Temný případ

F.B.I. v roku 2012 opätovne otvára prípad z 3 januára 95´, kedy bola rituálne zavraždená Dory Langeovej z Louisiany. Vyšetrovaním bol poverený novovytvorený pár kolegov Rust Cohlen a Martin Hart. Podarí sa dvom úplne odlišným, špecifickým osobnostiam vypátrať šialeného vraha? Prvé časti série nenasvedčujú tomu, že by sa malo jednať o tak vysokú kvalitu prevedenia detektívneho seriálu, ako je to prezentované užívateľmi ČSFD. Režisér sa prevažne zameriava na vykreslenie charakterov osôb formou interview, než vyšetrovaním samotného skutku. Popravde, napriek tomu, že si nemyslím, že by to nebolo "treba", trošku ma to nudilo, a hlavne rušilo. O mimoriadne temnej atmosfére z môjho pohľadu teda nemôže byť ani reč. Zlom nastáva ku konci piatej časti. Divák sa postupne začína dostavať do obrazu a príbeh je z ničoho nič emotívnejší. Až na "pár" drobností pôsobí pomerne realisticky. Záver nie je tak strhujúcim, ako by si človek prial. Od určitého momentu režisér prezrádza rozuzlenie, takže moment prekvapenia sa vytráca ako bublinky z rozhrkanej Santovky. Já neviem. Nechápem. No mne proste toto hodnotenie (94%) príde veľmi nadhodnotené. Bez ohľadu nato, ako skvele je tento seriál natočený, či vďaka hereckým výkonom zahraný. (14.03.2014)

První série, aka chlast a fanatici: ohle není geniální detektivní seriál a nový ethalon žánru, je to "jenom" perfetně odvedené řemeslo, kde děj samotného případu a toho, jak je natočen, balancuje na hraně naprosté kvality a brakové béčkovosti. Co považuju za brakové? Vlastně celý základ případu a příběhové pozadí obou detektivů, kdy linka, která se věnuje jejich osobním peripetiím je prostě neskutečně klišovitá (od milenky přes důvod rvačky atd.), děj případu samotného také není zrovna originální. Jenže VŠECHNO okolo toho je naprosto výborně vybroušené, herecké výkony? Perfektní! Oba hlavní představitelé naprosto skvěle zvládli zahrát postavy, které jsou vlastně dost nesympatické a za souseda by je asi nikdo moc nechtěl, ale přesto jim člověk automaticky fandí (a to je dost fajn, když se jedná o vidláka s pokřivenou morálkou a nihilistického asi-ex-feťáka). Prostředí Luisiany má zajímavou a neokoukanou atmosféru (country + bažiny + divné církve + vidláckej venkov s existencemi ala severské krimi). Gradace případu funguje taky.. A... Je to prostě dobrý. Druhá série, aka sex, drogy a žádný rock&roll: Druhá série znovu výborně míchá klišé & brak společně s precizní řemeslností (a taky má znovu postavu s úchylným knírem, nevěřím, že je to náhoda). Změna ve vyprávění a příklon k vyšším hrátkám korupce a politiky funguje, rozšíření hlavních postav na čtyři je dobré, protože jsou to právě postavy, které si nesou nejvíc klišé atributů a pokud by měl příběh stát jen na dvou postavách, nejspíš by děj neutáhli, dobrým hereckým výkonům navzdory. Fajn je i zapojení postavy "druhé strany zákona," které také docela osvěžuje. Závěr seriálu je silný, přestože se limitně blíží kriminální telenovele (05.10.2019)

Rozhodně kvalitní, ale i dost přeceňovaný seriál. V mnohém klasická HBO prudukce (tempo, důraz na filmovost, kvalitní herci, opening title sq.), současně jeden malý podvod na diváka. Práce s očekáváním budovaná vyprávěním a postavami je naprosto bravúrní, právě až tak moc, že ve výsledku, když dojde k plánovanému a očekávanému setkání, je pocit z řešení situace rozporuplný. Tím narážím např. na "zrůdu" Leboux a také samotný závěr seriálu, kterému chybí víc, než si někteří fanoušci uvědomí. Navíc, je tenhle seriál, resp. existencionální myšlenky v něm tak promyšlené? Nekafrá se tu občas jen tak pro to tajemno naprázdno? Osobně jsem čekal více překvapení v příběhu. Pro mě je to prostě až moc feeling ala například TV seriál Hannibal (od stylizace až po jelena). PS: hlavní herečký trojúhelník je nosič kvality, i když Rust je napsán nejlépe, výborný casting potěší a úvodní titulková sekvence je famózní. Když vezmu zdejších 93% a můj pocit na slabší 4*, musím jít do 3*. Tohle není seriálová 4ka... (30.03.2014)

„Cohle, máme tu nový pravidlo, obzvlášť pro tebe. Kdykoliv budeš mít na něco názor, nech si ho pro sebe.“ HBO už zase boduje! Temný případ je pro mě prototypem kvalitního detektivního seriálu. Intro, technická a vizuální stránka, herci, naprosto odlišné (a chybující) postavy vyšetřovatelů s důrazem na jejich psychologii, ironický humor a dialogové výměny, chytlavý, pohlcující a dostatečně komplikovaný příběh. To vše se dá označit přívlastkem „výborný“. A dokonce i něco navíc, a to životní filozofování, ovšem nevtíravé a myšlenkově docela výživné. O to se stará především postava Rusta, která mi byla velmi blízká a jeho skeptické promluvy jsem „žral“ a vždy se na ně těšil. Na celém seriálu, kterému přiklepávám slabších 5*, mi vadí pouze 2 věci; jeho nezvládnutý dojezd (velmi tuctové a natahované ukončení) a vlastně nulové připravení si půdy pro druhou sérii (u které si ani nejsem jistý, jestli ji vůbec budu chtít vidět, alespoň co jsem se tak zajímal o aktuální plány tvůrců). „Dokážeš si vůbec představit, co by lidi začali vyvádět, kdyby v nic nevěřili?“ - Totéž, co dělají teď. Jen by to vyplavalo na povrch.“ (31.08.2014)

Dlouho mi z kriminálky nebylo tak úzko. Po třetím díle mám chuť hodit si mašli. Bůh ví, jestli to nakonec bude opravdu tak vypravěčsky důmyslné, jak se to tváří, ale už jen za ten neúprosný existenciální přesah a božského McConaugheyho si to zaslouží vysoké známky. ______ Šestiminutový kontinuální (postprodukčně neupravovaný!) záběr na konci čtvrté epizody považuju za jednu z nejlepších scén, co jsem kdy v televizním seriálu viděl... pokud bude přibývat takto kvalitních autorských seriálových projektů, začnu snad opravdu věřit, že "the future is in TV". ______ Pátý díl jen opět potvrzuje, že True Detective překvapuje s každou další epizodou. Co do této chvílie vypadalo jako solidně ozvláštněná, temná buddy detektivka se mění v plnohodnotnou filosofující metafikci, která ve svojí vlastní vyprávěcí struktuře reflektuje téma života jako příběhu - příběhu se srozumitelnou lineární konstrukcí, s katarzí, s jasným začátkem a koncem. Není to ale ono omšelé "životy si uměle konstruujeme do příběhů, abychom jim dávali smysl", ale naopak, True Detective je o nemožnosti těmito příběhy překonat realitu, která dřív nebo později zasáhne. Ostatně jak říká Rust: "Smrt vytváří život, aby jej mohla ukončit" a celé to jeho uvažování o času jako placatém kruhu se odráží v narativní struktuře seriálu, která je díky své dvojúrovňové skladbě plná elips a je spíše cyklická - postavy se stále vracejí na ta samá místa, případy jako kdyby nekončí, opakují se, všechno se děje znovu a znovu...a jak navrhuje v jednom svém rozhovoru sám scénárista a tvůrce seriálu Nic Pizzolatto, divák se v tomto případě dostává do pozice oné "božské" čtvrté dimenze, odkud pozoruje život fikční postavy, který má podobu právě toho placatého kruhu, nikoli úhledně vykonstruovaného, jasně ohraničeného (kanonického) narativu. Zatím je to zkurveně boží. (27.01.2014)