Nebezpečné známosti
-
Liaisons dangereuses, Les
Drama
Francie / Itálie, 1959, 106 min
Režie:
Roger VadimObsah
-
Diplomat a syn velkoprůmyslníka žije se svou družkou velice amorálně. Pohybují se spolu ve vysoké společnosti a s ďábelskou rafinovaností lákají nevinné a nezkušené mladé lidi do svých osidel, kde je přes různé intriky nutí k neřesti a hříchu. Později budou za to oba dva osudem po zásluze potrestáni.
Tento film vzbudil ve své době ve Francii skandál. Filmová cenzura ho chtěla stáhnout z francouzských kin, a když se jí to nepodařilo, prosadila alespoň zákaz jeho vývozu do ciziny. Naštěstí i pro české diváky byl tento zákaz za čas odvolán. (MVanis)
Diplomat a syn velkoprůmyslníka žije se svou družkou velice amorálně. Pohybují se spolu ve vysoké společnosti a s ďábelskou rafinovaností lákají nevinné a nezkušené mladé lidi do svých osidel, kde je přes různé intriky nutí k neřesti a hříchu. Později budou za to oba dva osudem po zásluze potrestáni.Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
NinadeL
Aktualizace, úpravy a posuny významů celého Vadimova týmu přinesly poprvé na plátna kin postmoderní verzi De Laclosovy klasiky, románu v dopisech. Pozměněna byla nejen doba, ale i vlastní jména a vztahy mezi hlavními postavami. Ano, hlavním můstkem je sice pořád makiavelismus kolem Valmonta, ale to zdaleka není všechno. V poválečné době těžko uvěřitelné poměry s plánovanými sňatky, intriky na společenské úrovni předrevoluční Francie a k tomu lyžování ve tříčtvrtečních svetrech? To je zkrátka příliš. Nadto je Valmont manželem de Merteuil, de Rosemonde je příliš akční na to, že by měla být vetchou stařenkou... a v neposlední řadě z Gercourta se stal Jerry Court?! Pak už se nemám čemu divit, že z finálního zápasu zhrzeného Dancenyho a zcela pokořeného Valmonta zůstala jen nehoda před krbem - a jediné, co stojí za pozornost i v takto převráceném vyprávění, je proměna osobnosti de Tourvel. Celkově jde tedy o verzi, kterou si za rámeček nedám, její dabing nemohu doporučit, ale nadále se spokojeně budu bavit s románem a zkoumáním dalších dvanácti pozdějších adaptací. A bez znalosti této by mi samozřejmě stále něco chybělo.(29.10.2011)
-
liborek_
Děj prvního filmového zpracování slavného románu Choderlose de Laclos Nebezpečné známosti je překvapivě zasazen do poloviny 20. století. Jaksi automaticky se nabízí srovnání se známějšími adaptacemi - z roku 1988 s Johnem Malkovichem nebo Formanovým Valmontem s Colinem Firthem, ale toto srovnání není na místě, protože tohle je trošku něco jiného. Roger Vadim byl spíše předlohou hodně inspirován. Drží se sice základního děje, ale pár věcí dotváří podle svého. Co je na Vadimově verzi obdivuhodné, jsou především vynikající dialogy a skvělá dvojka Gérard Phillipe a Jeanne Moreau v hlavních rolích, vynikající atmosféra a plynulé střídání vtipných situací (vyplývajících z duchaplných konverzací) s tragickými okamžiky mezilidských vztahů. K tomu všemu hraje výborný jazzík... Gérard Philipe v roli Valmonta (mimochodem předposlední roli před svou předčasnou smrtí) je prostě vynikající! A závěrečná scéna se znetvořenou Julette de Merteuil (J.Moreau) a replikou: "Ve tváři má otisk své duše..." je úchvatná! Všiml jsem si, že většina lidí zde dává 4 hvězdičky. Já bych se té páté rozhodně nebál....(30.5.2006)
-
ninon
Musím se přiznat, že jsem se rozhodla jít na tenhle film podívat (když byla ta možnost...ano, plátno) jedině z důvodu, že tam hrál Boris Vian. Řekla jsem si, že další adaptaci Nebezpečných známostí nějak přežiju. Co se nestalo, film mě naprosto pohltit. To bych od Vadima nečekala...na druhou stranu od Moreau a Philipea ano.(1.6.2006)
-
Aky
Román je samozřejmě ideální předlohou a Jeanne Moreau a Gérard Philipe bezmála ideální představitelé. Jenže z celého filmu na hony čiší počátek šedesátých let, a to zejména to horší z nich. Muzikou, střihem, nepřemoženou cudností tam, kde cudnost není na místě, už se mi dnes nechtělo se na to znovu ani dodívat do konce.(17.5.2011)
-
raroh
Film, k němuž složil hudbu jazzový velikán Theolonius Monk a kde hraje Art Blakey (a jež tvoří nedílnou součást struktury snímku), nelze hodnotit jinak.(12.1.2012)
-
Angerr
Ze začátku trochu šokující, sledovat manželský pár, v němž si oba dopřávají naprostou svobodu a ještě se povzbuzují v získávání dalších milostných zkušeností, přece jen není úplně obvyklé. Děj se ale rychle rozbíhá a obohacuje o další témata vztahů, přesto se celou dobu hlavně ptáte, zda je takový svobodný (dlouhodobý) svazek ve skutečnosti možný. Nevím, jestli na to film odpoví, vypadá to ale, že nakonec přece jen na povch vyplave potřeba druhého ovládnout. Každopádně film, který si rychle získá vaši plnou pozornost a udrží si ji do poslední chvíle! 9/10(31.5.2006)
-
kobejn
Vadim byl příšernej kýčař, tendle film ale ještě ustál, výborní herci.(9.5.2008)
-
danecek24
19. Zlatý Glóbus za rok 1961 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Francie(14.1.2009)
-
tempus
Celkem mě udivilo, jak se dobře Vadim vyrovnal s předlohou Laclosova románu. Jak poznamenal liborek, je to inspirace. Přesněji, něco mezi inspirací a věrným převedením. 106 minut je tady zbytečně moc, obzlášť když jezzík (hlavně na začátku), místo aby zlepšoval, dílo utápí (hrozná nuda). SPOILER: jedinej důvod, proč má odemně 4, je ten, že je jako v jediné filmové interpretaci (co jsem viděl, jak si pamatuju) na konci zblázněná postava de Tourvel. PS: viděl jsem všechna slavná zpracování (Nebezpečné známosti, Velmi nebezpečné známosti, Valmont) a četl knihu.(26.2.2011)
-
mortak
Ani vynikající duo Moreau - Philipe nedokáže tuto adaptaci dostat z vod kýče. Laclos byl cynický a nemilosrdný pozorovatel, zatímco Vadim je rutinní kýčař, který točí peprnou historku ze života vyšší společnosti. Proto je u něj Marriane jen další barbínou beze stopy oduševnělosti v tváři a Vadim ji snímá stejně fetišisticky jako milovanou BB v jiných filmech. Modernizace je povrchní, protože se Vadim bál sáhnout na Laclosův text, a tak se postavy vyjadřují nepřirozeně knižně - Nebezpečné známosti jsou román v dopisech, takže vkládat stylizované věty do úst hercům je nesmysl! Ovšem Moreau je v roli Julliete de Merteuil božská!(11.3.2011)
-
D28
Najlepší zo všetkých "Valmontov".Vďaka európskej pečati,myslím.Ide predsa hlavne o vzťahy, čiže dialógy sú základom a sú skutočne na vysokej úrovni.Medzi hercami to krásne iskrí, má to šmrnc, myšlienku a pointu.Čo viac si želať?Snáď len si nostalgicky vzdychnúť-škoda,že Gérard neostal dlhšie.Bol úžasný a zostal nenahraditeľný.(14.3.2009)
-
FOCKE_WULF
Nádhernej starej biják, Jeanne Moreau a Gérard Philipe hrají své role amorálních sviní naprosto dokonale, k tomu kvalitní jazz - tenhle film prostě nemá chybu. http://www.youtube.com/watch?v=qv-XIzwy40g&feature=related(17.5.2011)
-
vesper001
Knihu Choderlose de Laclose jsem četla už před lety, a shodou okolností jsem dvě z filmových adaptací viděla až nyní, a to v rozmezí několika týdnů. Proto budu trochu srovnávat. Nebezpečné známosti z roku 1988 jsem ohodnotila 4*, těmto dávám 5*, i když čtyři by asi byli objektivnější. Příjemně mě překvapilo přenesení příběhu do současnosti (tedy do 60. let 20. století :). Paní de Merteuil není markýza, a de Merteuil se jmenovala za svobodna. Nyní je paní Valmontovou. Její manžel také není šlechtic, ale ambiciózní diplomat z dobré rodiny. Oba jsou krásní, šarmantní, bohatí, a napohled dokonalí manželé. A dokonce mají i společné zájmy – intriky, svádění a rozbíjení jiných párů. V porovnání se zrůdným Valmontem Johna Malkoviche, je Valmont Gérarda Philipa postavou, ke které je obtížné zaujmout jednoznačný postoj. I přes svou zvrácenost je krásný, i přes svou amorálnost sympatický a ať dělá, co dělá, máte chuť jej omlouvat a přát mu lepší konec, než ten nevyhnutelný. Zato Jeanne Moreau jako madame Valmont je perfektní mrcha. Samozřejmě, film má i své slabiny, Roger Vadim opět nedokáže odolat nazírání ženských postav i jisté povrchní symbolice (Valmont stále v černé, paní de Tourvel pochopitelně v bílé), ale závěrečná scéna je natolik silná a mrazivá, že mu to lze protentokrát odpustit.(19.12.2011)
-
Buraking
Tento film jsem se rozhodl shlédnout, jako k něco zcela raritního a rozhodně mého výběru nelituju. Od prvního okamžiku, co film začal jsem věděl, že se mi dostane zcela nevšedního zážitku. Vážně skvělý snímek, který má čím zaujmout.....Clemontova manželka byla geniální mrcha a Cecile nádherné pokušení. K tomu všemu musím vyzdvihnout hudbu, která mi opravdu hrála do noty.....Doporučuji.....(30.1.2009)
-
PabloClavito
Kniha, podle níž je film natočen by měla být zařazena do povinné četby na středních školách, protože přesně vypovídá o tom jaký je svět a jací jsme my, a jak s námi naše hormony cvičí. Já mám tuhle knihu moc rád a viděl jsem snad všechny její filmové i seriálové adaptace. Knize, kterou tvoří chronologicky uspořádané dopisy, se žádná verze rovnat nemůže, ale zobrazit ten děsivý příběh možné je. Já mám tuhle francouzskou adaptaci, přenesenou do moderní doby nejraději, protože se podle mého nejvíce přibližuje mému vnímání příběhu z knihy. Tedy Valmonta si představuji jako G.Philipa a markýzu de Merteuil (tady je to pani Valmontová) hraje J.Moreau nejpřesvědčivěji. Černobílá kamera a hlavně hudební doprovod filmu ohromně prospěly. Valmontova smrt s hudbou Art Blakey Jazz Messengers je rozhodně vrchol filmu.(26.2.2011)
-
Rattlehead
V porovnání s americkými adaptacemi z osmdesátých let je právě tato nejvíce filmová, a proto ji mám nejraději. Už úvodní titulky jsou skvěle promyšlené - náhled z ptačí perspektivy na šachovou partii, kterou vystřídá podobný náhled na byt, kde se právě koná večírek. A šachová hra může začít... a utrpené ztráty nejsou důležité, důležité je jen vítězství... To, co bychom u jiného filmu pochopili třeba až za hodinu, tedy víme (nebo spíše tušíme) už od samého začátku. Opravdu krásný film, který svými výkony ozdobila hlavní herecká dvojice.(6.3.2011)
