Steve Jobs

Sorkina bezvýhradně žeru, Boyle mi udělá radost jen tu a tam (28 DNÍ POTÉ, SUNSHINE) a tohle je každopádně solidní věc, která mi ale jednak přijde dosti (a až komicky) vykonstruovaná, druhak mě podobně jako MONEYBALL nestrhla tolik jako Sorkinovy pecky SOCIAL NETWORK nebo NEWSROOM, které měly zajímavější a sympatičtější postavy. (30.01.2016)

„Můžu ti nejdřív něco říct o Time magazínu? Věřím, že je to tréninkové centrum pro nájemné vrahy.“ K filmu jsem přistupoval nezaujatě (Jobs a „jeho“ produkty jsou mi u vy-víte-čeho), laicky (danou problematiku neřeším) a s žádným očekáváním. Zprvu mě pobavila vizáž „Winsletky“, avšak postupně jsem objevil hned řadu vtipných věcí, což jsem nečekal. Naopak hlavní hrdina mně byl dost odporný (Fassbender to hrál možná až příliš dobře) a pak jsem měl také problém ještě s jednou věcí. Kdo viděl něco dle Sorkinova scénáře, asi uzná, že je sice mistrem rychlých dialogů, ale má také své manýry, které jsem ještě schopný přijmout třeba v Newsroom, ovšem zde už ne. Řešení osobních vztahů skoro pořád a nejlíp před co nejvíc lidmi, mě stále víc otravovalo, působilo to nezáměrně vtipně a moc chtěně (stejně jako jisté odkazy). A rádoby hřejivý pocit na konci tomu věru nepřidal. Takže ve výsledku to vidím na lepší, ale stále jen průměr. „Chci tím jen říct, že je fajn, že přišli.“ - „Žalují mě.“ - „Ale stejně…je od nich pěkné, že se zastavili.“ (13.07.2016)

Boyle příjemně utlumený a jdoucí plně na ruku Sorkinovi. Výsledkem je hezká divadelní inscenace, která dokáže ve vrcholných momentech strhnout a neselhává ani po stránce konstrukce. Sorkin uklouznul jen při přílišném topení se v technických žvástech a při dekonstrukci titulní postavy, která se na základě jeho scénáře dá bohužel definovat jednou, maximálně dvěma větami. Což je prostě škoda. UPDATE: Zraje to, napodruhé výrazně lepší a má to vrstvy. (18.11.2015)

Režijně, scenáristicky, herecky, vizuálně i hudebně film k nakousnutí. 85 %. [Kino] (12.11.2015)

Dlho som uvažoval nad tým, prečo nie je nikto v Hollywoode schopný urobiť všestranný, nadčasový film o Jobsovi. Po zhliadnutí desiatok hodín materiálu, prečítaní životopisu a po Boylovom filme som musel usúdiť, že to nie je kôli neschopnosti filmárov - je to jednoducho neplnohodnotný materiál. Steve je síce dodnes inšpiratívnou a kontroverznou osobnosťou, ale súčasťou jeho sily je aj kúzlo samotnej značky Apple, ktorú scenáre nedokážu spracovať, a tak nám z neho vždy zostane len obraz človeka, ktorý pólku svôjho života zapieral svoju dcéru, a viedol cholerickým spôsobom najväčšiu IT firmu sveta. Sorkin sa vedomo vyhýba samotným prezentáciám, a sústredí sa len na zákulisie. Vzniká z toho tým pádom síce ľudskejšie drama, ale diváka to strháva do neustáleho stresu, a nemá šancu si užiť tú stránku Jobsa, ktorú všetci poznáme. A to je škoda. Steve je totiž preč, a nostalgická vsuvka by bola dodala filmu to, čo nemá zatial ani jeden z nich... Zase len nadpriemer s dokonalou orchestrálnou hudbou a obrazovým strihom. 80% | Cinestar Anděl Praha, 13.11.2015 | (14.11.2015)

Sorkinův konverzační mashup o třech dějstvích:) Danny Boyle je zde v podstatě tak trochu na vedlejší koleji. Snímek se zaměřuje na tři určitá, důležitá období v Jobsově kariéře, v nichž světu vždy prezentoval nový produkt, který se zapsal do dějin počítačů. Mac, NeXT a iMac. Zajímavé je, že na samotnou prezentaci se vlastně vůbec nedostaneme. Ani na jednu. Veškerý prostor snímku je věnován tomu, co se děje před ní. Snad ani ten nejukecanější film Woodyho Allena neobsahuje tolik dialogů, jako tento Steve Jobs:) Co se týče podoby, z toho pro mě lépe vychází Ashton Kutcher. Michael Fassbender byl Jobsovi nejvíce podobný až v závěru filmu, kdy měl brýle a krátké vlasy. Jeho ztvárnění legendárního vizionáře je disciplinované, ukázněné. Možná mi v jeho projevu i trochu chyběl nějaký ten temperament, energie. I když byl rozčilený, arogantní, zapálený pro věc a pořád ve shonu, přišel mi zároveň stále vyrovnaný, klidný. "Fassy" mi přijde spíše jako minimalistický herec, bez velkých gest. Těžko se to vyjadřuje... Ale zrovna zde bych to i uvítala. Obsazení ostatních postav výborné. Já čekala, že by se ve filmu mohla odehrát i jedna z prezentací, na to však nedojde. I tak se jedná o scénáristický a herecký svost, kde to nakonec vypadá, že pan Boyle si hodil nohy na stůl, a pan Sorkin si hodil kurevsky dlouhou šichtu:) Jak vizionářsky působí úvod snímku, kde se hovoří o budoucnosti počítačových technologií a jejího dopadu na lidstvo. Již se tak stalo... Všichni ti IT géniové tehdy snad ani nemohli tušit, jak svými objevy změní svět a lidstvo. A že v nedaleké budoucnosti se začne odehrávat jakýsi "technologický brainwashing". Každému člověku, kdo nedrží v ruce telefon a vypatlaně do něho nečumí, nebo si "stylově" do něj neustále neťuká prstíky, mám chuť poděkovat. Ale stejně mi ve Stevu Jobsovi chyběla ta slavná věta: "Chci rozezvučet vesmír." (10.04.2016)

Každý občas narazí na nějakého vychvalovaného autora, jehož styl mu nesedne, a pro mě je tímto člověkem Aaron Sorkin. Nebaví mě arogantní, sarkastické postavy, které jsou snad v každém jeho filmu, nebaví mě ukecané hádky, které tvoří většinu stopáže. Takže navzdory tomu, že Stevu Jobsovi objektivně nemám moc co vytknout, filmem, který bych si někdy pustila znovu, nejspíš nikdy nebude. (18.01.2016)

Postavit biografii o Jobsovi prakticky jen na dvou postavách a třech meznících, nechat všechny po sobě střílet slova jak kulky ze samopalu celé dvě hodiny, to je poměrně odvážný tah. Sorkin by si s touhle strukturou tu nominaci za scénář zasloužil víc než Goddard nebo Nagy. (05.03.2016)

Fassbenderův herecký koncert, od začátku do konce + špičková Kate Winslet. Boyleova dynamika dodává konverzacím (fantastická výměna názorů uprostřed filmu) a nejen jim neskutečný náboj. Sorkinovy vybroušené dialogy jsou sázkou na jistotu. Dokonce i poměrně okaté věci a nástřely + inspirace nepůsobí rušivě. Letos zatím asi jediný film, který naplnil má očekávání. P.S: Mac mě na základce spíše omezoval (jaké překvapení!), nemám iPhone a Jobse jsem, než umřel, znal jenom ze Simpsonů. (13.11.2015)

iBoyle (03.12.2015)

Sorkinovy živelně obratné dialogové pasáže jsou super, stejně jako minimum okázalých gest a absence zbytečného přehršle patetických emocí v příběhu o geniálním člověku, který s nimi pracoval jako bůh a vyjadřoval je velmi sporadicky (resp. sofistikovaně). Podprahová moudra a nenápadné podnikatelské hinty v tomhle "živě" inscenovaném stage příběhu však monstrózně kazí to, že je strašně málo ze široka a že se v něm prakticky nic moc neděje. Kdyby to byl 10ti minutový sestřih z upoutávky na první Mac, výpovědní hodnota bude dost podobná a zážitek ještě intenzivnější, než podobné variace sledovat 122 minut. (15.11.2015)

První půlka rozhodně obsahově slabší než dva roky starší kousek s Ashtonem Kutcherem. Naštěstí má Jobsova novotina Dannyho Boyla, což je ten typ režiséra, co filmu vdechne duši a nějakej svůj otisk a rozhodně je to na konečném střihu znát. Vrcholem filmu jsou dvě dlouhé časové roviny, ve které spolu diskutují fantastičtí Michael Fassbender a Jeff Daniels, to je naprostá pecka. Herecky perfektní práce, rozhodně bude zaslouženě bojovat o oscary. Uvítal bych ale větší seznámení s postavami a vůbec hlubší obeznámení s jednotlivými událostmi, které jsou ve snímku rozebírány. Tvůrci jakoby počítali, že diváci bezproblémově znají hlubší historii Applu, nebo alespoň viděli předcházející film, na který se ale samozřejmě nijak nenavazuje ani nepoukazuje. Také mě překvapilo, jak moc se liší nový Steve Jobs co se týče vztahů, hlavně tedy ve vztahu vizionáře k dceři, na který je dbán velký důraz. Těžko říct, jak moc scénář odpovídá realitě, nicméně o výtku filmu se jednat ani moc nemůže. Uvítal bych asi i pozdější dobu než rok 1998, ale chápu, že i přes větší spolupráci s vybranými pohlaváry Applu si to filmaři ani nemohli dovolit...80% kvůli zdlouhavému začátku. PS : Děsně mě štvaly ty pasáže točené na film (což jsou ale asi 3/4 filmu). Až po shlédnutí jsem zjistil, že je to tak kvůli autenticitě, ale v konečném důsledku mě to v kině strašně štvalo a ta snížená kvalita byla do očí bijící. Ano, rozhodně jsem zastánce digitálu...[13.11.2015_Cinema City_Flora] (13.11.2015)

„Tlačítka na obrazovce jsme udělali tak lákavá, že máte chuť je olíznout.“ – „Pokud nebudete v sobotu v práci, v neděli už nechoďte!“ řekl mimo jiné Steve Jobs, jedna z nejvýraznějších osobností počítačového průmyslu posledních dekád. A taky nabubřelý řečník, jízlivý vizionář, marketingový král i tak trochu asociál. Režisér Danny Boyle tu překvapivě usedá krapet dál od kamery, než jsme od něho zvyklí, do popředí nahnal dramaturga, scénáristu a velkorysé obsazení. Ti všichni se moc nezdržují vysvětlováním souvislostí, díky nim se ocitneme výhradně v průběhu příprav těsně před zahájením tří zásadních prezentací nového produktu. Žádné dětství, žádné plácání se v minulosti, žádné kudrlinky, žádné patetické emoce, žádná rakovina. I když občas na místě přešlapujeme, a právě tehdy měl Boyle vytáhnout nějaký svůj hravý trumf. Hustě popsané stránky dialogů se asi každému líbit nebudou, ale Michael Fassbender se nebojí přitlačit a příležitost chytil za pačesy náramně. Ostatní zobou spíš drobky, ale vždy záleží na každém, jak s nimi naloží (třeba Kate Winslet dokonale, jak jinak, že?). Ve výsledku Boyleův precizní tým dokáže nejednou strhnout, ale filmem, který bych si v následujících letech chtěl pustit, Steve Jobs tak úplně není. (23.01.2016)

Boyle není Fincher, ale překvapivě zvladá dosáhnout tempa i v takřka divadelním počinu. Což mě mile překvapilo. Fassbender i Kate super, sorkinovost mi projednou nevadila. Moc mě baví, jak je to popcornově povrchní a většinu času podkreslené hudbou. A přípomíná mi to Marii Antoinette. (24.02.2016)

Líbí se mi na filmu fakt, že Jobse moc nepřikrášluje. Fassbender podal skvělý výkon. To je asi tak vše. Dvě hvězdy jsou asi přísné, ale asi tím i trochu vyjadřuji svůj laicky opovrhlivý vztah k Applu. Ve filmu jsou tři výseky ze života, plus sem tam nějaký flashback. Většinou se kecá o vztazích, ať už rodinných nebo pracovních. Fakta jsem si musel dohledávat na internetu. Potenciálně nejzajímavější a nejfilmovější věci tu záměrně nejsou. Ale aspoň mi film potvrdil, jak absurdní je úspěch téhle firmy a že je to z velké části bublina, marketing, podprahovka a útok na iracionalitu. (31.01.2016)

Velká show Michaela Fassbendera a Aarona Sorkinse, režie Dannyho Boylea ustoupila do pozadí, zkrátka zde na typicky "boyleovské" hrátky nebylo místo. Steve Jobs se Vám bude hodně líbit, pokud znáte všechna ta velká jména a produkty Applu a hlavně, pokud pro Vás něco znamenají. S velkými znalostmi tohoto světa u diváka film počítá. Často čtu srovnávání s Fincherovým The Social Network, ale zatímco ten sloužil jako výborná generační výpověď, Steve Jobs se nám snaží přiblížit osobnost jednoho člověka. Nenudila jsem se, je to dobrý film, ale pro mě bohužel nic víc. 70% (14.11.2015)

Stejně jako si Tarantino dialogově zaonanoval v Osmi hrozných, udělal si podobně radost u Jobse i Sorkin. A jeho neustálá dialogová smršť je zde tak enormní, že to bohužel v některých částech upozadilo i samotného Boyla a ubírá to bohužel i některým emotivním scénám. Někdy by zkrátka neuškodilo dialogově malinko přibrzdit a nechat vyniknout i obraz a samotnou režii. Možná by to pak celkově nepůsobilo tak chladně a odměřeně. Jenže i onanující Sorkin je pořád výborný Sorkin a i Boyle v pozadí má své řemeslo plně v rukou, takže jde pořád o velmi solidní nadprůměr. A po herecké stránce už je to úplná extra třída. Jen se nemohu ubránit dojmu, že kdyby se milovaný scenárista držel trochu na uzdě, mohlo to být ještě o něco lepší a hlavně emotivnější. (13.03.2016)

"Lidé mohou mít talent a zároveň být i slušní," což se dle posledního snímku o Jobsovi k tomuto nejslavnějšímu americkému vývozci ovoce rozhodně nevztahovalo... Nejmagičtější propojení dramatických obrázků a hudby od Andersonovy Magnolie, dechberoucí analýza epických pracovních (ne)úspěchů vs. trestuhodných životních selhání. Jobs byl vášnivým otcem zejména technologiím a vlastní rodinu kvůli tomu přehlížel. Čekal jsem od Boylea s Fassbenderem emocionální rozcvičku roku? Sakra že nečekal! (13.11.2015)

Fantasticky napísaná, zrežírovaná, zostrihaná a hlavne zahraná divadelná hra. Má to skvelý drive a aj napriek tomu, že to je asi najukecanejší film čo som videl, som sa ani chvíľu nenudil a žral som to tvorcom aj s navijákom. 9/10 (17.03.2016)

O životopis se v žádném případě nejedná, nicméně zvolená forma působí velmi netradičně a rozhodně zajímavě. Se Stevem Jobsem se setkáme ve 3 časových rovinách a pokaždé při představování nějaké revoluční novinky. Poprvé v roce 1984, pak 88 a na závěr 98. Mě osobně se nejvíce líbilo první období, ale záleží na vkusu každého. Mezi těmito 3 části existuje pojítko, které nám víceméně přiblíží co vždy následovalo a do jaký míry byl představovaný produkt úspěšný či nikoliv. Steve Jobs mě jako člověk nikdy nezajímal a poprvé jsem vůbec jeho jméno zaregistroval někdy možná 3 roky zpátky. Přesto si troufám trvdit, že se muselo jednat o zajímavou osobu. Fassbender v hlavní roli podává přesvědčivý výkon a jeho nekonečné hádky s okolím mě rozhodně bavily. Kate Winslet jsem poznal až ze závěrečných titulků. 70% (15.02.2016)