How to Pull Out a Whale's Tooth
Ako vytrhnúť veľrybe stoličku
Režie:
Marie PoledňákováScénář:
Marie PoledňákováKamera:
Petr PolákHudba:
Václav ZahradníkHrají:
Jana Preissová, Tomáš Holý, František Němec, Vlastimil Harapes, Jana Dítětová, Blanka Waleská, Gabriela Vránová, Petr Kostka, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
Evergreen, který nikdy neomrzí! Tomáš Holý jako nadmíru čilý a podnikavý Vašek ve slavné a cenami ověnčené komedii o hledání tatínka. Nadmíru podnikavý školák Vašek žije sám s maminkou. Ta se ale po večerech víc než jemu věnuje své profesi – baletu. „Všichni kluci mají tátu, jenom já nemám ani psa!" stěžuje si Vašek. A sám se snaží sehnat mamince nějakého nového manžela a sobě náhradního tatínka. Na zimní rekreaci „narazí" na sympatického Luboše. Když se maminka nečekaně musí vrátit do Prahy na záskok do divadla a jeho dostane na starost právě náčelník Horské služby – vezme situaci do vlastních rukou! To ale Vašek ještě netuší, že se horolezec Luboš s jeho maminkou už dávno zná. Když Luboš vidí, že se na Vaška může ve všem spolehnout, začne si na prstech cosi přepočítávat... Mimořádně úspěšná rodinná komedie Marie Poledňákové stojí i poněkolikáté za zhlédnutí nejen díky zajímavé zápletce, vtipným situacím a dialogům, ale i pro skvělé herecké výkony Jany Preissové, Františka Němce. A především neodolatelného Tomáše Holého. (Česká televize)
(více)Recenze (442)
TOHLE je klasika romantické komedie po česku. Včetně pokračování je to jedna z nejpříjemnějších filmových sérií kterou znám. A to jsem na tenhle žánr specialista :) ()
Poněkud vážnější rozjezd před skvělým druhým dílem. ()
Rodinná zábava jako vyšitá. ()
Bohužel mě nesedla postava resp. chování Vaška ve vztahu k mámě a posléze i k tátovi. Není to asi ničí chyba, Tomík Holý zahrál Vaška užasně a v podstatě se jeho postava sama starala o všechny emoce, takže fakt smekám. Tématicky mě to přišlo docela hodně dospělácký, skoro bych řekl, že je to klasický, dobře odehraný vztahový drama. Mám s pár věcma problém, hlavně se vztahem Janičky s Harapesem, to jsem vůbec nepochopil co ty dva od sebe vlastně chtěli ??? Pak mě docela vadilo, že Vašek slovně působil o deset let napřed. Myslím si, že by filmu prospěla větší scénaristické péče. ()
Prvá polovička filmu, chatrná, nevýrazná, prevžne nuda, občas to tam zachráni od úplného uspania malý Tomáš Holý, v tej druhej sa to vďaka predhodenému dramatu mierne priostrý, za čo môže hlavne Tomáš Holý, ten absolútne ťahá film, ostatné postavy su pri ňom len komparz. /45%/ ()
Možná trochu dětinštější než Jako dostat tatínka do polepšovny, přesto je tam stále ta pohodová nálada, kterou vytváří zejména hláškující Tomáš Holý. Spolehlivě mě dostává mužně nadabovaný Vlastík Harapes. Vtip pravda nezáměrný, ale stále dobrý. V žánru rodinných komedií klasika a poprávu. ()
Televizní útěky z šedavého bezčasí normalizace podvědomě směřovaly tam, kam komunistický režim mohl dosáhnout jen částečně, takovým ,,ostrůvkem svobody" byly pak logicky třeba hory a prostředí horské záchranné služby, kam jistě ne náhodou částečně lokalizovala svůj první film z volného cyklu snímků s Tomášem Holým režisérka a scénáristka Marie Poledňáková. Její televizní film oplývá takovou tou normalizačně optimistickou náladou, která byla pro daný segment dobové filmové tvorby povinná, pod ní se ale ukrývají i hlubší věci a mollovější tóny - motiv osamění navázaný na širší fenomén ženské emancipace a feministických proudů, v nichž se (socialistická) žena vědomě (s vědomím své ekonomické nezávislosti) rozhodne vychovávat dítě bez muže. I když film je především vnímán jako nenáročná rodinná zábava a jako takový si získal nehynoucí popularitu, Poledňáková v něm naznačila cosi zásadnějšího - totiž fatální konec patriarchálně usazené společnosti a její přerod v cosi ještě nedefinovaného. Jistě, modernost umělého světa filmu trochu předběhla dobu, neboť dobově byla platná jen pro jistě omezené (spíše umělecké) společenské kruhy v Praze, ze zpětného pohledu ale oceňme režisérčinu intuici. Svět matek samoživitelek se pomalu stal normou. Příznačné je, že malý Vašík si s odzbrojující přirozeností a autentičností Tomáše Holého v takovém světě intuitivně (až posedle) hledá tátu... ()
Halo, pane, jste ženatej? Hledá se otec. Naposledy spatřen: pod lavinou na Annapurně. Vašek byl první kluk z masa a celuloidu, kterého jsem si zamilovala. Jak vytrhnout velrybě stoličku byl první film, který jsem viděla víc než pětkrát. A dodnes se dušička toužebně chvěje, když tuhle mistrovskou komedii fenomenální trojky Holý-Preissová-Němec s mnoha screwballovými momenty, verbálními přestřelkami a klukovskými lumpárnami vidím v televizním programu. Stará láska nerezaví a tahle osmitisícovka mezi rodinnou zábavou/romantikou/analýzou problému neúplné rodiny doby reálného socialismu:) let sedmdesátých bude stát za zdolání. Stolička času ji vůbec nenahlodala. A o tom, že Vašek je největší filmový borec v kategorii do 12 let, tak o tom žádná. Harrymu by zlomil hůlku, Kevinovi ruku a Rákosníčka by naučil na vodních lyžích. :-) ()
Výborný, vtipný, v dobrom jednoduchý (také často fungujú najlepšie) rodinný film s dialógmi a hláškami, ktoré je radosť počúvať. K štvrtej hviezde to dokopáva perfektné herecké trio Preissová-Němec-Hollý. Akonáhle sa dostaneme preč z hôr, stráca snímka tempo, ale i tak sa jedná o podarený kúsok. Dvojku mám každopádne kvôli letnej atmosfére a vidieckej výprave, ktorá mi pripomína detstvo, o čosi radšej. ()
Kombinace Tomáše Holého a Vlastimila Harapese je vpravdě smrtící. ()
co dodat víc než pět hvězd? kdyby byl holý naživu a ještě točil, měli bysme tu dalšího PANA HERCE, takhle máme jen lišku a podobný hňupy. škoda ho, kluka ušatýho. a proto nemám rád motorky. mimochodem, to jste věděli, že chodil s lucií bílou? asi rok před smrtí. ()
Tomáš Holý byl, je a bude ten největší dětský talent jaký kdy česká kinematografie měla. Naprostá klasika rodinných komedií, která i po třiceti neztratila nic ze svého kouzla. Pět hvězdiček. ()
Podle mě je tohle nejlepší český rodinný film , kdepak S tebou mě baví svět. ()
"Na mě se můžeš spolehnout." Hrdě se hlásím ke všem svým dětem a jelikož před zdoláním Annapurny obvykle nesouložím, tak na světě patrně neběhá žádný můj potomek snaživě hledající tatínka. Kdyby ho však nehledal Vašek, tak by mi na vánoce asi něco chybělo. ()
Pěkná romantická komedie s uličníkem navrch to vše posypané dramatem, ve kterém se ujasňují vztahy. Vždycky se na to ráda podívám, nejenže to pěkně utíká, ale člověk se u toho pobaví. Pro mě klasika českých dětských filmů pro celou rodinu (neboť každý z rodiny si v tom najde něco jiného). Tohle nevidět je škoda, navíc na to navazuje skvělý druhý díl! Pro mě je to nestárnoucí klasika, která mě vrací do dětských let. ()
Ach jo... Jednozubý mezi bezzubýma. Čtyři hvězdičky s vytrženejma zubama... :-) ()
Čím dál víc si uvědomuju, že tenhle film je vlastně docela smutnej, i když s dobrým koncem. ()
Metr deset vysoká kombinace Kecala a inspektora Clouseaua hraje na milostný triangl o vrcholech hrdá maminka, nechápavý horolezec a strejda Jindřich, co by v modro-červeném kostýmu mohl z fleku nahradit Christophera Reevea a ani by si nemusel vycpávat tu hrušku mezi nohama. Přirozenost naší Shirley Temple s kšandami nerozporuji, to spíš typický humor Marie Poledňákové, co je kypřen plytkým vztahovým dramatem a uspokojováním tužeb po rodinném kýči. Evergreen ano, ale ne pro mě.. ()
V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. ()
Související novinky
Zemřela režisérka Marie Poledňáková
Ve věku jednaosmdesáti let v úterý v dopoledních hodinách zemřela česká scenáristka a režisérka Marie Poledňáková, autorka populárních rodinných komedií včetně dodnes extrémně oblíbené „české komedie… (více)
■ ∞ Jestliže jsem u filmu Bota jménem Melichar (1983) od pana režiséra Zdeňka TROŠKY psal, že je to v mých očích jeho nejlepší filmový počin, tak zde, respektive pro filmy: Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), platí to samé pro paní režisérku Marii POLEDŇÁKOVOU. Z části ke kolenům dvěma uváděným TV filmům dosahuje TV film Kotva u přívozu (1980) a první režisérčin celovečerní kinofilm S tebou mě baví svět (1982), který jsem jako kluk měl hodně rád, ale po letech jsem se ho již docela přejedl. A jak je to se současnou tvorbou paní režisérky? Tu už, stejně jako u pana TROŠKY, nesleduji, a s největší pravděpodobností se na jejich nová díla už asi nepodívám. Ale nikdy neříkej nikdy... ■ Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) jsem poprvé viděl v Československé televizi a pak několikrát na VHS, ale poté spoustu let vůbec nic. Až v roce 2012 mě chytla nostalgie za flígr a já pln očekávání, zda budu zklamán tak, jako tomu bylo v mnoha jiných případech, či zda budu nadšen, jako tomu bylo zase v jiných případech, kdy jsem měl pocit, že ono dílo vidím poprvé a hltal jej plnými doušky až do konce, tak naštěstí nastala situace druhá a to u obou filmů. Ovšem s čím jsem vůbec nepočítal, bylo to, že jsem při vytrhování stoličky objevil ve filmu věci, které jsem jako kluk neviděl nebo spíše nevnímal. ■ Film jsem nasával všemi smysly a tam, kde jsem před mnoha lety viděl jen komedii, jsem najednou objevil, a to zejména v první půlce, že je zde přítomna i rovina sociální, respektive rodinná a že tento film není jen hereckým koncertem malého rošťáka, ale i malou sondou do života svobodné neprovdané matky, samoživitelky v normalizačním Československu. Spousta věcí najednou vyplouvala na povrch, a tam, kde jsem dříve jen fandil Vaškovi, jsem měl leckdy z pozice jeho matky chuť mu naložit na holou pětadvacet. Samozřejmě to film nijak nesnížilo, jen jsem chtěl toto podotknout, neboť vnímání té samé věci se v průběhu života mění a mění se nejen nazírání na věci kolem, ale, a to je podstatnější, i náš charakter a osobnost a hodnoty či jejich priorita. ■ Od té doby jsem se na oba filmy díval již čtyřikrát a pokaždé na mě působí pohodově. ■ Rozmýšlel jsem nad tím, který z těchto filmů se mi vlastně líbí víc, třetí - volné pokračování: Jak se krotí krokodýli (2006), dle svých vlastních měřítek a pravidel, za pokračování nepovažuji a nebudu jej ani komentovat. Došel jsem k závěru, u prvních dvou filmů, že to nemohu rozhodnout, neboť je každý film úplně jiný. V jedničce jsme v zasněžené krajině, kterou miluju, ve dvojce v oblasti Českého ráje, odkud mám spoustu krásných vzpomínek a citovou vazbu právě k místu, kde se dvojka natáčela a mimochodem, kousek od pískovcové skály, kde Vašek s jeho nezbedným taťkou osahávali skaliska, se natáčel Princ Bajaja (1971). ■ Jednička je hodně o hledání, dvojka o uchopení toho, co jsme nalezli a jak s tím naložíme. ■ ■ ■ Názory na hlavního představitele Tomáše HOLÉHO se různí a diváctvo se dělí do mnoha skupin, které se na něj dívají velmi různorodě. Od talentu, který se rodí opravdu jen mimořádně, přes dětskou hvězdu, která toho filmování s nastupujícím dospíváním už měla dost, rozmazleného protekčního spratka, hereckého dětského talentu, až k názoru, že se nejednalo o nijak zvlášť dobrého herce, ale roztomilého a sympatického představitele rošťáků a zlobidel. ■ ■ ■ Ke zhlédnutí na iVysílání. ■ ■ ■ ⁞ [95/100]. ■ ‖ [90/100]. ■ ↨ [90/100]. ■ ― Tomáš HOLÝ [95/100]. Jana PREISSOVÁ [93/100]. František NĚMEC [92/100]. Jana DÍTĚTOVÁ [90/100]. Vlastimil HARAPES [88/100]. Gabriela VRÁNOVÁ [79/100]. ■ ῼ [89/100]. ■ ∩ Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). / Jak se krotí krokodýli (2006). /// Kotva u přívozu (1980), S tebou mě baví svět (1982). /// Bota jménem Melichar (1983). / Ať žijí duchové! (1977). / My všichni školou povinní (1984). /// Kam doskáče ranní ptáče (1987). /// Pod jezevčí skálou (1978), Na pytlácké stezce (1979), Prázdniny pro psa (1980), Za trnkovým keřem (1980). / Setkání v červenci (1978), Léto s kovbojem (1976). / Útěky domů (1980), Dívka s mušlí (1980), Upír ve věžáku (1979), Pětka s hvězdičkou (1985), „Marečku, podejte mi pero!“ (1976). /// Dívka s těmi velbloudy (1967), Krakonoš a lyžníci (1980), Obecná škola (1991). /// Home Alone (1990), Home Alone 2: Lost in New York (1992), Kindergarten Cop (1990). /// Sněženky a machři (1982). / Lucie, postrach ulice (Luzie, der Schrecken der Straße) (1983), ...a zase ta Lucie! (Schon wieder Luzie!) (1984). / Podnájemníci (1976), Otec nebo bratr (1978). ■ ±9x; 1x ⌂ [D], [TV], [PZ], [TV_ČB]. ±3x ⌂ [D], [TV_VHS], [PZ]. 1x ⌂ [D], [PC], ϿϾ [PZ], [288p], [~ 2012]. 1x ⌂ [J], [PC], [2.0] [PZ], [288p], [~listopad 2013]. 1x ⌂ [D], [PC], [2.1] [PZ], [404p], [~leden 2014]. 1x ⌂ [D], [PC], [2.1] [PZ], [576p], [~březen 2014]. 1x ⌂ [D], [PC], [2.1] [PZ], [720p], [~květen 2014]. ■ ↘ Ainy, sportovec. ■ ↔ ① [98/100]; ② + ③ + ④ [95/100]; ⑤ [100/100] [~2012]. ‡ [89/100] [~květen 2014]. >>> [95/100]. ■ () (méně) (více)