Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (41)

  • Gilliamovi trvalo několik měsíců, než se s filmem probojoval do americké distribuce. Požadavky studia Universal, kterými byl štastný konec a vystřižení 20 minut, zamítl a nakonec se promítala kompromisní upravená verze. Režisérský sestřih vyšel jen na DVD. (ClintEastwood)
  • Populární Nostalgia Critic Doug Walker označil Brazil za svůj nejoblíbenější film. (L_O_U_S)
  • Maska mučitele na konci filmu je použita také skupinou Green Day v klipu k písni „Basket Case“. (HellFire)
  • Samovo (Jonathan Pryce) auto, které používá na začátku filmu, je Messerschmitt KR-200. Tato tříkolová vozítka se skutečně po válce vyráběla v Německu a až na trysku na zádi nejde o filmovou fantazii. Tento konkrétní je z roku 1955. Ač to ve filmu vypadá, jako že shořel, ve skutečnosti nebyl úplně zničen a po natáčení byl zrestaurován. Nákladní trasportér, kterým jezdí Jill (Kim Griest), je upravený Scammel S24 s filmovým pancéřováním kolem oken. Ve filmu je k vidění ještě policejní šestikolový obrněnec, jehož design je čistě filmový, jako základ mu posloužil obojživelný Supacat 6x6 ATMP. (Stejšn)
  • Štáb byl nadšen přítomností Roberta De Nira, ale postupem času je začal iritovat svou posedlostí detaily. (HellFire)
  • Scéna se samurajem měla původně vyjadřovat lásku Terryho Gilliama k filmům Akira Kurosawy. (HellFire)
  • Vůbec první zvuk ve filmu je zvuk kytary slavného kytaristy Amose Garretta. (HellFire)
  • Terry Gilliam byl při natáčení natolik vystresován, že na týden ztratil cit v nohou. (HellFire)
  • Téměr všechny skladby na soundtracku jsou variací melodie písně „Brazil“. (HellFire)
  • Mezi mučícími nástroji na konci filmu lze zahlédnout také skákací kuličku a dudlík. (HellFire)
  • Charles McKeown, který se podílel na scénáři, napsal většinu propagandistických sloganů. (HellFire)
  • Cameo: Režisér Terry Gilliam si zahrál kuřáka, který vrazí do Sama ve věži Shangri-La. (HellFire)
  • Technik, který na začátku filmu zabije mouchu, a ta poté spadne do stroje, je Ray Cooper, bubeník, který mimo jiné doprovázel Eltona Johna na koncertě v Rusku roku 1979. (HellFire)
  • Písmena, která vyťuká Sam ve výtahu, jsou ERE I AM JH. Pokud písmena zpřeházíte, dostanete slovo JEREMIAH - jméno Samova otce. (HellFire)
  • Terry Gilliam testoval pro roli Jill více jak tucet hereček (osobní favoritkou byla Ellen Barkin). (HellFire)
  • Studiu se nezamlouval psychadelický konec, chtěli happy-end, což Gilliam odmítl. Producent Sid Sheinberg pak film uložil na několik měsíců k ledu. (Pumiiix)
  • Počet mrtvých ve filmu: 25. (Kulmon)
  • Film se měl původně jmenovat 1984 a 1/2 jako pocta Georgi Orwellovi. (Kulmon)

Související novinky

Ridley Scott se vrací ke kořenům

Ridley Scott se vrací ke kořenům

05.06.2008

Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)

Reklama

Reklama