Bony a klid 2
Režie:
Vít OlmerScénář:
Vít OlmerKamera:
Karel FairaislHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Jakub Prachař, Gabriela Lašková, Roman Skamene, Josef Nedorost, Jan Potměšil, Veronika Jeníková, František Švihlík, Miloslav Kopečný, Simona Chytrová (více)Obsahy(1)
„Chceš bony, ňáký bony?" Ulice v centru Prahy patřily jim, vydělávali hodně peněz a divoce je utráceli. Co ale dělá partička někdejších veksláků dnes? Z vězení jsou už dlouho venku. Svět kšeftů s valutami a bony, nelegálně směňovanými poukázkami do obchodů s jinak nedostupným západním zbožím, je sice dávno pryč, ale způsobů, jak vydělat „rychlý prachy", je pořád dost. Stačí vědět, jak na to – podvody s dotacemi, úplatky, tunelování, krádeže. Stejně jako ve filmu Bony a klid z roku 1987 i tentokrát příběh začíná příjezdem naivního mladíka Martina (Jakub Prachař). Nemá práci, rodiče, holku, ani kamarády. Zato má dluhy a jdou po něm vymahači. Do Prahy se vypravil z Boleslavi sehnat peníze. Pak už stačí, aby potkal Bínyho (Roman Skamene), který už zase šlape chodník, nyní však pouze jako naháněč cizinců před restaurací na Staromáku. Osamělý Bíny vycítí v outsiderovi Martinovi možného parťáka pro nejistou budoucnost a zatáhne ho do svých kšeftíků... (Bontonfilm)
(více)Recenze (359)
Při sledování (na čtvrtý pokus až do konce) jsem se styděl asi bžilionkrát víc, než když jsem se minulou středu v podvečer dokonale posral v plné tramvaji. ()
Objektivně jde o odpad jak Brno, ale takhle jsem se u porevolučního českého filmu nepobavil už HODNĚ dlouho! ()
Bezzubá, hloupá, přepjatá, žánrově neujasněná (zpočátku to asi má být komedie, následně něco na způsob thrilleru, ale není to ani vtipné, ani napínavé) a extrémně bulvární rádoby satira, jejíž tvůrci jsou bezpochyby přesvědčeni, že se jedná o stoprocentně pravdivý obraz dnešní doby. Film dobrý (a určený) pouze pro vášnivé internetové "diskutéry", kteří nenávidí všechny a všechno a za svůj pos*aný život viní každého, jen ne sebe. 30 % ()
Během sledování tohohle parádního filmu mě po hodině přemýšlení napadla úžasná myšlenka: jaká je škoda, že si Roman Skamene a Václav Nedorost neprohodili příjmení. ()
Co to kurva bylo a o čem to bylo ? ()
Nikdy jsem nezapíral sám sebe a neudělám to ani teď. Při plném vědomí, že tvorba Víta Olmera, (stejně jako Soukupa) tedy až ta porevoluční, je ostudou naší kinematografie, musím jít proti proudu. Samozřejmě, dvojka Bony a klid je příšerná, ale continuitu k výborné jedničce tady nalézám. Flashbacky přicházejí ve vhodných chvílích a jistou nostalgii přece jen navozují. Roman Skamene ze sebe vydoloval tu trochu řemesla, která mu zůstala z dětských rolí a já nehodlám režisérovu snahu zatratit jen proto, že je to tady móda! ()
No uvidíme, jestli má v našich kinech šanci komerční film, nebo ho musejí tvůrci opravdu celý zaplatit z product placementu. Pokračování je zbytečné, k nešvarům dneška toho říká tak málo, že se nedá brát jako satira, leda krotká a bezzubá. Je to spíš připomenutí toho, že mnozí z herců 27 let starého filmu ještě žijí. Prostě dobře natočené nic. V rámci kategorie by to byl průměr, ale u nás podobné filmy točí jen netalentovaní diletanti, takže vlastně není s čím srovnávat. :-/ ()
Přesně podle očekávání naprosto zbytečný, nudný, hloupý a ve všech směrech špatný film, který těží z kultovního prvního dílu, tím nejhorším možným způsobem. ()
Hodně, ale hodně povrchní pohled na současné "mafiánské" praktiky v ČR očima bývalých hrdinů původního filmu a pár nováčků včetně jednoho, který do tohoto prostředí zaplouvá podobně jako jeho předchůdce. Vieweghovy knihy jsou oproti tomuto filmu hlubokou sondou. Postavám nevěřím nic, ani dobrý den, a "pádlo" nakonec je jak z laciné telenovely - kdo by o ty staré fuchtle v Itálii stál? Honička mafiánů pak připomene Nahoru na prodej neblahé paměti. Špatný střih, zbytečné zrychlovačky a zpomalovačky a nevyvážený soundtrack, a máme zde skutečně velmi špatný film, jak je to k panu režisérovi kruté vzhledem k jeho lepším počinům. ()
Rozhodně ne nejhorší porevoluční český film. Zcela určitě ne nejhorší český film za posledních pět let. Má i své klady. nevybavím si lepší roli, v níž bych viděl Skameneho. Simony Chytrová je klasicky a tradičně božská. Nedorosta jsem měl vždycky rád a rád jsem ho po letech zase viděl. Záporů to má však taky dost. Za jeden z největších pokládám ten, že Olmer chtěl tak strašně moc něco říct, že skoro zapomněl, že natáčí film (který by měl mít i nějaký nosný příběh) a ne dokument. Zbytečnost mnohých postav (rebelská skupinka byla rozhodně spíše trapná, než směšná), už je pak jen zanedbatelný prohřešek. 2,5* ()
Tak jediné, co stálo za trochu pozornosti, byly flashbacky do minulosti, což platí zejména pro herce, které na obrazovkách televize či v kinech zase tolik nevídáme. Ale jinak Olmerova snaha vyřídit si to s neduhy dnešní společnosti vyzněla do ztracena. Nemůžu říct, že by mě film nějak urážel, či že bych byl zhnusený, to ne. Jen mě to strašně až zoufale nebavilo. 15% ()
Pokud je první díl kultovní, tak jako v tomto případě, tak by se dvojka neměla nikdy natočit. Tím nechci říct, že dvojka je megaprůser, ale povedená teda taky není. Začnu s pozitivy: R. Skamene hraje svojí životní roli a i herci jako J. Nedorost a M. Kopečný mě baví. Flashbacky ve filmu jsou dobře udělané, je jich sice moc, ale pro přehled jsou důležité. Někteří herci jsou totiž za ty roky k nepoznání. Soundtrack je opět super. Nejen, že O. Soukup oprášil skvělé megahity z jedničky, ale doplnil je i o nové pecky, např. I Love You od M. Rupperta, Little Happy od Ezyho či Zlatá mince od Boldyho. Tak to je asi vše co se chvály týče. Zbytek totiž moc nefunguje. Zdá se, že V. Olmer, už není tak dobrý režisér co býval. Kameraman se střihačem, také neodvedli dobrou práci. Dále mi vadila častá nelogičnost příběhu. Nevím proč musí film tak často utíkat od reality. Jsou zde i zbytečné postavy, např. postava mladíka Martina nebo i ta jeho Miss Anonymous. Co mi i vadilo, tak je ten častý product placement. Co říci na závěr: Teď už zbývá jen natočit trojku s I. Jonákem v hlavní roli. ()
Stejná pičovina jako jednička. ()
"Pro samé inteligenty není dneska kam plivnout.." ()
CITÁT - Pro samou inteligenci není kam plivnout........... Skoro stejný příběh, ale v jiné době. Spousta hlášek a povedený staronový hudební doprovod. CITÁT - Počkej vole!!...... Příběh odráží dění v současnosti a tvůrcům se, jako i dříve ve filmu prvním, podařilo jej krásně vyobrazit. Stejně jako tuzexová doba i tady je krásně vidět, co hýbe naší politikou a jak to dnes chodí. Jsem překvapen nízkým hodnocení, ale je mi jasné, že stále existují lidé, kteří si žijí ve svém krunýři, jdou si svou cestou a ostatní je nezajímá, nechtějí uvěřit a kroutí hlavama. Ikdyž jsem se chvilkama nudil, což některé scény dokonce vyžadují, jako celek se mi to líbilo. Byla to prostě jen zábava. Konec je taky povedený. CITÁT - Bony, bony, ňáký bony??:...... ()
Tak propadák, jak tady někteří píšou, se nekoná. Těžko navazovat na kultovní snímek po bezmála třiceti letech se zestárlými a bohužel i druhořadými herci, snad nikdo nemohl čekat zázraky. Přesto se s tím Olmer podle mého popasoval v rámci možností docela dobře. Palec nahoru za vhodně umístěné flashbacky, hudbu i s „Relax“ a Bínyho legendární „magický voko“. ()
Myslím, že všetkým zúčastneným bolo jasné, že nielenže neprekonajú prvý diel, ale že sa dokonca stanú terčom posmechu, poprípade tí angažovanejší že prídu aj o posledné gate. Nostalgiský faktor tu funguje iba v zamixovaných záberoch jedničky, podmáznuté hitovkou Relax a to je tak všetko. Jeden z filmov, ktorý vôbec nemusel byť. ()
PRIMA HD - Český průser 21. století. Tohle se hoodně nepovedlo. Herecké výkony, děj, střih, rádoby efekty, atd. Vše úplně mimo mísu. Opravdu jsem tam nenašel jedinou kvalitní, zajímavou či povedenou pasáž či scénu. Aktuálně má Bony 2 22% a 152. místo mezi nejhoršími filmy, což naprosto chápu. Jedinou hvězdičku udílím za to, že jsme měli možnost vidět téměř všechny herce z jedničky po 27 letech, což je zajímavé. 20%. ()
Dlouho jsem s napětím očekávala pokračování. Oproti tomu co jsem o filmu slyšela, se mně celkem líbil. Přišlo mi vhod obrazové připomenutí protagonistů z prvního dílu. Protože přece jen se někteří z nich za tu dobu změnili k nepoznání. ()
Zasloužilí i vysloužilí veksláci s postkomočním (a postkomunistickým) syndromem. A ten si vyžaduje přece svůj KLÍDEK. V tomto případě s.r.o., a k tomu bych se přimlouval i já. Nebyl jsem určitě jediný, koho zajímalo, co bylo eventuálně dál s osudy vekslácké party kolem Martina, když se za nimi před 27 lety zavřely brány věznice. Historie se opakuje. Do Prahy přijíždí obrýlený mladík, shodou náhod i okolností opět s křestním jménem Martin, a dokonce opět z Mladé Boleslavi, t.č. bez práce a zadlužený, i když završil studium na knihovníka, který hned po svém příjezdu naráží v ruchu velkoměsta na zchátralého "vekslšuse" Bínyho, který i po letech nejenže neodolatelně hláškuje, stále pije "magický voko", ale stále s větší vehemencí vymýšlí pochybné i podřadné kšefty a ještě více bezskrupulózně šije na svého novopečeného parťáka podrazy, když dokonale zneužije jeho naivní důvěry. Do děje postupem času vstupují staré známé postavy z veksláckého podsvětí, které se s ústřední dvojkou postupem času spojí, ať už je to bezcharakterní Richard, který povýšil do funkce starosty, nebo charakterní a ctnostná Evička, tentokrát opravdu bez pověstného trička, jež bylo definitivně nahrazeno luxusním outfitem, ale také vlivnými konexemi na vlivných místech, a koneckonců také Martin, ten původní, z kterého je po odpykání trestu v kriminálu schopný právník. A v ději, který by vyžadoval lepší dramaturgickou strukturu, se objevuje celá řada známých i zcela nových postav, které jsou bez rozdílu, až na několik výhrad (Prachař, Kratochvílová), zahrány perfektně, protože Vít Olmer stále zvládá práci s herci na jedničku. Tentokrát si však ukrojil velký krajíc, když se pustil do nepřímé kritiky stavu dnešní společnosti, do nepříliš promyšleného hodnocení vychytralého a prospěchářského politikaření, vyšlápl si se svým typickým ironickým humorem na větší či menší kritiku obsazení vlivných míst "kmotřím" neřádem, a to vše prostřednictvím staré známé party veksláků. I když bylo cítit, že je to především on, kdo si vyřizuje s dnešní dobou účty. Výsledek jeho snažení je značně rozpolcený, rozpačitý a osciluje mezi sociální komedií s prvky moderního kriminálního thrilleru a černohumorné i politické parodie, potažmo satiry. Pokud tohle byla, pro kdysi uznávaného režiséra, jedna z posledních možností, jak se vrátit do dobré formy, tak režijně to vypadá zajímavě a moderně, ale scénář, jehož je rovněž autorem, je neucelený a na mnoha místech až odfláklý, což je obrovská škoda. Potenciál filmu byl značný, ale z filmu nebyl vyždímán na doraz. Vlastně skoro vůbec. Divák je prakticky svědkem opakujícího se nešvaru všech horších pokračování svých kvalitních předchůdců probíhající jen lepší (technickou) formou. Ať už se jedná o nejednoznačnost žánrového pojetí, kdy se do filmu cpe více, než se dá spolehlivě ustát, z čehož pramení následná nemožnost uspokojivě se vyrovnat s přepáleným množstvím témat a motivů, anebo o nepříliš věrohodné náhledy na vyšší místa, které nezřídka inklinují k parodii nebo parodií končí, o čemž svědčí nezvládnutý závěr filmu. Olmer se i ve svých dřívějších filmech často pouštěl do sociální kritiky, činil tak však s mnohem větší lehkostí, ačkoliv ani tady se nedá upřít režisérský esprit a energie, kdy v detailech jednotlivých scén umí zahrát na sarkastickou notu léty protřelého režiséra. Jeho syrový styl je však přece jen upozaděný, zvláště ve srovnání s jedničkou. Důsledně tak doporučuji zapomenout na jakoukoliv atmosféru, která by se více jak čtvrt století staré jedničce nějakým způsobem blížila. Je zcela nahrazena pravidelnými, rozhodně ne nezajímavými, retrospektivními flashbacky, anebo starými, osvědčenými hláškami, jež jsou připomínkou na staré zašlé časy. Olmerovi se vedle toho také nedá odpustit promarněná šance svléknout některou z pohledných hereček, a tím také značně zklamal diváka nemravu. Ve filmu měl za tímto účelem k dispozici Julii Zugarovou, Mariku Procházkovou, Evu Zubíčkovou nebo Gábinku Kratochvílovou, ale doslova NIC erotického s nimi neprovedl. O to větší je to zklamání k poměrům provokativní jedničky, která koketovala s explicitní erotikou. Což o to, Kratochvílová, jako někdejší Miss, má jistě k agentuře určité závazky, kdy se nikde nemůže prezentovat nahá a problémy už měla s ostřejšími slůvky, které jí zrovna nešly přes našpulené rty, ale co do erotiky, je film velká bída. Navíc na zámku plného neřesti, kde docházelo k rekvalifikaci prostitutek, přece jen pořádná nahota měla hrát svůj prim. Pokračování nemá příliš mnoho silných momentů. Asi nejsilnějším momentem jsou záhadou obestřené okolnosti kolem Martinova úrazu, jehož následky ho natrvalo upoutaly na invalidní vozík. Nepříjemným jevem je však zbrklost, která zajímavě nahozeným tématům ubírala na diváckém prožitku. To si vybralo svoji daň. Po skončení filmu se vám totiž toho příliš z neorganizovaného děje nevybaví. Film oproti tomu disponuje solidním tempem. Události, často až mírně bizarního rázu, mají spád, film nenudí a rychle uteče. Provokativní hudba Frankie Goes to Hollywood and co., která byla neodmyslitelnou součástí prvního filmu, a do značné míry byla vztyčeným prostředníkem pro už tehdy oslabujícího bolševika, se tady opět line k diváckému sluchu, avšak už je jen nostalgickou připomínkou, která už nikoho ze židlí nezdvihne, jako tenkrát. Navíc se o poměrně kvalitní hudební doprovod postaral osvědčený Ondřej Soukup, jehož hudba mě tentokrát bavila o něco víc. Jo, vekslákům bývalo hej, a podle filmu, se ani v dnešní době neměli špatně. Bínyho originální replika, kdy si neodolatelně posteskne "my vydělávali víc peněz než Gusta Husákú", je jednou z mnoha, které filmem zazní a výborně pobaví, avšak v globálu se jedná o dramaturgicky nevyvážený celek, který by se potřeboval zbavit přebytečných filmových kil navíc. Asi jako když veksláci při policejním zátahu v dřívějších dobách odhazovali do popelnic zboží, se kterým kšeftovali. 60% () (méně) (více)