Coriolanus

Byla jsem jak na představení, tak na záznamu v kině. Čekala jsem od toho hodně, lístky jsem si kupovala pomalu před rokem, hrozně jsem se těšila. A navíc to má výborné recenze, takže moje zklamání bylo o to větší. Záznam ani nebudu komentovat, nemělo to atmosféru a šla jsem jen, abych se přesvědčila, jestli teda náhodou ty herecké výkony nejsou lepší zblízka. Hiddleston mi přišel, že hraje v podstatě sám sebe, jen tam asi trochu víc hekal a ječel. Nejhorší byla nejspíš hudba, absolutně se nehodila a projekce v rámci designu stage mi přišly dost amatérské a byla to škoda. Je mi dost líto, že mi to přišlo tak odfláknuté. Mark Gatiss byl perfektní, i když to pro něj nebyla žádná výzva, co se týče jeho role. Nejlepší byl Hadley Fraser, na to že je to hlavně muzikálový herec, klobouk dolů, byl skvělý. Deborah Findlay byla taky skvělá, hysterická matka. Hiddlestonův top okamžik byl až v druhém aktu, když ho vyhnali. V první půlce moc nezářil, bylo tam dost zbytečných scén, jako ta sprcha. Sečteno, podtrženo, bylo to super, jsem ráda, že jsem to mohla vidět živě, ale mohlo to být i lepší. (01.02.2014)

Hrát na malé scéně výpravnou hru není snadné, přesto si dokázali vystačit s málem a nezmrvit historickou klasiku, jako se to povedlo jiným (například u Marii Stuartovny ve Vinohradským divadle, že...). Udrželi hru na hranici mezi moderním a klasickým, což nijak nerušilo. Hiddleston ve svém věku předvedl dokonalý herecký talent, neméně ho dali na obdiv i ostatní herci v obsazení. Tři plus - naučit se takové monology, klobouk dolů - sympatizování s Marciem (a vážně ne proto, že ho hraje Hiddleston) - a několik vtipných a úsměvných momentek (05.02.2014)

Méně známá Shakespearova hra, která se po přečtení a zhlédnutí stala jednou z mých nejoblíbenějších. I když jsem si Coriolana představovala jinak - rozhodně více rozporuplného a méně sympatického - , tohle pojetí mi nijak nevadilo. Muž, který se vydává zcela svými dobrými i špatnými stránkami a taky za to KOUSEK DĚJE pořádně zaplatí. Prý ho hrávali starší herci, ale Tom Hiddleston je přesný. Muž, který se ještě tak úplně nestal mužem, protože je stále ve vleku matky. To bych padesátníkovi nevěřila, pokud by zároveň měl být i smrtícím válečným strojem a velitelem, kterého jeho vojsko následuje na život a na smrt. Víte ale co? Překážel mi herecký projev jeho matky. Zahrála ukňouranou a občas i bázlivou satorii okresního formátu, zatímco - aspoň dle toho, jak jsem to četla já - u Shakespeara to byla dominantní dračice, která se neděsila ničeho a své jediné dítě posílala na smrt s chutí. Téhle jsem četla z výrazu, že se o něj bojí. ___ Tahle hra je až nepříjemně aktuální důrazem na to, jak důležité je se správně prezentovat - víc, než co člověk vykoná - a zároveň ukazuje, jak vůdci opovrhují masami. Nedivím se, že se nehraje často. Je to nebezpečná hra, protože zobrazuje lidi - ať už ty privilegované, nebo ty všední - takové, jací jsou. Všichni se řídí svými předsudky a touhou po moci. Nikdo nemyslí na nějaké absolutní dobro země/národa/idee. Je to naprosto reálný svět. ___ A Tom Hiddleston je v téhle roli jako by ji žil a bojoval. A navíc mu to děsně sluší! (08.02.2014)

Shakespearův Coriolanus je nedoceněná tragédie, na tragédii navíc s některými nestandardními prvky, což z ní dělá jednu z nejzajímavějších Shakespearovských her vůbec. A Donmar Warehouse pod taktovkou Josie Rourke dokázal, že Coriolanus má v sobě nadživotní sílu vyprávění a prakticky nezničitelnou aktuálnost. Minimalistická scéna (dva čtverce a osvětlený žebřík, sem tam pár židlí) dodává Coriolanovi potřebnou syrovost, autentičnost i symboliku. A pak herecké výkony, ale kdo by čekal při pohledu na herecké obsazení, že nebudou excelentní? Tom Hiddleston je vynikající, disponuje neskutečným hereckým citem pro postavy a jeho Coriolanus, prostě je Coriolanus se vším všudy a ve druhé půli z vás dokáže vymačkat všechny emoce. Mark Gatiss jako Menenius je naprosto skvělá volba, protože on se do té role dokonale hodí svojí mimikou vším a podává rovněž skvělý výkon. A v neposlední řadě samozřejmě skvělá Deborah Findlay jako Coriolanova matka Volumnie. Nevděčnou roli tu má B.H. Sorensen jako Coriolanova žena Virgilie, její role sama o sobě se omezuje na příležitostné výlevy smutku, které jsou však vždycky pozadím hry a nikdy ne jejím hlavním středem, což z ní z principu činí spíše lehce přehrávající postavu. Coriolanus je dechberoucí představení, násobené několikrát o to víc, máte-li rádi Shakespeara. A toho já mám moc ráda. 100% (02.02.2014)

Zdařile zinscenovat Coriolana není lehké. Jednak je třeba se popasovat s faktem, že nejde o nejlepší Shakespearův kus. Ne že by byl snad špatný, ale vše co v něm autor říká, již řekl v jiných hrách a mnohdy i lépe; a tady je to navíc branné dosti zhurta. Další svízel je ona "antická okázalost". S tou se zde vypořádali svébytně skrze cestu absolutního minimalismu, se kterým se pracuje sice velmi nápaditě (až na ty džíny), ale v mých očích to k tomu ne zcela sedne (především kvůli těm džínám). Působí to kvůli tomu trochu jako Cimrmanův Hamlet bez Hamleta. Jinak bez výhrad; Hiddleston svým výkonem dává zapomenout, že je na Gaia Marcia přeci jen příliš mladý (byť je zarážející, že ho ztvárňuje zcela shodně jako svého Hala v Hollow Crown) a ostatní (až na výjimky v podobě nezásadních vedlejších rolí, že Sørensenová?) rozhodně nikterak nezaostávají; především Gatiss s Findlayovou si to kradou pro sebe. (05.02.2014)