změnu povolání (scénář je dle mého hlavní slabina) a Terry by se nad sebou taky mohl zamyslet - vyplýtvat takových peněz a skvělé herecké obsazení na tohle, když na stole má Good Omens (no spíš měl) - pokud mu budou vycházet takové filmy, tak finance na své vysněné projekty asi nikdy nesežene. (30.07.2014)

To bolo tak blbé, až to bolo dobré. Neviem prečo mám v obľube takéto bláznivé filmy, kde je nám predstavená akoby budúcnosť, ktorej sa ani nechceme radšej dožiť. Svet v Zero Theorem mi veľmi pripomínal budúcnosť z filmu Twelve Monkeys (1995) s Bruceom Willisom, kde taktiež bola vyobrazená budúcnosť dosť strašidelne. Christoph Waltz pozdvihol tento film o niečo vyššie - uvedomujem si že s nejakým neznámym hercom by ma to asi nebavilo. Páčila sa mi možnosť naprogramovania si vlastného sveta vo svojich myšlienkach - čo sa dosť podobalo nápadu z Inception (2010). Mám z toho celého zmiešané pocity - na jednej strane akoby som ani nepochopil pointu - na strane druhej by som sa kľudne pustil aj do seriálu, (keby nejaký existoval) a keby aj tam hral Christoph Waltz. PS: Škoda malého priestoru pre celkom zaujímavú postavu Matta Damona. (01.03.2019)

Terry Gilliam se už nezmění a s tím se musí všichni smířit. The Zero Theorem má všechny jeho trademarky, které jeho věrné fanoušky uchvátí už od začátku. Typicky kafkovská atmosféra a odcizená budoucnost upomínají na jeho nejlepší díla a prakticky okamžitě vtáhnou do děje. Je vůbec radost sledovat celou vizuální stránku, která je opět promyšlená a uchvacující a tentokrát nabízí i přenádherné obrazy Qohenových představ, které jsou nasnímány naprosto dokonale, a ačkoli balancují na hranici kýče, nikdy k němu nesklouznou. O to větší je škoda, že film do našich kin takřka jistě nezamíří. Nezklame ani volba herců, která se opět vydařila. Waltz tu konečně hraje něco trošku jiného a je stejně skvělý jako vždy, možná mu role ušlápnutého introverta sedla trošku víc, každopádně si ji viditelně užívá a splňuje představu o typicky gilliamovském hrdinovi. Ostatní už prakticky nestojí za řeč, protože je tu hlavně on, ačkoli i David Thewlis je v rámci možností skvělý a Mélanie Thierry sexy. Problémem je ústřední příběh, který nakusuje moc témat a žádné pořádně nevyužívá, jako by se Gilliam snažil vtěsnat sem všechno, co ho na současnosti trápí. Někdy se mu daří víc, jindy méně, každopádně tempo není úplně nejsvěžejší a střídají se tu pasáže svižné s těmi unylými. Jelikož tu ale nechybí ani trošku "pythonovského" humoru a celé to má zvláštní kouzlo, rozhodně se film nevyplatí zatracovat. Jen je potřeba se na něj podívat víckrát a odhalit zdánlivě skryté významy a vtípky, což může být pro dnešního diváka problém. 70% (21.07.2014)

Sci-fi postrádající jakoukoli vědeckofantastickou premisu... a koule. Zero Theorem působí tak trochu jako low-budgetový, impotentní Brazil. Gilliam nabízí bezzubou kritiku současné facebookovské společnosti, jeho postavy se bouří proti symbolům orwellovské dystopie, která ve fikčním světě filmu ovšem nemá žádné pevné kontury. Filozování o (ne)smyslu života je také na úrovni gymnázia, ale díky Gilliamově vizualitě (všepohlcující vortex) a Waltzově existenciální tváři, na mě ve výsledku emočně zapůsobilo; kupodivu stejně tak jsem si s postavami prožil i stokrát ohraný milostný příběh o štětce co díky pravé lásce hodí svoje povolání na hřebík. List pozitiv je bohužel již vyčerpán a z negativ jsme ještě nezmínili špatnou dramaturgii a motivace postav (zásadní momenty nejsou vůbec akcentovány, postavy pak jednají naprosto nesrozumitelně), hnusný střih či režijní vedení herců k protivnému pitvoření. Dlouho jsem si taky musel zvykat na křečovitou a nevyhraněnou vizuální stylizaci - a to mám přitom Gilliama a jeho styl velice rád! (Působí to totiž jak kdyby se křiklavostí a opulentností scény snažil zamaskovat ve skutečnosti nízký rozpočet.) Navzdory tomu Gilliamovi nelze popřít, že jeho režijní styl je stále energický a sebevědomý. Ale možná by neškodilo o ždibec více soudnosti. (21.07.2014)

Režisérský podivín Terry Gilliam mě svým nejnovějším kouskem opět nijak zvlášť nenadchnul. Jeho budovaný svět a ztvárněné vize mě moc neoslovují. Oceňuji fakt, že herce dokáže posouvat k jistě zajímavým výkonům. Mám za to že i další jeho smínek, se ponese opět v mírně psychedelickém duchu. Pokud se někomu jeho tvorba líbí, bude spokojený i tentokrát. 12 opic byla zřejmě jakási vyjímka, protože ten film se mě neskutečně líbil. 40% (16.02.2017)